V souvislosti s přípravou zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 jsou v článku uvedeny některé tipy a rady, jak toto daňové přiznání úspěšně zpracovat a současně jak optimalizovat svou daňovou povinnost:
- využití všech nezdanitelných částí základu daně a slev na dani, které při jejich neuplatnění propadají;
- co vše může poplatník, který vede daňovou evidenci, v rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit ve svých daňových výdajích;
- nezapomenout na možnost uplatnění mimořádných odpisů u bezemisního vozidla pořízeného v roce 2024;
- využít ustanovení § 34 odst. 1 ZDP k optimálnímu uplatnění daňové ztráty;
- možnosti, jak se lze v roce 2024 vyhnout uplatnění progresivního zdanění;
- správné rozhodnutí o uplatnění paušálního výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem;
- správné uplatnění výše paušálních výdajů u různých druhů příjmů.
Tipy a rady ke zpracování daňového přiznání FO za rok 2024
Ing.
Ivan
Macháček,
Povinnost fyzické osoby podat daňové přiznání k dani z příjmů
Daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob se zabývá ustanovení § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“)
. Ze znění § 38g odst. 1 ZDP vyplývá, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly výši 50 000 Kč
, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, kdy jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, nikoliv příjmy snížené o výdaje.
Příklad 1
Občan pobírající starobní důchod v roce 2024 v souhrnné výši za kalendářní rok 253 200 Kč je nadále aktivní a zpracovává různé články do časopisů, dále obchoduje na pražské burze cenných papírů a pronajímá od června 2024 garsonku, kterou vlastní. Za rok 2024 z těchto aktivit dosáhne následující příjmy:
–
příjem z autorských honorářů za články ve výši 75 500 Kč, které v příslušném měsíci nepřevyšují částku 10 000 Kč od jednoho vydavatele,
–
příjem z prodeje akcií na pražské burze ve výši 99 800 Kč se ziskem 19 500 Kč, které vlastnil 2 roky,
–
příjem z nájmu 1pokojového bytu od června 2024 ve výši 49 900 Kč.
Fyzická osoba nemusí za rok 2024 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to z těchto důvodů:
–
starobní důchod ve výši 253 200 Kč za rok je dle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP od daně z příjmů osvobozen,
–
příjem z autorských honorářů podléhá zdanění srážkovou daní, kterou odvádí plátce daně (vydavatel) ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP,
–
příjem z úplatného převodu cenných papírů je od daně z příjmů osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP (příjem z prodeje akcií nepřesáhl ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč),
–
ke zdanění za rok 2024 tak přichází v úvahu příjem z nájmu bytu zdaňovaný dle § 9 ZDP, ale vzhledem k tomu, že tento roční příjem nepřesáhl hranice 50 000 Kč, nemusí fyzická osoba dle § 38g odst. 1 ZDP podávat za rok 2024 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Daňové přiznání je dále podle § 38g odst. 2 ZDP povinen podat:
–
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani,
a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který má souběžně příjmy ze závislé činnosti od více zaměstnavatelů
,–
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého do zahraničí
za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.Dále je povinen podle § 38g odst. 5 ZDP podat daňové přiznání
poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vzniká příjem podle § 6 ZDP.
Daňové přiznání dle § 38g odst. 2 ZDP není povinen podat poplatník
, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců
. Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá podle § 7–10 ZDP příjmy vyšší než 20 000 Kč
. Daňové přiznání rovněž není povinen podat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.V § 38ga ZDP jsou stanovena specifika pro podání daňového přiznání osobou spravující pozůstalost. V § 38gb ZDP je uveden způsob podání daňového přiznání v insolvenčním řízení poplatníkem, který je fyzickou osobou. Specifické řešení nalezneme dále v ustanovení § 36 odst. 6 ZDP. V něm se uvádí, že zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.
Včasné podání daňového přiznání a zaplacení daně
V § 135 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“), se uvádí, že řádné daňové tvrzení je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván.
Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém přiznání sám vyčíslit daň
a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání.
Řádné daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, se podává podle § 136 odst. 1 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období
.a)
4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období
, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky (za rok 2024 maximálně do 2. 5. 2025), nebob)
6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období
, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (za rok 2024 do 1. 7. 2025). Ve smyslu § 29 odst. 2 DŘ se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát.
Ve smyslu znění § 166 odst. 1 DŘ se
za den platby považuje
:a)
u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb,
den, kdy byla platba připsána na účet správce daně
,b)
u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,
c)
u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.
Pro dodržení termínu zaplacení daně prostřednictvím podání příkazu k úhradě je tedy důležité, aby ve stanoveném termínu byla daň již připsána na účet správce daně.
Dle § 138 odst. 1 DŘ může daňový subjekt před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním. Přitom dle odstavce 3 tohoto ustanovení lze daňové přiznání podané po uplynutí tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 nahradit opravným daňovým přiznáním pouze tehdy, jsou-li obě tato daňová přiznání podána:a)
elektronicky v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ,
b)
poradcem v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2 DŘ nebo
c)
ve lhůtě, která byla prodloužena pouze podle § 36 DŘ.
Využití všech nezdanitelných částí základu daně a slev na dani, které při jejich neuplatnění propadají
Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2024 postupovat tak, aby mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně). Pokud některý z těchto odpočtů, které pro poplatníka připadají v úvahu, nebude možné z důvodu nízkého dosaženého základu daně uplatnit, neuplatněný odpočet propadá a nelze ho za rok 2024 uplatnit v následujícím kalendářním roce. Jedná se o následující odpočty:
1.
odpočet hodnoty bezúplatného plnění
(dary) dle § 15 odst. 1 ZDP – v úhrnu lze odečíst ve zdaňovacím období 2024 nejvýše 15 % základu daně;2.
odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů
použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP – úhrnná částka úroků, o které lze snížit základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč;3.
odpočet příspěvků zaplacených poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří
a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkemRovněž tak platí, že pokud v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob není vytvořen prostor pro uplatnění slev na dani dle § 35ba ZDP, tyto slevy propadají. Jedná se o následující slevy:
| Slevy na dani dle § 35ba odst. 1 ZDP | Sleva v Kč za rok 2024 |
| základní sleva na poplatníka [písm. a)] | 30 840 |
| sleva na manžela [písm. b)] | 24 840 |
| základní sleva na invaliditu [písm. c)] | 2 520 |
| rozšířená sleva na invaliditu [písm. d)] | 5 040 |
| sleva na držitele průkazu ZTP/P [písm. e)] | 16 140 |
Sleva na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a) je roční slevou na dani, slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Připomínáme zde ještě další speciální slevy na dani:
–
sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením dle § 35 ZDP (nelze převést do dalšího zdaňovacího období);
Co vše může uplatnit podnikatel, který vede daňovou evidenci?
V rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob může poplatník, který vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP, uplatnit v daňových výdajích například:
–
zakoupený movitý majetek, který nesplňuje
ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) ZDP podmínku zařazení jako hmotný majetek
, tj. vstupní cena tohoto majetku je nižší než 80 000 Kč – půjde např. o zakoupení počítače, notebooku, tiskárny, přístrojů a nářadí, mobilu, tabletu, kancelářského nábytku do podnikatelské kanceláře apod., a to i v případě, že tento movitý majetek bude zakoupen až v závěru kalendářního roku;–
veškerý nehmotný majetek
(např. software) bez ohledu na jeho vstupní cenu pořízený v průběhu zdaňovacího období dle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP;–
veškeré nákupy režijního materiálu a zásoby materiálu
pořízené v průběhu kalendářního roku i pořízené v rámci „předzásobení“ ke konci kalendářního roku;–
tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku
zahrnutého v obchodním majetku poplatníka v souladu s § 7 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, a § 24 odst. 2 písm. i) ZDP;–
nejen v průběhu podnikání, ale
i v roce zahájení podnikání může poplatník uplatnit vyšší daňově uznatelné výdaje, než činí jeho dosažené zdanitelné příjmy
.Všechny výdaje však musí být účelně vynaložené a zdůvodnitelné. V případě daňové evidence má na rozdíl od účetnictví podnikatel tu výhodu, že pro daňové účely může využít veškeré výdaje od 1. 1. do 31. 12. 2024 a nemusí uplatňovat časové rozlišení těchto výdajů, jako se tomu děje při vedení účetnictví.
Nezapomenout na možnost uplatnění mimořádných odpisů hmotného majetku
Dle § 30a odst. 1 ZDP hmotný majetek, který je bezemisním vozidlem,
pořízený v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028, může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců
, přičemž za prvních 12 měsíců může poplatník uplatnit odpisy rovnoměrně až do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku. Tyto mimořádné odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce, přičemž poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování.
Znamená to, že i když poplatník pořídí hmotný majetek prvního nebo posledního dne v měsíci a uvede jej v tomto měsíci do užívání, uplatní první měsíční odpis tohoto hmotného majetku až v následujícím měsíci. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období.
Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.Ustanovení § 30a ZDP představuje pouze možnost, kterou poplatník může využít, přičemž pokud tak neučiní, může postupovat i u výše uvedeného hmotného majetku podle obecné právní úpravy odpisování dle § 31 ZDP (rovnoměrné odpisování) nebo dle § 32 ZDP (zrychlené odpisování).
Příklad 2
Podnikatel zakoupil v březnu 2024 bezemisní osobní automobil (elektromobil) o vstupní ceně 980 000 Kč a uvedl jej do užívání rovněž v březnu 2024. Automobil poplatník vložil do svého obchodního majetku a používá ho výhradně k podnikatelským účelům. Uveďme si níže porovnání výše odpisů při uplatnění rovnoměrných odpisů, zrychlených odpisů a mimořádných odpisů.
Výše odpisů při rovnoměrném odpisování dle § 31 ZDP:
| Zdaňovací období | Výpočet odpisů v Kč |
| 2024 | 980 000 × 11 / 100 = 107 800 |
| 2025 až 2028 | 980 000 × 22,25 / 100 = 218 050 |
Výše odpisů při zrychleném odpisování dle § 32 ZDP:
| Zdaňovací období | Výpočet odpisů Kč |
| 2024 | 980 000 / 5 = 196 000 |
| 2025 | 2 x 784 000 / (6 - 1) = 313 600 |
| 2026 | 2 x 470 400 / (6 - 2) = 235 200 |
| 2027 | 2 x 235 200 / (6 - 3) = 156 800 |
| 2028 | 2 x 78 400 / (6 - 4) = 78 400 |
Výše mimořádných odpisů § 30a ZDP:
Za prvních 12 měsíců lze uplatnit 60 % vstupní ceny, tedy částku 588 000 Kč, tj. 49 000 Kč měsíčně. Za dalších 12 měsíců lze uplatnit 40 % vstupní ceny, tedy částku 392 000 Kč, tj. 32 666,67 Kč měsíčně.
| Zdaňovací období | Výpočet odpisů v Kč |
| 2024 | 49 000 × 9 měsíců = 441 000 |
| 2025 | 49 000 × 3 měsíce + 32 666,67 × 9 měsíců = 441 000 |
| 2026 | 32 666,67 × 3 měsíce = 98 000 |
Zahájení uplatnění měsíčních mimořádných odpisů počíná dubnem 2024 a trvá 24 měsíců.
Závěr k příkladu:
Poplatník s příjmy dle § 7 ZDP se může v rámci daňového přiznání za rok 2024 s ohledem na dosažený základ daně z příjmů rozhodovat mezi částkou odpisů z nově pořízeného bezemisního vozidla ve výši 107 800 Kč (rovnoměrný způsob odpisování), 196 000 Kč (zrychlený způsob odpisování) až po 441 000 Kč (mimořádné odpisy), a to tak, aby jeho daňová povinnost za rok 2024 byla co nejnižší, ale aby současně uplatnil veškeré v úvahu přicházející nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35ba ZDP, které při jejich neuplatnění propadají.
Varianty uplatnění daňové ztráty
Ustanovení § 34 odst. 1 ZDP umožňuje poplatníkům daně z příjmů na základě jejich rozhodnutí od základu daně
odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část třemi způsoby, a to
: –
ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období
nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví. Platí zde podmínka, že v těchto dvou zdaňovacích obdobích lze daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč;–
v
pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících
po období, za které se daňová ztráta stanoví. V případě neuplatnění plné výše daňové ztráty v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích platí možnost její neuplatněnou část využít jako položku odčitatelnou od základu daně poplatníka v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena (za předpokladu, že se poplatník nevzdal práva na uplatnění daňové ztráty); –
poplatník se může
vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období
, za které se tato daňová ztráta stanoví, a to oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Vzdání se práva se vztahuje vždy na všechna následující zdaňovací období a na celou daňovou ztrátu (a to i na změny její výše na základě doměření), nelze ho tedy uplatnit jen na některá následující zdaňovací období nebo jen vůči části daňové ztráty; v takovém případě lze tedy daňovou ztrátu uplatnit jen ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které byla stanovena. Tím, že se poplatník vzdá uplatnění ztráty do budoucna, neprodlužuje se lhůta pro stanovení daně za tato budoucí zdaňovací období ani za období, za které je daňová ztráta stanovena (blíže v § 38r odst. 2 ZDP).Z ustanovení § 38zh ZDP vyplývá, že pokud poplatník podá současně s daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým přiznáním za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých mu vznikla daňová ztráta,
dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém uplatní tuto daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku od základu daně, hledí se na toto dodatečné daňové přiznání jako na podané v den, kdy byla tato daňová ztráta pravomocně stanovena.
Podání dalšího dodatečného daňového přiznání za stejné období před tímto dnem není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje.Příklad 3
Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání vykázal za zdaňovací období 2022 základ daně dle § 7 ZDP ve výši 310 000 Kč a za zdaňovací období 2023 ve výši 420 000 Kč. Za obě zdaňovací období řádně zaplatil daň z příjmů fyzických osob. Ve zdaňovacím období 2024 z důvodu delší nemoci musel poplatník omezit množství zakázek, a proto za rok 2024 vyčíslí daňovou ztrátu z podnikání ve výši 450 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
Poplatník může podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2022 a 2023, ve kterých si od základu daně odečte stanovenou daňovou ztrátu za zdaňovací období 2024. Bude však postupovat tak, aby při uplatnění odpočtu této daňové ztráty mohl uplatnit za rok 2022 a 2023 plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč. Za zdaňovací období 2022 uplatní proto odpočet daňové ztráty z roku 2024 ve výši 104 400 Kč a za rok 2023 ve výši 214 400 Kč. Přeplatek na dani za zdaňovací období 2022 činí 104 400 Kč × 0,15 = 15 660 Kč a za zdaňovací období 2023 činí 214 400 Kč × 0,15 = 32 160 Kč. Následně v daňovém přiznání za rok 2025, popřípadě v dalších bezprostředně následujících 4 zdaňovacích obdobích 2026 až 2029 může poplatník uplatnit nevyčerpaný zbytek daňové ztráty z roku 2024 ve výši 131 200 Kč.
Uplatnění dvou sazeb daně a jak se vyhnout progresivní dani
V rámci zdanění příjmů fyzické osoby jsou uplatňovány dle § 16 ZDP dvě sazby daně. Sazba daně 15 % se uplatní pro část základu daně do výše 36násobku průměrné mzdy a sazba daně 23 % se uplatní pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy.
Výše průměrné mzdy v roce 2024 na základě nařízení vlády č. 286/2023 Sb. činí 43 967 Kč.
Ve smyslu znění § 16 odst. 1 ZDP činí pro rok 2024 hranice mezi uplatněním sazby daně 15 % a 23 % dosažená výše základu daně 1 582 812 Kč.
Z § 16 odst. 2 ZDP vyplývá, že daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP) zaokrouhleného na celé stokoruny dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.
Ukážeme si možnosti, jak se lze v daňovém přiznání za rok 2024 vyhnout uplatnění progresivního zdanění:
–
Využití zrychleného odpisování u nově pořízeného hmotného majetku
Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období, kdy pořídil nový hmotný majetek a tento zařadil do svého obchodního majetku, dosáhne vyšší základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, je pro něho vhodné z důvodu daňové optimalizace v daňovém přiznání uplatnit u tohoto hmotného majetku zrychlené odpisování. Při zrychleném odpisování jsou totiž daňové odpisy v prvním roce výrazně vyšší než u odpisování rovnoměrným způsobem. Totéž platí pro poplatníka s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP (v tomto případě poplatník nemá obchodní majetek), nebo při kombinaci příjmů dle § 7 a 9 ZDP.
–
Uplatnění mimořádných odpisů u pořízeného hmotného majetku dle § 30a ZDP
–
Využití reálné spolupráce osob
Příklad 4
Podnikatel dosáhne ze živnostenského podnikání za rok 2024 zdanitelné příjmy ve výši 3 000 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %, a to maximální výši z limitu příjmů 2 mil. Kč, tedy 1 200 000 Kč. Jeho manželka je doma a nemá žádné zdanitelné příjmy, přičemž v domácnosti žije nezletilé dítě starší 3 let. Podnikatel se rozhodne využít spolupráce manželky, která mu vede evidenci příjmů a databázi dodavatelů a odběratelů. Za tím účelem na ni podnikatel převede za zdaňovací období 2024 maximální výši základu daně 540 000 Kč
.Pokud by nedošlo k uplatnění spolupráce osob, činilo by zdanění manžela z dosaženého základu daně za rok 2024 ve výši 1 800 000 Kč: (1 582 812 Kč × 0,15 + 217 188 Kč × 0,23) - 30 840 Kč =256 536 Kč.
Vzhledem k tomu, že v domácnosti s manželem a manželkou nežije vyživované dítě ve věku 3 let, není možno uplatnit poplatníkem slevu na dani na manželku.
Zdanění obou osob v případě spolupráce manželky v roce 2024:
| Výpočet daně v Kč | Manžel | Manželka |
| základ daně | 1 260 000 | 540 000 |
| vypočtená daň | 189 000 | 81 000 |
| základní sleva na dani na poplatníka | 30 840 | 30 840 |
| daňová povinnost | 158 160 | 50 160 |
Celkové zdanění obou manželů činí 208 320 Kč a je výrazně nižší než v případě nevyužití institutu spolupráce osob. Je tomu proto, že manželka si jakožto spolupracující osoba může rovněž uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč a dále manžel nemusí uplatnit progresivní sazbu daně 23 %.
Uplatnění paušálních výdajů na dopravu
Paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem lze ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP uplatnit, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP.
Paušální výdaj na dopravu je daňovou kategorií, a proto se promítá až v rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob. Poplatník (plátce či neplátce DPH) se může rozhodnout, zda uplatní u silničního motorového vozidla paušální výdaj na dopravu
ve výši 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období, případně krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč, anebo uplatní:–
u silničního motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku nebo u vozidla v nájmu výdaje na dopravu v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP,
–
u vlastního silničního motorového vozidla nezahrnutého v obchodním majetku výdaje na dopravu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.
Optimalizační rozhodnutí poplatníka o volbě způsobu uplatnění výdajů na dopravu bude záviset na počtu ujetých kilometrů k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.
Pokud poplatník najede s vozidlem zahrnutým nebo nezahrnutým v obchodním majetku za příslušné zdaňovací období málo kilometrů, bude pro něho výhodnější uplatnit paušální výdaj na dopravu, resp. krácený paušální výdaj na dopravu. Pokud však najede pro podnikatelské účely více kilometrů, může být pro něho výhodnější u vozidla zahrnutého do obchodního majetku uplatnit výdaje za pohonné hmoty prokazatelným způsobem a u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku uplatnit náhrady za spotřebované PHM dle vyhlášky MPSV pro příslušné zdaňovací období.Příklad 5
Podnikatel používá pro tuzemské pracovní cesty automobil zahrnutý v obchodním majetku. Jedná se o vozidlo se spotřebou motorové nafty dle technického průkazu 4,6/3,6/3,9 na 100 km. Pro podnikatelské účely najede za rok 2024 podnikatel celkem 20 500 km. Pracovní cesty uskuteční ve všech měsících roku 2024.
Pokud podnikatel bude postupovat podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP, uplatní do daňových výdajů výdaje za spotřebované pohonné hmoty v prokázané výši. Pro zjednodušení předpokládejme, že v průměru za rok 2024 nakoupil motorovou naftu za cenu 36,30 Kč/litr. Při ujetí 20 500 km za rok pro podnikatelské účely činí jeho výdaje za spotřebované PHM: 3,9 / 100 × 20 500 km × 36,30 Kč/l = 29 022 Kč.
Pro podnikatele je výhodnější, když si za rok 2024 uplatní výdaje za spotřebované pohonné hmoty formou paušálních výdajů na dopravu, tedy částku 5 000 Kč × 12 měsíců = 60 000 Kč/rok.
Příklad 6
Podnikatel používá k pracovním cestám svůj soukromý automobil nezahrnutý v obchodním majetku. Pro podnikatelské účely najede za rok 2024 celkem 4 900 km z celkového počtu najetých 22 800 km. V technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba paliva pro kombinovaný provoz 5,7 l na 100 km (BA 95). Pracovní cesty uskutečnil ve všech měsících roku 2024.
Pokud podnikatel bude postupovat podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP, může si v roce 2024 uplatnit za najetý kilometr k podnikatelským účelům soukromým vozidlem sazbu základní náhrady 5,60 Kč/km a náhradu za spotřebované PHM dle vyhlášky MPSV č. 398/2023 Sb. Při ujetí 4 900 km za rok pro podnikatelské účely může si podnikatel uplatnit do daňových výdajů součet sazby základní náhrady a náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty: 4 900 km × 5,60 Kč/km + 5,7 / 100 × 4 900 km × 38,20 Kč/l = 38 109 Kč.
Pro podnikatele je výhodnější, když si za rok 2024 uplatní krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč × 12 měsíců = 48 000 Kč. Takto se může rozhodnout i v době přípravy na sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024.
Uplatnění výše paušálů u různých druhů příjmů
Ze znění pokynu D-59 k § 7 odst. 7 ZDP vyplývá, že pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 zákona a které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v § 12 odst. 1 a 2 zákona, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné prokázané výši.
Příklad 7
Fyzická osoba dosáhne za zdaňovací období 2024 následující příjmy členěné podle § 7 ZDP:
| Příjem dle § 7 ZDP | Údaj v Kč |
| z řemeslné živnosti | 900 000 |
| ze živnosti „zprostředkování obchodu a služeb“ | 380 000 |
| z pronájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku | 120 000 |
Poplatník uplatňuje paušální výdaje. V daňovém přiznání uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
Pokud fyzická osoba vykonává více činností zahrnutých do základu daně z příjmů dle § 7 ZDP, je nutno uplatnit odlišná procenta paušálních výdajů podle druhu vykonávaných činností. V našem případě může poplatník uplatnit k příjmům z řemeslné živnosti výdaje ve výši 80 % příjmů, k příjmům ze zprostředkování výdaje ve výši 60 % příjmů a k příjmům z pronájmu ve výši 30 % příjmů.
| Údaj za rok 2024 | Výpočet paušálních výdajů v Kč |
| paušální výdaje z řemeslné živnosti | 900 000 Kč × 0,80 = 720 000 Kč |
| paušální výdaje z ostatních živností | 380 000 Kč × 0,60 = 228 000 Kč |
| paušální výdaje z pronájmu | 120 000 Kč × 0,30 = 36 000 Kč |
| základ daně dle § 7 ZDP | 1 400 000 Kč - 984 000 Kč = 416 000 Kč |
Je nezbytně nutné, aby poplatník správně při vedení evidence příjmů přiřadil dosažené příjmy z jednotlivých činností, aby mohl z těchto příjmů správně použít procento příjmů pro uplatnění paušálních výdajů.