Daňové a účetní novinky v roce 2022

V závěru roku 2021 byl přijat zákon č. 519/2021 Sb., o pro rok 2022. Kompenzační 2022 má však jako prvé bonusové období stanoveno období od 22. 11. do 31. 12. 2021 – žádost o kompenzační za toto období lze podat ve lhůtě do 1. 3. 2022.

Dále byl v závěru roku 2021 přijat zákon č. 518/2021 Sb. upravující tzv. a zákon 520/2021 Sb. upravující tzv. .

Osvobození od daně z příjmů fyzických osob nenajdeme v zákoně o daních z příjmů, ale přímo v zákoně č. 518/2021 Sb. – stejně jako tomu bylo u izolačky uplatňované do konce června 2021 na základě zákona č. 121/2021 Sb. I pro izolačku uplatňovanou od konce roku 2021 platí, že se k ní nepřihlíží, pokud se pro účely jiných právních předpisů zjišťuje výše příjmů – zákon č. 518/2021 stejně jako zákon č. 121/2021 Sb. se přitom příkladmo v poznámce pod čarou odvolává na zjišťování příjmů pro účely zákon o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Důvodová zpráva uvádí, že by bylo proti účelu izolačky, kdyby i nepřímo ovlivňovala sociální dávky. Ačkoli to nebylo oficiálně potvrzeno, je v souladu s textem i účelem zákona nezapočítávat izolačku do vlastních příjmů druhého z manželů pro účely uplatnění slevy na manžela (manželky) s vlastními příjmy do 68 tis. Kč.

Novou izolačku, stejně jako izolačku uplatňovanou do konce června 2021, vyplácí zaměstnancům jejich zaměstnavatel a odečítá si ji od platby pojistného. Z této konstrukce by vyplývalo účtovat o izolačce pouze v rámci závazkových vztahů a do nákladů účtovat částku pojistného před snížením o izolačku, tedy:

ČSSZ však sdělila, že:

Dále MF v odpovědi k metodice účtování státu dle vyhlášky 410/2009 Sb. sdělilo, že vybrané účetní jednotky účtují takto:

Obě alternativy účtování o izolačce u zaměstnavatele jsou tedy možné.

uplatňované dle zákona 520/2021 Sb. lze (stejně jako krizové ošetřovné uplatňované dle předchozího zákona č. 438/2020 Sb. do konce června 2021) považovat za dávku nemocenského pojištění, a tudíž za příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob stejně jako „standardní“ ošetřovné dle zákona o nemocenském pojištění. A stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění se i krizové ošetřovné započítává do vlastních příjmů druhého z manželů pro účely uplatnění slevy na manžela (manželky) s vlastními příjmy do 68 tis. Kč.

V termínu do konce ledna je podáváno daňové přiznání za rok 2021 k a ve stejném termínu je také splatný doplatek daně za rok 2021. Protože v dani silniční se pro rok 2021 oproti období roku 2020 nic nezměnilo, tak se do podávaného daňového přiznání žádné změny nepromítají. Byl však vydán pro období roku 2021 nový formulář daňového přiznání, vzor č. 18, a pokyny k jeho vyplnění, vzor č. 29. Nový formulář již neobsahuje některé přebytečné sloupce a některé sloupce jsou nově označeny. Uživatelé daňové informační schránky (DIS+), kteří podávali přiznání za předchozí rok, mohou využít údajů o vozidlech uvedených v přiznání za předchozí rok a daňové přiznání za rok 2021 si těmito údaji předvyplnit.

V daňovém přiznání k je třeba zohlednit případné dopady změn ve zdaňování nájmu dle § 56a zákona o DPH od 1. 1. 2021. Od tohoto dne totiž není možné dobrovolné zdanění nájmu nemovitosti, pokud se jedná o nemovitosti určené k bydlení – byla-li u takového nájmu do 31. 12. 2020 uplatňována daň a byl uplatněn odpočet DPH při pořízení příslušné nemovitosti či při jejím technickém zhodnocení, tak je nutné za prosinec, resp. 4. čtvrtletí 2021 provést příslušnou úpravu odpočtu daně.

V souvislosti se změnami DPH od 1. 7. 2021 se mohlo změnit místo plnění při prodeji zboží na dálku. Např. zasílání zboží spotřebiteli na Slovensko mohlo být do 30. 6. 2021 považováno za plnění uskutečněné v ČR, pokud zásilky na Slovensko nepřekračovaly za kalendářní rok 35 tis. EUR. Od 1. 7. 2021 se uplatňuje prahová hodnota 10 tis. EUR, a pokud je překročena, tak je místem plnění u zásilky na Slovensko Slovenská republika a tato zásilka se nepočítá do obratu dle § 4a zákona o DPH. Pokud by obrat za rok 2021 nepřekročil 10 mil. Kč, mohl by měsíční plátce DPH začít uplatňovat od roku 2022 čtvrtletní (pokud se nejedná o plátce zaregistrovaného k DPH v průběhu roku 2021) – pokud změnu zdaňovacího období oznámí do 31. 1. 2022 (např. změnu vyznačí v daňovém přiznání za prosinec 2021).

V roce 2022 je nutné vypořádat povinnosti vztahující se k . Kromě daňového přiznání k dani z příjmu fyzických či právnických osob za uplynulé období roku 2021 se jedná např. o:

Pro přiznání k dani z příjmu fyzických osob a pro přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2021 platí termíny zavedené novelou § 136 daňového řádu od 1. 1. 2021. To např. znamená následující :

Tiskopis zohledňuje především koncepční změny, ke kterým v dani z příjmu fyzických osob od roku 2021 došlo – tedy zrušení superhrubé mzdy, zavedení progresivní sazby daně a samostatného základu daně pro některé zahraniční příjmy.

Tiskopis umožňuje obchodním korporacím poprvé za rok 2021 tak, jak upravuje tuto možnost zákon o účetnictví od 1. 1. 2021 v § 21b odst. 2 a násl. Formulář daňového přiznání, vzor č. 32, na tuto skutečnost reaguje novou přílohou označenou jako „Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku (25 5404/I MFin 5404/I – vzor č. 1)“, kde lze označit, zda má či nemá správce daně předat ke zveřejnění do sbírky listin veřejného rejstříku:

Zda obchodní využije či nevyužije možnosti zveřejnit účetní závěrku, která je přílohou přiznání k dani z příjmů právnických osob, prostřednictvím správce daně, je na rozhodnutí této obchodní . Nic jí tedy nebrání označit v žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku, že žádný z výkazů si nepřeje předat ke zveřejnění, a předat účetní závěrku ke zveřejnění rejstříkovému soudu samostatně.

Obchodní může zveřejnit účetní závěrku, která je součástí řádného daňového přiznání – a to i v případě, kdy by bylo daňové přiznání podáno po lhůtě pro jeho podání. Povinnost zveřejnění účetní závěrky se považuje za splněnou okamžikem podání daňového přiznání, jehož součástí je účetní závěrka (pokud jsou příslušné výkazy označeny v příloze daňového přiznání ke zveřejnění). Pokud by tedy obchodní s lhůtou pro podání daňového přiznání 2. 5. 2022 podala daňové přiznání až 10. 5. 2022 a označila všechny části účetní závěrky ke zveřejnění, tak by se účetní závěrka považovala za zveřejněnou 10. 5. 2022.

Obchodní může určit účetní závěrku ke zveřejnění v opravném daňovém přiznání. Pokud tedy podá řádné přiznání např. 20. 4. 2022 a v tomto neurčí výkazy ke zveřejnění a následně podá opravné daňové přiznání do 2. 5. 2022, tak v tomto opravném přiznání může určit účetní výkazy ke zveřejnění. Účetní závěrku lze zveřejnit také s využitím dodatečného daňového přiznání, avšak jen za předpokladu, že je podáno elektronicky (tedy předepsaným způsobem) v době, kdy je podání dodatečného daňového přiznání nepřípustné – typicky tedy po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání, avšak před vyměřením daně na základě řádného přiznání. Pokud by tedy bylo řádné daňové přiznání podáno např. 20. 4. 2022, lhůta pro podání daňového přiznání by uplynula 2. 5. 2022 a 15. 5. 2022 by správce daně na základě řádného přiznání ještě nevyměřil daň, tak by podání dodatečného daňového přiznání dne 15. 5. 2022 bylo nepřípustné. Avšak podle § 145a by se použilo pro vyměření daně – v tomto případě by bylo možné v dodatečném daňovém přiznání určit účetní závěrku ke zveřejnění; pokud by však správce daně na základě řádného přiznání vyměřil daň 13. 5. 2022, tak by podání dodatečného přiznání 15. 5. 2022 již bylo přípustné a nebylo by možné jej využít ke zveřejnění účetní závěrky.

Zaměstnanci ve lhůtě do 15. 2. 2022 mohou požádat zaměstnavatele o , a to na novém vzoru č. 2 tiskopisu MFin 25 5457/B. Nový vzor tiskopisu zohledňuje limitní částku odpočtu úroků z hypoték, která je nově od roku 2021 stanovena ve výši 150 000 Kč. Vzhledem k tomu, že současný tiskopis žádosti o roční zúčtování je určen jen pro jedno zdaňovací období, tak by bylo nepraktické využití vzoru č. 1, byť (pokud zaměstnanec neuplatňuje odpočet úroků z hypoték) jeho použití pro rok 2021 není vyloučeno. Pokud zaměstnanec podepsal na rok 2021 prohlášení k dani na starém tiskopisu MFin 25 5457, vzor č. 25 (dvojlist obsahující i žádost o roční zúčtování daně), využitelným až pro 3 zdaňovací období, tak je možné učinit pomocí tohoto tiskopisu i žádost o roční zúčtování daně – použití tohoto tiskopisu sice není doporučováno, ale pokud zaměstnanec neuplatňuje odpočet úroků z hypoték, tak není důvod použití tohoto tiskopisu zpochybňovat.

Žádost o roční zúčtování může zaměstnanec učinit i elektronicky, avšak předepsaným způsobem. Nepostačuje tedy pouhé zaslání naskenovaného formuláře s podpisem zaměstnance.

Pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na druhé dítě, popř. další děti, tak se v rámci ročního zúčtování daně za rok 2021 zohlední částky zavedené zákonem č. 285/2021 Sb. (jednalo se o novelu zákona o státní sociální podpoře účinnou od 28. 7. 2021), tj.:

Poprvé se za rok 2021 podává (tiskopis MFin 25 5478, vzor č. 16), ze kterých není srážena srážková daň, ve lhůtě do konce ledna 2022. Navíc platí nová pravidla pro příjmy neoznamované – podle § 38da odst. 6 ZDP se příjem neoznamuje, pokud souhrnná hodnota těchto příjmů stejného druhu nepřesahuje v kalendářním měsíci, ve kterém by plátce daně byl povinen danému daňovému nerezidentovi z těchto příjmů provést srážku daně, 300 000 Kč. Pokud tedy např. byl německé mateřské společnosti vyplacen v květnu 2021 osvobozený podíl na zisku 500 000 Kč, tak je nutné tento příjem do konce ledna 2022 oznámit. Pokud by však bylo např. v květnu 2021 vyplaceno jen 250 000 Kč a v červnu 2021 také 250 000 Kč, tak by se tyto platby neoznamovaly.

Termíny pro podání za rok 2021 jsou standardní, tj. do:

Pro za rok 2021 byl vydán nový vzor 24 tiskopisu MFin 25 5459 včetně nového vzoru 26 pokynů MFin 25 5459/1. Také byl vydán nový vzor 21 tiskopisu přílohy „Počet zaměstnanců (§ 38j odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) MFin 25 5490/1 – při vyplňování této přílohy je třeba dbát na správné vyplnění kódu obcí dle vyhlášky 313/2021 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

Tiskopis pro (nadále se samostatně podává vyúčtování srážkové daně z příjmů právnických osob a srážkové daně z příjmů fyzických osob) za rok 2021 zůstává nezměněn, tj. vzor 18 tiskopisu MFin 25 5466.

Daně z příjmů se příliš nemění:

Počínaje je nutné zohlednit především parametrické změny; k parametrickým změnám došlo od 1. 1. 2022 také v (minimální mzda, cestovní náhrady apod). Této oblasti změn je věnována samostatná kapitola.

Od 1. 1. 2022 bylo nutné reagovat na – jedná se o sazby daně u zdravotnických prostředků a jejich oprav a na změny v uplatňování daně u cestovního ruchu. Od 1. 1. 2022 již neplatí prominutí DPH u respirátorů a podobných prostředků ani prominutí DPH u dodání elektřiny a plynu. Více k DPH v roce 2022 v samostatné kapitole.

V daňovém přiznání k podávaném ve lhůtě do konce ledna 2022 je nutné reagovat na změny uplatňované počínaje obdobím roku 2022 – viz dále v samostatné kapitole.

se pro období roku 2022 nijak nezměnila a zálohy na tuto daň budou v roce 2022 placeny podle stejných pravidel jako v roce 2021. byl naposledy novelizován k 1. 6. 2021, avšak ke konci února 2022 skončí provozované podle daňového řádu ve znění účinném před 1. 1. 2021 a od března 2022 již bude možné využívat jen daňové informační schránky podle současného znění daňového řádu – tzv. . Důsledkem poměrně vysoké repo sazby ČNB platné k 1. 1. 2022 ve výši 3,75 % je, že prodlení s placením daní spadající do prvého pololetí roku 2022 bude úročeno (prodlení s placením daní spadající do 2. pololetí roku 2021 bylo úročeno úrokem 8,50 % )

Pro s hlavní činností platí počínaje lednem 2022 minimální výše (v roce 2021 se jednalo o částku 2 588 Kč); pro OSVČ s vedlejší činností činí v roce 2022 minimální záloha 1 137 Kč (v roce 2021 se jednalo o částku 1 036 Kč). Změna ve výši záloh na pojistné na důchodové pojištění (včetně změny minimálních záloh z 2 588 Kč na 2 841 Kč) se promítne až za měsíc následující po měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2021. Minimální výše , pokud je k němu OSVČ dobrovolně přihlášena, zůstala v roce 2022 ve výši (2,1 % × 2 × 3 500 Kč; minimální vyměřovací základ je roven dvojnásobku měsíční částky 3 500 Kč zakládající i v roce 2022 u zaměstnanců účast na nemocenském pojištění).

Pro OSVČ, pro kterou je stanoven minimální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění, v roce 2022 činí (v roce 2021 se jednalo o částku 2 393 Kč). OSVČ, která platí zálohy v minimální výši musí změnu promítnout již do zálohy za leden 2022 (splatná do 8. 2. 2022). Osoby bez zdanitelných příjmů (), které v roce 2021 platily pojistné na zdravotní pojištění měsíčně ve výši 2 052 Kč platí v roce 2022 v důsledku zvýšení minimální mzdy z 15 200 na 16 200 Kč pojistné ve výši .

OSVČ, které jsou v roce 2022 v , platí v roce 2022 (v roce 2021 paušální záloha činila 5 469 Kč).

Od 1. 1. 2022 se změnily , což může mít význam jak pro daňové, tak účetní účely. Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška) byla od 1. 1. 2022 novelizována vyhláškou č. 424/2021 Sb.

zaměstnanci nadále činí na vzor č. 26 tiskopisu MFin 25 5457; nový vzor prohlášení tedy vydán nebyl.

Počínaje zúčtováním mezd za leden 2022 se uplatňují – na 2. dítě 1 860 Kč a na 3. a další dítě 2 320 Kč. Počínaje zúčtováním mezd za leden 2022 se již také neuplatňuje limitace měsíčního daňového bonusu (ještě pro zúčtování mezd za prosinec 2021 platil limit 5 025 Kč).

Při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti se daňové progrese (tedy 23 % sazba) uplatňuje pro příjmy přesahující 155 644 Kč (v roce 2021 se jednalo o částku 141 764 Kč).

jsou „do limitu“ vyloučeny z předmětu daně. Např. tedy jde o zahraniční stravné upravené pro rok 2022 vyhláškou 462/2021 Sb., např. sazby celodenního stravného činí:

Tuzemské cestovní náhrady byly pro rok 2022 vyhlášeny vyhláškou č. 511/2021 Sb. Např. sazba základní náhrady za 1 km jízdy osobním automobilem byla zvýšena na (v roce 2021 se jednalo o částku 4,40 Kč/km). Hornímu limitu stravného 118 Kč pro pracovní cestu v trvání 5 až 12 hod odpovídá částka , která je osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, (v roce 2021 byla osvobozena částka 75,60 Kč) za jednu směnu podle zákoníku práce. Částka 82,60 Kč (v roce 2021 se jednalo o částku 75,60 Kč) je zároveň limitem pro daňovou uznatelnost příspěvku zaměstnavatele na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů poskytované nepeněžní formou (tedy formou stravenek) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů.

byla od 1. 1. 2022 zvýšena z loňské minimální mzdy 15 200 Kč na 16 200 Kč. Od minimální mzdy je odvozena a např. pro 3. kategorií prací, kam patří např. číšník či holič/kadeřník, zaručená mzda v roce 2022 činí 19 700 Kč (v roce 2021 18 500 Kč). Podmínka pro nárok na dle § 35d ZDP, tedy dosažení v daném měsíci příjmů od zaměstnavatele alespoň ve výši poloviny minimální mzdy, je v roce 2022 splněna dosažením příjmů 8 100 Kč (v roce 2021 to bylo dosažení příjmu 7 600 Kč).

Hranice příjmů rozhodná pro zůstala v roce 2022 na úrovni dosažení měsíčního příjmu 3 500 Kč; dohody o provedení práce nadále zakládají účast na nemocenském pojištění až překročením měsíčního příjmu 10 000 Kč. Pokud zaměstnanec nemá podepsáno prohlášení k dani, tak se používá srážková daň stejně jako v roce 2021 – u dohod o provedení práce do 10 tis. Kč měsíčně a u ostatních příjmů do 3 500 Kč měsíčně.

se nově uplatňuje DPH u zvláštního režimu pro cestovní služby podle § 89; tuto změnu přinesla novela provedená na podzim 2020 zákonem č. 343/2020 Sb. U došlo k 1. 1. 2022 k těmto změnám:

K uplatnění DPH u cestovních služeb od 1. 1. 2022 vydalo GFŘ výklad v informaci k uplatňování DPH u služeb cestovního ruchu od 1. 1. 2022 ze dne 1. 12. 2021, kde je uvedena řada příkladů. V každém případě je uplatnění DPH u cestovního ruchu od 1. 1. 2022 oproti minulosti podstatně pracnější.

Dále bylo od 1. 1. 2022 v zákoně o DPH nově vymezeno . U oprav zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 3 se do 31. 12. 2021 uplatňovala 15% snížená sazba daně na základě jejich uvedení v příloze č. 2. Od 1. 1. 2022 je uplatnění 15% sazby daně u oprav zdravotnických prostředků upraveno v § 47 odst. 5 zákona o DPH (bylo tedy vypuštěno z přílohy č. 2); navíc se 15% sazba daně u zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 3 nově vztahuje i na (tedy nejen na opravy). Okruh zdravotnických prostředků, u jejichž dodání (a na základě § 47 také u jejich oprav a úprav) se uplatňuje 15% snížená sazby daně, je v příloze č. 3 od 1. 1. 2022 vymezen odkazem na příslušné přílohy zákona o veřejném zdravotním pojištění. Snížená sazba daně se přitom výslovně vztahuje i na těchto zdravotnických prostředků. Změny týkající se sazby DPH u zdravotnických prostředků (prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu nemocných nebo zdravotně postižených k léčení nemoci, zdravotního postižení nebo zmírnění jejich důsledků) by neměly mít zásadní praktický dopad, což je však nutné v konkrétním případě prověřit.

Pro úplnost připomínám, že novela zákona o DPH provedená zákonem s účinností kromě změn uplatňovaných na úrovni EU včetně změn u dovozu zboží přinesla také tyto změny v uplatňování DPH v tuzemsku:

Zákon o dani z nemovitých věcí byl naposledy novelizován s účinností od 1. 1. 2021, nicméně dva okruhy dřívějších změn se – jde o osvobození krajinných prvků, kde změna může vyvolat povinnost podat do konce ledna 2022 daňové přiznání za rok 2022, a druhý okruh změn se týká koeficientů rozhodujících pro výpočet daně.

Novela zavedla v § 4 odst. 1 písm. k) bod 2. osvobození tzv. (např. stromořadí) na základě zápisu příslušného pozemku v evidenci ekologicky významných prvků Státním zemědělským intervenčním fondem podle zemědělských předpisů. Informace k evidenci a případnému zápisu do evidence ekologicky významných prvků jsou dostupné na adrese www.szif.cz v sekci SZIF POSKYTUJE / LPIS / Evidence ekologicky významných prvků. Přechodně však bylo možné v některých případech postupovat za roky 2020 a 2021 podle § 4 odst. 1 písm. k) ve znění k 31. 12. 2019 a uplatnit osvobození u pozemků, pokud se jednalo o, aniž by byly zapsány do evidence ekologicky významných prvků. je toto osvobození možné uplatnit již pouze na základě zápisu předmětného pozemku do evidence ekologicky významných prvků nejpozději 31. 12. 2021. Poplatník, kterému uvedené přechodné osvobození zaniklo, je povinen podat pro rok 2022 (do konce ledna 2022) daňové přiznání a přiznat v něm z předmětných pozemků daň.

Obce mohou výši daně (kromě daně z polí, luk a dalších zemědělských pozemků se základem daně stanoveným dle § 5 odst. 1) ovlivnit . Od 1. 1. 2021 (tedy s prvým použitím pro zdaňovací období roku 2022) mohou obce místní koeficient upravit nejen pro celou obec, ale i pro část obce a dále mohou tento koeficient stanovit s přesností na jedno desetinné místo v rozmezí 1,1 až 5. Změna daňové povinnosti z důvodu změny koeficientu nezakládá povinnost podat daňové přiznání.

pro stanovení základu daně dle § 5 odst. 1 je pro katastrální území jednotlivých obcí stanovena vyhláškou č. 298/2014 Sb. v platném znění – pro daňovou povinnost za rok 2022 je nutné zohlednit její poslední novelizaci provedenou s účinností od 1. 1. 2022 vyhláškou č. 453/2021 Sb.

pro daný předmět daně (např. orná půda) pro konkrétní obec či její část a pro příslušné zdaňovací období jsou dostupné na daňovém portálu Finanční správy www.mojedane.cz v sekci DOKUMENTACE / Dokumentace k informačním zdrojům / Daň z nemovitých věcí – Vyhledání koeficientů pro podání k dani z nemovitých věcí.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 1/2022.