Účetní novinky roku 2018

, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“), již od počátku roku 2017 postihla velká novela a druhá drobná technická úprava přišla v půlce roku 2017. Na účinnost od vyčkávala dříve schválená malinká a jen legislativně technická změna týkající se zrušení důchodového spoření.

První novela zákona o účetnictví z roku 2017
Zákon č. 462/2016 Sb ., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 462/2016 Sb.“)	Měnil jeden zákon ZÚ se týkalo 44 bodů
Účinnost : 1. 1. 2017
- Důvodem byla unijní směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. 10. 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami zavádějící regulaci a povinné zveřejňování „nefinančních informací“ firem. Jde o podrobnosti o jejich sociálním a environmentálním (životní prostředí) působení a otázek zaměstnaneckých, respektování lidských práv, boje proti korupci a úplatkářství. Naštěstí se ale nové byrokratické břemeno týká pouze 26 velkých obchodních společností coby subjektů veřejného zájmu. Dále bylo upraveno speciální vymezení účetních období subjektů účastnících se přeměn a nově se účetní pravidla přeměn neomezují jen na obchodní korporace , ale platí obecně pro jakékoli účetní jednotky (například spolky). V souladu s účetní teorií bylo umožněno pro účely účetní závěrky v rozvaze členit aktiva na stálá a oběžná. Pojem „obchodní rejstřík“, který se omezuje na podnikatele, byl v zájmu podchycení i spolků, nadací, fondů a dalších účetních subjektů nahrazen obecnějším „veřejným rejstříkem“. Dále bylo doplněno, že dlouhodobý majetek může účetně odpisovat nejen nájemce, ale i pachtýř, pokud je o něm oprávněn účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o pachtu – celého nebo části – obchodního závodu.

Druhá novela zákona o účetnictví z roku 2017
Zákon č. 183/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích	Měnil 251 (!) zákonů ZÚ se týkalo šest bodů
Účinnost (jen ohledně změn ZÚ): 1. 7. 2017
- Není to až tak dávno, kdy od roku 2011 byly účetní sankce bez bližšího odůvodnění přejmenovány na „správní delikty“, pouze v případě účetních prohřešků nepodnikatelů zůstalo označení „přestupky“. Trestem byly v obou případech pokuty, jejichž výše je diferencována dle závažnosti provinění, respektive porušení příslušného účetního ustanovení. Nyní ale legislativci a pak i zákonodárci usoudili, že i v případě podnikajících účetních jednotek jde vlastně o přestupky, a tak v rámci této neuvěřitelně obsáhlé novely byly také v ZÚ přejmenovány obsahově poněkud mlhavé „správní přestupky“ zpět na tradičnější „přestupky“.

Novela zákona o účetnictví z roku 2018
Zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, ve znění zákona č. 299/2016 Sb.	Mění 27 zákonů ZÚ se týká jeden bod
Účinnost (jen ohledně změn ZÚ): 1. 1. 2018
- II. penzijní pilíř – důchodové spoření – po třech letech skončil fiaskem v roce 2015. Nově se těžiště státní podpory přesouvá k III. pilíři – doplňkovému penzijnímu spoření. Ačkoliv byl systém důchodové spoření zrušen, tak s tím související pojistná řízení dobíhala ještě během roku 2016. Proto byly odkazy na toto pojistné z dotčených právních předpisů odstraněny s účinností až 1. 1. 2017. A z důvodu dořešení právní likvidace investičních fondů bez právní osobnosti podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, si ještě o rok déle na zrušení počkala i drobná účetní změna, která je vypustila z výčtu účetních jednotek. Současně došlo k definitivní tečce za II. pilířem zrušením zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, a zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření.

, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VÚ“), byla naposledy novelizována od roku 2016. Což již neplatí, protože jí s účinností od postihla další úprava. Po stručném shrnutí hlavních novinek se podrobně v přehledné struktuře podíváme na všechny změnové body.

Novela vyhlášky č. 500/2002 Sb. z roku 2018 – shrnutí
Vyhláška č. 441/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů	Mění jednu vyhlášku VÚ se týká 33 bodů
Účinnost : 1. 1. 2018 (čtyři přechodná ustanovení); použije se v účetním období započatém 1. 1. 2018 a později
- Účetní jednotky si mohou vybrat, zda budou vykazovat časové rozlišení v rámci pohledávek (položka C.II.3.) a závazků (položka C.III.), nebo jako doposud odděleně v samostatné účetní položce „D.“. - Z „podnikatelské“ VÚ se vypouštějí ustanovení upravující oceňovací rozdíly u derivátů. Pro účely jejich vykazování, oceňování a zveřejňování informací v příloze v účetní závěrce budou postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi (dále jen „vyhláška č. 501/2002 Sb.“). - Nově bude muset také přehled o peněžních tocích obsahovat informace i za minulé účetní období. - Dlouhodobým nehmotným majetkem již budou nehmotné výsledky jen v případě „vývoje“ , nikoli u výzkumu. Nehmotné výsledky výzkumu zaúčtované před novelou v dlouhodobém majetku se „postaru“ odpisují i nadále, ale až do vyřazení se vykazují v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“. - Nová účetní Položka „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)“ obsahuje převedený nerozdělený zisk minulých let a převedenou neuhrazenou ztrátu minulých let (–). - Pokud nelze spolehlivě odhadnout dobu použitelnosti goodwillu – a nově také nehmotných výsledků vývoje – rozhodne účetní jednotka o „náhradní době“ jejich odpisování v rozmezí 60 až 120 měsíců. - V rozvaze účetní závěrky se položka „B. Dlouhodobý majetek“ přejmenovává na „B. Stálá aktiva“ . - Pro posílení právní jistoty účetních jednotek se v druhově členěném výkazu zisku a ztráty (výsledovce) položka „F.2. Zůstatková cena prodaného materiálu“ nově nahrazuje „F.2. Prodaný materiál“ .

(beze změn)

HLAVA I

ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

§ 3

Pro posílení právní jistoty vloženy nové odst. 3 a 4 (stávající odst. 3 až 7 přečíslovány na 5 až 9), které návazně na článek 6 odst. 1 písm. d) a Přílohu III Směrnice EU dávají účetním jednotkám Buď mohou postupovat a časové rozlišení vykazovat zřetelně odděleně v samostatné účetní položce „D“, Podrobněji byly tyto změny zapracovány od příslušných § 13 a 19 VÚ, viz dále.

Na úplný konec tohoto § 3 byl doplněn odst. 10, který velmi neobvykle odkazuje postupující jinak podle této „jejich“ VÚ na případně podle Českého účetního standardu pro finanční instituce č. 110 Deriváty. A to navíc ještě v jejím historickém – a tedy již jinak neplatném – znění „zmraženém“ ke konci roku 2017. Důvodem byla snaha o minimalizaci účetní administrativy u běžných (nefinančních) podnikatelů spojené s deriváty. Vyhláška č. 501/2002 Sb. do konce roku 2017 u finančních nástrojů, respektive derivátů téměř kopírovala zatímco od roku 2018 „finanční instituce“ postupují podle náročnějšího Mezinárodního účetního standardu IFRS 9 Finanční nástroje. Současně byly vypuštěny § 52 a 53 VÚ řešící deriváty pro nadbytečnost, jelikož pravidla již jsou obsažena ve znění „bankovní“ vyhlášky, ve znění k 31. 12. 2017, jak bude ještě dále připomenuto.

§ 3a

Zde bylo nutno promítnout výše komentovanou novou možnost volby vykazování časového rozlišení v rozvaze mezi pohledávkami (položka C.II.3.). A to Jinak by významná informace o časovém rozlišení z tohoto výkazu vypadla. Změna textu vyhlášky ve výsledku zajistí,

Dodejme, že tyto starosti nemá neauditovaná mikro účetní jednotka, která má možnost sestavit ještě stručnější rozvahu ve „zkráceném rozsahu“ členěnou pouze dle písmen A., B., C. a případně D.

§ 4

byla doposud stanovena jen pro rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přehled o změnách vlastního kapitálu. Ovšem jehož položky za minulé účetní období nebyly vyžadovány. Přičemž přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o peněžních tocích jsou od účetního období započatého v roce 2016 nově pro velké a střední účetní jednotky povinnou součástí účetní závěrky, a měly by tedy být zpracovány se stejnou metodikou, tzn. včetně minulého období. Proto novela opomenutí napravuje a jak v praxi řada firem už nepovinně činila již v minulých účetních obdobích.

HLAVA II

OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY

§ 6

Směrnice EU náklady na výzkum neuvádí jako položku dlouhodobých nehmotných aktiv, představují totiž běžné provozní náklady. jelikož nehmotné výsledky výzkumu nesplňují kritéria pro uznání za stálá aktiva. V návaznosti na to byla přejmenována rozvahová položka „B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ na K této věcné změně se váže podle kterého v položce „B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“, nadále dle dřívějšího znění VÚ, přičemž ale tento majetek vykazuje až do jeho vyřazení v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“.

Pro posílení právní jistoty účetních jednotek byla ze stávajícího § 6 odst. 3 písm. c) VÚ jen Jde o stanovení doby odpisování (záporného) goodwillu v případech, kdy nelze spolehlivě odhadnout jejich dobu použitelnosti. Tato formální změna je pouhým účetním upřesněním v návaznosti na čl. 12 odst. 11 druhý pododstavec Směrnice EU.

§ 13

Jak jsme zmínili u § 3 VÚ, v návaznosti na článek 6 odst. 1 písm. d) a Přílohu III Směrnice EU, se nyní dostala účetním jednotkám

Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; čili veškeré časové rozlišení aktiv buď v položce D. nebo C.II.3. A jelikož tato variantní úprava byla vložena jako nový odst. 1, došlo k přečíslování stávajících čtyř odstavců.

§ 15a

Přibyl nově první odstavec dvě současné položky „A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let“ a „A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let“ To zjednoduší a zpřehlední vykazování nerozděleného výsledku hospodaření minulých let v rozvaze, přechod na nové číslování řeší přechodná ustanovení. Dodejme, že to nemá vliv na existenci dvou účtů: 428-Nerozdělený zisk minulých let a 429-Neuhrazená ztráta minulých let. Dosavadní text § 15a VÚ nebyl členěn na odstavce, a protože zůstává, označuje se jako odst. 2. V něm návazně už jen legislativně technicky byla přečíslována další účetní položka spadající do rozvahové kategorie „Výsledek hospodaření minulých let“, kterou je tzv. „Jiný výsledek hospodaření minulých let“, a to ze stávajícího označení A.IV.3. nově na A.IV.2.

§ 18

Teprve tato novela po dvou letech – vyhláškou č. 250/2015 Sb., kterou se mění VÚ – která v rámci dlouhodobých závazků v § 17 odst. 5 změnila ale zapomněla stejně zaktualizovat odkaz na tuto účetní položku u krátkodobých závazků v § 18 odst. 3. Dodejme, že v souladu s právní úpravou zavedenou od roku 2014 novým zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), spadají do této účetní položky nejen klasičtí společníci obchodních korporací, ale rovněž společníci sdruženi ve společnosti bez právní osobnosti, která velmi neprakticky nahradila dřívější sdružení bez právní subjektivity.

§ 19

Jak jsme výše uvedli k § 3 VÚ, v návaznosti na článek 6 odst. 1 písm. d) a Přílohu III Směrnice EU

Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; buď vše v položce D. nebo C.III. Přitom musí být ad výše podle § 13 VÚ. Jelikož variantní úprava byla vložena jako nový odst. 1, došlo k přečíslování stávajících tří odstavců.

HLAVA III

OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

§ 23

Jelikož položka výsledovky „C. Aktivace“ – může jít také o aktivaci vnitropodnikových služeb – bylo pro posílení právní jistoty účetních jednotek

HLAVA IV

USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

§ 39

Podle § 1b ZÚ – mikro, malá, střední a velká – v průběhu účetního období. S tím poněkud nekorespondovala povinnost uložená v § 39 odst. 1 písm. i) VÚ všem „podnikatelským“ účetním jednotkám Proto bylo pro posílení právní jistoty účetních jednotek a sjednocení terminologie se ZÚ Znalci daní a povinností zaměstnavatele si možná v této souvislosti vybaví pojem „průměrný přepočtený počet zaměstnanců“. Je využíván při výpočtu jak slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tak i plnění povinného podílu 4 % jejich zaměstnávání, přičemž je definován v § 11 prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

HLAVA V

USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH

(beze změn)

HLAVA VI

USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

(beze změn)

ČÁST TŘETÍ

SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

(beze změn)

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČETNÍ METODY

§ 52 a 53

Jak jsme komentovali u § 3 VÚ, Banky a ostatní finanční instituce totiž musejí od roku 2018 o derivátech účtovat podstatně náročněji podle účetních pravidel Mezinárodního účetního standardu IFRS 9 – Finanční nástroje. Proto jelikož jejich věcná náplň je již obsažena ve zmíněném „historickém“ znění prováděcí vyhlášky pro banky a jiné finanční instituce, případně v doprovodných metodických Českých účetních standardech pro tyto subjekty číslo 110 – Deriváty:

Právě citovaný proto jsme jej zvýraznili tučně, nikoli pro jeho praktický význam, ten je mizivý. Zákonodárci zde s ročním zpožděním zareagovali na novelu ZÚ zákonem č. 462/2016 Sb., která s účinností již od roku 2017 doplnila do § 17 odst. 9 ZÚ obdobnou právní normu:

Prakticky řečeno jde o to, že od roku 2014 Dodejme malé upřesnění o tom, jakou účetní problematiku řeší v novém § 54c VÚ ona odkazovaná čtyři ustanovení v rámci této vyhlášky:

§ 56

Nově vložený druhý odstavec je větou přemístěnou z § 6 odst. 3 písm. c) VÚ komentovanou výše, o způsobu Tato úprava má totiž věcně blíže právě ustanovení o odpisování majetku, nežli vymezení goodwillu. Nově se do tohoto ustanovení dostala .

Metodika je odrazem čl. 12 odst. 11 druhého pododstavce Směrnice EU, který řeší patovou situaci, kdy nehmotné aktivum nelze odepsat za dobu jeho ekonomické životnosti, jelikož tato není známa. Pak je v těchto výjimečných případech – kdy životnost goodwillu a nákladů na vývoj nelze odhadnout – umožněno aktiva odepsat během maximální doby stanovené členským státem, která nesmí být kratší než pět a delší než 10 let.

Dále bylo v tomto paragrafu – za účelem posílení právní jistoty účetních jednotek – upřesněno, že podle § 28 ZÚ Zatímco doposud citovaná podmínka zněla poněkud nejasně tak, že účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby, přičemž o právu požívání účetní předpis mlčel.

Pro nadbytečnost byl vypuštěn odst. 10, jelikož byl duplicitní s § 28 odst. 4 ZÚ. Věcně se nic nemění, i nadále

§ 60

V odstavci 4 došlo jen k legislativně technickému odstranění odkazu na zrušený § 52 VÚ „Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů“ – viz komentář k němu výše. Dodejme, že věcně se tedy nic nemění na zde upravené účetní metodice kursových rozdílů z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka zajistila proti měnovému riziku, pokud jsou splněny podmínky platné pro zajišťovací derivát.

§ 61c

Nově vložené ustanovení doplňuje řešení Připomeňme, že dle § 27 odst. 7 ZÚ Výjimkou jsou pouze zde vyjmenované typy účetních jednotek: obchodníci s cennými papíry, platební instituce, instituce elektronických peněz, investiční společnosti a fondy, a fondy podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.

Poznamenejme, že původně byly zvažovány dvě varianty, z nichž nakonec „vyhrála“ druhá možnost:

Nový § 61c VÚ tvoří dva odstavce, z nichž první řeší situaci, kdy mikro účetní jednotka změní svoji kategorii na jinou – malou, střední nebo velkou. Pak účetní jednotka veškerý majetek podléhající přecenění na reálnou hodnotu – i když byl nabytý před změnou velikostní kategorie – ocení reálnou hodnotou podle § 27 ZÚ.

Odstavec 2 řeší situaci opačnou, Účetní jednotka podléhající přecenění reálnou hodnotu – i když byl nabyt před změnou velikostní kategorie – v souladu s § 25 ZÚ Tímto postupem zachycení reálné hodnoty, jejíž dopady se zaúčtují prostřednictvím účtu účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření a vykazují se podle § 15a VÚ v položce

Dále se v odst. 2 uvádí, že zůstatek příslušného účtu účtové skupiny 41 – Základní a kapitálové fondy, prostřednictvím kterého je účtováno o změnách reálných hodnot, vykázaný v položce „A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/–)“, se zúčtuje souvztažně prostřednictvím příslušného účtu pro účtování o jiném výsledku hospodaření účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření a vykáže se v položce „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)“.

ČÁST PÁTÁ

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I

POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU

(beze změn)

ČÁST ŠESTÁ

(Ustanovení přechodná a závěrečná, Účinnost)

(beze změn)

Příloha č. 1

S ročním zpožděním zareagovala VÚ na novelizaci § 19 odst. 8 ZÚ, která místo dlouhodobých krátkodobých. Zatímco v závazném uspořádání a označování položek rozvahy již figurují „C. Oběžná aktiva“, tak položka aktiv „B.“ prozatím stále zněla „Dlouhodobý majetek“, ke změně dochází nyní od 1. 1. 2018 nahrazením

Dodejme, že členění aktiv na stálá a oběžná je pouze možností, a navíc omezenou na účetní závěrku. Jinak zůstává v platnosti tradiční rozlišování majetku a závazků na dlouhodobé a krátkodobé, o čemž rozhoduje, jestli doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu, je delší než jeden rok, nebo ne. Přičemž, pokud toto kritérium nelze objektivně použít, je rozhodující záměr účetní jednotky při pořízení.

Jak bylo komentováno u § 6 VÚ, v souladu se Směrnicí EU jelikož nehmotné výsledky výzkumu nesplňují kritéria pro uznání v těchto stálých aktivech. Na což legislativně technicky navazuje úprava označení dané účetní položky v rozvaze – – na „ z níž bylo vypuštěno „výzkumu a“.

V komentářích k § 3a, 13 a 19 VÚ jsme uvedli nikoli tradičně odděleně v položkách aktiv a pasiv „D. Časové rozlišení aktiv/pasiv“, ale (v nové položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“) (v nové položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“). To se nutně muselo promítnout právě do závazného uspořádání a označování položek rozvahy stanoveném přílohou č. 1 k VÚ. Zdůrazněme, že účetní jednotka musí zvolit jednotný přístup u aktiv i pasiv.

Obdobně muselo členění rozvahy v Příloze č. 1 legislativně technicky reagovat na sloučení jejich dvou doposud samostatných položek „A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let“ a „A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let (–) nově na jednu Návazně si na uvolněné druhé pořadí v rámci „Výsledku hospodaření minulých let“ polepšila původně třetí a nyní tedy již druhá a zároveň poslední položka

Příloha č. 2

Za účelem posílení právní jistoty účetních jednotek byla přejmenována položka „F.2. Zůstatková cena prodaného materiálu“ na zajisté srozumitelnější a jasnější věcně jde stále o účet 542.

Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek v souladu s § 36 odst. 1 ZÚ Ministerstvo financí vydává České účetní standardy (dále jen „ČÚS“) stanovující zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Použití ČÚS se považuje za naplnění účetních metod podle účetního zákona a věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Neboli prakticky řečeno – . které projdeme už jen stručně. Změny vyšly ve Finančním zpravodaji číslo 10/2017, dostupném na webu Ministerstva financí ČR.

A tak jako novelizace VÚ se rovněž změny ČÚS použijí

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.