V první části příspěvku publikovaném v minulém čísle expertních příspěvků, který se týkal daňových podvodů v souvislosti s účetnictvím, byly zmíněny nejčastější případy, kdy účetnictví slouží k tomu, aby byly daně minimalizovány, případně neplaceny vůbec. Jak již bylo zmíněno v závěru první části, daňové úniky jsou celosvětový problém, který snižuje příjmy státních pokladen jednotlivých zemí o miliony až miliardy korun ročně. Pro minimalizování těchto škod byla zavedena různá opatření, některá na úrovni státu, některá na úrovni mezinárodní. Existují i nástroje, které může využít samotná společnost, má-li podezření na finanční podvody. Následující článek se vybraným opatřením věnuje blíže.
Daňové podvody v souvislosti s účetnictvím – dokončení
prof. Ing.
Libuše
Müllerová,
CSc.,
Ing.
Hoang
Dieu Hoa
2. Opatření proti účetním a daňovým podvodům v České republice
Pro minimalizování daňových úniků byla v České republice zavedena různá opatření, některá na úrovni státu, některá i na úrovni mezinárodní. Na některé z nich, se nyní zaměříme.
2.1 Audit a forenzní vyšetřování
Oba tyto nástroje mohou sloužit vlastníkům účetní jednotky, resp. dalším zainteresovaným stranám k odhalení chyby v účetních závěrkách či podvodu odehrávajícího se ve společnosti. Finanční audit a forenzní vyšetřování mají však jiné cíle a jiné funkce.
Audit účetní závěrky
V obchodních společnostech často dochází k oddělení pozice vlastníka společnosti a manažera, který ji řídí. Tím vzniká informační asymetrie, jež je způsobena tím, že řídící pracovníci vědí o ekonomické činnosti účetní jednotky více než její majitelé. Cílem finančního (někdy se uvádí také statutárního) auditu účetní závěrky je tedy zvýšit důvěryhodnost informací v ní vykazovaných za pomoci nezávislého auditora, aby uživatelé těchto informací mohli na jejich základě provádět ekonomická rozhodnutí (§ 7 odst. 1 ZoÚ). Druhotným úkolem auditu účetní závěrky je také předcházení nekalému jednání.
I přesto, že smyslem auditu není zjišťovat chyby a podvody v účetní jednotce, může na ně
auditor
během výkonu své práce narazit. Vzhledem k úzkému propojení účetnictví a daní v České republice (tj. skutečnost, že základ daně vychází z účetního výsledku hospodaření) by měl být auditor
schopen odhalit i daňové podvody, pokud významně zkreslují účetní výkazy. Auditor
má povinnost, viz. § 18 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoA“), při provádění auditu postupovat v souladu s mezinárodními auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie (dále jen „ISA“). V souladu s mezinárodním auditorským standardem
ISA 240
Postupy auditorů při posuzování podvodů při auditu účetní závěrky
musí auditor
vyhodnotit rizika významných nesprávností, které by mohly být způsobeny podvodem, a na jejich základě naplánovat časový průběh a rozsah své práce. Před započetím auditu se musí seznámit s transakcemi, které společnost uskutečňuje se spojenými osobami (viz ISA 550 Spřízněné strany
). Při provádění auditu se musí zaměřit i na operace, které nesouvisí s běžnou ekonomickou činností dané účetní jednotky (např. obchodování se společnostmi sídlícími v daňovém ráji), avšak z hlediska dopadu do účetnictví jsou významné z pohledu ISA 320 Významnost (materialita) při plánování a provádění auditu.
V případě, že
auditor
získá důkaz o existenci možného podvodu, má povinnost informovat řídící a kontrolní orgán účetní jednotky, případně Českou národní banku při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá státnímu dozoru nebo dohledu ČNB (viz § 21 odst. 3 a 5 ZoA). Avšak ani provedení auditu, jehož výsledkem je výrok auditora „bez výhrad“ (tj. že účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz skutečnosti), nemusí vždy znamenat, že se ve společnosti žádný významný podvod neodehrál a že nedochází k daňovým únikům. Důkazem mohou být judikáty Nejvyššího soudu, které se zabývaly případy doměření daně společnostem, jež podléhaly auditu. Příkladem může být případ společnosti J & B, spol. s r. o.1) Tato společnost měla účetní závěrky za roky 2007 a 2008 ověřené auditorem s výrokem bez výhrad, její jednatelé však během uvedený