Stručná informace o změnách v sociálním pojištění v roce 2018 a změny od 1.1.2019

Od 1.1.2018 bude platit nová výše průměrné mzdy stanovená pro sociální a zdravotní pojištění, od níž se odvozují hranice příjmů pro stanovení maximálního vyměřovacího základu, redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění, důchodů, minimálních vyměřovacích základů pro odvod pojistného u OSVČ, minimálního daňového základu pro povinnou účast na důchodovém pojištění v roce 2018 u OSVČ vykonávajících vedlejší činnost a výše vyměřovacího základu pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Nová výše průměrné mzdy v roce 2018 může být vypočtena až v září 2017, kdy budou k dispozici údaje od Českého statistického úřadu, které jsou potřebné pro její výpočet, proto tyto hranice odvozované od průměrné mzdy budou zveřejněny až v dalším čísle bulletinu.

kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto zákonem se zavádí nová dávka nemocenského pojištění „dávka otcovské poporodní péče“, jejíž oficiální zkratka je „otcovská“. Zároveň se tímto zákonem zvyšuje nemocenské u dobrovolných členů složek integrovaného záchranného systému, u nichž uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény bude bezprostředním následkem úrazu nebo nemoci, popřípadě karantény, při aktivním podílení se na záchranných nebo likvidačních pracích. Nemocenské bude činit 100 % z redukovaného denního vyměřovacího základu.

Otcovská:

Dnem 1.2.2018 nabývá účinnosti zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Hlavním důvodem pro předložení tohoto zákona bylo zjednodušit pro OSVČ systém placení záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění s cílem omezit penalizaci z důvodu neplacení záloh včas a omezit u OSVČ nemocensky pojištěných ukončování nemocenského pojištění z důvodu nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě. Následkem nezaplacením pojistného alespoň v minimální výši ve stanovené lhůtě velmi často nevznikne nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství. Dalším opatřením ve prospěch OSVČ bude i to, že bude moci platit zálohy dopředu, aniž by byla povinna předem placení záloh dopředu oznamovat OSSZ. OSVČ, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, bude možno po poklesu příjmů zrušit placení záloh.

Podle tohoto zákona nabývají změny v pojištění OSVČ účinnosti 1. 1. kalendářního roku následujícího po roce, v němž zákon nabude účinnosti. Vzhledem k tomu, že zákon což bude se u OSVČ postupovat podle nové úpravy až od 1.1.2019. Proto v tomto článku není těmto navrhovaným změnám věnován podrobný výklad.

Tento návrh zákona obsahuje i další změny.

Senát schválil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto zákonem se zavádí další nová dávka nemocenského pojištění, a to dlouhodobé ošetřovné. Je evidován jako senátní tisk č. 179. Předpokládá se, že tento návrh zákona bude uveřejněn ve Sbírce zákonů v měsíci září 2017.

Dlouhodobé ošetřovné bude poskytováno za těchto podmínek:

Zákon nabývá účinností prvního dne devátého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů. Předpokládá se, že nabude účinnosti dne 1 června 2018.

Účast na důchodovém pojištění se posuzuje u OSVČ v každém kalendářním roce zvlášť. Za OSVČ se považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Pokud osoba, která je oprávněna vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, ji v kalendářním roce nevykonávala, není v takovém roce považována za OSVČ, to například znamená, že byla povinna oznámit OSSZ přerušení nebo ukončení činnosti a že za takový rok nepodává přehled o příjmech a výdajích. Z této zásady platí výjimka. OSVČ, která se přihlásila dobrovolně k nemocenskému pojištění a pobírá z tohoto pojištění nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství, je v době, po kterou nevykonává samostatnou výdělečnou činnost z důvodu pobírání těchto dávek, považována za OSVČ. V tomto případě neoznamuje OSSZ přerušení činnosti, i když přerušení trvá aspoň 6 měsíců. Podle § 10 odst. 6 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se za ukončení samostatné výdělečné činnosti vždy považuje přerušení této činnosti, jestliže přerušení trvalo aspoň šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

Jiný postup je u umělců. Příjem umělců z činnosti před ukončením samostatné výdělečné činnosti, které jsou vypláceny v dalších letech po skončení této činnosti, se z hlediska daňového nadále považuje za příjem ze samostatné činnosti, i když tato činnost není již vykonávána. Autorské honoráře, které umělec dostává, jsou z hlediska daně z příjmů příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů. Příjemce příjmu - umělec, si může k příslušným autorským honorářům uplatňovat doložené výdaje, nebo pokud se tak rozhodne, může výdaje uplatnit paušální částkou z dosažení příjmů.

Z hlediska sociálního pojištění není tato osoba OSVČ z důvodu zúčtovávaných příjmů. Jednou z podmínek pro zařazení mezi OSVČ je výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním roce. Není-li příjemce těchto příjmů OSVČ, tak z těchto příjmů pojistné neplatí, nelze je ani přesunout do posledního roku výkonu samostatné výdělečné činnosti (nepodává se opravný přehled). Je-li příjemce autorských honorářů, který již činnost podle autorského zákona nevykonává, OSVČ z důvodu výkonu jiné činnosti, potom v takovém případě se musí příjmy z autorských honorářů zahrnout do příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a odvést z nich pojistné.

Obdobně se postupuje například při pronájmu ochranné známky. Z hlediska sociálního pojištění není považován pronájem ochranné známky za výkon samostatné výdělečné činnosti. Z důvodu pronájmu ochranné známky není proto její pronajímatel považován za OSVČ. Je-li pronajímatel ochranné známky zároveň OSVČ z důvodu výkonu samostatné výdělečné činnosti, například jako advokát, musí platit pojistné i z příjmu z ochranné známky.

OSVČ, která oznámila ukončení SVČ a za kalendářní rok (roky) po tomto roce podá daňové přiznání na příjmy podle § 7 ZDP za kalendářní rok, v němž činnost nevykonávala, je buď umělcem, pronajímatelem ochranné známky apod., anebo daňové přiznání nemělo být podáno a příslušná pohledávka měla zvýšit základ daně v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů tohoto roku, kdy byla SVČ ukončena.

Pokud daňové přiznání bylo za takový rok podáno s vykázanými příjmy podle § 7 ZDP, ačkoliv nemělo být podáno, protože tato osoba již není OSVČ ani pro účely daňové, je taková osoba povinna podat opravný přehled za poslední kalendářní rok, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, a o tyto příjmy po odpočtu výdajů navýšit na přehledu vykázaný daňový základ. Takto se postupuje bez ohledu na to, jestli opravné nebo dodatečné daňové přiznání, které mělo být podáno za poslední rok výkonu samostatné výdělečné činnosti, ve skutečnosti bylo či nebylo podáno.