V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat některým vybraným problémům daňového zvýhodnění na vyživované dítě, které je jednou z možných slev na dani a mohou ho uplatnit poplatníci, kteří jsou fyzickými osobami. Úprava této slevy je obsažena zejména v § 35c a 35d zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, v platném znění (dále jen "ZDP"). Obdobně bych se chtěl věnovat slevě na druhého z manželů, která je upravena v § 35ba ZDP. Celá problematika se dotýká neziskových subjektů zejména na úrovni mzdových účtáren a zdaňování mezd a platů.
Vybrané problémy k daňovému zvýhodnění na dítě a ke slevě na manžela
Ing.
Zdeněk
Moravek
daňový poradce
Sleva na druhého z manželů
Nejdříve začněme podle mého názoru jednodušší záležitostí, a tou je sleva na druhého z manželů. Na úvod je nutné zdůraznit, že slevy na dani obecně snižují vypočtenou daň, jsou tedy pro poplatníka výrazně výhodnější než nezdanitelné částky podle § 15 ZDP, případně odčitatelné částky podle § 34 ZDP, které snižují pouze základ daně. Co se týká této slevy, daň se snižuje o částku 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Pokud je manžel či manželka držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Je tedy zjevné, že základním problémem je, jaké příjmy se započítávají či nezapočítávají do limitní částky 68 000 Kč, protože to bude rozhodující pro případné uplatnění slevy.
Tuto problematiku přesně řeší § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, který stanoví, že do vlastního příjmu manžela či manželky se nezapočítávají:
*
dávky státní sociální podpory, jedná se o dávky stanovené zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, a to o všechny dávky stanovené tímto zákonem, tedy přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek a pohřebné;
*
dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna;
*
dávky osobám se zdravotním postižením;
*
dávky pomoci v hmotné nouzi, které jsou stanovené zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v platném znění, jedná se zejména o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc;
*
sociální služby poskytované v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění;
*
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, jak vyplývá ze zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění; státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření;
*
státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření, v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, v platném znění;
*
stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání;
*
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4, v tomto případě se tedy jedná o příjem v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění; v tomto případě je tedy podmínkou osvobození těchto příjmů; tento příjem je potom osvobozen do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona o sociálních službách; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se čtvrtým stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Příslušná úprava je obsažena v § 4 odst. 1 písm. i) ZDP.
Příklad
Manžel má příjmy ze závislé činnosti a manželka je na mateřské dovolené. Za příslušné zdaňovací období manželce plynula peněžitá pomoc v mateřství ve výši 48 800 Kč (za čtyři měsíce) a rodičovský příspěvek ve výši 60 800 Kč (za osm měsíců). Otázkou je, zda může manžel uplatnit v tomto případě slevu na dani na manželku, která je po celý rok na mateřské dovolené. Do vlastního příjmu manželky se nezapočítávají dávky státní sociální podpory, mezi které patří také rodičovský příspěvek, vlastní příjem manželky tak činí pouze 48 800 Kč, a částka 68 000 Kč tak nebyla překročena. Slevu na dani tak manžel může uplatnit.
Je ale důležité uvědomit si, že všechny ostatní příjmy se do vlastních příjmů zahrnují, tedy i příjmy, které byly zdaněny srážkovou daní zvláštní sazbou daně, příjmy, které byly osvobozeny od daně (např. důchody, dávky z nemocenského pojištění atd.), a dokonce i příjmy, které by jinak nebyly předmětem daně. Hlavně v těchto případech se jedná o příjmy, kdy mzdová účetní nemá možnost a šanci se o těchto příjmech dozvědět, musí se tedy spolehnout na prohlášení druhého z manželů, že příjmy vyšší než 68 000 Kč neměl, a na prohlášení poplatníka uvedené v prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Je vhodné doplnit, že pokyn GFŘ D-6 k této problematice uvádí, že se dále nepřihlédne k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP, tedy k úvěrům a půjčkám.
Příklad
Manžel byl po část roku evidován na úřadu práce a pobíral podporu v nezaměstnanosti v celkové výši 44 000 Kč. Dále za tento rok uzavřel pět dohod o provedení práce, každou na částku 5 000 Kč, příjem byl zdaněn srážkovou daní ve výši 15 % v souladu s § 6 odst. 4 ZDP. Může v tomto případě pracující manželka uplatnit slevu na dani na tohoto manžela? Ani jeden z těchto příjmů, tj. podpora v nezaměstnanosti a příjem z dohody o provedení práce zdaněný srážkou, nepatří mezi nezahrnované příjmy druhého z manželů, celkový příjem je tedy 69 000 Kč, a slevu tak není možné uplatnit.
Upozornění!
Pokud by se jednalo o manžela či manželku, která má příjmy z podnikání či z pronájmu, je nutné uvědomit si, že se posuzují příjmy nesnížené o daňové výdaje. V tomto smyslu je uveden výklad i v pokynu GFŘ D-6.Příklad
Manžel má příjmy ze závislé činnosti, manželka podniká, a má tedy příjmy podle § 7 ZDP. V příslušném zdaňovacím období se jí v podnikání příliš nedařilo a její příjmy činily 104 500 Kč a související daňové výdaje potom 85 000 Kč, základ daně je tedy 19 500 Kč. Může v tomto případě pracující manžel uplatnit slevu na manželku? Z pohledu limitní částky 68 000 Kč vlastních příjmů se posuzují pouze příjmy bez zohlednění souvisejících výdajů. V tomto případě tedy příjmy manželky činily 104 500 Kč, a slevu tak není možné uplatnit.
Společná domácnost...
Vzhledem k podmínkám uplatnění této slevy je zřejmé, že tuto slevu na dani je možné uplatnit pouze za celé zdaňovací období, tedy v ročním zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání, protože až po skončení zdaňovacího období je jasné, zda byla, nebo nebyla překročena částka 68 000 Kč vlastních příjmů.
I v případě této slevy může dojít k poměrnému krácení podle počtu měsíců, na jejichž počátku byly splněny podmínky pro uplatnění slevy, tato situace se ale týká případů, kdy dojde ke vzniku nebo k zániku manželství v průběhu zdaňovacího období (tedy kalendářního roku). Ovšem částka vlastních příjmů se posuzuje vždy za celé zdaňovací období, i když manželství netrvalo celé zdaňovací období.
Příklad
Manželé uzavřeli sňatek 15. 6. 2013, manželka nemá žádné vlastní příjmy. V tomto případě není možné, aby manžel uplatnil celou částku slevy na manželku, ale uplatní pouze polovinu částky, protože podmínky byly splněny v šesti měsících, tedy v jedné polovině roku. Měsíc červen není možné započítat, protože na jeho počátku nebyly podmínky splněny, manželství bylo uzavřeno až v jeho průběhu.
Závěrem ještě několik poznámek k problematice této slevy:
*
v případě manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. příjem z pronájmu majetku, který je součástí obchodního majetku druhého z manželů), nebo se pro účely daně z příjmů za příjem považuje příjem druhého z manželů (např. příjmy z pronájmu v souladu s § 9 odst. 2 ZDP nebo ostatní příjmy v souladu s § 10 odst. 2 ZDP). Tím se dá samozřejmě ovlivnit i výše vlastních příjmů jednotlivých manželů pro účely možného uplatnění této slevy na dani;
*
pokud je na druhého z manželů uplatněna sleva na dani, potom není možné na tohoto manžela rozdělit příjmy a výdaje jako na spolupracující osobu. Manželé se tak musí rozhodnout, která z těchto variant je pro ně výhodnější. Tato úprava se týká poplatníků s příjmy podle § 7 ZDP, tedy s příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti;
*
v případě poplatníka, daňového nerezidenta, je možné tuto slevu uplatnit, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou osvobozeny od daně nebo zdaněny zvláštní sazbou daně (srážkovou daní), konkrétní podmínky jsou stanoveny v § 35ba odst. 2 ZDP.
Daňové zvýhodnění na děti
Nyní bychom se věnovali některým vybraným problémům u daňového zvýhodnění na vyživované děti. Jak již bylo uvedeno, slevy na dani obecně snižují vypočtenou daň, jsou tedy pro poplatníka výrazně výhodnější než nezdanitelné částky podle § 15 ZDP, případně odčitatelné částky podle § 34 ZDP, které snižují pouze základ daně. Daňové zvýhodnění navíc není typickou slevou na dani, protože je možné, aby tato sleva "šla do minusu", což znamená, že případný přeplatek je poplatníkovi vrácen. Proto také tato částka není označena jako sleva na dani, ale jako daňové zvýhodnění. A proto také ZDP stanoví, že toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu:
*
formou slevy na dani bude daňové zvýhodnění uplatněno za situace, kdy daň bude vysoká natolik, že i po snížení o částku daňového zvýhodnění nevznikne záporná částka daně;
*
formou daňového bonusu bude toto daňové zvýhodnění uplatněno za situace, kdy daň již bude nulová, např. z důvodu uplatnění jiných slev na dani, a částka daňového zvýhodnění tak bude v plné výši vrácena;
*
formou slevy na dani a daňového bonusu bude daňové zvýhodnění uplatněno za situace, kdy část daňového zvýhodnění bude použita ke snížení daně na nulu a zbývající část bude představovat daňový
bonus
, který bude poplatníkovi vrácen.Upozornění!
Ještě jednou zdůrazňuji, že se jedná o jediný případ, kdy sleva na dani vede k "záporné dani" a k situaci, kdy tento přeplatek bude poplatníkovi vyplacen. Všechny ostatní slevy na dani snižují daň nejvýše na nulu.Daňové zvýhodnění uplatňuje poplatník na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. To jsou v podstatě dvě základní podmínky a předpoklady pro uplatnění tohoto institutu. Kdo se rozumí vyživovaným dítětem, je upraveno v § 35c odst. 6 ZDP.
Za vyživované dítě se pro účely ZDP považuje:
*
dítě vlastní,
*
dítě osvojené, osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, o osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele. Úprava je obsažena v § 63 a následujícím zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění,
*
dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, podle pokynu GFŘ D-6 se za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu,
*
dítě druhého z manželů, tzn. dítě vyženěné nebo vyvdané,
*
vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy u nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.
Současně se musí jednat o dítě, které:
*
je nezletilým dítětem,
*
je zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz anebo je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
To tedy znamená, že u nezletilých dětí se posuzuje pouze podmínka, zda se jedná o vlastní dítě, či o některý z dalších případů, které se považují za rovné této podmínce. V případě zletilých dětí je nutné kromě toho ještě zkoumat, zda je splněna podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání nebo některá z dalších podmínek, které přípravu znemožňují, ale jsou takového charakteru, že ZDP je uznává jako splňující.
Příklad
Zaměstnanec žije s družkou a vyživují spolu dvě děti, družka je na mateřské dovolené a nepobírá žádné zdanitelné příjmy. První dítě družky je z prvního manželství, druhé dítě je jejich společné. Otázkou je, zda zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění na obě tyto děti? V případě obou dětí bude sice splněna podmínka společné domácnosti, ale v případě prvního dítěte není splněna podmínka, že se jedná o dítě vlastní. Ani se nejedná o žádný z náhradních případů, které ZDP uznává za případy, které jsou na roven této situaci. Daňové zvýhodnění nemůže v tomto případě uplatnit ani družka, protože nemá žádné příjmy, které by jí to umožňovaly. V případě druhého dítěte se jedná o dítě vlastní, takže tam je uplatnění daňového zvýhodnění možné. V případě prvního dítěte by se situace změnila, kdyby druh a družka uzavřeli manželství, protože dítě druhého z manželů se pak považuje v tomto smyslu za dítě vlastní.
Jenom pro úplnost doplňme, že zletilosti se v souladu s § 8 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné.
Další problémovou oblastí bývá soustavná příprava na budoucí povolání, která se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, konkrétně se jedná o § 12 až 15 tohoto zákona. Zvlášť je upraveno studium na střední škole a zvlášť na vysoké škole. Studiem na středních školách se rozumí také studium na vyšších odborných školách, studiem na vysokých školách se rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.
V praxi bývají problémy se správným posouzením toho, zda se jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, či nikoliv. Nicméně ZDP se v tomto případě jednoznačně odkazuje na zákon o státní sociální podpoře, tak je nutné z jeho znění striktně vycházet a neřídit se např. školským zákonem, zákonem o vysokých školách apod., i když i ty jsou potřeba pro správnou aplikaci zákona o státní sociální podpoře. Ale není možné z nich vycházet prioritně, ZDP má v tomto případě odlišnou úpravu.
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se tak považuje studium na středních a vysokých školách v České republice s výjimkou:
*
studia za trvání služebního poměru,
*
dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Z toho tedy vyplývá, že omezení v případě dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia se týká pouze studia na střední a takové vyšší škole, ale nikoliv na vysoké škole. A navíc toto omezení platí pouze v případě, pokud je dítě v době takového studia výdělečně činné nebo pokud má v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci.
Příklad
Zaměstnanec přinesl potvrzení o studiu svého syna s tím, že syn studuje v bakalářském studijním programu na vysoké škole, a to formou distančního studia. Má takový zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění? A hraje nějakou roli v posouzení situace, že syn zaměstnance po dobu studia pracuje? Synovi je 23 let. V tomto případě jsou podmínky splněny a zaměstnanec může nárok na daňové zvýhodnění uplatnit. V případě studia na vysoké škole není rozhodující, o jakou formu studia se jedná, takže i v případě distančního studia se jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání. V případě studia na vysoké škole není ani rozhodující, zda dítě dosahuje nějakých příjmů a jaká je jejich výše, to znamená, že ani zaměstnání syna není na překážku uplatnění daňového zvýhodnění (s výjimkou měsíce následujícího po ukončení studia, jak je uvedeno dále).
Problémy také dělají prázdniny zejména po ukončení studia. Jak upravuje § 13 zákona o státní sociální podpoře, za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje také doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost a pokud dítě nemělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Obdobně je tomu v případě studia na vysoké škole, kdy se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje také kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Příklad
Syn zaměstnance ukončil studium na střední škole úspěšným složením maturitní zkoušky dne 30. 5. 2013. Dokdy je možné uplatnit na něj daňové zvýhodnění, pokud se zaregistroval na úřadu práce dne 3. 8. 2013 a do té doby nevykonával žádnou výdělečnou činnost? Ve studiu na vysoké škole nepokračuje. Jak vyplývá z § 13 odst. 2 písm. b) zákona o státní sociální podpoře, za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje také doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána. To tedy znamená, že daňové zvýhodnění je možné uplatnit i za měsíce květen a červen 2013. Doba navazujících školních prázdnin je považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání tehdy, pokud dítě nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost a pokud dítě nemělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Ani tato podmínka není porušena, protože syn zaměstnance nevykonával vůbec výdělečnou činnost a na úřadu práce byl evidován až od 3. 8., nikoliv tedy celý srpen (nemluvě o tom, zda vůbec vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti). Z toho tedy vyplývá, že i za měsíce červenec a srpen má zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění na syna.
Další podmínkou, která může činit problémy, je, že se musí jednat o dítě žijící s poplatníkem v domácnosti, přičemž domácnost je pro účely daně z příjmů vymezena v § 115 občanského zákoníku tak, že domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně hradí náklady na své potřeby. Platí, že každý může být členem pouze jedné domácnosti, takže by teoreticky nemělo být pochyb o tom, zda je možné daňové zvýhodnění uplatnit, či nikoliv. Je ale nutné zdůraznit, že rozhodující je skutečné společné trvalé soužití a společné uhrazování nákladů, není tedy na překážku, pokud má např. dítě jiný trvalý pobyt než rodiče. Jakmile podmínka trvalé domácnosti pomine, např. z důvodu rozvodu manželství rodičů, uplatnění daňového zvýhodnění je vyloučeno.
Určitým výkladovým problémem je uplatnění daňového zvýhodnění při střídavé péči rodičů a posouzení, kde má dítě domácnost, resp. s kým z rodičů je v domácnosti. V jednotlivých kalendářních měsících může daňové zvýhodnění uplatňovat pouze jeden z rodičů, situace by tak měla být řešena tak, že daňové zvýhodnění bude v příslušném kalendářním měsíci uplatňovat ten z rodičů, který dítě vyživuje v domácnosti na počátku měsíce. Tuto skutečnost je možné odvodit i z ustanovení § 38k odst. 1 ZDP a také z § 35c odst. 10 ZDP. Potom samozřejmě může nastat situace, že pokud jeden z rodičů nebude mít příjmy, ze kterých by daňové zvýhodnění uplatnil, potom by odpovídající část daňového zvýhodnění nebylo možné uplatnit, a nárok by tak zanikl. ZDP dále v § 35c odst. 7 stanoví, že dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná se o případy pobytů na vysokoškolských kolejích či v internátech, v nemocnici, v cizině apod.
Samotný postup při výpočtu daně s ohledem na daňové zvýhodnění je potom takový, že poplatník:
*
následně vypočte daň podle § 16, kterou případně zvýší o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP;
*
od daně odečte případné slevy podle § 35 ZDP, tedy slevy z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením;
*
potom odečte slevy na dani podle § 35ba ZDP, tedy základní slevu, slevu na druhého z manželů, na invaliditu, z titulu studia;
*
až jako poslední případně uplatní daňové zvýhodnění formou slevy na dani nebo daňového bonusu.
Takový postup je pro poplatníka nejvýhodnější, protože je tak největší pravděpodobnost, že bude dosaženo daňového bonusu. Počet dětí, na které lze daňové zvýhodnění uplatnit, ZDP nijak neomezuje, omezuje pouze maximální výši daňového bonusu, a ta je 60 300 Kč ročně. Minimální částka, při které je možné daňový
bonus
uplatnit, je potom 100 Kč. Obě tyto částky jsou stejné jako v roce 2012.Daňový
bonus
ale nemůže uplatnit jakýkoliv poplatník, podmínkou je, že se jedná o poplatníka, který má příjmy podle § 6 až 9 ZDP, tedy ze závislé činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku a z pronájmu, alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. ve výši alespoň 48 000 Kč. Doplňme, že u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 ZDP, tedy příjmy z pronájmu, musí současně platit, že výdaje nesmí převýšit tyto příjmy. Do výše těchto příjmů se nezahrnují příjmy, které jsou osvobozeny od daně, a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou zvláštní sazbou daně.Příklad
Zaměstnankyně je v současné době na mateřské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek od úřadu práce jako dávku státní sociální podpory. Současně přispívá články do časopisu zabývajícího se mateřstvím, za což obdrží každý měsíc odměnu ve výši 4 500 Kč. Rodičovský příspěvek činí 7 600 Kč měsíčně. Otázkou je, zda je možné v tomto případě uplatnit daňový
bonus
? Rodičovský příspěvek je příjem osvobozený od daně v souladu s § 4 odst. 1 písm. i) ZDP, odměna za články představuje autorský honorář, který je v souladu s § 7 odst. 6 ZDP zdaněn zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Zaměstnankyně tak v současné době nemá žádné příjmy, které by vedly k tomu, že by bylo možné uplatnit daňový bonus
, daňová povinnost je v tuto chvíli nulová, takže nelze uplatnit ani daňové zvýhodnění formou slevy na dani (u srážkové daně ji uplatnit nelze).Závěr
Závěrem doplňme, že roční částka daňového zvýhodnění je v roce 2013 stejná jako v roce 2012 a činí 13 404 Kč, což odpovídá částce 1 117 Kč měsíčně. Pokud se jedná o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na něj na dvojnásobek, tj. na 26 808 Kč ročně, ale maximální výše daňového bonusu zůstává zachována, tedy i v tomto případě je možné uplatnit daňový
bonus
maximálně do výše 60 300 Kč.