Právo stavby
Martina
Šotníková,
Jana
Vejrová,
daňové poradkyně, Rödl & Partner
Institut práva stavby byl do českého právního řádu zaveden v souvislosti s přijetím
nového občanského zákoníku (zákon č.
89/2012 Sb., dále „NOZ“), a to s účinností od 1. 1.
2014. Právo stavby je součástí třetí části nového občanského
zákoníku, která se věnuje absolutním majetkovým právům, konkrétně v hlavě druhé Věcná práva
(§ 1240 až 1256 NOZ). Zavedení práva stavby
bylo vyvoláno implementací zásady , dle které stavba ustupuje půdě.
Má-li tedy stavba stejného vlastníka jako pozemek, na kterém stavba stojí, stavba s pozemkem
„sroste“. Smyslem institutu práva stavby je umožnit vlastnictví stavby či její výstavbu osobě
odlišné od osoby vlastníka pozemku. Smluvními stranami jsou vlastník pozemku na jedné straně a
stavebník jako osoba oprávněná z práva stavby na straně druhé.
superficies solo cedit
Právo stavby se zřizuje k pozemku, který může být zastavěný i nezastavěný stavbou. Mohou
se lišit důvody jeho sjednání:
-
za účelem výstavby nové budovy;
-
opravy či modernizace stávající budovy;
-
za účelem blokace, kdy nabyvatel práva stavby tímto způsobem naopak znemožní výstavbu
na předmětném pozemku;
-
pořízení za účelem jeho dalšího prodeje.
Stavba odpovídající právu stavby se stává jeho součástí. V praxi to znamená, že dojde-li k
zániku stavby, neznamená to zánik práva stavby.
Právo stavby se dle NOZ považuje za věc
nemovitou, vyznačuje se u pozemku v katastru nemovitostí a vzniká právě jeho zápisem. V katastru se
uvádí poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno. Právo stavby představuje dočasné omezení
vlastnických práv vlastníka pozemku, protože ze zákona je možné jej zřídit maximálně na dobu 99
let.
Zánikem práva stavby dochází ke „srůstu“ stavby do pozemku, stavba se stane jeho součástí,
a tím i vlastnictvím vlastníka pozemku. Při zániku práva stavby uplynutím doby, na kterou bylo
zřízeno, má samotné právo stavby nulovou hodnotu. Vlastník pozemku se může se stavebníkem dohodnout,
že stavebník na něj převede stavbu odpovídající právu stavby, nebo stavbu odstraní. Dojde-li k
převodu, má stavebník nárok na náhradu. Není-li mezi smluvními stranami dojednáno nic jiného, činí
dle NOZ náhrada polovinu hodnoty stavby. Převod může
být rovněž bezúplatný.
Cílem článku je shrnout účetní a daňové dopady práva stavby.
Účetnictví
Účetní předpisy neobsahují speciální definici institutu práva stavby, vychází se tedy z
definic NOZ. Nakládání s právem stavby je upraveno ve
vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve
znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě
podvojného účetnictví (dále „vyhláška“).
Vlastník pozemku
Vlastník pozemku by měl v důsledku poskytnutí práva stavby přeúčtovat předmětný pozemek na
speciální analytický účet, aby byly jednoznačně odděleny pozemky s omezeným užíváním. Odměna za
poskytnutí práva stavby bude pro vlastníka pozemku představovat výnos. Bez ohledu na to, jakým
způsobem bude sjednána odměna za právo stavby (jednorázová odměna, v několika částkách či jako
stavební plat), bude odměna do výnosů účtována v časovém rozlišení po dobu trvání práva
stavby.
Po uplynutí doby, na kterou bylo právo stavby zřízeno, může dojít k převodu stavby na
vlastníka pozemku, nebo stavebník předmětnou stavbu odstraní. V prvním případě buď má vlastník
pozemku povinnost uhradit staviteli náhradu, která bude pro něj představovat pořizovací cenu
převáděné stavby, nebo dojde k bezúplatnému převodu stavby. Bezúplatně převedená stavba bude oceněna
reprodukční pořizovací cenou. Ve druhém případě, tj. dojde-li k odstranění stavby, nevznikají na
straně vlastníka pozemku žádné dopady. Vlastník pozemku by měl jen provést přeúčtování pozemku ze
speciálního analytického účtu zpět mezi pozemky nezatížené právem stavby.
Stavebník
Vyhláška stanoví, že právo stavby je samostatným hmotným majetkem, není tedy součástí
ocenění samotné stavby. Pouze v případě, že stavebník uzavřel právo stavby za účelem jeho dalšího
prodeje, je právo stavby vykazováno v položce Zboží. Stavebník zařadí právo stavby do svého majetku,
pořizovací cenou bude buď jednorázová úplata sjednaná za právo stavby, nebo součet odměn za sjednané
právo. Vzhledem k tomu, že právo stavby je uzavíráno vždy na dobu určitou, bude jeho odpis prováděn
z pořizovací ceny rovnoměrně po dobu trvání práva stavby. Právo stavby i stavba jsou odpisovány
samostatně.
Daň z příjmů
Vlastník pozemku
Vlastníkovi pozemku vzniká po dobu trvání práva stavby výnos, který je zdanitelný dle jeho
zaúčtování, tj. dle časového rozlišení po dobu trvání.
Dojde-li při ukončení práva stavby k převodu stavby odpovídající právu stavby na vlastníka
pozemku a smluvní strany si za převedenou nemovitost smluví náhradu, představuje tato náhrada pro
vlastníka pozemku pořizovací cenu stavby, ze které bude vycházet při jejím odpisování. V případě, že
by došlo k bezúplatnému převodu, vstupní cenou pro daňové účely bude cena dle zákona č.
151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku). V této výši vzniká
vlastníkovi pozemku rovněž nepeněžní příjem, který bude zdanitelným výnosem. Varianta odstranění
zrealizované stavby stavebníkem nebude mít pro vlastníka pozemku žádné dopady ani z daňového
hlediska.
Stavebník
Je-li pořízené právo stavby hmotným majetkem (tj. není zbožím), má stavebník právo
uplatňovat si do nákladů jeho odpisy. Zákon o daních z
příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) neobsahuje
žádnou speciální úpravu nakládání s právem stavby, ani jej nespecifikuje jako hmotný majetek. Z
tohoto důvodu bude pro daňové účely převzata účetní úprava, tj. daňovým nákladem budou účetní
odpisy.
Stavba odpovídající právu stavby bude odpisována v souladu se
zákonem o daních z příjmů, tj. dle volby stavebníka
rovnoměrně či zrychleně, pravděpodobně po dobu 20, 30 či 50 let v závislosti na odpisové skupině, do
které bude dle svého charakteru patřit.
Pakliže dojde po skončení práva stavby k jejímu úplatnému převodu na vlastníka pozemku,
bude daňová zůstatková cena budovy představovat daňově uznatelný náklad a náhrada za převedenou
stavbu naproti tomu daňový výnos. Při bezúplatném převodu stavby nebude možné její daňovou
zůstatkovou cenu posoudit jako daňově uznatelný náklad. Dojde-li dle dohody vlastníka pozemku a
stavebníka k odstranění stavby, budou náklady na odstranění stejně jako případná daňová zůstatková
cena stavby představovat daňově uznatelný náklad.
Daň z přidané hodnoty
Na právo stavby je z hlediska daně z přidané hodnoty pohlíženo jako na zboží, resp.
nemovitou věc. Místo plnění se řídí umístěním pozemku, ke kterému se právo stavby vztahuje.
Povinnost přiznat daň vzniká dnem přijetí úplaty nebo dnem uskutečnění zdanitelného plnění, a to tím
dnem, který nastane dříve. Za datum uskutečnění zdanitelného plnění se u nemovitých věcí považuje
den předání věci nebo den doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického
práva, a to opět ten den, který nastane dříve.
Režim daně z přidané hodnoty bude záviset na tom, bude-li se jednat o převod tzv.
nehmotného či zhmotnělého práva stavby. Nehmotným právem stavby se rozumí právo stavby, na kterém
není stavba. Zhmotnělé právo stavby naproti tomu představuje právo stavby, jehož součástí je již
stavba.
Dále uvažujeme variantu, kdy vlastník pozemku i stavebník jsou plátci daně a předmětný
pozemek je umístěn v Česku.
Nehmotné právo stavby
Je-li vlastník pozemku osoba povinná k dani, jedná se vždy o zdanitelné plnění podléhající
základní 21 % sazbě daně. Daň odvádí vlastník pozemku, stavebník má nárok na odpočet při splnění
obecných podmínek zákona o dani z přidané hodnoty (tj.
plnění použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění). Vlastník pozemku je povinen uskutečnění
plnění uvést ve svém přiznání.
Zhmotnělé právo stavby
Při poskytnutí práva stavby, na kterém již stavba stojí, se může jednat o zdanitelné
plnění podléhající základní či snížené sazbě daně, při splnění níže uvedených podmínek se však může
jednat rovněž o plnění osvobozené bez nároku na odpočet daně. V praxi mohou nastat následující
situace:
-
poskytnutí práva stavby je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně na
vstupu, nebo
-
vlastník pozemku se rozhodne uplatnit daň, přestože jsou splněny podmínky pro
osvobození,
-
jedná se o zdanitelné plnění, protože nejsou splněny podmínky pro
osvobození.
Osvobozené plnění
Osvobozeným plněním je zřízení zhmotnělého práva stavby, pokud je součástí práva stavby
stavba pevně spojená se zemí a zároveň uplynulo pět let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo
kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby nebo ode dne, kdy mohlo být započato
užívání stavby. Plnění uvádí do svého přiznání vlastník pozemku jako plnění osvobozené od daně bez
nároku na odpočet daně.
Osvobozené plnění, uplatněna daň
V případě, kdy jsou splněny podmínky uvedené v předchozím odstavci a zároveň stavebník je
plátcem daně, může se vlastník pozemku rozhodnout uplatnit na poskytnutí práva stavby daň na výstupu
(stavebník s takovým postupem musí souhlasit). Zdanitelné plnění bude podléhat buď základní, nebo
snížené sazbě daně v závislosti na tom, jaká stavba se na pozemku se zřízeným právem stavby nachází.
Snížená sazba se uplatní, pakliže předmětná stavba je stavbou pro sociální bydlení. V ostatních
případech se uplatní základní sazba daně. Plnění je povinen ve svém daňovém přiznání uvést
stavebník.
Zdanitelné plnění
O zdanitelné plnění se bude jednat, pokud nebudou splněny podmínky pro osvobození plnění.
Pro uplatnění sazby platí výše uvedené. Povinnost uvést plnění v daňovém přiznání bude mít vlastník
pozemku. Stavebník má nárok na odpočet daně na vstupu, pakliže pořízené právo stavby použije pro
účely uskutečňování zdanitelných plnění.
Dohodne-li se stavebník s vlastníkem pozemku, že při ukončení práva stavby dojde k převodu
stavby na vlastníka pozemku, bude tento převod rovněž předmětem daně z přidané hodnoty. Daňové
dopady lze dovodit analogicky dle závěrů uvedených pro zřízení práva stavby.
Daň z nabytí nemovitých věcí
Právo stavby je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí, pokud dojde:
-
k úplatnému zřízení práva stavby nebo
-
k úplatnému převodu práva stavby v době jeho trvání nebo
-
při zániku práva stavby k poskytnutí náhrady za zrealizovanou stavbu.
Poplatník daně
Vzhledem k tomu, že lze očekávat, že právo stavby nebude zřízeno koupí ani směnou, bude
poplatníkem nabyvatel, tj. stavebník. Dojde-li k převodu práva stavby v průběhu doby jeho trvání,
stává se poplatníkem převodce práva stavby, nedohodnou-li se smluvní strany, že poplatníkem bude
nabyvatel. Při zániku práva stavby uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, a smluvní strany se
dohodnou, že vlastník pozemku má nárok na náhradu za stavbu zrealizovanou na pozemku zatíženém
právem stavby, je poplatníkem daně nabyvatel (vlastník pozemku). V této souvislosti si dovolujeme
upozornit, že je připravována novela zákona o dani z nabytí z
nemovitých věcí, dle které bude poplatníkem daně vždy nabyvatel. Novela má být účinná od
podzimu letošního roku.
Základ daně
Základem daně je nabývací hodnota. V souvislosti s právem stavby se nabývací hodnotou
rozumí cena sjednaná nebo 75 % ceny dle znaleckého posudku, a to ta cena, která bude vyšší. Je-li
odměna za právo stavby sjednána jako stavební plat, považuje se za sjednanou cenu souhrn všech
plnění.
Osvobození
Zákon umožňuje osvobodit zřízení či převod práva stavby v případě, kdy je jeho součástí
nová stavba rodinného domu. Podmínkou pro osvobození je zřízení (při vzniku) či převod (při
nakládání v průběhu jeho existence či při zániku práva stavby) práva stavby do pěti let ode dne, od
kterého je možné novou stavbu užívat, přičemž osvobozeno je vždy jen první úplatné zřízení či převod
práva stavby.
Sazba daně
Sazba daně z nabytí nemovitých věcí je vždy lineární, a to ve výši 4 % ze základu
daně.
Daň z nemovitých věcí
Jako poslední daň, která přichází v souvislosti s právem stavby v úvahu, je nutno zmínit
daň z nemovitých věcí. Zřízením práva stavby ve prospěch stavebníka dochází k přechodu daňové
povinnosti z vlastníka pozemku na stavebníka. Stavebník se tedy stává poplatníkem daně z pozemků z
pozemku, který je zatížen předmětným právem stavby. Dojde-li k realizaci stavby nebo je-li součástí
práva stavby rovněž stavba, je stavebník povinen hradit daň z nemovitých věcí i z těchto
staveb.
Na závěr je třeba poznamenat, že přestože byl institut práva stavby do našeho právního
řádu zanesen před více než dvěma lety, je v praxi využíván jen velmi omezeně. Dle statistik
zveřejňovaných katastrem nemovitostí bylo právo stavby v průběhu roku 2015 zrealizováno celkem ve
456 případech. Ve srovnání s celkovým počtem zápisů vlastnických práv netvoří právo stavby ani
desetinu procenta.