Příspěvek nejprve mapuje legislativní vývoj novely zákona o evidenci tržeb, která vyjde ve Sbírce zákonů pod č. 256/2019 Sb. , a poté se věnuje dílčím změnám, jež tato novela přináší do oblasti daní.
Novela zákona o evidenci tržeb
Ing.
Pavel
Uminský,
Ph.D.
Pohled do historie legislativního procesu
Snaha státu o omezení šedé ekonomiky realizované prostřednictvím hotovostních tržeb a s ní spojených daňových úniků není nová. V nedávné historii ČR je spojena např. s přijetím zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, který měl nabýt účinnosti již od 1. 7. 2005. Účinnost zákona však byla odložena a nakonec byl celý zákon zrušen. S modernější verzí evidence a kontroly hotovostních toků podnikatelů přišla vláda s návrhem zákona o evidenci tržeb, který byl schválen 16. 3. 2016 a vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 112/2016 Sb. (dále také „zákon o ET“) společně s doprovodným zákonem č. 113/2016 Sb., který změnil zákon o daních z příjmů.
Elektronická evidence tržeb (dále též jen „EET“) měla být podle tohoto zákona zavedena ve čtyřech vlnách. První vlna se týkala podnikatelů v pohostinství a ubytovacích službách a začala fungovat od 1. 12. 2016. Druhá vlna byla spuštěna u podnikatelů v maloobchodu a velkoobchodu od 1. 3. 2017. Zákon počítal s tím, že u ostatních činností, s výjimkou řemesel, se EET zavede od 1. 3. 2018 a pro řemesla pak od 1. 6. 2018. Jako motivace pro vyžadování účtenek od podnikatelů byla zavedena od 1. 10. 2017 účtenková loterie. Současně byl novelizován zákon o přestupcích, který vyšel pod č. 183/2017 Sb., který upravuje udělování pokut za porušení zákona o ET.
Zákon však od počátku vyvolával v odborné i laické veřejnosti vášnivé diskuse. Opoziční politické strany navrhly zrušení tohoto zákona a rovněž podaly proti zákonu ústavní stížnost. Dále bylo vydáno nařízení vlády č. 367/2017 Sb., o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb. Na základě nálezu Ústavního soudu vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod č. 8/2018 Sb. pak došlo k odložení 3. a 4. vlny EET a ke zrušení EET u plateb prováděných prostřednictvím elektronických platebních prostředků. Na nález Ústavního soudu a na tlak opozičních stran vláda reagovala návrhem novely zákona č. 112/2016 Sb., který byl doručen Poslanecké sněmovně 13. 6. 2018 a projednáván jako poslanecký tisk č. 205. Zákon byl Poslaneckou sněmovnou přijat a postoupen do Senátu s dílčími změnami jako poslanecký tisk č. 205/8, který jej vrátil Poslanecké sněmovně a navrhl zrušení celého zákona. Poslanecká sněmovna však
veto
Senátu přehlasovala a zákon přijala ve znění navrženém vládou. V současné době zákon podepsal prezident republiky a v nejbližších dnech bude zveřejněn ve Sbírce zákonů ČR pod č. 256/2019 Sb. (poznámka redakce: částka 111/2019, rozeslána 9. 10. 2019). Součástí novelizovaného zákona je i změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, na základě které dojde ke snížení sazeb na vybrané komodity a služby. Účinnost zákona nastane prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bude zákon zveřejněn ve Sbírce zákonů ČR. Lze předpokládat, že ke zveřejnění dojde v říjnu 2019, a zákon tedy nabude účinnosti od 1. 11. 2019 s výjimkou článku I bodů 6, 8, 11 až 14 a 29, které nabudou účinnosti prvním dnem čtvrtého měsíce po měsíci zveřejnění zákona (tj. od 1. 2. 2020) a článku I bodů 5, 16, 24 až 28 a 31, článku III a článku IV, které nabudou účinnosti prvním dnem sedmého měsíce po měsíci zveřejnění zákona (tj. od 1. 5. 2020). Část opozice (ODS a Piráti) podala i proti této novele zákona stížnost k Ústavnímu soudu.
Co se na základě přijaté novely změní
Novela zákona přináší v oblasti EET tyto důležité změny:
1. Změny vyvolané nálezem Ústavního soudu
Ústavní soud ve svém nálezu zveřejněném pod č. 8/2018 Sb. vyhověl podané ústavní stížnosti v těchto bodech:
a)
Zrušil povinnost evidovat tržby provedené bezhotovostním převodem, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, který má tržbu evidovat (např. tržby provedené platební kartou), které byly uvedeny v § 5 písm. b) zákona o ET.
b)
Zrušil povinnost uvádět na účtence daňové identifikační číslo poplatníka či osoby pověřené evidencí tržeb [§ 20 odst. 1 písm. b) a § 20 odst. 2 zákona o ET].
c)
Zrušil ustanovení zákona o odložení třetí a čtvrté vlny EET [§ 37 odst. 1 písm. b) a c) zákona o ET] ke dni 28. 2. 2018.
d)
Zrušil pravomoc vlády stanovit svým nařízením druh tržeb, které je možné evidovat zjednodušeným způsobem (§ 10 odst. 2 zákona o ET), nebo takovou tržbu zcela vyloučit z evidence tržeb (§ 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona o ET), a to uplynutím dne 31. 12. 2018.
e)
Zrušil nařízení vlády č. 376/2017 Sb., o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb uplynutím dne 31. 12. 2018.
Tyto změny jsou již aplikovány od zveřejnění nálezu Ústavního soudu. Novela zákona na výše uvedený nález Ústavního soudu reaguje následujícím způsobem:
a)
V novele zákona je znovu doplněno v § 5 zrušené písmeno b), které již sice nestanovuje povinnost evidovat tržbu uskutečněnou bezhotovostním převodem (kartou), ale nově stanoví povinnost evidovat tržbu uskutečněnou prostřednictvím
platebního prostředku určeného k zaplacení úzce vymezeného zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem tohoto prostředku nebo u úzce vymezeného okruhu dodavatelů
. Typicky se jedná o placení poukazy na odběr zboží, stravenkami apod. b)
Novela znovu zavádí povinnost uvádět na účtence daňové identifikační číslo poplatníka [§ 20 odst. 1 písm. b) a § 20 odst. 2 zákona o ET], s výjimkou případu, kdy je kmenová část daňového identifikačního čísla tvořena rodným číslem poplatníka.
Povinnost uvádět na účtence daňové identifikační číslo se tedy nově bude vztahovat pouze na právnické osoby.
c)
Třetí a čtvrtou vlnu EET novela sloučila s tím, že s účinností od prvního dne sedmého měsíce následujícího po zveřejnění zákona ve Sbírce zákonů ČR se
EET bude vztahovat na všechny povinné osoby.
Ruší se celý § 37 zákona o EET.d)
Tržby vyloučené z EET jsou nově upraveny pouze zákonem, a to v § 12 zákona o ET. Nově se z EET vylučují tržby uvedené pod písmeny k), l), m) a n). Tato ustanovení nově vylučují z EET tržby za poskytování telekomunikačních nebo jiných služeb uskutečněné
prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě
, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním jiné platby; tržby z hazardních her
; tržby z veřejné letecké přepravy
a ze služeb přímo s ní souvisejících; tržby poplatníků daně z příjmů fyzických osob, které jsou držiteli průkazu ZTP/P z důvodu úplné nebo praktické
nevidomosti při splnění dále uvedených podmínek a předvánoční prodej ryb
v období od 18. do 24. prosince.e)
Zákon již neumožňuje stanovit okruh tržeb vyloučených z EET na základě nařízení vlády.
2. Zavedení zvláštního režimu evidence tržeb
Kromě zjednodušeného režimu evidence tržeb upraveného v § 11 zákona o ET přináší novela pro vybrané osoby možnost evidovat tržby
ve zvláštním režimu
, který je nově upraven v § 11a, § 15a a § 23a–23c zákona o ET. Evidence tržeb ve zvláštním režimu se týká poplatníků daně z příjmů právnických osob
, které jsou poskytovateli zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění,
a všech poplatníků daně z příjmů fyzických osob
, kteří o tento režim požádají při splnění následujících podmínek:a)
nejsou plátci daně z přidané hodnoty;
b)
neprovozují svoji činnost s více jak dvěma zaměstnanci (s výjimkou případů, kdy je další zaměstnanec zaměstnán pouze z důvodu a po dobu trvání překážky v práci nebo čerpání dovolené zaměstnancem);
c)
výše příjmu poplatníka z evidovaných tržeb nepřesáhne za 12 bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců částku 600 000 Kč a současně předpokládaná výše těchto příjmů za bezprostředně následujících 12 kalendářních měsíců nepřesáhne částku 600 000 Kč. (Původně byla vládou navržena výše příjmů 200 000 Kč, která však byla v rámci projednávání zákona zvýšena na 600 000 Kč).
Zvláštní režim evidence spočívá v tom, že správce daně vydá poplatníkovi 1x ročně očíslovaný blok účtenek v počtu dle povahy a rozsahu jeho činnosti. Potvrzení o uskutečněné tržbě bude poplatník zákazníkům vydávat na těchto – zpravidla ručně vyplněných účtenkách. Stejnopis účtenky bude povinen uchovávat po dobu, než uplyne lhůta pro stanovení daně z příjmů. Po uplynutí každého čtvrtletí pak bude správci daně do 20 dnů odevzdávat na zveřejněném tiskopisu „Oznámení o tržbách“.
Ve zvláštním režimu nelze evidovat tržbu, kterou přijme poplatník jednající svým jménem na účet jiného, tj. v tzv. nepřímém zastoupení upraveném v § 8 zákona o ET.
3. Snížení DPH na vybrané komodity a služby
Součástí novely zákona o ET je i změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“). Touto změnou se snižuje sazba DPH na některé vybrané položky. Konkrétně se jedná o tyto změny:
a)
Druhá snížená sazba daně (10 %) se nově uplatní u
elektronicky
poskytovaných služeb spočívajících v poskytnutí knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh pro kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, na které se dosud vztahovala druhá snížená sazba daně pouze při jejich dodání v papírové formě (nový odstavec 5 v § 47 ZDPH). b)
Druhá snížená sazba daně (10 %) se nově uplatní u následujících služeb:
-
úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí;
-
odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi;
-
stravovací služby a podávání nápojů, pokud nejsou osvobozeny od daně dle § 57 až 59 ZDPH a pokud se nejedná o podávání alkoholických nápojů a tabákových výrobků s výjimkou nápojů uvedených pod kódem nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10, tj. s výjimkou
točeného piva
z nádob nad 10 litrů;-
služby čištění vnitřních prostor v domácnostech;
-
služby mytí oken v domácnostech;
-
domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany;
-
opravy obuvi a kožených výrobků;
-
opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků;
-
opravy jízdních kol;
-
kadeřnické a holičské služby;
-
půjčování a nájem knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh pro kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, na které se nově vztahuje druhá snížená sazba daně.
Dále se druhá snížená sazba daně (10 %) uplatní u:
-
knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh pro kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, které jsou obsaženy na hmotném nosiči a neobsahují více jak 50 % reklamy a jejichž obsah není tvořen výlučně nebo převážně audiovizuálním nebo hudebním záznamem. Dosud se druhá snížená sazba vztahovala pouze na tištěné položky;
-
pitné vody dodávané odběratelům vodovodem.
4. Legislativně technické změny
Mimo výše uvedených změn novela obsahuje legislativně technické změny, které zákon o ET zpřesňují, upravují a doplňují. Konkrétně jde zejména o tato ustanovení:
a)
V § 3 zákona o ET se doplňuje, že předmětem evidence tržeb jsou pouze tržby poplatníka uskutečněné na území České republiky.
b)
V § 8 zákona o ET se doplňuje a upravuje postup evidence tržeb při tzv. nepřímém zastoupení, při kterém jedná poplatník jménem a na účet jiného poplatníka. Při nepřímém zastoupení nelze tržby evidovat ve zvláštním režimu.
c)
V § 9 zákona o ET se upravuje postup v případě, že poplatník pověří jiného poplatníka, aby za něj tržby evidoval. V tomto případě odpovídá za porušení zákona takto pověřený poplatník. Pověřený poplatník nemůže tržby evidovat ve zvláštním režimu.
d)
V § 18 zákona o ET se doplňuje ustanovení, které definuje, co se rozumí uskutečněním evidované tržby. Uskutečněním evidované tržby se rozumí: přijetí evidované tržby nebo vydání pokynu k jejímu uskutečnění, pokud byl tento pokyn vydán dříve.
e)
V § 19 a 20 zákona o ET se upřesňuje, že údaje o uskutečněných tržbách zasílaných datovou zprávou i na vydané účtence se uvádějí vždy v české měně.
f)
V § 27 zákona o ET se doplňuje, že správce daně umožní každému dálkovým způsobem ověřit, zda byly údaje o tržbě evidované v
běžném
nebo zjednodušeném
režimu zaslány správci daně. Ověřit tedy nebude možné zaslání tržby evidované ve zvláštním režimu.5. Jaké povinnosti přináší novela poplatníkům, kteří již tržby evidují dle stávajícího zákona
Pro poplatníky, kteří již tržby evidují podle dosud platného zákona o ET, novela nepřináší žádné nové povinnosti. Pokud by tito poplatníci, kterým to zákon umožňuje, chtěli přejít na evidenci tržeb ve zvláštním režimu, mohou o to požádat ihned po nabytí účinnosti zákona, tj. po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů ČR. Dále se na některé poplatníky může vztahovat novelizované znění § 12 zákona o ET, kde se nově vylučují z evidence tržeb příjmy uvedené pod písmeny k), l), m) a n) (příjmy uskutečněné prostřednictvím telekomunikačních prostředků, příjmy z hazardních her, příjmy z obchodní letecké přepravy a příjmy nevidomých).
6. Jaké kroky musí učinit poplatníci, na které se bude nově zákon o evidenci tržeb vztahovat
Novela zákona přináší povinnosti především těm poplatníkům, na něž se v původním znění zákona platném před nálezem Ústavního soudu č. 8/2018 Sb. vztahovalo zavedení třetí a čtvrté vlny evidence tržeb. Tyto poplatníky lze rozdělit na poplatníky, kteří mohou použít zvláštní režim evidence tržeb, a poplatníky, kteří zvláštní režim použít nemohou.
a) Poplatníci, kteří nemohou použít zvláštní režim evidence tržeb
K těmto poplatníkům patří především všichni plátci DPH. Tito poplatníci budou muset tržby evidovat elektronicky, a to buď v běžném, nebo ve zjednodušeném režimu.
Ve zjednodušeném režimu mohou tržby evidovat pouze poplatníci, kteří realizují tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při hromadné přepravě osob podle ZDPH, a dále poplatníci, kterým by evidování tržeb v běžném režimu ztížilo plynulý a hospodárný průběh činnosti, ze které jim evidované tržby plynou. Zjednodušený režim spočívá v tom, že poplatník zasílá údaje o tržbě elektronicky nejpozději do 5 kalendářních dnů od uskutečnění tržby. Zjednodušený režim evidence lze provozovat na základě povolení, které vydá správce daně na základě žádosti poplatníka. Povolení správce daně poplatníka nezbavuje povinnosti disponovat pokladním zařízením pro elektronickou evidenci tržeb, pouze odsouvá okamžik odeslání tržby. Poplatník v tomto režimu nemusí uvádět na stvrzence fiskální identifikační kód.
Nový poplatník, na kterého se vztahuje novela zákona o elektronické evidenci tržeb a který nesplňuje podmínky pro evidenci tržeb ve zvláštním režimu, tak musí učinit tyto kroky:
1.
Pořídit si zařízení pro elektronickou evidenci tržeb
Typ zařízení by měl odpovídat charakteru činnosti poplatníka. Na trhu je dnes již dostatečná nabídka od firem, které nabízejí kompletní řešení elektronické evidence tržeb dle potřeb zákazníka včetně souvisejícího poradenství. Velmi důležité je správně formulovat dodavateli zařízení svoje požadavky, zejména požadavky na propojenost elektronické evidence tržeb se systémem vedení účetnictví nebo daňové evidence. Oslovení potenciálních dodavatelů zařízení by poplatník neměl vůbec odkládat, protože lze očekávat velký nápor požadavků na dodavatele těsně před nabytím účinnosti příslušných ustanovení novely zákona.
2.
Vyžádat si autentizační údaje od správce daně
Před prvním přijetím evidované tržby musí mít poplatník přiděleny autentizační údaje od správce daně. Tyto údaje si může vyžádat elektronicky (nejčastěji podáním žádosti prostřednictvím datové schránky) nebo ústně do protokolu u kteréhokoliv věcně příslušného správce daně. V žádosti musí uvést údaje o svých provozovnách, jejichž prostřednictvím vykonává činnosti, z nichž mu plynou evidované tržby. Správce daně přidělí poplatníkovi jeden nebo více certifikátů pro evidenci tržeb, které slouží k autentizaci datových zpráv. Postupy jsou uvedeny v § 14 až 17 platného zákona o ET. Lze doporučit, aby si poplatníci vyžádali autentizační údaje v dostatečném předstihu. Je třeba vzít v úvahu, že bude nutné si evidenci vyzkoušet a s provozem zařízení seznámit obsluhu. Funkčnost zařízení si poplatníci mohou ověřit ještě před účinností zákona v tzv. testovacím módu, ve kterém se údaje o tržbách odesílají a potvrzují, ale neukládají se v databázi Finanční správy.
3.
Vyvěsit ve všech svých provozovnách oznámení o evidenci tržeb
Text oznámení je uveden v § 25 odst. 2 zákona o ET. Poplatníci, kteří budou evidovat tržby v běžném režimu, vyvěsí oznámení podle písmene a), poplatníci, kterým správce daně umožní evidovat tržby ve zjednodušeném režimu, vyvěsí oznámení podle písmene b).
b) Poplatníci, kteří mohou použít zvláštní režim evidence tržeb
Poplatníci, na které se vztahuje možnost použít zvláštní režim evidence tržeb (především fyzické osoby, které nejsou plátci DPH a splňují i další podmínky pro evidenci ve zvláštním režimu, a dále právnické osoby poskytující zdravotnické služby hrazené ze zdravotního pojištění a splňující další podmínky), mají po zveřejnění zákona tyto povinnosti:
1.
Podat svému místně příslušnému správci daně žádost o povolení evidence tržeb ve zvláštním režimu
V žádosti poplatník uvede skutečnosti prokazující, že se na něj vztahuje možnost evidovat tržby ve zvláštním režimu. Zejména musí prokázat svoje hotovostní příjmy za posledních 12 kalendářních měsíců a předpoklad těchto příjmů za bezprostředně následujících 12 kalendářních měsíců. Otázkou je, zda bude správci daně stačit uvést v žádosti pouze potřebná čísla, nebo zda bude chtít předložit další důkazní prostředky, např. evidenci denních tržeb vedenou podle § 97 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Žádost o povolení zvláštního režimu může podnikatel podávat kdykoliv v období po zveřejnění zákona ve Sbírce zákonů ČR. Podle přechodných ustanovení zákona se žádost podaná před 1. 2. 2020 považuje za žádost podanou 1. 2. 2020. Z toho vyplývá, že výše tržeb v hotovosti za předchozích 12 kalendářních měsíců se v tomto případě bude posuzovat za měsíce 2/2019 až 1/2020. Pokud bude žádost podána po datu 1. 2. 2020, tak se budou brát v úvahu tržby za 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byla žádost podána. O podané žádosti správce daně rozhodne do 30 dnů od podání žádosti. Vzhledem k tomu, že povinnost evidence tržeb v tomto režimu bude účinná od 1. 7. 2020, je nezbytné podat žádost nejpozději do konce května 2020. Rozhodnutí o žádosti je účinné ode dne, kdy si poplatník vyzvedne blok účtenek. Přestane-li poplatník podmínky uvedené v žádosti splňovat, musí tuto skutečnost oznámit správci daně do 15 dnů.
2.
Vyzvednout si blok účtenek
Po kladně vyřízené žádosti o povolení zvláštního režimu evidence tržeb si poplatník může vyzvednout u svého správce daně blok účtenek. Blok účtenek se vydává poplatníkům 1x za kalendářní rok, v odůvodněných případech i před uplynutím kalendářního roku. Postup převzetí účtenek, nakládání s účtenkami a postup jejich vracení oznámí správce daně dálkovým způsobem (www.financnisprava.cz). Při zrušení nebo zániku povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu musí poplatník blok účtenek vrátit do 15 dnů. S blokem účtenek je poplatník povinen nakládat tak, aby nemohlo dojít k jeho zneužití. Údaje, které bude poplatník uvádět na účtence, jsou uvedeny v § 20 zákona o ET. Konkrétně se jedná o tyto údaje:
-
daňové identifikační číslo (pouze právnické osoby),
-
označení provozovny, v níž je tržba uskutečněna, pokud má podnikatel více jak jednu provozovnu,
-
datum a čas (hodina a minuta) přijetí tržby, nebo datum a čas vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
-
celková výše tržby v Kč.
Zákon neukládá uvádět na účtence obchodní jméno a sídlo podnikatele a jeho IČO (identifikační údaje podnikatele), pouze údaje o provozovně, a to pouze pokud má více provozoven. Tyto povinnosti jsou uloženy na základě jiných právních předpisů (zejména živnostenský zákon). Podle těchto předpisů však podnikatel vydává stvrzenku zákazníkovi pouze na vyžádání. Je tedy otázkou, k čemu bude zákazníkovi sloužit stvrzenka, která by obsahovala pouze údaje striktně uvedené v zákoně o evidenci tržeb.
Poplatník je povinen uchovávat stejnopis účtenky až do uplynutí lhůty pro stanovení daně z příjmů dle § 148 daňového řádu.
3.
Vyvěsit ve všech svých provozovnách oznámení o evidenci tržeb dle § 25 zákona o ET
Nejpozději před přijetím první evidované tržby je poplatník povinen ve své provozovně viditelně vyvěsit oznámení tohoto znění: „Podle zákona o evidenci tržeb prodávající eviduje tržby ve zvláštním režimu a je povinen vystavit kupujícímu účtenku z bloku účtenek.“
4.
Odevzdávat za každé čtvrtletí správci daně oznámení o tržbách dle § 23c zákona o ET
Oznámení o tržbách musí poplatník odevzdat správci daně vždy do 20 kalendářních dnů po skončení každého kalendářního čtvrtletí. Oznámení se podává na formuláři, který zveřejní správce daně. Toto oznámení bude možné podávat papírově nebo elektronicky ve struktuře, kterou rovněž zveřejní správce daně. Na tomto oznámení se budou uvádět identifikační údaje podnikatele, označení provozovny, ve které byly tržby uskutečněny, údaje týkající se bloku účtenek a údaje o evidovaných tržbách. Toto vyúčtování se podává zvlášť za každou provozovnu.
1. Jednorázová sleva na dani z příjmů fyzických osob
Každý nový poplatník, který je fyzickou osobou, může uplatnit v kalendářním roce, v němž začal evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb, jednorázovou slevu na dani z příjmů fyzických osob ve výši až 5 000 Kč podle § 35bc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Výše jednorázové slevy na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka.
Příklad 1
Výpočet slevy
a)
Fyzická osoba měla základ daně dle § 7 ZDP za rok 2020 ve výši 180 000 Kč. V roce 2020 poprvé začala evidovat tržby podle zákona o ET. Výpočet slevy je následující: 180 000 Kč x 0,15 = 27 000 – 24 840 = 2 160 Kč. Uplatní se sleva ve výši 2 160 Kč.
b)
Fyzická osoba měla základ daně dle § 7 ZDP za rok 2020 ve výši 200 000 Kč. V roce 2020 poprvé začala evidovat tržby podle zákona o ET. Výpočet slevy je následující: 200 000 x 0,15 = 30 000 – 24 840 = 5 160 Kč. Uplatní se sleva ve výši 5 000 Kč.
2. Jaké problémy přináší zákon o evidenci tržeb
Zákon o evidenci tržeb od počátku vyvolává kritiku zejména ze strany opozičních politických stran. Kritické hlasy se však ozývají i ze strany odborné veřejnosti. O tom, zda je tento zákon účinným nástrojem pro omezení daňových úniků, je možné diskutovat.
Pokud se prodávající dohodne beze svědků se zákazníkem, že zboží nebo služba bude poskytnuta „bez dokladu“ za nižší cenu, tak uzavření takové dohody nemůže zabránit žádný zákon. Stejně tak nemůže žádný zákon donutit všechny zákazníky, aby vyžadovali od prodávajícího vystavení účtenky a tuto účtenku si po určitou dobu uschovali pro případ kontroly, i když i takové úpravy jsou známy ze zahraničí (Itálie). Jistou motivací pro zákazníky je zavedení účtenkové loterie. Jak však ukazují poslední data, počet účtenek zaregistrovaných do této loterie se stále snižuje. Průběžná evidence tržeb v hotovosti dle zákona č. 112/2016 Sb. však může zabránit dodatečným úpravám hotovostních tržeb ze strany poplatníků daně, ke kterému často dochází až v souvislosti se zjištěním daňového základu při sestavování daňového přiznání k dani z příjmů. Otázkou však zůstává, do jaké míry jsou poslané údaje o hotovostních tržbách vypovídající pro správce daně. Částka celkových zaevidovaných tržeb nijak nenavazuje na údaje uváděné v daňových přiznáních k dani z příjmů. Pro správce daně proto může jít pouze o pomocný údaj, který je bez dalšího šetření u konkrétního poplatníka sám o sobě nepoužitelný.
Problémem je také provázanost zákona o evidenci tržeb na ostatní související zákony. Při vystavování účtenky zákazníkovi musí podnikatel respektovat nejen zákon o evidenci tržeb, ale také živnostenský zákon, zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o účetnictví, pokud se na něj tyto zákony vztahují. Aby vystavená účtenka splňovala náležitosti všech těchto zákonů, musí obsahovat více náležitostí, než stanoví zákon o evidenci tržeb. V zájmu podnikatele je rovněž propojit systém evidence tržeb se systémem vedení účetnictví nebo daňové evidence. Takové propojení však vyžaduje daleko delší přípravu a vynaložení mnohem vyšších finančních nákladů. Údaje z evidence tržeb přitom nijak nenavazují na zdanitelné příjmy nebo výnosy podle zákona o daních z příjmů a nenavazují ani na údaje o uskutečněných zdanitelných plněních podle zákona o DPH.
Pro praktické uplatňování zákona o evidenci tržeb byl vydán metodický pokyn čj. 14332/18/7100-10114-205170 k aplikaci zákona o evidenci tržeb. Součástí tohoto pokynu je rovněž aktualizace metodiky EET pro neziskové organizace. Tento pokyn bude muset být v návaznosti na přijetí novely zákona významně upraven. Pro účely tohoto příspěvku však uvádím vybrané problémy spojené s evidencí tržeb, které jsou tímto pokynem řešeny a jsou předmětem častých dotazů. Řešení těchto problémů se novelizace pokynu pravděpodobně nedotkne.
a.
Ojedinělé příjmy
Rozhodným příjmem se dle § 6 odst. 1 zákona o ET rozumí příjem poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je příjmem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně z příjmů, příjmu, který je z hlediska obvykle přijímaných tržeb
ojedinělý
, a příjmu, který podléhá dani vybírané srážkou (vybrané příjmy dle autorského zákona). Problémem může být určení, co je příjmem z hlediska obvykle přijímaných tržeb, příjmem ojedinělým. Kritériem ojedinělosti je „jednorázovost“ či výjimečnost takového příjmu. Typickým příkladem ojedinělého příjmu je jednorázový příjem za prodej dlouhodobého hmotného majetku podnikatele. Proti tomu, pokud podnikatel poskytuje služby a úhrady za tyto služby přijímá téměř vždy bezhotovostně, ale výjimečně (např. několikrát v roce) dojde k úhradě v hotovosti, jedná se již o rozhodný příjem, který podléhá evidenci tržeb. Obdobně lze uvedenou situaci posuzovat i u právnických osob. Jedná se však pouze o výklad, který může být zpochybněn. Poplatník má možnost požádat správce daně o závazné posouzení, zda se jedná o evidovanou tržbu. Žádost o závazné posouzení o určení evidované tržby podléhá poplatkové povinnosti 1 000 Kč.b.
Příjmy v e-shopech
V případě platby uskutečněné prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (např. prostřednictvím poštovní poukázky) nebo poštovní služby s doplňkově sjednanou poštovní službou dobírky s výplatou doběrečného je platba zákazníka uskutečněna až v okamžiku jejího převzetí poplatníkem od provozovatele poštovních služeb. Z tohoto důvodu jsou formální znaky evidované tržby sledovány až v tomto okamžiku. Provozovatel poštovních služeb zde vystupuje pouze v roli prostředníka, tj. nejedná se o přímé ani o nepřímé zastoupení. Pokud tedy provozovatel poštovní služby převede platbu prostřednictvím poukázky přímo z účtu na účet, není poplatník povinen takovou tržbu evidovat. Obdobně bude poplatník postupovat, pokud bude platbu od zákazníka přebírat dopravce, který není držitelem poštovní licence. Tržbu v hotovosti poplatník zaeviduje až po jejím převzetí od dopravce.
c.
Příjmy neziskových organizací
Podle § 12 odst. 3 písm. h) zákona o ET nepodléhají hotovostní tržby z drobné vedlejší činnosti neziskových organizací – veřejně prospěšných poplatníků, tj. zejména spolků. O příjem z drobné vedlejší činnosti ve smyslu § 12 odst. 3 písm. h) zákona o ET se bude jednat v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce, jenž předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, měl příjem/výnos z této činnosti nejvýše 300 000 Kč nebo tyto příjmy činily nejvýše 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období.
Příklad 2
Fotbalový klub, zapsaný spolek, dosáhl v rámci hlavní neziskové činnosti v roce 2018 příjmy z prodeje vstupenek ve výši 100 000 Kč. Dále měl příjmy z poskytování pronájmu reklamní plochy ve výši 350 000 Kč, které obdržel na bankovní účet. Dále však na svých utkáních také provozuje stánek s rychlým občerstvením, kde přijímá tržby v hotovosti. Za rok 2018 zde utržil celkem 290 000 Kč, což je do limitu 300 000 Kč, a proto tyto tržby dosud neevidoval. Za rok 2019 však utržil celkem 310 000 Kč, což již překročilo uvedený limit, a proto musí již od 1. 1. 2020 tyto tržby evidovat dle zákona o ET.
Uvedený pokyn Ministerstva financí ČR řeší problematiku evidence tržeb dosti podrobně. Lze doporučit všem poplatníkům, na které se bude nově schválený zákon vztahovat, pozorně sledovat a studovat stránky Finanční správy www.financnisprava.cz a specializované stránky pro evidenci tržeb www.etrzby.cz, kde budou průběžně zveřejňovány všechny podstatné informace týkající se novely zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.