V následujícím článku jsou vysvětleny principy uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu podle § 89 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), s upozorněním na nejvýznamnější změny, které vyplývají ze schválené novelizace zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2022. V další části článku jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování daně u nejčastěji poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu jako je ubytování, stravování a přeprava osob, a to zejména se zaměřením na stanovení sazeb daně u těchto služeb.
DPH u služeb cestovního ruchu
Ing.
Václav
Benda
Novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“),, která byla provedena zákonem č. 343/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění (tzv. implementační novela), která nabyla účinnosti z převážné části od 1. 9. 2020, byly s odloženou účinností od 1. 1. 2022 schváleny dílčí změny pravidel pro aplikaci zvláštního režimu pro cestovní službu, který spočívá ve zdanění přirážky poskytovatele cestovní služby za podmínek stanovených v § 89 zákona o DPH, a to v návaznosti na směrnicí 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH“). Novelami zákona o DPH, které nabyly účinnosti od 1. 5. 2020 a od 1. 7. 2020, došlo ke snížení sazby daně na úroveň druhé snížené sazby daně ve výši 10 % u některých služeb v oblasti cestovního ruchu, jako jsou např. ubytovací a stravovací služby.
Vymezení základních pojmů
Cestovní služba, ubytování, stravování, přeprava osob a další služby v oblasti cestovního ruchu jsou poskytnutím služby ve smyslu § 14 odst. 1 zákona o DPH, které jsou předmětem daně za podmínek uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) zákona o DPH. Podle tohoto písmene je předmětem daně poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, tj. v rámci uskutečňování její ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku. Podle § 2 odst. 2 zákona o DPH jsou plnění, která jsou předmětem daně, zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně. Z tohoto obecného vymezení vyplývá, že služby v oblasti cestovního ruchu jsou zdanitelným plněním, u něhož se uplatní příslušná sazba daně, jak je podrobně vysvětleno v dalším textu, pokud se na ně za splnění stanovených podmínek nevztahuje osvobození od daně.
Cestovní službou se pro účely DPH rozumí poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, případně zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupeny od jiných osob povinných k dani, ať již jsou plátci či nikoliv nebo jsou osobami registrovanými k dani v jiném členském státě nebo zahraničními osobami povinnými k dani. Poskytnutí cestovní služby se přitom považuje za poskytnutí jedné služby, př