Změny daňových a souvisejících předpisů od roku 2016, 2. část

Velmi aktuální záležitostí je problematika kontrolního hlášení v DPH, proto bych se k ní chtěl ještě krátce vrátit. K této problematice byla ze strany finanční správy zveřejněna celá řada materiálů, upozorněme zejména na časté dotazy a odpovědi dostupné pod odkazem http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH/dotazy-a-odpovedi.

Řešeno je zejména vyplňování údajů z daňových dokladů (např. speciální znaky, malá a velká písmena, vodící nuly), posuzování limitu 10 000 Kč na daňovém dokladu, velký počet dotazů je věnován problematice záloh a jejich vykazování a také vykázání nároku na odpočet v poměrné a částečné výši. Největší počet dotazů je potom věnován opravám výše daně a dopadům do kontrolního hlášení.

Dále uvedeme dotazy, které je možné z hlediska praxe neziskových subjektů považovat za klíčové.

Do jakého oddílu máme zahrnout vystavený daňový doklad pro plátce (vydaná faktura), který bude v celkové částce např. 25 000 Kč včetně daně, když z toho je 22 000 Kč osvobozeno od DPH (např. nájemné) a 3 000 Kč je za poplatky včetně 21% DPH? Máme částku 3 000 Kč včetně DPH vyplnit do oddílu A.5. nebo do oddílu A.4. (částka 22 000 Kč, která je osvobozená od daně, se do kontrolního hlášení neuvádí)?

Odpověď:

Posouzení hodnoty plnění (limit 10 000 Kč včetně daně), které je rozhodné pro určení vykázání v oblasti A.4. nebo A.5. kontrolního hlášení, je nutné vztáhnout k celkové hodnotě uvedené na daňovém dokladu, bez ohledu na charakter daných plnění (plnění zdanitelná - v běžném režimu nebo režimu přenesení daňové povinnosti nebo plnění osvobozená). Na základě uvedeného tak může nastat situace, že v oblasti A.4. bude vykázáno i plnění s hodnotou nižší než 10 000 Kč včetně daně, a to za předpokladu, že příslušný daňový doklad ve své souhrnné částce převýší stanovený limit. Ve vašem případě tedy částku 3 000 Kč uvedete do oddílu A.4. kontrolního hlášení (částka 22 000 Kč, jelikož je osvobozená od daně, se do kontrolního hlášení neuvádí).

Uvedené rovněž platí pro plnění vykazovaná v části B kontrolního hlášení (B.2. a B.3.).

Upozorňujeme, že v případě splátkového (§ 31 ZDPH) nebo platebního (§ 31a ZDPH¹⁾) kalendáře se pro splnění limitu (10 000 Kč včetně daně) uvažuje součet všech jednotlivých dílčích plnění/úplat na těchto dokladech uváděných.

Jako plátce DPH jsem přijal zdanitelné plnění - daňový doklad vystavený plátcem DPH - v celkové hodnotě 11 000 Kč, ze kterého mám pouze poměrný nárok na odpočet daně dle § 75 ZDPH. V souvisejícím daňovém přiznání a kontrolním hlášení budu tudíž uplatňovat nižší hodnoty odpočtu, než prezentuje přijatý daňový doklad (uplatněný nárok na odpočet daně bude pod 10 000 Kč). Jak tuto hodnotu vykázat v souvisejícím kontrolním hlášení?

Odpověď:

Poměrný nárok na odpočet z příslušného daňového dokladu bude vykázán v části B.2. kontrolního hlášení, neboť pro posouzení stanoveného limitu pro část B.2. (tj. 10 000 Kč) uvažuji celou hodnotu daňového dokladu (zde činí 11 000 Kč) - bez ohledu na to, jakou výši odpočtu daně plátce uplatňuje. Do souvisejícího řádku části B.2. kontrolního hlášení je kromě dalších položek nutné specifikovat i to, že jde o uplatnění poměrného nároku na odpočet - zaškrtnutí příslušného pole „ANO“.

Obdobně se postupuje i v případě, že doklad obsahuje i další plnění, ze kterých si plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet = pro posouzení limitu je rozhodná celá hodnota daňového dokladu včetně daně bez ohledu na režim DPH či výši uplatňovaného nároku na odpočet daně.

Jsem plátcem daně a mám krácený nárok na odpočet. Musím vypočítaným koeficientem krátit hodnoty základu daně a daň v kontrolním hlášení?

Odpověď:

Do kontrolního hlášení uvedete celou hodnotu základu daně a daň na vstupu (tj. nikoliv v krácené výši). Pokud vyplňujete oddíl B.2. kontrolního hlášení, ve sloupci „Použít poměr“ uvedete v daném případě „NE“.

Jsem plátce a přijatá plnění jsem použil jak pro ekonomickou činnost, tak pro soukromé účely, a tedy musím použít poměr podle § 75 ZDPH. Jak mám vykazovat příslušné hodnoty přijatých plnění do kontrolního hlášení?

Odpověď:

Do kontrolního hlášení uvedete hodnotu odpočtu (tj. související základ daně a daň - dle sazby) v částečné (poměrné) výši.

Pokud vyplňujete oddíl B.2. kontrolního hlášení, ve sloupci „Použít poměr“ uvedete v daném případě „ANO“.

Dále byl pod odkazem http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Kontrolni-hlasenidoporucenypostup-pro-vetsinu-platcu-DPH.pdf zveřejněn materiál rekapitulující doporučený postup zpracování kontrolního hlášení pro většinu plátců DPH.

Kontrolní hlášení úzce souvisí s problematikou daňových úniků a zejména karuselových podvodů, proto stojí za upozornění, že pod odkazem http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH/karusel je zveřejněn materiál vysvětlující princip těchto obchodů.

Dále upozorňujeme, že nařízením vlády č. 233/2015 Sb., se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, tímto nařízením vlády dochází mimo jiné ke zvýšení základní sazby minimální mzdy z částky 9 200 Kč na 9 900 Kč měsíčně, a to s účinností od 1.1.2016. Tato změna má kromě dopadů do mzdové oblasti také dopad do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), protože některé daňové parametry jsou nastaveny podle výše minimální mzdy.

Tím tak dochází k těmto změnám:

Vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 385/2015 Sb. došlo ke změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a ke stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. V porovnání s rokem 2015 dochází ke zvýšení sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobního automobilu ze 3,70 na 3,80 Kč.

Dále dochází ke zvýšení sazeb tuzemského stravného, kdy za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné ve výši:

Dochází tak ke zvýšení o 1 Kč v případě pracovní cesty 5 až 12 hodin, o 2 Kč v případě pracovní cesty 12 až 18 hodin a o 3 Kč v případě pracovní cesty nad 18 hodin.

Naopak k poklesu dochází u průměrné ceny pohonných hmot, a to na:

Pokles průměrných cen je tedy poměrně výrazný a odráží vývoj ceny pohonných hmot v průběhu roku 2015.

Vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 309/2015 Sb. došlo ke stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016. V některých případech došlo v porovnání s rokem 2015 ke změně této sazby, např. u Číny dochází ke zvýšení ze 40 na 45 EUR, stejně tak v případě Hongkongu, v případě Kanady dochází ke zvýšení sazby ze 45 na 50 USD, v případě Lichtenštejnska dochází i ke změně měny, místo 45 EUR činí sazba stravného 60 švýcarských franků. Ke zvýšení dochází i v případě Mongolska, a to ze 35 na 40 EUR, a také v případě Spojených států amerických z 50 na 55 USD, Thajska a Vietnamu ze 35 na 40 EUR.

Dále upozorněme, že zákonem č. 391/2015 Sb. se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů.

Důležitou změnou je novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, provedená zákonem č. 379/2015 Sb. Novela zejména řeší problematiku sjednávání pracovního poměru na dobu určitou u pedagogických pracovníků - obsaženo v novém § 23a tohoto zákona.

Nově platí, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát. Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru tři roky.

Pokud ale pedagogický pracovník nesplňuje podmínky odborné kvalifikace nebo je přijat jako náhrada za dočasně nepřítomného zaměstnance, uvedená úprava se neuplatní.

Novela zákona nabývá účinnosti 12.1.2016.

Ke změnám dochází také v oblasti účetních předpisů, vyhláškou č. 369/2015 Sb. je novelizována vyhláška Ministerstva financí ČR č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Mezi hlavní body této úpravy patří tyto změny:

Změny nabývají účinnosti k 1.1.2016.

Vyhláškou č. 372/2015 Sb. byla novelizována také vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů, změny jsou ale pouze legislativně-technického charakteru. Účinnosti novela nabývá k 1.1.2016.

Vyhláškou č. 370/2015 Sb. byla novelizována také vyhláška č. 383/2009 Sb., technická vyhláška o účetních záznamech, ve znění pozdějších předpisů, i v tomto případě se jedná zejména o upřesňující a legislativnětechnické změny.

Poměrně rozsáhlé změny (celkem 109 změn) přináší vyhláška č. 373/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 312/2014 Sb., konsolidační vyhláška státu.

I přes značnou rozsáhlost se jedná zejména o provedení legislativně-technických úprav a úprav některých ustanovení za účelem zpřesnění a zvýšení srozumitelnosti pro posílení právní jistoty dotčených subjektů, a dále z důvodu provedení některých úprav, které bezprostředně navazují na novelu vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláškou č. 324/2015 Sb. byla novelizována vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláškou č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví, se do účetních předpisů vrací aktuální úprava jednoduchého účetnictví. Tomuto tématu jsme se již na stránkách tohoto periodika blíže věnovali.

Drobná, ale významná je novela vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, provedená vyhláškou č. 353/2015 Sb. Touto novelou dochází ke zvýšení přídělu do FKSP na 1,5% z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů s účinností od 1.1.2016 a na 2,5% z ročního objemu těchto nákladů s účinností od 1.1.2017. Dochází tak k významnému posílení finančních zdrojů těchto fondů.

Dvakrát byl v roce 2015 novelizován také zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a to zákonem č. 315/2015 Sb. a zákonem č. 382/2015 Sb. V souvislosti se zákonem č. 382/2015 Sb. je vhodné upozornit na změnu zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, kterým se mění doplněním § 8 v části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV podmínky osvobození ekologicky šetrné elektřiny od daně z elektřiny. Informace k této problematice lze nalézt na stránkách Celní správy ČR pod odkazem https://www.celnisprava.cz/cz/dane/ekologickedane/Stranky/default.aspx.

V roce 2015 byl dvakrát novelizován zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů), a to zákonem č. 84/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákonem č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon o dani z nemovitých věcí. Zákon č. 84/2015 Sb. nabývá účinnosti 1.5.2015, zákon č. 23/2015 Sb. potom až na jednu výjimku 1.1.2016.

K problematice daně z nemovitých věcí je vhodné také doplnit, že vyhláškou č. 344/2015 Sb. se mění vyhláška č. 289/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, která je významná pro stanovení základu daně z pozemků v případě některých druhů pozemků.

V souvislosti s výše uvedenými změnami zveřejnilo Generální finanční ředitelství výkladový materiál Informace k ustanovení § 11 odst. 7 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1.1.2016, který je dispozici pod odkazem http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam dani/2016_Informace_k_ustanoveni_par_11_odst_7_ZDNV.pdf. a dále materiál Daň z nemovitých věcí v roce 2016 - informace o změnách od 1.1.2016, zveřejněný pod odkazem http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-nemovitych-veci/informacestanoviska-a-sdeleni/2015/dan-z-nemovitych-veciv-roce-2016-6958.

Dále je ještě vhodné doplnit, že v souladu s tiskovou zprávou Generálního finančního ředitelství zavádí finanční správa pro poplatníky novou možnost, jak zaplatit daň z nemovitých věcí, a to prostřednictvím soustředěné inkasní platby obyvatelstva (SIPO). Zájemce o tento způsob placení odevzdá nejpozději do 31. ledna 2016 svému správci daně Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO spolu se spojovacím číslem SIPO a následně již bude vše řešeno automaticky touto formou platby. Bližší informace lze nalézt pod odkazem http://www.financnisprava. cz/cs/financni-sprava/pro-media/tiskove-zpravy/2015/Dane-snadne-SIPO-6823.