Novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2011

Novela se týká zejména následujících oblastí:

Podmínky, za kterých se , vymezuje ustanovení § 1 odst. 2 písm. b) ZU, tzn. pokud na území České republiky podnikají neb provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů. Z toho vyplývá povinnost vést účetnictví pro všechny dotčené zahraniční osoby, tedy i pro ty osoby, které jsou zahraničními fyzickými osobami, a to bez ohledu ostatní ustanovení ZU. Znění tohoto ustanovení se novelou nemění, avšak úprava pro zahraniční fyzické osoby je nově vymezena

To znamená, že po novele se podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) ZU, tj.:

V § 4 odst. 1 až 6 ZU jsou uvedeny dny, odkdy a dokdy jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví. Podle § 4 odst. 1 ZU účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b), tj. zahraniční osoby, jsou povinny vést účetnictví na území České republiky. Ustanovení § 4 odst. 7 ZU, které stanoví možnost účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) nejdříve po uplynutí pěti po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví, se na zahraniční osoby nevztahuje.

Nové ustanovení zákona mohou použít dotčené zahraniční fyzické osoby nebo později. Pro účetní období započatá před účinností tohoto zákona se použije ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropské unie povinně používají k účtování a sestavení své v současné době pouze účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie.

Ustanovení ZU přebírá a upřesňuje stávající ustanovení zrušeného § 19 odst. 9 o použití mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie pro účtování a sestavení „individuální“ účetní závěrky účetních jednotek, které jsou , a které jsou přijatých k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie (dále jen „obchodování na regulovaném trhu“). Ustanovení zavádí zkratku „mezinárodní účetní standardy“. To znamená, že je zachována k účtování a sestavení individuální účetní závěrky pouze pro ty účetní jednotky, které jsou tzv. kótovanými společnostmi.

ZU se stanovuje postup použití mezinárodních účetních standardů jednak pro případy, kdy dochází k přijetí nebo vyřazení cenných papírů z obchodování na regulovaném trhu k jinému dni než k prvnímu resp. poslednímu dni účetního období, a dále zjednodušený postup pro případy, kdy účetní jednotka přestává být „dočasně“ emitentem cenných papírů, a není tak povinna účtovat a sestavovat účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů.

K jednotlivým ustanovením § 19a odst. 2 až 6 ZU podrobněji:

Ustanovení umožňuje, aby si účetní jednotka zvolila okamžik zahájení nebo ukončení používání mezinárodních účetních standardů v případech, kdy

je stanoveno, že výše uvedená ustanovení odst. 2 a 3 lze použít, neodporuje-li to přímo použitelnému právnímu předpisu Evropské unie nebo zvláštnímu právnímu předpisu.

Další oblastí, kterou novela řeší, je zjednodušený postup To je obsahem odst. 5 a 6.

Odstavec 5 umožňuje, aby mezinárodní účetní standardy byly účetní jednotkou používány i po ukončení obchodování cenných papírů, pokud mají být nové cenné papíry do tří let opět přijaty k obchodování. Jedná se o řešení v situaci, kdy cenné papíry emitované účetní jednotkou již nejsou obchodovány na žádném z regulovaných trhů a účetní jednotka v důsledku toho přestává být účetní jednotkou podle odst. 1 až 3. Rozhodne-li nejvyšší orgán této účetní jednotky do konce účetního období, v němž cenné papíry přestaly být obchodovány, že je jeho na regulovaném trhu, a to od okamžiku, kdy cenné papíry přestaly být takto obchodovány, může tato účetní jednotka používání mezinárodních účetních standardů prodloužit až do konce účetního období, ve kterém má dojít k přijetí nového cenného papíru k obchodování. Například, je-li obchodování s cennými papíry na regulovaném trhu ukončeno k 30. 6. 2011 a valná hromada účetní jednotky rozhodne dne 20. 12. 2011 (nejpozději však do 31. 12. 2011), že je jejím záměrem požádat nejdéle do 30. 6. 2014 o přijetí nového cenného papíru k obchodování, může tato účetní jednotka používat mezinárodní účetní standardy až do 31. 12. 2014 (za předpokladu, že účetním obdobím je kalendářní rok).

Ustanovení odst. 6 umožňuje v posledně jmenovaném případě navíc používání mezinárodních účetních standardů ještě (bezprostředně následující), a to v případě, že účetní jednotka nejpozději k poslednímu dni účetního období, ve kterém skončí tříletá lhůta podle odst. 5 (například pokud je účetním obdobím kalendářní rok, tak do konce třetího roku od okamžiku, kdy cenné papíry této účetní jednotky přestaly být obchodovány) požádá o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu. V případě, že k přijetí cenného papíru k obchodování nedojde ani v tomto účetním období, účetní jednotka ukončí od počátku následujícího účetního období používání mezinárodních účetních standardů. Ustanovení odst. 6 řeší pokračování situace z předchozího příkladu, kdy účetní jednotka již požádala o přijetí cenného papírů k obchodování na regulovaném trhu, a to v termínu, do kterého může používat mezinárodní účetní standardy, tj. nejpozději do 31. 12. 2014. Vzhledem k tomu, že o přijetí cenného papíru k obchodování rozhoduje na žádost účetní jednotky organizátor regulovaného trhu, toto ustanovení tak odstraňuje nejistotu zejména v případě, kdy účetní jednotka neví, jak bude její žádost vyřízena, tj. zda přijetí bude schváleno do konce příslušného účetního období nebo až po něm, případně k přijetí nedojde, ale uživatelé vyžadují účetní závěrku sestavenou podle mezinárodních účetních standardů. Použití mezinárodních účetních standardů může tato účetní jednotka prodloužit až do 31. 12. 2015. V případě, že k přijetí cenného papíru k obchodování nedojde ani do 31. 12. 2015, účetní jednotka od 1. ledna 2016 použije k účtování a sestavení účetní závěrky za rok 2016 české účetní předpisy.

umožňují příslušným účetním jednotkám používat mezinárodní účetní standardy i v obdobích, kdy tak, aby nemusely v těchto obdobích nákladně měnit na přechodnou dobu systém zpracování účetnictví a přecházet zpět na účtování a vykazování bez použití mezinárodních účetních standardů. Důvodem možnosti prodloužení období na tři roky, resp. plus jeden další rok, je stálost vedení účetnictví buď podle mezinárodních účetních standardů nebo podle českých předpisů a srovnatelnost informací v účetních závěrkách.

Odstavce 7 až 9 v § 19a ZU se týkají použití mezinárodních účetních standardů v konsolidaci.

se rozšiřuje možnost pro účtování a sestavení účetní závěrky

Pokud je například vysoce pravděpodobné, že k rozvahovému dni roku 2011 (účetním obdobím je kalendářní rok) bude konsolidující účetní jednotka sestavovat konsolidovanou účetní závěrku za použití mezinárodních účetních standardů podle § 23a ZU, může se rozhodnout, zda mezinárodní účetní standardy použije také pro účtování a sestavení své (individuální) účetní závěrky od 1. ledna 2011, nebo je použije až od 1. ledna 2012 s tím, že rok 2011 pouze „přepočítá“ z důvodu srovnatelnosti údajů vykazovaných v účetní závěrce. Před rozhodnutím o stanovení účetního období, od kterého budou mezinárodní účetní standardy používány, bude jistě nutno zvážit obdobná kritéria případné změny způsobu vedení účetnictví jako u možností podle odst. 2 až 6 novely.

V případech vymezených v odst. 7 a 8 je rozhodnutí o používání mezinárodních účetních standardů a stanovení účetního období, od kterého budou mezinárodní účetní standardy používány, podmíněno vzhledem k možnému významnému finančnímu a organizačnímu dopadu na účetní jednotku. Nejvyšším orgánem účetní jednotky v případě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti je valná hromada. U osobních společností jsou to vždy společníci.

je řešena situace, kdy účetní jednotka využije možnosti podle odst. 7 nebo 8, uvedeného v těchto odstavcích, a to i v průběhu účetního období (například dojde k prodeji strategického podílu a nenaplní se tak původní předpoklad ). Účetní jednotka nepoužije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy:

Pokud však k prvnímu dni následujícího účetního období jsou důvody uvedené v odst. 1 až 8 pro další použití mezinárodních účetních standardů, pak se tyto standardy použijí pro účtování a sestavení účetní závěrky podle těchto odstavců. To znamená, že , podle kterých účetní jednotka postupuje, pokud se jedná o situace vymezené v předcházejících ustanoveních. V těchto případech účetní jednotka může pokračovat ve vedení účetnictví podle mezinárodních účetních standardů podle zákona. Např. účetní jednotka („mateřská společnost“), která sice prodá strategický podíl v dceřiné společnosti a nenaplní tak svůj původní předpoklad , jistě nebude měnit účetní systém, dojde-li ve stejném účetním období k přijetí jejích cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu anebo pokud opětovně předpokládá, že bude sestavovat konsolidovanou účetní závěrku za použití mezinárodních účetních standardů. V podstatě se tak v ustanovení odst. 9 dávají účetním jednotkám podle odst. 7 a 8 obdobné možnosti jako v případě přijetí cenného papíru k obchodování.

Cílem této změny podle odstavců 7 až 9 je - zjednodušeně řečeno - aby mateřské, dceřiné a společné podniky konsolidované podle mezinárodních účetních standardů mohly použít tyto standardy pro sestavení své individuální účetní závěrky a , a to za předpokladu, že použití mezinárodních účetních standardů schválí nejvyšší orgán dotčeného podniku. Podle dosavadního znění zákona konsolidovaná účetní jednotka, účetní jednotka pod společným vlivem podrobená konsolidaci, popřípadě konsolidující účetní jednotka, pokud není emitentem cenných papírů na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, účtovala a sestavovala individuální účetní závěrku podle národních předpisů a pro účely zpracovávala podklad pro konsolidaci podle mezinárodních účetních standardů, což znamenalo přetřídění záznamů a nové zpracování některých dat.

Ustanovení nového § 19ase použijí poprvé v účetním období, které nebo později.

Nová ustanovení ZU umožňují účetním jednotkám ve vymezených situacích a na základě toho se efektivně rozhodnout o použití těchto standardů. Jedná se o významné rozhodnutí, které může mít, kromě finanční a organizační náročnosti, i další zásadní důsledky - disponibilní zisk a některé další rozvahové položky podle účetnictví vedeného podle mezinárodních účetních standardů v porovnání s účetnictvím podle českých předpisů budou mít odlišné hodnoty, což může významně ovlivnit rozhodování např. o alokaci kapitálových zdrojů, předčasném splacení bankovních úvěrů, rozsahu leasingu, atd. Neopominutelným kritériem jsou také aspekty „návratu“ k účtování podle českých účetních předpisů v případě, že k sestavení konsolidované účetní závěrky nedojde.

Kromě kvantifikovatelných veličin při změně účetního systému je třeba rovněž uvážit podle mezinárodních účetních standardů ve srovnání s požadavky českých předpisů. Je zjevné, že i vlastní zpracování účetnictví bude v tomto případě mnohem dražší, protože základ daně z příjmů nelze zjišťovat z mezinárodních účetních standardů. Jedná se o ustanovení § 23 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), podle kterého se (zisk nebo ztráta), a to . Na toto ustanovení navazuje zveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 1/1 ze 13. 1. 2006, který stanoví, že účetní jednotka, která sestavuje účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů, pro účely ZDP použije k zjištění výsledku hospodaření zvláštní právní předpis, kterým je ZU a vyhlášky, které tento zákon provádějí.

Z výše uvedených důvodů je nezbytné, aby si akcionáři na valné hromadě sami rozhodli - nejen tedy vedení společnosti - že jsou ochotni vynaložit zvýšené prostředky na vedení účetnictví, výkaznictví, audit a poradenské služby namísto jejich použití na jiné účely. Ustanovení novely zákona dává orgánu účetní jednotky dostatečný časový prostor takové rozhodnutí učinit. Vždy se však jedná o , který je nejlépe kvalifikován k posouzení výhod či záporů plynoucích ze zvoleného postupu.

Novým zněním § 22 a vložením nových § 22a a 22b ZU se v návaznosti na požadavky praxe zjednodušuje a zpřehledňuje stávající znění § 22, a tím se zvyšuje právní jistota účetních jednotek, ale současně dochází i ke zjednodušení a zpřehlednění stávajících ustanovení v příslušných prováděcích vyhláškách upravujících problematiku . Úprava vychází ze znění příslušných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), zejména § 66a, a je v souladu se Sedmou směrnicí Rady č. 83/349/EHS, v platném znění.

„konsolidující účetní jednotka“, „konsolidovaná účetní jednotka“, „účetní jednotka pod společným vlivem“, „účetní jednotka přidružená“ a „konsolidační celek“.

Z ustanovení vyplývá, že konsolidující účetní jednotka („mateřská společnost“) konsolidované účetní jednotky („dceřiné společnosti“), které s konsolidující účetní jednotkou tvoří konsolidační celek, a dále účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené, pokud existuje konsolidační celek. Na konsolidovanou účetní závěrku jsou v odst. 7 kladeny obdobné požadavky jako z hlediska cíle definovaného pro individuální účetní závěrku v § 7 odst. 1 ZU.

ZU obsahují implementaci , při splnění vymezených podmínek zapracovává ustanovení čl. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/49/ES ze dne 18. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o některé požadavky na zveřejňování u středních společností a povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku (nejpozdější termín pro implementaci tohoto ustanovení je 1. leden 2011). Další ustanovení jsou v zásadě převzata, případně zpřesněna, ze stávajícího § 22, která vymezují povinnosti při sestavení konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy.

Účelem ustanovení § 22a odst. 3 ZU je takové konsolidující účetní jednotky („mateřské společnosti“), které mají („dceřiné společnosti“) z hlediska cíle sestavení konsolidované účetní závěrky (konsolidovaná účetní závěrka musí podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky), a to posuzovány jednotlivě i v úhrnu, a k informacím o konsolidačním celku postačuje účetní závěrka této mateřské společnosti. Mateřská společnost tedy v těchto případech

ZU jsou provedeny legislativně technické úpravy vzhledem k novému znění § 22, a to jednak nahrazením slov „zahrnutých do konsolidačního celku“ slovy “, jednak zpřesněním povinnosti , které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky podle § 22 odst. 3, dojde-li k nim v průběhu účetního období.

Obsah ustanovení § 23a ZU týkající se se věcně nemění, tzn. že:

V § 23a ZU bylo , protože pro její vyhotovení jsou používána ustanovení Sedmé směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve znění pozdějších předpisů.

Podle bodu 3 přechodných ustanovení se novelizovaná při sestavení konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy . To znamená, že nová ustanovení včetně osvobození od povinnosti konsolidovat mohou využít účetní jednotky již při sestavení účetní závěrky za rok 2010.

Nové znění § 37a vložené § 37aa a 37ab ZU upravují v souladu se zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy.

Novým prvkem je především podle ustanovení § 37aa odst. 1 až 4, které vymezuje pravidla pro zjišťování hodnoty aktiv celkem. Umožňuje, aby pokuta byla vyměřena:

Pro vymezení hodnoty aktiv jako základu pro výpočet pokuty se vychází z účetního období, došlo k porušení povinností, případně účetního období, došlo k porušení povinností podle ZU. Například účetním obdobím (je-li shodné s kalendářním rokem), došlo k porušení povinností, může být rok 2011, do kterého nebyla zaúčtována pohledávka z titulu prodeje zboží nebo služeb, přestože ke splnění dodávky v roce 2011 došlo. Účetním obdobím, došlo k porušení povinností, může být rok 2010, pokud účetní jednotka nesplnila povinnost zveřejnit účetní závěrku, resp. i výroční zprávu za rok 2010 ve lhůtě podle § 21a odst. 2 ZU, nejpozději však do 31. 12. 2011; tato lhůta je i podmínkou úplnosti účetnictví podle § 8 odst. 3 ZU.

Základním cílem uvedené úpravy ZU je postup, kdy by tato pokuta byla vyměřena z hodnoty hrubě zkreslené, a tedy i potenciálně mnohonásobně nižší v důsledku nesprávně vykázaných aktiv celkem, a umožnit tak příslušnému orgánu odpovídajícím způsobem upravit systém sankcí tak, aby účinně postihoval ty účetní jednotky, které mají zásadním způsobem , která je základem pro výpočet sankcí za protiprávní jednání při vedení účetnictví. To znamená, že po novele zákona budou pokuty vypočítávány . Půjde o případy, kdy účetní jednotka vykázala podhodnocená aktiva, protože například nesprávně účtovala technické zhodnocení dlouhodobého majetku do provozních nákladů namísto na účty účtové skupiny 04, resp. 01, 02, 03, a vykázala tak v účetní závěrce v položkách dlouhodobého majetku částku nižší. Pokud finanční úřad při kontrole zjistil, že tato aktiva mají být o příslušnou částku vyšší (přestože nedošlo k vyřazení majetku), bude pokuta stanovena z této zjištěné zvýšené hodnoty aktiv, a nikoliv z hodnoty aktiv vykázané v účetní závěrce. Obdobným příkladem je zjištěné zvýšení hodnoty pohledávek (přestože nedošlo k jejich úhradě nebo jinému důvodu zániku) z důvodu nezaúčtovaných „zatajených“ faktur za prodej zboží nebo služeb, dále neúčtování o dohadných položkách aktivních, nedokončené výrobě, aktivaci dlouhodobého majetku pořízeného ve vlastní režii, atd.

Změna ustanovení o sankcích zohledňuje také (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Pracovní skupina OECD proti podplácení (WGB) při hodnocení České republiky dne 10. 12. 2008 konstatovala, že:

Doplnění nového ustanovení, pomocí jehož ustanovení lze stanovit základ výpočtu sankce i pro účetní jednotky, které naplňují znaky výše uvedených „nečinných účetních jednotek“, zohledňuje i doporučení obsažená v hodnocení plnění „“ (vyhlášena pod č. 25/2000 Sb., mezinárodních smluv). V čl. 8 úmluvy, týkajícího se účtování, se mimo jiné ukládá, že každá strana přijme taková opatření, aby např. zabránila vedení nezapsaných účtů, provádění transakcí mimo účetní knihy, nedostatečné identifikaci transakcí, zápisům neexistujících výdajů, zápisu pasiv s nesprávnou identifikací jejich předmětu, používání falešných dokumentů se záměrem podplácení zahraničních veřejných činitelů nebo skrývání takového podplácení.

V legislativní úpravě sankcí za porušení povinností v oblasti účetnictví se podobně postupuje i v jiných zemích EU; například ve Slovenské republice, pokud není možno zjistit sumu majetku anebo účetní jednotka nevykazuje žádný majetek, určí kontrolní orgány pokutu kvalifikovaným odhadem až do výše 3 319 391,88 EUR (do 100 mil. Sk před přijetím Eura).

Příslušná ustanovení týkající se jsou nově obsaženy v § 37 a 37a. Nedochází v nich k rozšíření možných sankcí, ani výčtu skutkových podstat (oblastí porušení účetních předpisů), za které je možné pokuty uložit, a nemění se ani výše pokut. Mění se však relace mezi možností a povinností uložit pokutu.

V § 37 ZU nadepsaném „Správní delikty“ v odst. 1 týkajícím se, je specifikováno porušení povinností daných zákonem. se tato účetní jednotka dopustí tím, že:

Sankce jsou stanoveny ve formě pokuty. V odst. 2 jsou stanoveny za předmětný přestupek v závislosti na závažnosti porušení povinností daných zákonem. Za přestupek pokutu do výše:

Hodnotou aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1 ZU se rozumí , tzn. nesnížená o oprávky a opravné položky.

Vymezená „množina“ účetních jednotek zřejmě nebude příliš početná; v praxi si lze představit, že ustanovení se použije např. u fyzické osoby, která není podnikatelem, ale má příjmy z pronájmu a dobrovolně vede účetnictví.

V § 37a odst. 1 ZU je specifikováno porušení povinností daných zákonem , tj. zejména těch, které jsou podnikateli, právnickými osobami se sídlem na území České republiky, vybranými účetními jednotkami podle § 1 odst. 3 ZU (např. organizační složky státu, příspěvkové organizace, kraje a obce), aj. Účetní jednotka se dopustí tím, že:

Subjektem správního deliktu podle § 37a odst. 2 ZU je . Správního deliktu se dopustí tím, že:

Podle § 37a odst. 3 ZU za uvedený správní delikt v závislosti na závažnosti porušení povinností daných zákonem do výše (tj. maximální hranice pokuty):

Hodnota aktiv celkem je definována v § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1 ZU, hodnota konsolidovaných aktiv celkem v § 22a odst. 1 bodu 1 ZU (). Podle nového ustanovení § 37a odst. 3 písm. c) o výši pokuty, která se uloží konsolidující účetní jednotce za správní delikt, není pochyb o tom, že základ pro výpočet sankce nelze zužovat pouze na hodnotu aktiv z individuální účetní závěrky konsolidující účetní jednotky.

jsou obsahem § 37ab:

Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a od 1. ledna 2011 se na danou problematiku již bude vztahovat zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.

Podle bodu 4 přechodných ustanovení , se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li právní úprava uvedená v zákoně č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro účetní jednotku výhodnější.

Ustanovení § 21 odst. 4 ZU upřesňuje, , která je součástí výroční zprávy, tzn. podle ustanovení § 18, 19a, 22 a 23a. Rovněž je upřesněno, že výroční zpráva obsahuje též ve shodě s pojmem vymezeným v § 20 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.

Vzhledem k úpravě zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, jsou v § 19a, 22a a 23a slova „registrovaných“ nahrazena slovy „přijatých k obchodování“. Jedná se o legislativně technickou úpravu; v § 22a odst. 2 se týká účetních jednotek, které jsou emitenty

Legislativně technickou úpravou je, vzhledem k novému znění ustanovení týkajících se (§ 22 až 22b), i neuvedení odvolávky pod čarou č. 12 na zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů (tento zákon výpočet neuvádí). Tato odvolávka byla před novelou uvedena v § 22 odst. 3 bodu 3, kterým se stanovuje výpočet třetího kritéria pro konsolidaci, tj. ; po novele je toto kritérium uvedeno v § 22a odst. 1 písm. c). Pro daný přepočet (se zohledněním případů pracovního vztahu člena k družstvu) lze využít i jiný právní předpis, např. § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

V § 24 ZU se v novém odst. 9 stanoví , a to jak pro účetní jednotky, které mohou používat pevný kurs, tak i pro účetní jednotky, který pevný kurs používat nemohou. Z možnosti využívání pevného kursu jsou vyloučeny ty účetní jednotky, u nichž je nutné, aby při stanovení hodnoty majetku a závazků používaly přesnější účetní metodu, tzn. přepočet podle denního kursu (tj. účetní jednotky působící v oblasti kapitálového trhu uvedené v odst. 8). Tento požadavek vyplývá z předmětu jejich činnosti, která podléhá určitému dozoru (dohledu Českou národní bankou). Pro tento účel dotčené účetní jednotky poskytují v průběhu účetního období informace o hodnotě majetku a závazků, resp. informace, které vycházejí z ocenění majetku a závazků pro účely například kapitálové přiměřenosti, likvidity, solventnosti apod.

V odst. 9 je uvedeno, že

Současně se v § 24 odst. 7 zrušuje čtvrtá věta, která upravovala postup v daném případě.

V § 30 ZU se doplňuje odst. 8, ve kterém je výslovně uvedeno, že ustanovení týkající se se použijí pro i pro Po doplnění ustanovení o inventarizaci není pochyb o tom, že rozsah inventarizace nelze zužovat pouze na majetek a závazky, neboť z hlediska průkaznosti účetnictví je nutné inventarizovat veškeré složky rozvahy a podrozvahy, na kterých jsou zachyceny skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví. Nová legislativní úprava zvyšuje právní jistotu účetních jednotek i kontrolních orgánů, přestože ani před novelou nebylo možno usuzovat, že ostatní aktiva a pasiva není nutno inventarizovat (viz zejména § 8 odst. 4, § 25 odst. 3, § 26 ZU, § 57 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů). Lze připomenout, že kniha podrozvahových účtů je jednou z účetních knih podle § 13 odst. 1 písm. d) ZU, a uvádějí se v ní zápisy, které se neprovádějí v ostatních účetních knihách; jaké skutečnosti se na podrozvahových účtech sledují je příkladmo uvedeno v bodě 2.3. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 001 - Účty a zásady účtování na účtech, a v ustanoveních ostatních standardů týkajících se podrozvahových účtů.

Pro úplnost lze stručně zmínit, že současně dochází i k úpravě některých ustanovení ZU ve vztahu k uvedeným v § 1 odst. 3 ZU (to jsou zejména organizační složky státu, příspěvkové organizace, obce a kraje) v souvislosti se snížením pracnosti při zavádění nových pravidel, která se v mnoha směrech přibližují účetním pravidlům podnikatelským, a v návaznosti na podněty připomínkových míst a odborné veřejnosti. Zejména u malých vybraných účetních jednotek se jedná se například o:

Úpravy týkající se vybraných účetních jednotek obsahují zejména ustanovení § 13 odst. 2 písm. b), § 18 odst. 1, § 19 odst. 3, § 27 odst. 1 písm. h).