Změny ve stavebním spoření od 1. 1. 2011

Zákon č. 348/2010 Sb. vláda schválila 22. 9. 2010 a spolu s dalšími zákony stabilizujícími státní rozpočet od roku 2011 a jako sněmovní tisk 116 jej navrhla Poslanecké sněmovně ke schválení rovnou v prvém čtení. Prvé čtení proběhlo v Poslanecké sněmovně 26. 10. 2010 s tím, že vládou navržený zkrácený legislativní proces nebyl odsouhlasen a potvrdilo se, že vládní opozice tento návrh nepodpoří. V případě pokračování projednávání zákona ve standardním režimu (navazovalo by druhé a třetí čtení zákona) by zákon byl postoupen do Senátu v době, kdy by o něm rozhodoval Senát ve složení změněném podzimními volbami do Senátu, ve kterém již vládní nedisponuje většinou. Z uvedeného důvodu vláda stáhla sněmovní tisk 116 z projednávání a navrhla Parlamentu vyhlásit stav legislativní nouze a v rámci něj projednat i zákon č. 348/2010 Sb. (návrh byl podruhé předložen jako sněmovní tisk 157). Předsedkyně Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze vyhlásila a obě komory Parlamentu zákon č. 348/2010 Sb. v tomto režimu schválily (Senát ještě ve složení, ve kterém měla vládní většinu). A protože prezident zákon podepsal, mohl být dne 8. 12. 2010 vyhlášen ve Sbírce zákonů, a stát se tak platnou právní normou.

Zákon č. 348/2010 Sb., na rozdíl od předchozího výrazného omezení státní podpory účastníkům stavebního spoření k 1. 1. 2004 zákonem č. 423/2003 Sb., dopadá i na smlouvy uzavřené před 1. 1. 2011. Podle vlády se jedná o tzv. nepřímou retroaktivitu, která je přípustná. Zákon č. 348/2010 Sb. zavádí zdanění státní podpory za rok 2010, což je z hlediska posouzení jako přípustné nepřímé retroaktivity sporné, a proto nelze vyloučit, že vládní opozice naplní své sliby a zpochybní platnost zákona č. 348/2010 Sb. u Ústavního soudu. Pokud by ke zpochybnění platnosti zákona č. 348/2010 Sb. u Ústavního soudu skutečně došlo (důvodem může být jak , tak schválení v režimu legislativní nouze), bude nutné vyčkat na závěry Ústavního soudu.

Pro úplnost je na místě uvést, že zákon o stavebním spoření již byl s účinností od 1. 1. 2011 novelizován mnohem méně zajímavější novelou, než je novela č. 348/2010 Sb.; jedná se o novelizaci provedenou zákonem č. 281/2009 Sb. (doprovodný zákon k novému daňovému řádu zavedenému k 1. 1. 2011), která z § 16b vypouští dosavadní odst. 5, podle něhož se při vybírání a vymáhání uložených pokut postupovalo podle zákona o správě daní a poplatků.

Novela č. 348/2010 Sb. přináší změny zákonů uvedených ve svém názvu, tedy změnu zákona o stavebním spoření a zákona o daních z příjmů. (č. 96/1993 Sb.) se celým názvem jmenuje zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Již se zavedením stavebního spoření totiž byla zavedena jeho nepřímá daňová podpora spočívající v osvobození úroků ze stavebního spoření od daně z příjmů fyzických osob. Z důvodu poměrně dlouhého názvu zákona o stavebním spoření je také odpovídajícím způsobem dlouhý i název zákona č. 348/2010 Sb., který se správně jmenuje (po redakčním rozdělení odrážkami) :

Nejdůležitější změnou zákona o stavebním spoření je snížení státní podpory podle § 10. Původně výše státní podpory činila 25 % příspěvku účastníka stavebního spoření, maximálně však z roční základny 18 000 Kč.

Od 1. 1. 2004 byla zákonem č. 423/2003 Sb. maximální výše státní podpory snížena z 25 % příspěvku účastníka na 15 % a zároveň byla maximální roční základna zvýšena na 20 000 Kč. Novela č. 423/2003 Sb. zamezila problémům s retroaktivitou tím, že v přechodných ustanoveních stanovila, že u smluv uzavřených před 1. 1. 2004 se postupuje podle právní úpravy účinné k 31. 12. 2003. Pro „staré smlouvy“ (uzavřené do 31. 12. 2003) tedy ještě za rok 2010 maximální výše státní podpory činila 4 500 Kč (při příspěvku účastníka 18 000 Kč). Novela č. 348/2010 Sb. ponechala i pro rok 2011 maximální základnu pro státní podporu na úrovni ročního příspěvku účastníka stavebního spoření 20 000 Kč, avšak výši státní podpory snížila na 10 %.

Novela č. 348/2010 Sb. v přechodném ustanovení stanovuje, že výše státní podpory podle zákona o stavebním spoření účinného od 1. 1. 2011 se vztahuje na smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Toto přechodné ustanovení tedy potvrzuje snížení státní podpory pro smlouvy uzavřené od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2010 a v podstatě ruší přechodné ustanovení zákona č. 423/2010 Sb. (alespoň to bylo úmyslem zákonodárce), a .

Jako zajímavost si dovolím uvést, že přechodné ustanovení vláda odůvodnila tím, že zabraňuje hromadnému uzavírání smluv na konci roku 2010, které by vedlo k nestabilitě systému stavebního spoření.

Na druhou stranu si vláda byla vědoma toho, že snížení finanční zajímavosti stavebního spoření coby spořícího produktu povede k nižším vkladům na účtech stavebního spoření, a proto pro kalendářní roky 2011 a 2012 je zmírněna regulace činností stavebních spořitelen a limit úhrnu cílových částek pro smlouvy uzavírané s právnickými osobami je navýšen z 15 na 25 % součtu cílových částek a limit pro poskytování komerčních a překlenovacích úvěrů je navýšen z 20 na 30 % součtu cílových částek.

Již při zavedení stavebního spoření v roce 1993 bylo do zákona o daních z příjmů vloženo pro úroky z vkladů na účtech stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory osvobození od daně z příjmů fyzických osob [§ 4 odst. 1 písm. s)]. Toto osvobození zákon č. 348/2010 Sb. počínaje úroky připisovanými na účtech účastníků stavebního spoření od 1. 1. 2011 ruší. .

Nároky na státní podporu vzniklé před 1. 1. 2011 nemohl zákon č. 348/2010 Sb. nijak omezit (to by byla nepřípustná přímá ). Proto musí být výše státní podpory za období roku 2010 poskytnuta podle předpisů účinných k 31. 12. 2010 a snížení státní podpory by tak sice snížilo výdaje státního rozpočtu, ale až počínaje rozpočtem roku 2012 (v roce 2012 bude vyplácena státní podpora za rok 2011). Za účelem stabilizace státního rozpočtu roku 2011 zákon č. 348/2010 Sb. zavedl mimořádné zdanění státní podpory stavebního spoření, na kterou vznikl nárok v roce 2010 a která bude připsána počínaje 1. 1. 2011.

bude zdaněn srážkovou daní. Stavební spořitelna tedy připíše státní podporu v plné výši (až 3 000 Kč, resp. u smluv uzavřených před 1. 1. 2004 až 4 500 Kč), zároveň však provede z tohoto příjmu srážku daně. Pro zdanění státní podpory za rok 2010 zákon č. 348/2010 Sb. nejenže ji vložil do výčtu příjmů fyzických osob z kapitálového majetku, ale dokonce pro ni zavedl i (nově vložený odst. 8 do § 36). Z maximální státní podpory 3 000 Kč (při ročním příspěvku 20 000 Kč), resp. 4 500 Kč u smluv uzavřených před 1. 1. 2004 (při ročním příspěvku 18 000 Kč) tak stavební spořitelna srazí a následně odvede do státního rozpočtu 1 500 Kč, resp. 2 250 Kč.

Zdanění státní podpory za rok 2010 je zdaněním mimořádným. Státní podpora za další roky již bude osvobozena od daně, což zákon č. 348/2010 Sb. výslovně stanovuje v novém znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. s) pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob, které do 31. 12. 2010 osvobozovalo úroky ze stavebního spoření. Osvobození státní podpory nebylo zákonem o daních z příjmů výslovně stanoveno, ale v praxi se uplatňovalo, počínaje podporou za rok 2011 (připisovanou v roce 2012) již zákon o daních z příjmů výslovné osvobození obsahuje. Otázkou však je, zda toto osvobození zůstane v roce 2012 zachováno, když zákon č. 348/2010 Sb. (stejně jako velká novela zákona o daních z příjmů č. 346/2010 Sb., pokud jde o zrušení osvobození příjmů z provozu ekologických zařízení s použitím i na zařízení uvedená do užívání před 1. 1. 2010) jasně ukázal, že zákonodárce přistupuje v porovnání s minulým legislativním vývojem k přípustnosti retroaktivity mnohem volněji.

Smyslem tohoto příspěvku nebylo rozebírat oprávněnost výhod, které stát stavebnímu spoření poskytoval a v omezené míře bude poskytovat i nadále a které možná více než k uspokojení bytových potřeb přispěly ke zhodnocení finančních prostředků účastníků využívajících stavební spoření coby spořícího produktu a hlavně k ziskovosti stavebních spořitelen (ty dokázaly ke zvýšení svého zisku využít i přijatého omezení stavebního spoření, když umožnily předčasné ukončení smluv v závěru roku 2010, avšak toto předčasné ukončení si nechaly od účastníků stavebního spoření dobře zaplatit). Bylo-li omezení státních výdajů na stavební spoření správným krokem, stejně se nabízí otázka, proč k němu nedošlo dříve, a dále hlavně otázka, proč byla přijata úprava na hranici (nebo snad za hranicí) přípustné retroaktivity. Zvolená cesta rozhodně důvěře v český právní řád nepřispěla.