Expertní odpovědi - strana 5

Izraelská společnost bude nakupovat zboží od společnosti A se sídlem ČR a následně ho prodávat společnosti B se sídlem v ČR. U obou transakcí se bude zboží nacházet stále na území ČR, čili místo plnění bude u obou transakcí taky v ČR. Izraelská společnost není registrovaná v ČR k DPH. Ráda by se v ČR k DPH zaregistrovala dle § 6c odst. 2 zákona o DPH, aby si mohla uplatnit i nárok na odpočet DPH z nákupu zboží, nicméně máme pochybnosti, zda to lze udělat. Dle § 108 odst. 3 písm. b) zákona o DPH bude mít totiž dle našeho názoru povinnost přiznat daň osoba, které bude zboží dodáváno (společnost B). Dle § 6c odst. 2 zákona o DPH by ale díky tomu nevznikla povinnost se zaregistrovat k DPH, protože plnění bude mít povinnost přiznat osoba, které je plnění poskytováno. Jako problematické pak vidíme, že si nebude společnost moct požádat dle § 83 zákona o DPH o vrácení daně, protože firma z Izraele pravděpodobně tuto žádost podat nemůže. Navíc by to bylo zbytečně zdlouhavé. Existuje nějaké řešení, jak tuto transakci správně provést? Teoreticky by mohlo pomoci provést dobrovolnou registraci k DPH, nicméně je riziko, že se to nestihne a případný dopad by byl extrémní.

Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže o věcné ceny, jde o vědomostní soutěže, sportovní soutěže, soutěže pro děti zaměstnanců. Jak jsou dané výhry zdaňované? Jaké typy odměn zvolit, aby byly pro zaměstnance co nejméně daňově zatěžující?

Chtěla bych poprosit o radu ohledně kurzových rozdílů v daňové evidenci. Je mi známo, že kurzové rozdíly v daňové evidenci nevznikají, ale jak se mám zachovat v situaci, kdy mám vydanou fakturu v cizí měně subjektu v EU a do okamžiku povinnosti podat souhrnného hlášení faktura není uhrazena a potřebuji ji vyčíslit do pokladů (musím fakturu zaúčtovat) k sestavení souhrnného hlášení. Po úhradě faktury mi pak vzniká rozdíl. Zpětně fakturu v daňové evidenci opravovat nemohu, protože by mi jinak neseděla sestava na podané souhrnné hlášení.

Firma by chtěla zaplatit svému zaměstnanci rekvalifikační kurz, který bude sloužit k prohlubování znalostí v oblastech, které zaměstnanec využije při své pracovní náplni ve firmě. Zaměstnanec si zařídí rekvalifikační kurz, má nárok i na příspěvek od úřadu práce s tím, že je tam nutná nějaká spoluúčast účastníka kurzu. Na zmíněný příspěvek firma vystavila fakturu, ale s údaji o odběrateli na zaměstnance (údaje firmy na doklad dát nešly z důvodu příspěvku od úřadu práce), ale firma by chtěla tuto část za zaměstnance zaplatit. Když firma doklad, který je ale adresován na zaměstnance, zaplatí, bude to pro firmu daňový či nedaňový náklad? Když zmíněné dovednosti z kurzu využije zaměstnanec při své práci u zaměstnavatele?

OSVČ provozuje tábory pro děti, v majetku nemá pračku. Může si dát do nákladů nákup pracího prášku? Pokud lze uvažovat, že pere doma ve vlastní pračce.

Nové vozidlo Land Rover Defender, na toto vozidlo byla natažená ochranná fólie laku za cenu 91 500 Kč bez DPH, jedná se o technické zhodnocení vozidla (stejně by bylo nedaňové, protože hodnota vozu přesahuje limit), nebo je to oprava a udržování (tedy účet 511)? 

Společnost s r. o. (chráněná dílna) vznikla 30. 11. 2022. Daňové přiznání budeme podávat nyní za období 30. 11. 2022 do 31. 12. 2023, tzn. delší než kalendářní rok. Zaměstnanci se zdravotním postižením většinou nastoupili do pracovního poměru během roku 2023. Jak správně vypočítat slevu dle § 35 ZDP do daňového přiznání? Když např. nastoupil 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 odpracoval 1000 hodin, tak koeficient bude 1000/2000 = 0,5. Jak by to bylo v případě, když nastoupil 1. 12. 2022 - opět zkrácený 20hodinový týdenní úvazek? Předpokládáme, že u zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří měli např. 3 měsíce neplacené volno se tyto hodiny do celkového počtu nezapočítávají. Je naše úvaha správná?

Firma nám dodala nejdříve fotovoltaické panely z důvodu rychlé reakci na dostupnosti tohoto zboží v danou chvíli a dala nám daňový doklad na uhrazenou zálohu se sazbou 21 %, protože ještě nevěděla, zda bude taky celou FVE taky montovat. pak za 3 měsíce naše firma nakonec podepsala smlouvu o dílo s původním dodavatelem panelů na celou zakázku FVE. Zaplatili jsme další zálohu a na ní se již vztahuje přenesená daňová povinnost podle § 92. Ptám se zda může být konečná faktura na celou zakázku vyúčtovaná se zálohou na dodání panelů s 21% a další práce a materiál podle § 92 dohromady až po předání díla? Nebo měla být na dodávku panelů v den dodání UZDP a vystaven daňový doklad do 15 dnů? nebo může být první záloha součástí díla? My jsem si bohužel nárokovali DPH z první zálohy 21 %, ale stavba FVE celá patří do režimu přenesené daňové povinnosti a dodavatel tvrdí že to má správně.

S. r. o. podávala za rok 2022 přiznání k dani z příjmů s.r.o., kde uvedla ve výsledovce ** Výsledek hospodaření před zdaněním 1 500 Kč v tis. Kč. Tento výsledek přenesla do daňového přiznání řádku 10. 1) Platí tento vztah vždy, tj. měly by se vždy tyto dvě položky rovnat bez výjimky? 2) ** Výsledek hospodaření po zdanění pak byl 1 200 Kč - měl by se tento výsledek hospodaření po zdanění za rok 2022, pak když otevřeme v novém roce 2023 knihy, zobrazit v pasivech na DAL (byl zisk) v počátečním zůstatku k 1. 1. 2023 na účtu 431 (výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení) mělo by to být stejné číslo bez výjimky, tj. ve výsledovce výsledek hospodaření po zdanění za rok 2022 = počáteční zůstatek následujícího r. 2023 účtu 431? Nebo se vždy tyty dvě položky rovnat nemusejí a případně kdy, v jakém případě?

Při výběru zálohy na služební cestu z bankomatu používáme účetní kurz dne odečtení z bankovního účtu, ne kurz výběru je to tak správné? Příklad: výběr zálohy na služební cestu 22. 4. 24 kurz 25,00, dne 24. 4. 24 odečteno z bankovního výpisu kurzem 26,00. Pro přepočet zálohy použijeme kurz 26,00. 

Koupili jsme pozemek - ornou půdu. Dne 8. 3. 2024 podepsána kupní smlouva a zaplaceno. Návrh na vklad do katastru dne 15. 3. 2024. Vyrozumění o vkladu doručeno do datové schránky 12. 4. 2024. Na doručeném vyrozumění je uvedeno „Vklad byl proveden dne 11. 4. 2024 s právními účinky k 15. 3. 2024“. K jakému datu můžeme zařadit do majetku?

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Jak se daní Hoppygo (půjčovné vozidla)? Pokud klient 20× za rok pronajme své auto, musí ho před nájmem uklidit a dotankovat, jedná se o zdanění v § 6 nebo 7 nebo 10 ZDP?

Řešíme problém vyřazení majetku s dotací, kdy zůstatkovou cenu vyřazeného majetku aktivujeme do majetku nového. Zaúčtuje se nerozpuštěná dotace jednorázově do výnosů, nebo se má aktivovat k novému majetku? Logika by velela ano aktivovat, ale nemůžu to nikde v předpisech najít. 

Společnost (s. r. o). koupila budovu s pozemkem. V kupní smlouvě je uvedena jedna kupní cena za celý objekt. Dle informací, které jsem se dočetla, by si společnost měla nechat udělat znalecký posudek, ve kterém ocení budovu a pozemek a v tomto poměru rozdělit pořizovací cenu. 1) K jakému datu má být znalecký posudek proveden? Mohu nechat udělat znalecký posudek nyní, když prodej byl v roce 2023, případně použít znalecký posudek 2 roky starý, který máme k dispozici? 2) Je jiný způsob ocenění než znaleckým posudkem, např. cenová mapa?

Občan dostal darem od vzdáleného příbuzného nemovitost a pozemky (cena dle znaleckého posudku je nižší než 5 mil. Kč). Jelikož tento dar nespadá do osvobození dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP je potřeba tento dar zahrnout do daňového přiznání. V § 10 odst. 5 ZDP je uvedeno, že u příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, je výdajem cena určená podle právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, kterým je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Chápu to tak, že příjmem bude v tomto případě cena stanovená dle znaleckého posudku ke dni nabytí a jako výdaj mohu uplatnit taktéž cenu určenou dle znaleckého posudku? Nebo musím postupovat podle § 10 odst. 1, písm. n a výdajem bude pouze cena související s vypracováním darovací smlouvy, poplatky spojené s katastrem nemovitostí atd.? Jaký je rozdíl mezi § 10 odst. 1 písm. b) ZDP – příjmy z úplatného převodu 1. nemovité věci – jde-li o věc nabytou bezúplatně a § 10 odst. 1 písm. n) ZDP – bezúplatný příjem?

Kupujeme brusku na nástroje k vysekávacímu lisu za cca 400 000 Kč. Můžu zařadit tuto brusku do odpisové sk. 2 (28.9 (2-59)) - odpis 5 let?

OSVČ vedla do roku 2022 daňovou evidenci. Měla příjmy z řemeslné živnosti a z pronájmu nemovitostí a věcí movitých, které byly (a jsou) zařazeny do jejího obchodního majetku. Vše tedy zdaňovala v daňovém základu dle § 7 ZDP. Pokud by v r. 2023 přešla OSVČ na uplatňování výdajů ve výši paušálních výdajů (samozřejmě s podáním dodatečného DP na dodanění zásob a pohledávek r. 2022), zdanila by v r. 2023 příjmy z řemeslné živnosti v daňovém základu z podnikání dle § 7 ZDP a příjmy z pronájmu nemovitých a movitých věcí v § 9 ZDP (i když v nájemní smlouvě je podnikatel, pronajímatel uvedený vč. svého IČ? Nezahrnou se příjmy z nájmu také do ZD dle § 7 ZDP (paušální výdaj 30 %), když předchozí roky to byl příjem dle § 7 ZDP? A pokud bude nájemné při použití paušálních výdajů součástí § 9 ZDP, jsou s tím spojené ještě nějaké další povinnosti při této změně, na co je třeba pamatovat?

Občan, fyzická osoba, rezident ČR, má jen příjmy z § 6 ZDP. Na Slovensku vlastní nemovitost, kterou krátkodobě pronajímá. Na Slovensku podal přiznání z dani z příjmu fyzických osob, ve kterém má příjmy z nájmu uvedeny jako příjmy ze živnosti ve výši 3 000 EUR, náklady 2000 EUR a základ daně 1 000 EUR. Daňová povinnost na Slovensku je tedy 0 EUR. Nyní má podávat v ČR přiznání z celosvětových příjmů. V tomto přiznání by měl příjmy z nájmu zdanit. Daň k započtení je 0 Kč. Jedná se tedy o příjem v § 9 nebo § 7 ZDP? Mohu uplatnit k příjmům výdajové paušály, v jaké výši? Jak je to s odvodem sociálního a zdravotního pojištění ze zahraničních příjmů? Má ho odvádět v ČR nebo na Slovensku? Nemá v současné době v ČR vyřízený živnostenský list, jen na Slovensku.

Pohřební firma uskutečňuje službu zápůjčky věnců. Věnec na pohřeb zapůjčí, ozdobí stuhou, kterou popíše, popř. dozdobí květinami. Tato služba je doplňková, není součástí faktury za pohřeb. Je fakturována ostatním mimo objednatele pohřbu. Objednávají si tuto službu různé firmy, popř. fyzické osoby. Jaká zde bude sazba DPH? Předpokládáme, že se již nejedná o pohřební službu, ale o samostatné zdanitelné plnění, kde by se mělo fakturovat v 21% DPH. Je naše úvaha správná?