Registrační povinnosti daňových subjektů

Ing. Jiří Vychopeň

Vydáno: 13. 11. 2017 28 minut čtení

Od roku 2013 upravuje zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, pouze proces registrace k daním (registrační řízení) a jen obecně stanoví vznik registrační povinnosti, zatímco podmínky, za kterých jsou daňové subjekty (poplatníci nebo plátci) povinni se registrovat k jednotlivým daním, jakož i podmínky pro zrušení registrace, upravují příslušné hmotněprávní daňové zákony.

Ing.

Jiří

Vychopeň

Povinná registrace není stanovena u daně z nabytí nemovitých věcí ani u daně z nemovitých věcí (§ 13a odst. 9 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, pouze stanoví, že ztratí-li ten, kdo byl poplatníkem daně z nemovitých věcí, postavení poplatníka proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitých věcí, nebo tyto nemovité věci zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. 1. následujícího zdaňovacího období).

Vznik registrační povinnosti a proces registrace podle daňového řádu

Podle § 125 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“),

registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani

. Daňovým subjektem

je podle § 20 odst. 1 daňového řádu osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně (daňový řád nestanoví, kdo je poplatníkem nebo plátcem daně, ale pro jednotlivé daně to je vymezeno příslušným hmotněprávním daňovým zákonem). Registrační povinnost daňového subjektu zahrnuje jednak povinnost podat přihlášku k registraci k příslušným daním a zároveň povinnost oznámit správci daně údaje potřebné pro správu daní. Náležitosti přihlášky k registraci i oznámení o změně registračních údajů, jakož i údaje potřebné pro správu daní, jsou stanoveny v příslušných formulářích vydaných Ministerstvem financí.

Podle § 126 daňového řádu je daňový subjekt

povinen v přihlášce k registraci uvést

předepsané údaje potřebné pro správu daní

, které obsahuje tiskopis přihlášky k registraci. Přihlášku k registraci lze podle § 72 daňového řádu podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem, přičemž toto podání lze učinit i datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3 daňového řádu.

Pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání přihlášky k registraci činit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu, tj.:

podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo

s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Dojde-li ke

změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci,

je daňový subjekt povinen tuto změnu oznámit správci daně prostřednictvím podání oznámení o změně registračních údajů, a to do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na údaje, jejichž změnu může správce daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup (například živnostenský rejstřík, obchodní rejstřík); okruh těchto údajů zveřejní správce daně způsobem podle § 56 odst. 2 daňového řádu.

Podle § 127 odst. 3 daňového řádu je registrovaný daňový subjekt povinen předložit správci daně:

příslušnou listinu prokazující jeho zrušení, popřípadě další listinu, podle které dojde k rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu tato listina byla doručena, nebo kdy ji potvrdil,

rozhodnutí orgánu veřejné moci o jeho zrušení, popřípadě rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu toto rozhodnutí bylo doručeno; tento postup se neuplatní, pokud daňový subjekt správce daně o těchto skutečnostech informoval podle § 127 odst. 3 písm. a) daňového řádu,

smlouvu o koupi obchodního závodu nebo jeho části, a to 15 dnů od jejího uzavření.

Po prověření údajů uvedených daňovým subjektem v podané přihlášce k registraci rozhodne správce daně o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. V případě pochybností o správnosti nebo úplnosti údajů uvedených v přihlášce k registraci správce daně vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen tak učinit. Jestliže daňový subjekt vyhoví této výzvě později než ve lhůtě stanovené správcem daně, považuje se přihláška k registraci za podanou až tímto dnem. Obdobně se postupuje i při změně registračních údajů.

Podle § 129 odst. 1 daňového řádu

správce daně

rozhodne o registraci

ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky k registraci, popřípadě ode dne odstranění jejích vad.

Ve zvlášť složitých případech může být tato lhůta prodloužena nejblíže nadřízeným správcem daně.

Nesplní-li daňový subjekt své registrační povinnosti (tj. nepodá přihlášku k registraci nebo neoznámí změny registračních údajů), může správce daně rozhodnout o registraci (popřípadě o zrušení registrace) nebo o změně registračních údajů z moci úřední.

Nově zaregistrovanému daňovému subjektu přidělí správce daně

daňové identifikační číslo

(dále jen „DIČ“), které obsahuje:

–

kód „CZ“ označující příslušnost daňového subjektu k České republice a

–

kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor (tím je u fyzické osoby rodné číslo, popřípadě jiný obecný identifikátor, stanoví-li tak zákon, a u právnické osoby identifikační číslo).

Podle § 130 odst. 2 daňového řádu je daňový subjekt povinen uvádět své DIČ ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto daňovým identifikačním číslem registrován, při styku se správcem daně a dále v případech stanovených zákonem [například při vystavování daňových dokladů podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), nebo podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 353/2003 Sb.“)].

Registrace k dani z příjmů fyzických osob

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky [§ 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)], nebo daňovými nerezidenty (§ 2 odst. 3 ZDP).

Podle § 39 odst. 1 ZDP je poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky,

povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů

ode dne, ve kterém:

započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo

přijal příjem ze samostatné činnosti.

Příklad 1

Fyzická osoba, která dosud vykonávala pouze zaměstnání v pracovním poměru, obdržela dne 11. 9. 2017 živnostenský list, který ji od uvedeného dne opravňuje samostatně provozovat maloobchodní činnost, a tuto samostatnou činnost začala vykonávat od 2. 10. 2017. Do 17. 10. 2017 byl tento poplatník povinen podat u místně příslušného správce daně přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob.

Příklad 2

Poplatník, který měl dosud pouze příjmy ze závislé činnosti, začal od 1. 2. 2017 poskytovat ubytovací službu s tím, že již dne 20. 1. 2017 obdržel od zákazníka zálohu na ubytování za měsíc únor 2017. V tomto případě byl poplatník povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob do 15 dnů od přijetí zálohy na ubytování (přijatá záloha na ubytovací službu se považuje za příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, a to bez ohledu na skutečnost, zda poplatníkovi bylo či nebylo vydáno živnostenské oprávnění).

Pokud by ale poplatník v daném případě neprovozoval ubytovací službu, ale od 1. 2. 2017 by nemovitou věc pouze pronajímal, pak by se na přijaté platby za tento nájem (včetně případné zálohy přijaté před zahájením nájmu) nepohlíželo jako na příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, ale jako na příjem z nájmu podle § 9 ZDP, a poplatník by v takovém případě nebyl povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob.

Obdobně je podle § 39 odst. 2 ZDP povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob i poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým nerezidentem, pokud:

na území České republiky započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo

přijal příjem ze samostatné činnosti ze zdrojů na území České republiky.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým nerezidentem, je podle § 39 odst. 3 ZDP

povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém:

mu na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo

získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

V § 39 odst. 4 ZDP je stanoveno, že poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy:

které nejsou předmětem daně,

které jsou osvobozené od daně, nebo

z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

Příklad 3

Poplatník daně z příjmů fyzických osob přijal kromě pravidelně vypláceného starobního důchodu ve výši 15 000 Kč pouze tyto další příjmy:

–

příjem z příležitostného nájmu movitých věcí v celkové výši 28 000 Kč, který je podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP osvobozen od daně z příjmů,

–

příjem z nabytí dědictví ve výši 2 500 000 Kč, který je od daně z příjmů osvobozen podle § 4a písm. a) ZDP a

–

autorský honorář za článek do časopisu ve výši 6 000 Kč, přičemž poplatníkovi byla po srážce daně vybírané zvláštní sazbou vyplacena částka ve výši 5 100 Kč.

Jelikož poplatník přijal pouze příjmy osvobozené od daně a příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně, není povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob.

Registrace k dani z příjmů právnických osob

Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou právnické osoby a také například organizační složky státu, podílové fondy podle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a svěřenské fondy podle zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky (§ 17 odst. 3 ZDP), nebo daňovými nerezidenty (§ 17 odst. 4 ZDP).

Podle § 39a odst. 1 ZDP je poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky,

povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku.

Příklad 4

V měsíci říjnu roku 2017 byla založena nová společnost s ručením omezeným, která bude zapsána do obchodního rejstříku dne 10. 11. 2017. K tomuto datu dojde ke vzniku uvedené s. r. o., která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Do 25. 11. 2017 bude tato s. r. o. povinna podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob.

Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek jsou podle § 39a odst. 4 ZDP

povinni podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, kdy začnou vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo začnou přijímat příjmy.

Podle § 39a odst. 2 ZDP je poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, jemuž vznikla na území České republiky stálá provozovna,

povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku stálé provozovny na území České republiky.

Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, je podle § 39a odst. 3 ZDP

povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob

do 15 dnů ode dne, ve kterém:

započal vykonávat činnost na území České republiky, která je zdrojem příjmů,

přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky,

obdržel povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

V § 39a odst. 5 ZDP je stanoveno, že poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek nejsou povinni podat přihlášku k registraci, pokud přijímají pouze příjmy:

které nejsou předmětem daně,

které jsou osvobozené od daně, nebo

z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

Příklad 5

Spolek, který je veřejně prospěšným poplatníkem, má dosud pouze příjmy z členských příspěvků, na které se vztahuje osvobození od daně podle § 19 odst. 1 písm. a) bodu 2 ZDP, a úrokové příjmy z účtu u banky, u kterých je ve zdaňovacím období roku 2017 podle § 36 odst. 9 ZDP a od zdaňovacího období roku 2018 podle § 36 odst. 5 ZDP vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 19 %.

Jelikož spolek přijímá pouze příjmy osvobozené od daně a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, není povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob.

Registrační povinnost plátce daně

Plátcem daně se podle § 38c ZDP rozumí poplatník daně z příjmů fyzických nebo právnických osob se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, s výjimkou fondu penzijní společnosti, který je plátcem:

příjmu ze závislé činnosti,

příjmu, z kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

příjmu, z kterého se sráží úhrada na zajištění daně.

Plátcem daně se rozumí též poplatník daně z příjmů fyzických nebo právnických osob, který je daňovým nerezidentem, který má na území České republiky stálou provozovnu nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu § 22 odst. 1 písm. c) ZDP a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. Plátcem daně je i poplatník se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, který má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 39b ZDP je plátce daně

povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně

(tj. například do 8 dnů ode dne, ve kterém přijal prvního zaměstnance). Ve stejné lhůtě je plátce daně povinen podat přihlášku i za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za plátcovu pokladnu jeho jménem.

Registrace k dani silniční

Podle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani silniční“), je poplatníkem daně silniční ten, kdo:

je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla,

užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož držitel je odhlášen z registru vozidel.

Poplatníkem daně silniční je rovněž:

zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla,

osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba,

organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí.

Podle § 16 odst. 4 zákona o dani silniční je nový poplatník

povinen podat přihlášku k registraci k dani silniční

ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle § 10 odst. 1

zákona o dani silniční.

Příklad 6

Osobní automobil, který podnikatel vlastní od roku 2015 a dosud jej nepoužil pro své podnikání, začne podnikatel používat pro své podnikání od 1. 11. 2017. Podle § 10 odst. 1 zákona o dani silniční bude v tomto případě první záloha na daň silniční splatná do 15. 12. 2017 a do tohoto dne musí podnikatel podat přihlášku k registraci k dani silniční.

Registrace k dani z přidané hodnoty

Podle ZDPH se registrace k DPH týká osob povinných k dani (§ 5 odst. 1 ZDPH), přičemž se může jednat o povinnou či dobrovolnou registraci plátce nebo o povinnou či dobrovolnou registraci identifikované osoby.

Vznik plátce a povinná registrace k dani z přidané hodnoty

Nejčastěji se osoba povinná k dani stane ze zákona plátcem z důvodu překročení stanoveného limitu obratu. Podle § 6 odst. 1 ZDPH se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1 mil. Kč, stane plátcem, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Podle § 6 odst. 2 ZDPH se osoba povinná k dani uvedená v § 6 odst. 1 ZDPH stává plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle ZDPH plátcem dříve.

Osoba povinná k dani, která se z důvodu překročení stanoveného limitu obratu stala plátcem, jak je výše uvedeno, je podle § 94 odst. 1 ZDPH

povinna podat přihlášku k registraci plátce, a to do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat.

Příklad 7

Osoba povinná k dani překročí limit 1 mil. Kč obratu v měsíci prosinci roku 2017. Z uvedeného důvodu se tato osoba povinná k dani stane od 1. 2. 2018 plátcem a bude povinna podat přihlášku k registraci plátce do 15. 1. 2018.

Další důvody, pro které se osoba povinná k dani stává ze zákona plátcem, jsou vymezeny v § 6b až 6e ZDPH. Podle § 94 odst. 2 ZDPH je plátce uvedený v § 6b až 6e ZDPH povinen

podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.

Příklad 8

Společnost s ručením omezeným (s. r. o.), která dosud není plátcem, nabyde dne 20. 11. 2017 majetek od akciové společnosti, která je plátcem, a to nabytím obchodního závodu. Podle § 6b odst. 1 ZDPH se s. r. o. stane z uvedeného důvodu od 20. 11. 2017 plátcem a podle § 94 odst. 2 ZDPH bude povinna podat přihlášku k registraci plátce do 5. 12. 2017.

V § 6a ZDPH, ve znění účinném do 30. 6. 2017, bylo stanoveno, že:

–

osoba povinná k dani, která je společníkem společnosti, v jejímž rámci se uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně, je plátcem ode dne, kdy se stal plátcem kterýkoli z ostatních společníků, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve,

–

osoba povinná k dani, která se stane společníkem společnosti, v jejímž rámci uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně společně s plátcem, je plátcem ode dne, kdy se stala společníkem.

Podle § 94 odst. 2 ZDPH, ve znění účinném do 30. 6. 2017, platilo, že společník je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem podle § 6a ZDPH.

Novelou ZDPH obsaženou v části třetí zákona č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb.“), byla s účinností od 1. 7. 2017 dosavadní právní úprava registrace a postupů při uplatňování a správě DPH ve společnosti zrušena a podle nové právní úpravy již bude každý společník povinen postupovat při registraci a při uplatňování a správě DPH samostatně podle standardních pravidel, přičemž bude nově možné, aby někteří společníci téže společnosti byli plátci a jiní nikoliv. Podle bodu 2 přechodných ustanovení v čl. II zákona č. 170/2017 Sb. mohou společníci společnosti ještě do 31. 12. 2018 postupovat podle ustanovení ZDPH, ve znění účinném do 30. 6. 2017, upravujících společnost, přitom ale postupují podle ZDPH, ve znění účinném od 1. 7. 2017.

V § 95a ZDPH jsou stanovena pravidla pro skupinovou registraci ve vazbě na vymezení skupiny v § 5a ZDPH.

Podle § 96 ZDPH je osoba povinná k dani povinna uvést v přihlášce k registraci také čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost, přičemž je oprávněna určit čísla účtů, která budou zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Vznik plátce na základě dobrovolné registrace k dani z přidané hodnoty

Za stanovených podmínek se osoba povinná k dani může stát plátcem i na základě dobrovolné registrace. Podle § 94a ZDPH může dobrovolně podat přihlášku k registraci plátce osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně. Dobrovolně může podat přihlášku k registraci plátce i osoba povinná k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a která bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku.

O dobrovolnou registraci plátce nemohou žádat osoby povinné k dani, které uskutečňují pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně.

Podle § 6f ZDPH je osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně,

plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.

Obdobně to platí i pro osobu povinnou k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a která bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku.

Příklad 9

Pan P., který není plátcem, uskutečňuje jako ekonomickou činnost pouze nájem nemovitých věcí jinému neplátci, který je osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. V takovém případě se pan P. nemůže stát plátcem ani dobrovolně. Pokud by ale chtěl také například pronajímat movité věci nebo poskytovat ubytovací služby, kdy by se jednalo již o zdanitelná plnění, pak by si mohl podat přihlášku k registraci, přičemž plátcem se nestane ode dne podání přihlášky, ale až ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým bude registrován.

Registrace identifikované osoby

Od roku 2013 jsou v § 6g až 6i ZDPH vymezeny případy, kdy se osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani stává ze zákona identifikovanou osobou, například:

–

osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, které pořizují v tuzemsku zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, jsou identifikovanými osobami ode dne prvního pořízení tohoto zboží,

–

osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, pokud se jedná o:

–

poskytnutí služby,

–

dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo

–

dodání zboží soustavami nebo sítěmi;

–

osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně.

Podle § 97 ZDPH je identifikovaná osoba

povinna

podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou.

V § 97a ZDPH jsou stanoveny procesní podmínky pro podání přihlášky k dobrovolné registraci identifikované osoby (například podle § 97a odst. 2 ZDPH si může dobrovolně podat přihlášku k registraci identifikované osoby osoba, která bude uskutečňovat pořízení zboží podle § 2b ZDPH, nebo osoba podle § 6l ZDPH). Při dobrovolné registraci se osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani stává

identifikovanou osobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým jsou tyto osoby registrovány.

V § 98 ZDPH je stanoveno, že správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z registru plátců a identifikovaných osob, a to:

daňové identifikační číslo plátce nebo identifikované osoby,

obchodní firmu nebo jméno a dodatek ke jménu,

sídlo plátce nebo identifikované osoby a

číslo účtu určené v přihlášce k registraci plátce ke zveřejnění nebo údaj, že žádné takové číslo účtu nebylo určeno.

Registrace k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku

Zvláštní režim jednoho správního místa v tuzemsku může použít osoba povinná k dani, která poskytuje vybranou službu a splňuje v tuzemsku podmínky pro použití zvláštního režimu jednoho správního místa podle § 110a a násl. ZDPH. Zvláštním režimem jednoho správního místa je režim mimo Evropskou unii a režim Evropské unie. Podle § 110b odst. 2 písm. b) ZDPH se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí vybranou službou služba poskytovaná osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie, a to:

telekomunikační služba,

služba rozhlasového a televizního vysílání,

elektronicky poskytovaná služba.

Hodlá-li osoba povinná k dani v tuzemsku používat zvláštní režim jednoho správního místa a splňuje-li v tuzemsku podmínky jeho použití, je podle § 110l odst. 1 ZDPH

povinna podat přihlášku k registraci k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v kalendářním čtvrtletí bezprostředně předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, od něhož hodlá zvláštní režim jednoho správního místa používat.

Pokud osoba povinná k dani, která v tuzemsku splňuje podmínky použití příslušného režimu zvláštního režimu jednoho správního místa, poprvé poskytla vybranou službu, na kterou hodlá v tuzemsku použít tento režim, je podle § 110l odst. 2 ZDPH

povinna podat přihlášku k registraci do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém tuto službu poskytla.

V přihlášce k registraci tato osoba uvede den, kdy tuto službu poskytla.

V § 110l odst. 3 ZDPH je upraven postup registrace v případě, kdy osoba povinná k dani přestane používat zvláštní režim jednoho správního místa (režim Evropské unie) v jiném členském státě a hodlá používat zvláštní režim jednoho správního místa (režim Evropské unie) v tuzemsku, protože sem přemístí sídlo nebo přestane mít v jiném členském státě provozovnu. V takovém případě musí osoba povinná k dani

zrušit registraci v jiném členském státě do 10 dnů od konce kalendářního měsíce a ve stejné lhůtě musí podat přihlášku k registraci v tuzemsku.

Registrace ke spotřebním daním

Podle § 4 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb. je plátcem daně například:

–

právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb.),

–

právnická nebo fyzická osoba, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb.],

–

právnická nebo fyzická osoba, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků [§ 9 odst. 3 písm. d) zákona č. 353/2003 Sb.],

–

právnická nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 15, 15a, 55 až 57 zákona č. 353/2003 Sb.).

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb.:

„Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a písm. f) a v § 14 odst. 2 a 3 je

povinna se registrovat jako plátce nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit.

Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé spotřební dani samostatně.“

Zákon č. 353/2003 Sb. dále obsahuje ustanovení, podle kterých jsou

povinny se před zahájením své činnosti

registrovat u správce daně:

–

osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem (§ 134x a násl. zákona č. 353/2003 Sb.),

–

osoby skladující surový tabák (§ 134zi a násl. zákona č. 353/2003 Sb.).

Splní-li osoba uvedená v § 134x a § 134zi zákona č. 353/2003 Sb. podmínky registrace, správce daně ji zaregistruje a v rozhodnutí o registraci jí pro daný daňový účel přidělí registrační číslo.

Registrace k takzvaným ekologickým daním

V částech čtyřicáté páté, čtyřicáté šesté a čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 261/2007 Sb.“), je stanoveno, že

plátce daně podá návrh na registraci k dani u správce daně nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

Uvedená registrační povinnost se týká:

–

plátce daně ze zemního plynu a některých dalších plynů (§ 3 čtyřicáté páté části zákona č. 261/2007 Sb.),

–

plátce daně z pevných paliv (§ 3 čtyřicáté šesté části zákona č. 261/2007 Sb.),

–

plátce daně z elektřiny (§ 3 čtyřicáté sedmé části zákona č. 261/2007 Sb.).

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.