Co přinesou nový Občan a Obchodník

Vydáno: 36 minut čtení

1. leden 2014 bude mezníkem soukromého práva v Česku. Účinnosti totiž nabudou dva nejdůležitější zákony - po Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod - nový občanský zákoník (přezdívaný nový "Občan") a nový obchodní zákoník (alias "Obchodník"). Nejde o pouhé novely, ale o zcela přepracované nové kodexy významně měnící koncepci, principy, systematiku a pojmy. V následujícím příspěvku Vám nabízíme jejich stručného průvodce.

Co přinesou nový Občan a Obchodník
Ing.
Martin
Děrgel
 
Nový Občan
Celkem 3 081 paragrafů
nového "Občana" (dále také "NOZ") - přesně řečeno
zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - je rozděleno do 5 částí
(lze jej najít např. na webu Ministerstva vnitra ):
*
Obecná část (654 paragrafů)
*
Rodinné právo (321 paragrafů)
*
Absolutní majetková práva (745 paragrafů)
*
Relativní majetková práva (1 294 paragrafů)
*
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (67 paragrafů)
Podle legislativních zvyklostí se jednotlivé části dělí na hlavy, díly, oddíly (uvedeny v závorce, větší rozsah naznačen ...) a pododdíly (nejsou v tabulce uváděny). Pro lepší přehlednost a čtivost jsou paragrafy pokud možno členěny na nanejvýše dva odstavce, a odstavce mají maximálně dvě věty. Příbuzné nebo tematicky spjaté instituty jsou řazeny od jednodušších ke složitějším a od obecných ke zvláštním (nikoli od důležitějších k méně významným).
 +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ |        |      | Část 1. – Obecná část (§ 1–654)                                                                |            | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | Hlava  | Díl  | Název                                                                                          | §         | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | I      |      | Předmět úpravy a její základní zásady                                                          | 1–14       | |        | 1    | Soukromé právo                                                                                 | 1-8        | |        | 2    | Užití předpisů občanského práva                                                                | 9-11       | |        | 3    | Ochrana soukromých práv                                                                        | 12-14      | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | II     |      |  Osoby                                                                                         | 15–435     | |        | 1    | Všeobecná ustanovení                                                                           | 15-22      | |        | 2    | Fyzické osoby (obecná ustanovení, jméno a bydliště, osobnost člověka ...)                      | 23-117     | |        | 3    | Právnické osoby (obecná ustanovení, 
korporace
,
fundace
, ústav) | 118-418 | | | 4 | Spotřebitel | 419 | | | 5 | Podnikatel | 420-435 | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | III | | Zastoupení | 436–488 | | | 1 | Všeobecná ustanovení | 436-440 | | | 2 | Smluvní zastoupení (obecná ustanovení,
prokura
) | 441-456 | | | 3 | Zákonné zastoupení a opatrovnictví (opatrovnictví člověka a právnické osoby ...) | 457-488 | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | IV | | Věci a jejich rozdělení | 489–544 | | | 1 | Všeobecná ustanovení | 489-495 | | | 2 | Rozdělení věcí | 496-504 | | | 3 | Součást věci a příslušenství věci | 505-513 | | | 4 | Cenný papír (zaknihované cenné papíry, přeměna cenného papíru | 514-544 | | | | na zaknihovaný ...) | | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | V | | Právní skutečnosti | 545–654 | | | 1 | Právní jednání (soukromá a veřejná listina, neplatnost jednání, relativní neúčinnost ...) | 545-599 | | | 2 | Právní události | 600-608 | | | 3 | Promlčení a
prekluze
(promlčení,
prekluze
) | 609-654 | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+
NOZ je
základem soukromého práva, tedy právního styku soukromých osob,
zatímco veřejné právo (např. daňové) se zabývá otázkami styku jednotlivce s orgány veřejné moci. Obě oblasti právního řádu se prolínají, přesto zůstávají odděleny, sledují různý účel. Při rozhodování dle veřejného práva je podstatný veřejný zájem, v soukromém právu zájem soukromý. Zásadně platí, že
rozpor s právem veřejným nemusí znamenat rozpor s právem soukromým a naopak.
Pokud bude např. sjednána smlouva o nájmu stájí, které funkčně odpovídající tomuto účelu, ale v rozporu se stavebním právem nebude daná budova zkolaudována (je-li
kolaudace
nutná), pak zůstává nájemní smlouva i přesto platná (podle současného práva je smlouva neplatná a nájemce není chráněn).
NOZ otevírá co nejširší rámec svobodné iniciativě jednotlivce a jeho právu uspořádat si soukromý život podle svého a usilovat o vlastní štěstí, pokud to není bezdůvodně na újmu druhým, a to doslova - viz § 3 NOZ.
Většina jeho ustanovení je dispozitivních.
Nikdo se nesmí dovolávat slov zákona proti jeho smyslu a hodnotám, které chrání.
Zcela nově je upraven
princip předvídatelnosti soudních rozhodnutí
(§ 13 NOZ). Soud již bude muset s rozhodnutími v obdobných věcech nakládat jako s (nezávaznými) precedenty, případné odchýlení musí přesvědčivě zdůvodnit.
Podstatně silněji je
chráněna tzv. dobrá víra,
která se u každého předpokládá (nedostatek dobré víry musí být dokázán). A zavádí se pravidlo, že v soukromém právním styku má každý právo očekávat od jiných, že se budou chovat jako
lidé s rozumem průměrného člověka.
Novým pravidlem je také, že právní jednání, které trpí nějakou vadou, je třeba
v pochybnostech spíše pokládat za platné než neplatné.
Absolutní neplatnost bude již pouze výjimečná, např. když smlouva zavazuje k trestné činnosti, nebo je ve zjevném rozporu s dobrými mravy.
Byl opuštěn termín "způsobilost k právním úkonům", který nahradí termín
"svéprávnost".
Plné svéprávnosti nabývá člověk 18. rokem, nebo sňatkem. Nově lze nabýt svéprávnosti i
emancipací.
Je-li nezletilý (minimálně 16letý) schopen sám se živit a obstarávat si své záležitosti, bude pak moci dosáhnout přiznání svéprávnosti, souhlasí-li s tím jeho zákonný zástupce, nebo je-li to v jeho zájmu. Např. 17letý Jirka má zaměstnání u strýčka na statku a bydlí ve vlastním bytě, na rodičích už není a nechce být hmotně závislý. Prokáže-li, že je dostatečně vyspělý, aby si své záležitosti zařizoval sám, bude mu přiznána svéprávnost a v soukromých věcech nebude potřebovat souhlas rodičů (jako je tomu doposud).
Nově "Občan" upravuje také otázky související s podnikáním, které jsou dnes upraveny v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také "starý Obchodník" nebo "ObchZ"). Jako např. definice podnikatele, prokury obchodní firmy,
závodu (nahrazuje dnešní "podnik",
kde ale bude více záležet na vůli vlastníka - podnikatele), obchodního tajemství, jmění. Dosavadní
"část podniku" nahradí termín "pobočka",
coby část závodu vykazující hospodářskou a funkční samostatnost, o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou. Bude-li zapsána do obchodního rejstříku, půjde o odštěpný závod.
Nově jsou rozlišovány
tři typy právnických osob:
*
Korporace
(typicky spolky nahrazující dosavadní občanská sdružení nebo obchodní
korporace
), kde je příznačné, že je tvoří členové nebo společníci neboli osobní složka (corpus = tělo). Obchodní
korporace
podrobněji upravuje zejména nový "Obchodník" - zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), viz dále.
*
Fundace
(typicky nadace a nadační fondy) - jejich základ (
fundus
) tvoří majetek určený k určitému účelu.
*
Ústavy
(dnes např. obecně prospěšné společnosti), v nichž je osobní i majetková složka propojena. Ústav nemá členy jako
korporace
, ale zaměstnance. A majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací.
Nový "Občan" (NOZ) široce vymezuje pojetí věci, kterou se rozumí vše, co není osobou a slouží potřebě lidí (např. také energie, investiční nástroj či právo stavby). Zvláštní postavení pak mají
zvířata,
která již výslovně
nejsou věcí.
Nicméně ustanovení o věcech se na zvíře dají použít, jen pokud to neodporuje povaze živého tvora.
Citelnou změnou v oblasti práv k nemovitostem je zásada, že "povrch ustupuje půdě", čili že
součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku
a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Určité výjimky se týkají pouze staveb ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, které byly zřízeny ještě před účinností NOZ.
Do NOZ byla též přebrána základní úprava cenných papírů.
 +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ |        |      | Část 2. – Rodinné právo (§ 655–975)                                                            |            | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | Hlava  | Díl  | Název                                                                                          | §         | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | I      |      | Manželství                                                                                     | 655–770    | |        | 1    | Všeobecná ustanovení                                                                           | 655        | |        | 2    | Vznik manželství                                                                               | 656-676    | |        | 3    | Zdánlivé manželství a neplatnost manželství (...)                                              | 677-686    | |        | 4    | Povinnosti a práva manželů (obecná ustanovení, manželské majetkové právo)                      | 687-753    | |        | 5    | Zánik manželství (obecné ustanovení, rozvod manželství, následky zániku                        | 754-770    | |        |      | manželství)                                                                                    |            | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | II     |      | Příbuzenství a švagrovství                                                                     | 771–927    | |        | 1    | Všeobecná ustanovení                                                                           | 771-774    | |        | 2    | Poměry mezi rodiči a dítětem (určování rodičovství, osvojení, rodiče a dítě ...)               | 775-927    | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | III    |      | Poručenství a jiné formy péče o dítě                                                           | 928–975    | |        | 1    | Poručenství                                                                                    | 928-942    | |        | 2    | Opatrovnictví dítěte (opatrovník, opatrovník pro správu jmění dítěte)                          | 943-952    | |        | 3    | Svěření dítěte do péče jiné osoby a pěstounství (...)                                          | 953-970    | |        | 4    | Ústavní výchova                                                                                | 971-975    | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ 
Druhá část NOZ se podnikání týká jen okrajově, a tak se jí zde nebudeme věnovat. Za zmínku stojí jen nový pojem
"rodinný závod"
(§ 700 NOZ a následující) a fakt, že manžel bude povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte.
Výkladové potíže lze očekávat od novinky, že
součástí společného jmění manželů bude také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu,
stane-li se manžel v době trvání manželství jejich společníkem, resp. členem.
+--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ |        |      | Část 3. – Absolutní majetková práva (§ 976–1720)                                               |            | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | Hlava  | Díl  | Název                                                                                          | §         | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | I      |      | Všeobecná ustanovení                                                                           | 976–978    | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | II     |      | Věcná práva                                                                                    | 979–1474   | |        | 1    | Obecná ustanovení                                                                              | 979-986    | |        | 2    | Držba                                                                                          | 987-1010   | |        | 3    | Vlastnictví (povaha vlastnického práva a jeho rozsah, nabytí vlastnického práva)               | 1011-1114  | |        | 4    | Spoluvlastnictví (spoluvlastnický podíl, správa společné věci, bytové spoluvlastnictví ...)    | 1115-1239  | |        | 5    | Věcná práva k cizím věcem (právo stavby, věcná břemena, zástavní a zadržovací právo)           | 1240-1399  | |        | 6    | Správa cizího majetku (všeobecná ustanovení, pravidla správy, skončení správy, svěřenský fond) | 1400-1474  | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | III    |      | Dědické právo                                                                                  | 1475–1720  | |        | 1    | Právo na pozůstalost                                                                           | 1475-1490  | |        | 2    | Pořízení pro případ smrti (všeobecná ustanovení, závěť, dědická smlouva)                       | 1491-1593  | |        | 3    | Odkaz (obecná ustanovení, zvláštní pravidla o jednotlivých druzích odkazů, nabytí odkazu)      | 1594-1632  | |        | 4    | Zákonná posloupnost                                                                            | 1633-1641  | |        | 5    | Povinný díl (nepominutelný dědic, vydědění ...)                                                | 1642-1664  | |        | 6    | Právo některých osob na zaopatření                                                                     | 1665-1669  | |        | 7    | Přechod pozůstalosti na dědice (nabytí dědictví, správa pozůstalosti a její soupis ...)        | 1670-1713  | |        | 8    | Zcizení dědictví                                                                               | 1714-1720  | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ 
Absolutní práva dostala pojmenování podle toho, že
působí (účinkují) univerzálně vůči absolutně všem subjektům.
Nejčastěji jde o vlastnické právo, o jehož respektování tak vlastník nemusí uzavírat smlouvu samostatně s každým, kdo jde kolem. Proto jsou absolutní práva v některých případech zjistitelná z veřejně přístupných rejstříků (typicky vlastnické právo k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí). Naproti tomu relativní práva (4. část NOZ) představují vztah (závazek) jen mezi dvěma (či více) subjekty; až na výjimky nejsou informace o relativních právech veřejně dostupné.
Podle dosavadního
starého "Občana"
(zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) jsou věcnými právy: právo vlastnické, držba a věcná práva k věci cizí, tj. právo zástavní, zadržovací a práva odpovídající věcným břemenům, příp. za některých podmínek i předkupní právo zřízené jako právo věcné. Nový "Občan" tento výčet rozšiřuje o
právo stavby
(umožňuje vybudovat nebo převzít stavbu na cizím pozemku), institut přídatného spoluvlastnictví a podrobnější úpravu správy cizího majetku, kde je hlavní novinkou
svěřenský fond
(tzv. majetek bez pána vyčleněný zakladatelem, který spravuje určený správce pro určitou osobu nebo účel).
Výčet věcných práv byl a je uzavřený, nelze jej smluvně rozšiřovat,
na rozdíl od relativních vztahů.
Nově se NOZ věnuje i nabytí zvířete přivlastněním.
Zajaté zvíře se stane zvířetem bez pána,
jakmile získá svobodu a jeho vlastník je bez prodlení a soustavně nestíhá nebo nehledá ve snaze je znovu zajmout. Zvíře chované v zoologické zahradě a ryba v rybníku nebo podobném zařízení, které není veřejným statkem, bez pána není.
Zkrocené zvíře,
které vlastník nestíhá a které se ani samo k vlastníkovi do šesti týdnů nevrátí, ač mu v tom nikdo nebrání,
se stává zvířetem bez pána
a smí si je přivlastnit na soukromém pozemku jeho vlastník, na veřejném statku pak kdokoli.
Přivlastnit si ale nelze zvíře, pokud je z jeho označení vlastník zjistitelný.
Podstatně podrobněji a precizněji jsou řešena
sousedská práva.
Např. může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě.
Ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou obecně podle NOZ společné.
Přičemž společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zed ohrozí nebo co sousedovi překaziv užívání jeho části.
Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku
(není-li pozemek veřejným statkem).
Věcnou novinkou je
možnost nabytí vlastnictví od neoprávněného,
jak tomu bylo dle § 446 starého "Obchodníka" (tedy ObchZ), nikoli ale podle starého "Občana". Což sice
silněji chrání dobrou víru nabyvatele,
ovšem také komplikuje reparaci oprávněného vlastníka. K nabytí od nevlastníka
dochází zejména ve veřejné dražbě, při nabytí od podnikatele v rámci běžného obchodního styku, nebo za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil.
Zákon zde ale stanoví řadu výjimek. Např. ani nabytí v dobré víře od podnikatele v rámci běžného obchodního styku nebude kupujícímu nic platné, pokud jde o použitou movitou věc (bazar) a její vlastník prokáže, že nejvýše před třemi roky danou věc pozbyl ztrátou nebo mu byla odňata svémocně.
Mediálně známou novinkou (která u nás platila do roku 1950) je,
že stavba se stává součástí pozemku.
Přesněji řečeno (§ 506 odst. 1 NOZ):
"Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech."
U této změny jsou významná
přechodná ustanovení pro stavby, které již k 1.1. 2014 existují:
a)
Stavba i pozemek jsou ve vlastnictví jedné osoby.
Stavba se stane součástí pozemku. To znamená, že dnem 1.1. 2014 se již nebude jednat o dvě samostatné věci a nově tudíž bude možno disponovat již jen pozemkem, přičemž všechny tyto dispozice se budou týkat i staveb na něm.
b)
Stavba a pozemek mají rozdílného vlastníka.
Stavba nepřechází automaticky do vlastnictví vlastníka pozemku! Vlastník pozemku má ale předkupní právo ke stavbě a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku (jeho části), na němž stavba stojí. Pokud bude toto předkupní právo jednou či druhou stranou využito a dojde ke splynutí vlastnictví pozemku a stavby, stane se stavba součástí pozemku jako ad a). Nebude-li předkupní právo využito, zůstane zachováno a bude zatěžovat věc i nadále. Bude působit i na nové vlastníky pozemku a stavby, dokud nedojde ke splynutí vlastnictví pozemku a stavby.
  +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ |        |      | Část 4. – Relativní majetková práva (§ 1721–3014)                                              |            | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | Hlava  | Díl  | Název                                                                                          | §         | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | I      |      | Všeobecná ustanovení o závazcích                                                               | 1721–2054  | |        | 1    | Vznik závazků a jejich obsah                                                                   | 1721-1723  | |        | 2    | Smlouva (uzavření, obsah, forma, účinky smlouvy, smlouva o smlouvě budoucí ...)                | 1724-1788  | |        | 3    | Obsah závazků                                                                                  | 1789-1809  | |        | 4    | Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (...)                             | 1810-1867  | |        | 5    | Společné dluhy a pohledávky                                                                    | 1868-1878  | |        | 6    | Změny závazků (změna v osobě věřitele nebo dlužníka, změny v obsahu závazků)                   | 1879-1907  | |        | 7    | Zánik závazků (splnění, jiné způsoby zániku závazků)                                           | 1908-2009  | |        | 8    | Zajištění a utvrzení dluhů (obecná ustanovení, zajištění dluhu, utvrzení dluhu)                | 2010-2054  | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | II     |      | Závazky z právních jednání                                                                     | 2055–2893  | |        | 1    | Převedení věci do vlastnictví jiného (darování, koupě, směna)                                  | 2055-2188  | |        | 2    | Přenechání věci k užití jinému (výprosa, výpůjčka, nájem, pacht, licence, zápůjčka, úvěr)      | 2189-2400  | |        | 3    | Pracovní poměr                                                                                 | 2401       | |        | 4    | Závazky ze schovacích smluv (úschova, skladování)                                              | 2402-2429  | |        | 5    | Závazky ze smluv příkazního typu (zprostředkování, komise, obchodní zastoupení ...)            | 2430-2520  | |        | 6    | Zájezd                                                                                         | 2521-2549  | |        | 7    | Závazky ze smluv o přepravě (přeprava osob a věcí, provoz dopravního prostředku)               | 2550-2585  | |        | 8    | Dílo (určení ceny dle rozpočtu, stavba jako předmět díla, dílo s nehmotným výsledkem)          | 2586-2635  | |        | 9    | Péče o zdraví                                                                                  | 2636-2651  | |        | 10   | Kontrolní činnost                                                                              | 2652-2661  | |        | 11   | Závazky ze smlouvy o účtu, jednorázovém vkladu, akreditivu a inkasu (účet ...)                 | 2662-2700  | |        | 12   | Závazky ze zaopatřovacích smluv (důchod, výměnek)                                              | 2701-2715  | |        | 13   | Společnost (práva a povinnosti společníků navzájem, správa společnosti ...)                    | 2716-2746  | |        | 14   | Tichá společnost                                                                               | 2747-2755  | |        | 15   | Závazky z odvážných smluv (obecná ustanovení, pojištění, sázka, hra a los)                     | 2756-2883  | |        | 16   | Závazky z právních jednání jedné osoby (veřejný příslib, slib odškodnění)                      | 2884-2893  | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+         | III    |      | Závazky z deliktů                                                                              | 2894–2990  | |        | 1    | Náhrada majetkové a nemajetkové újmy (povinnost, způsob a rozsah náhrady ...)                  | 2894-2971  | |        | 2    | Zneužití a omezení soutěže (obecná ustanovení, nekalá soutěž)                                  | 2972-2990  | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | IV     |      | Závazky z jiných právních důvodů                                                               | 2991–3014  | |        | 1    | Bezdůvodné obohacení                                                                           | 2991-3005  | |        | 2    | Nepřikázané jednatelství a upotřebení cizí věci k prospěchu jiného                             | 3006-3014  | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+  
Přes tisíc paragrafů o smluvních závazcích je opravdu hodně, přičemž zdaleka nedošlo jen k rozšíření a zpo-drobnění stávajících pravidel. Přibyly nové smluvní typy a až na malé výjimky je vše
dispozitivní
,
takže se
mohou smluvní strany dohodnout jinak,
příp. rovnou uzavřít tzv. nepojmenovanou smlouvu, kterou typově NOZ nevymezuje. Nejčastěji půjde asi o populární tzv. leasingovou smlouvu. Základní koncepční změnou NOZ je sjednocení úpravy smluvních typů do jediného právního předpisu, ať už se týkají obchodních vztahů nebo ne.
Nový
kodex
pečlivěji (byť ne zcela dokonale) zachází s pojmovým aparátem a důsledně rozlišuje mezi závazkem a dluhem. V souladu s § 1721 NOZ tak nově platí, že
závazek je právní pouto, které nutí poskytnout někomu nějaké plnění. Naproti tomu co má být plněno, je označeno jako dluh.
Odtud pramení, že kdo plní, je dlužník, a komu má být plněno, je věřitel - jeho právo na plnění je pohledávka.
Závazek vzniká
z různých právních důvodů:
*
nejčastěji z titulu právního jednání
(tedy z uzavřené smlouvy, např. kupní nebo o dílo),
*
dále z právních událostí (tj. na základě nastalých skutečností nezávislých na lidské vůli),
*
závazky vznikají také z protiprávních činů,
alias
deliktů (náhrady způsobených škod a jiné újmy),
*
nejznámějším závazkem z jiných právních důvodů je bezdůvodné obohacení (bez právního důvodu).
Nový "Občan" už tak nebazíruje na písemné formě smluv. Pokud ale přesto chtějí smluvní strany posílit důkazní pozici, mohou alespoň
obsah smlouvy dodatečně písemně potvrdit
(např. i formou zápisu z jednání).
Výrazně se posiluje
závaznost již předsmluvního jednání,
kdy jedna strana již s uzavřením smlouvy více méně důvodně počítá. Postihován - minimálně závazkem náhrady škody - tak bude jednak předstíraný úmysl uzavřít smlouvu, tak i bezdůvodné neuzavření předjednané vysoce pravděpodobné smlouvy "na poslední chvíli". Výše náhrady včetně ušlého zisku bude odpovídat ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech, není nutné prokazovat ztrátu z konkrétní neuzavřené smlouvy (dnes soudy poškozenému přiznávají pouze nárok na náhradu nákladů).
Novinkou je právo domáhat se
zrušení smlouvy
a navrácení všeho do původního stavu,
pokud se někdo zavázal k plnění, které je v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla protistrana.
Podmínkou nároku je, že zkrácená strana si nepoměru vzájemných plnění nebyla vědoma a naopak druhá strana o něm věděla nebo při nejmenším vědět musela. Možnost uplatnění nároku je omezena lhůtou jednoho roku od uzavření smlouvy. Soud tak může zrušit smlouvu, pokud byla cenná věc prodána za neúměrně nízkou cenu. V praxi by se proto už nemuseli smát spekulanti, kteří od důvěřivých a bezelstných občanů levně vykoupí zdánlivě bezcenné pozemky, o nichž vědí, že je bude stát draze vykupovat z důvodu chystané stavby dálnice nebo z jiného veřejného zájmu.
Nově byl do občanského zákoníku
zaveden institut závdavku
(§ 1808), který má tři hlavní funkce -
důkaz
potvrzující, že strany uzavřely smlouvu (praktické u nepísemných forem),
zajištění
toho, že dluh bude splněn,
a funkce sankční.
Pokud dluh nesplní osoba, která dala závdavek, pak tento druhé straně propadá. Nesplní-li smlouvu strana, která závdavek přijala, je povinna vydat jeho dvojnásobek nebo nahradit škodu. Vedle závdavku obsahuje NOZ i výslovné, byť stručné
ustanovení o záloze
(co bylo dáno před uzavřením smlouvy).
Podrobnější úpravy se dočkala
kvitance
, čili potvrzení o splnění dluhu,
které věřitel na vyžádání vydá dlužníkovi. Zde je novinkou, že u
kvitance
na jistinu se má za to, že bylo splněno i příslušenství pohledávky a také domněnka vyrovnání dříve splatných dluhů při kvitanci na plnění splatné později v případě opakovaných plnění z téhož právního důvodu.
Umožňuje se smluvní ujednání výše úroků z prodlení,
které se dosud týkalo jen obchodních vztahů.
"Půjčku" nahradí "zápůjčka"
- zapůjčitel přenechává vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
NOZ upravuje některé
nové smluvní typy.
Příkladem je
výprosa,
kdy půjčitel výprosníkovi bezplatně přenechá věc k užívání, aniž si s ním sjedná, kdy ji má vrátit, nebo účel, ke kterému má být věc užita.
Pacht
představuje obdobu nájmu, kde se ovšem navíc předpokládá, že pachtýř bude vlastním přičiněním věc obhospodařovat tak, aby přinášela výnos, který si pachtýř ponechá, za což bude propachtovateli platit pachtovné (např. i formou podílu na zisku nebo částí sklizně z pozemku). NOZ samostatně upravuje pacht zemědělského nebo lesnického pozemku a pacht (části) závodu (doposud "podnik").
Pokud je pronajatá věc zapsána
do veřejného seznamu,
může vlastník (s jeho souhlasem i nájemce) do něj
zapsat i nájemní právo.
Mění se výpovědní důvody nájmu a s tím související práva a povinnosti pronajímatele a nájemce.
Smlouva o nájmu bytu již nemusí obsahovat přesné označení bytu,
příslušenství, rozsah užívání,
výši nebo způsob výpočtu nájemného
a úhrady za související plnění.
 +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ |        |      | Část 5. – Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 3015–3081)                             |            | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | Hlava  | Díl  | Název                                                                                          | §         | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | I      |      | Ustanovení společná                                                                            | 3015–3027  | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | II     |      | Ustanovení přechodná a závěrečná                                                               | 3028–3081  | |        | 1    | Přechodná ustanovení (lhůty a doby, majetkové právo manželské, věcná práva ...)                | 3028-3079  | |        | 2    | Závěrečná ustanovení (ruší 238 předpisů, např. starého „Občana“                                | 3080-3081  | |        |      | a „Obchodníka“, zákon o rodině, o vlastnictví bytů, o cenných papírech,                        |            | |        |      | o sdružování občanů ...)                                                                       |            | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ 
 
Nový Obchodník
Jak jsme si uvedli, nový "Občan" ruší také starý ObchZ, kde byly upraveny nejčastější typy podnikatel ských právnických osob - obchodní společnosti a družstva. V NOZ se pro ně již nenašlo místo, a tak 1.1.1.4. vznikl speciální nový zákon upravující pouze tyto sub jekty, které se souhrnně označují jako obchodní korpo race. Jedná se o
zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
pro stručnost "ZOK" nebo nový "Obchodník".
Jeho 786 paragrafů je rozděleno do 3 částí:
*
Obchodní
korporace
(773 paragrafů)
*
Ustanovení závěrečná a přechodná (12 paragrafů)
*
Účinnost (1 paragraf)
Začněme objasněním umístění právních forem korpo- rátního podnikání v systému
právnických osob:
1.
Korporace
(společenství osob)
1.1. Obchodní
korporace
Obchodní společnosti
(§ 1 odst. 1 ZOK pro ně zavádí legislativní zkratku "spo lečnost"; v praxi lze očekávat matení se stejně znějícím pojmem "společnost" podle § 2716-2746 NOZ, což je pohro bek dosavadních oblíbených smluv o sdružení - převážně fyzických osob - bez právní subjektivity)
1.1.1.1.Osobní společnosti
1.1.1.1.1.Veřejná obchodní společnost (dále jen "v. o. s.")
1.1.1.1.2.Komanditní společnost (dále jen "k. s.")
1.1.1.2.Kapitálové společnosti
1.1.1.2.1.Společnost s ručením omezeným (dále 3. jen "s. r. o.")
1.1.1.2.2.Akciová společnost (dále jen "a. s.")
1.1.1.3.Evropská společnost (upravuje především speciální nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti, zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, a prováděcí vyhlášky č. 293/2005 Sb., o dokumentech... a č. 204/2008 Sb., o listinách...)
1.1.1.4.Evropské hospodářské zájmové sdružení (upravuje především speciální nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 o zřízení Evropského hospodářského zájmového sdružení, a zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení)
1.1.2. Družstva
1.1.2.1.Družstvo (ZOK ještě speciálně upravuje tzv. bytové družstvo a sociální družstvo)
1.1.3.Evropská družstevní společnost (upravuje především speciální nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti, směrnice Rady č. 2003/72/ES, kterou se doplňuje statut SCE s ohledem na zapojení zaměstnanců, zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, a prováděcí vyhláška č. 205/2008 Sb., o listinách...)
1.2.Spolky (zpravidla se bude jednat o dosavadní občanská sdružení, nepřijmou-li jinou právní formu)
1.3. Další typy (např. společenství vlastníků jednotek)
2.
Fundace
(majetek vyčleněný k určitému úkolu; nepatří zde svěřenský fond, který nemá právní subjektivitu)
2.1.Nadace
2.2.Nadační fondy
3. Ústavy
(sběrná kategorie právnických osob, osobní a majetková složka slouží k provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky)
  +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ |        |      | Část 1. – Obchodní 
korporace
(§ 1–773) | | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | Hlava | Díl | Název | § | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | I | | (Bez názvu) | 1–94 | | | 1 | Společná ustanovení | 1-7 | | | 2 | Založení obchodní
korporace
| 8-10 | | | 3 | Jednočlenná společnost | 11-14 | | | 4 | Vklad | 15-29 | | | 5 | Základní
kapitál
| 30 | | | 6 | Podíl | 31-43 | | | 7 | Orgány obchodní
korporace
| 44-62 | | | 8 | Vyloučení člena statutárního orgánu obchodní
korporace
z výkonu funkce | 63-70 | | | 9 | Podnikatelská seskupení | 71-91 | | | 10 | Neplatnost obchodní
korporace
| 92 | | | 11 | Zrušení a zánik obchodní
korporace
a ustanovení o likvidaci | 93-94 | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+
Nový "Obchodník" - ZOK - upravuje základní podmínky fungování obchodních korporací-od založení, přes rozložení vnitřní struktury orgánů, odpovědnosti členů těchto orgánů, činnosti v rámci koncernů až po jejich zrušení. Přesto v jeho textu nenalezneme všechna pravidla podnikání. Některá jsou
řešena na obecnější úrovni v NOZ
(např. název, sídlo, jednání za právnickou osobu, zastoupení, zrušení, likvidace a zánik), jiné naopak na úrovni specifičtější ve zvláštních zákonech [např. v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o přeměnách"), nebo zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob].
Nový "Obchodník" z valné části převzal dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev ze starého "Obchodníka", tedy ObchZ, ovšem v mnohém ji také modifikuje a doplňuje. Hlavním cílem změn byla přehlednější systematika a jednodušší podání textu (např. nižší počet vnitřních odkazů, kratší odstavce). Byl
omezen počet donucujících ustanovení, což zvyšuje důraz na bdělost minoritních společníků/členů, manažerů a věřitelů.
Členové orgánů sice mají i nadále při správě společnosti (družstva) povinnost jednat s péčí řádného hospodáře (loajálně, pečlivě a informované), ovšem mohou se vyvinit z případné odpovědnosti za škodu, pokud prokážou, že vzhledem ke všem okolnostem jednali v obhajitel-ném zájmu obchodní
korporace
a rozumně nemohli újmu předpokládat (např. v návaznosti na selhání kapitálového trhu nebo neočekávatelné změny ceny ropy apod.).
 +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ |        |      | Část 1. – Obchodní 
korporace
(§ 1–773) | | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | Hlava | Díl | Název | § | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | II | | Veřejná obchodní společnost | 95–117 | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | III | | Komanditní společnost | 118–131 | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+
U osobních společností
dochází pouze k drobným modifikacím dosavadní právní úpravy. Např. je
umožněno
za určitých podmínek
vložení práce a služeb jakožto předmětu vkladu
(splnění vkladové povinnosti provedením práce nebo služby). Panevropský zákaz tohoto postupu - plynoucí z či. 7 Druhé směrnice Rady 77/91/EHS - totiž dopadá pouze na akciové společnosti, přičemž byl v ČR rozšířen taktéž na s. r. o. A pokud to umožní společenská smlouva k. s., je možno takto rozšířit také předmět vkladu komanditisty.
Dále byla
pozměněna pravidla dělení zisku a ztráty v. o. s.,
přičemž se zohledňuje osobní povaha společnosti a vklady společníků (25 % z částky, v níž splnil vkladovou povinnost pro společníka se vkladovou povinností); nicméně tato jsou dispositivní. Nově je umožněno nahradit společníkovi rozumné výdaje, které měl v záležitostech společnosti. Se souhlasem všech společníků může společník započíst vynaložené náklady včetně úroku na vklad. V případě v. o. s. byl opuštěn koncept rozdělení obchodního vedení a statutárního orgánu. Pod taktovkou ZOK se tedy obojí spojuje do rukou statutárního orgánu, kterým je vždy společník (společníci podle dohody). Bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání dané v. o. s., a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného.
Společník nesmí být ani členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní
korporace
s obdobným předmětem podnikání,
ledaže jde o koncern. Společenská smlouva ovšem může takto předkládaný zákaz konkurence upravit odlišně.
Převod podílu v. o. s. je zakázán,
nevylučuje se tím nicméně
cese
smlouvy podle nového "Občana".
V k. s. alespoň 1 společník
ručí za dluhy společnosti neomezeně celým majetkem (
komplementář
)
a alespoň 1
omezeně (
komanditista
). Výše ručení komanditisty
je obecně dána jeho nesplaceným vkladem, ale
alternativně
- pokud tak stanoví společenská smlouva - výší tzv.
komanditní sumy,
jejíž výše se zapisuje do obchodního rejstříku (nesmí být nižší, než kolik činí vklad komanditisty). Zatímco vkladová povinnost, u níž již není stanovena nejnižší částka (dosud 5 000 Kč), se týká vnitřního chodu k. s., tak komanditní suma souvisí se vztahem společnosti ke třetím osobám. Komanditní suma, a tím i ručení, se zmenšuje o částku, kterou
komanditista
splatil na svůj vklad.
Pokud tedy
komanditista
plně splatí svůj vklad, který je roven komanditní sumě, jeho ručení za dluhy společnosti zaniká.
Komanditista
může převádět svůj podíl a může jich držet i více (jako v s. r. o.),
komplementář
nikoliv.
 +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ |        |      | Část 1. – Obchodní 
korporace
(§ 1–773) | | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | Hlava | Díl | Název | § | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | IV | | Společnost s ručením omezeným | 132–242 | | | 1 | Obecná ustanovení | 132-149 | | | 2 | Práva a povinnosti společníků | 150-166 | | | 3 | Orgány společnosti | 167-201 | | | 4 | Zánik účasti společníka ve společnosti | 202-215 | | | 5 | Změny výše základního kapitálu (zvýšení a snížení základního kapitálu) | 216-240 | | | 6 | Zrušení společnosti | 241-242 | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+
Nejpopulárnější právní formou korporátního podnikání v Česku je a zůstane s. r. o. Což dále podpoří také inovovaná právní úprava, která umožní její jednodušší a flexibilnější fungování. Mediálně nejvíce skloňovanou novinkou je
snížení minimální povinné výše základního kapitálu ze stávajících 200 000 Kč na pouhou 1 Kč.
Tato právně účetní položka mylně budila dojem garance chránící věřitele. Nebylo ale nutno částku odpovídající základnímu kapitálu udržovat v hotovosti nebo na vázaném účtu. Společníci tak mohli vložené peníze obratem vyvést ze společnosti, ať už s úmysly dobrými nebo nikoliv.
Nebude již ani povinná tvorba rezervního fondu.
Zásadnější význam má
uvolnění právní úpravy podílu.
Oproti dosavadnímu stavu bude např.
jedna osoba moci vlastnit více než jeden podíl.
Což
usnadní jejich následný převod. Nicméně i na poli ZOK může dojít ke "srůstání" postupně nabývaných podílů na s. r. o. Snadnější bude také převod podílu, a to zejména
pokud společenská smlouva určí, že podíl je vtělen do tzv. kmenového listu, který představuje nový typ cenného papíru
na řad K jeho převodu postačí pouhá ústní smlouva a předání kmenového listu s příslušným rubopisem.
Variabilnější budou moci být podíly s. r. o. i co do práv s nimi spojených. Společenská smlouva může s určitým druhem podílů spojit zvláštní práva, jako např. větší váha hlasů či přednostní právo na výplatu zisku.
ZOK zavádí
možnost aktivního ukončení účasti samotným společníkem - vystoupením.
Toto jeho rozhodnutí je podmíněno nesouhlasem s některým z vybraných rozhodnutí valné hromady (o povaze podnikání společnosti, o prodloužení jejího trvání, o pří-platkové povinnosti), popř. pokud mu byl bezdůvodně odepřen souhlas k převodu podílu; příp. nesouhlasem se změnou právní formy (v souladu se zákonem o přeměnách).
Určí-li tak společenská smlouva, budou se
volit členové orgánu s. r. o. tzv. kumulativním hlasováním.
Tento způsob hlasování dává možnost minoritním společníkům prosadit do vedení osoby, které podporují. Tím je zabráněno, aby statutární a další vedoucí orgány společnosti byly obsazeny výhradně lidmi dosazenými majoritními společníky, kteří pak prosazují primárně své zájmy. Principem kumulativního hlasování je, že se počet hlasů společníka znásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti. I minoritní společník tímto získá více hlasů, které pak může dát bud! všechny jednomu kandidátovi, nebo je rozdělí mezi další kandidáty.
Ruší se zákaz řetězení,
takže i jednočlenná s. r. o. může být jediným společníkem v další společnosti. Jedna fyzická osoba bude mocí být jediným společníkem ve více než třech s. r. o., a končí strop 50 společníků.
 +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ |        |      | Část 1. – Obchodní 
korporace
(§ 1–773) | | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | Hlava | Díl | Název | § | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | V | | Akciová společnost | 243–551 | | | 1 | Obecná ustanovení | 243-249 | | | 2 | Založení společnosti | 250-255 | | | 3 | Akcie a jiné cenné papíry vydávané a. s. (akcie, vyměnitelné a prioritní dluhopisy ...) | 256-343 | | | 4 | Práva a povinnosti akcionáře | 344-395 | | | 5 | Orgány společnosti (systém vnitřní struktury dualistický/monistický, valná hromada) | 396-463 | | | 6 | Změny výše základního kapitálu (úvodní ustanovení, zvýšení a snížení základního kapitálu) | 464-548 | | | 7 | Likvidace akciové společnosti | 549-551 | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+
Akciová společnost
je typickou kapitálovou společnosti. Akcionáři se na ní podílejí jen poskytnutým kapitálem a nijak neručí za závazky společnosti, přičemž samotný chod řídí obvykle profesionální management.
Jednotlivé podíly -
akcie
- představují tradiční, téměř neomezeně převoditelný cenný papír. Lehkou ruku tvůrců ZOK zde ovšem značně podvázala poměrně přísná a jednotná regulace akciového práva evropskými normami.
Končí
sukcesívní
zakládání a. s. (s veřejnou nabídkou akcií)
a všechny zakladatelské dokumenty se soustředí do jediného - stanov. Právě
přijetím stanov se a. s. zakládá,
čemuž odpovídají jejich nové náležitosti. Minimální základní
kapitál
(v souladu s unijním právem) zůstává 2 mil. Kč, příp. nejméně
80 tis. EUR. Zákon zakazuje, aby s akciemi bylo spojeno právo na úrok bez ohledu na hospodářské výsledky
společnosti. Novinkou jsou tzv.
kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu.
Jejich hodnota se odvíjí od toho, kolik jich bylo vydáno (§ 257 ZOK). Pokud společnost vydala např. 10 kusových akcií, představuje jedna akcie 10% podíl. Pokud posléze vydá dalších 10, jedna akcie bude představovat podíl už jen 5 %. Což pochopitelně značně usnadní investorské možnosti a také nominální změny základního kapitálu ovlivňující jinak jmenovité hodnoty akcií.
Inspirován úpravou tzv. evropské společnosti nabízí ZOK
možnost výběru struktury řídících orgánů.
Buď dosavadní
dualistická
(představenstvo a dozorčí rada) nebo
monistická,
kterou tvoří správní rada doplněná o statutárního ředitele (což může být v důsledku jen jeden člověk). Navíc tyto
orgány mohou být jednočlenné.
Všechny a. s. budou nově povinny zřídit vlastní internetové stránky,
které budou sloužit nejen k jejich prezentaci, ale také jako jakási elektronická nástěnka pro akcionáře (např. při svolávání valné hromady).
  +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ |        |      | Část 1. – Obchodní 
korporace
(§ 1–773) | | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | Hlava | Díl | Název | § | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | VI | | Družstvo | 552–773 | | | 1 | Obecná ustanovení o družstvu (základní ustanovení, založení družstva, vklady, | 552-726 | | | | práva a povinnosti členů, vypořádací podíl, orgány družstva) | | | | 2 | Bytové družstvo | 727-757 | | | 3 | Sociální družstvo | 758-773 | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+
Změn doznala hned úvodní letitá zásada, podle níž mohlo být družstvo založeno 5 členy nebo 2 členy - právnickými osobami. Nově
pro založení družstva stačí,
aby se na tom shodly
3 osoby
(fyzické či právnické).
Oproti obchodním společnostem, kde právo společníka na podíl na zisku je právem zákonným, s ohledem na specifika družstev, má jejich člen právo na podíl na zisku jen tehdy, pokud tak určí stanovy.
"Členský podíl" nahrazuje ZOK pojmem
"družstevní podíl",
který představuje souhrn majetkových i nema-jetkových práv a povinností člena k družstvu a naopak družstva ke členovi (každý člen družstva může mít jen jeden).
Zakazuje se převod a přechod podílu v družstvech, kde součástí členství je pracovní poměr člena k družstvu,
výjimkou jsou případy, kdy nabyvatel/dědic již je zaměstnancem družstva nebo se jím stane.
K úpravám dochází také ohledně vyporadacího podílu.
Byl opuštěn dosavadní model jeho výpočtu závislý na délce členství v družstvu. Nově se vychází z míry kapitálové účasti členů - podle členského vkladu.
Novinkou je, že ZOK kromě běžných družstev samostatně upravuje a přísněji reguluje družstva bytová a sociální.
Bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajištbvání bytových potřeb svých členů,
a dále může spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob, příp. vykonávat další doplňkovou/vedlejší činnost.
Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu
sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace
znevýhodněných osob
do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů.
 +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ |        |      | Část 2. – Ustanovení závěrečná a přechodná (§ 774–785)                                         |            | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | Hlava  | Díl  | Název                                                                                          | §         | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | I      |      | Ustanovení společná                                                                            | 774        | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ | II     |      | Ustanovení přechodná a závěrečná                                                               | 775–785    | +--------+------+------------------------------------------------------------------------------------------------+------------+ 
U korporací založených před 1.1. 2014 budou mít po tomto datu vliv především donucující ustanovení zákona, od nichž se nelze smluvně odchýlit (kogent-ní), např. o koncernech.
Pokud bude vnitřní dokumentace
korporace
(např. stanovy) v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK,
je nutno jejich znění
přizpůsobit nové právní úpravě do 6 měsíců
(tj. do 1. 7. 2014). Jinak může v krajním případě hrozit až soudní zrušení.
Aby nedocházelo ke konfliktům staré a nové právní úpravy,
dává ZOK obchodním korporacím možnost, aby do dvou let
(tj. do konce roku 2015)
rozhodly, že se plně podřizují nové právní úpravě
(tzv. opt-in) Pak již na
korporace
nebude bezprostředně dopadat starý "Obchodník", tedy ObchZ. Není ale možný pouze částečný přechod na novou právní úpravu (jen vybrané, chtěné paragrafy). Platí- ber vše nové, nebo nic (resp. jen to
kogentní
).
Zvláštní přechodné ustanovení se týká smluv o výkonu funkce.
Tyto smlouvy je nutné uzpůsobit nové právní úpravě do 6 měsíců od účinnosti ZOK. V opačném případě platí, že je výkon funkce bezplatný.
Část 3. - Účinnost (§ 786)