Dokumenty - strana 3

Specializuje se na metodickou činnost (tvorba účetních systémů konkrétních účetních jednotek a jejich skupin, vytvoření a nastavení vnitřních finančních a účetních pravidel ve vazbě na daňový systém, aplikace účetních metod, stanovení konkrétních účetních postupů), poradenskou činnost pro výše uvedené subjekty v oblasti financí, účetnictví a daní ve vazbě na věcně právní předpisy, audit účetních závěrek ve smyslu zákona o účetnictví, zákona o auditorech, zákona o obchodních korporacích a právní úpravy pro vybrané účetní jednotky a neziskové nestátní organizace, dále na ostatní auditorskou činnost (forézní audit, due diligence, čerpání dotací), firemní transformace, insolvenční řízení, lektorskou i publikační činnost (nejen články, ale i mnoho odborných publikací). https://www.audit-habr.cz/

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, od roku 1972 až do roku 1990 pracoval na Federálním cenovém úřadě ve funkci referenta v odboru cen strojírenství, později v odboru maloobchodních cen, naposledy ve funkci vedoucího oddělení, náplní práce tohoto oddělení mj. byl i vztah na daň z obratu, v této oblasti úzce spolupracoval s Federálním ministerstvem financí. V roce 1990 přešel v rámci reorganizace na Federální ministerstvo financí do odboru nepřímých daní ve funkci referenta, podílel se na přípravě právní úpravy a na zavedení daně z přidané hodnoty v rámci komplexní daňové reformy, která vstoupila v účinnost dnem 1. 1. 1993. Od roku 1993 do roku 2001 působil ve funkci ředitele odboru nepřímých daní, v níž zodpovídal za legislativní úpravu daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, v posledním období i za problematiku evropské integrace v oblasti daní, v odboru byla i funkce hlavního negociátora za kapitolu Daně při jednáních s Evropskou komisí o vstupu ČR do Evropské unie. V letech 2001 až 2005 zastával funkci referenta specialisty v oddělení DPH v odboru Nepřímé daně na Ministerstvu financí, od roku 2005 až do konce roku 2018 funkci vedoucího oddělení DPH. Od roku 2019 je v důchodu, pokračuje však v aktivní činnosti na úseku DPH včetně publikační činnosti. Je autorem či spoluautorem několika desítek publikací k DPH, ať už k novelám zákona nebo k některým dílčím oblastem (pokyny k DPH, uplatnění DPH v cestovním ruchu, příklady, otázky a odpovědi apod.), publikuje v odborných časopisech a rovněž často přednášel jak pro pracovníky územních finančních orgánů, tak i pro různé soukromé vzdělávací agentury, pro Komoru daňových poradců apod.

Absolvoval vysokou školu na Mendelově univerzitě v Brně, obor Hospodářská politika a správa. Jako absolvent nastoupil do velké čtyřky, kde působil v daňovém oddělení se zaměřením na oblast DPH. Nyní se věnuje daním, zejména DPH, v menší účetní a daňové kanceláři.

Daňový poradce s vlastní daňovou a účetní kanceláří v Plzni, která funguje od roku 1998 a v níž působí 4 stálí a 2 externí spolupracovníci. Kancelář se zaměřuje na drobné a malé firmy, právnické i fyzické osoby, na vedení účetnictví, zpracování daňových přiznání, zastupování před finančními úřady a řešení daňových sporů. www.libfia.cz

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Naše společnost, plátce DPH prodává travní koberce, které jsou ve snížené sazbě daně 12 % DPH. Pokud je na faktuře uvedena i doprava, je účtována také ve snížené sazbě daně 12 % DPH (vedlejší výdaj). Jaké budou sazby daně na faktuře pokud bude fakturován travní koberec Kč 100 000 Kč, doprava 5 000 Kč a pokládka 40 000 Kč. Bude pokládka a doprava v základní sazbě daně a travní koberce ve snížené, nebo je to celé je bráno jako služba v základní sazbě daně?

Jako FO, která není OSVČ mám pronajatý rodinný dům, kde jsou dva byty a jeden nebytový prostor. Tento dům mám pronajat za 50 000 Kč měsíčně. Tento dům dále podnajímám. Jeden byt za 20 000 Kč, druhý za 15 000 Kč a nebytový prostor za 45 000 Kč. Nebytový prostor pronajímám mému vlastní s. r. o. a jedná se o cenu obvyklou. Mohu oproti celkovému příjmu 80 000 Kč uplatnit náklady 50 000 Kč, které platím za pronájem a další náklady jakou auto apod., případně alespoň paušální výdaje 30 %? A mohu podnájem danit v § 9 ZDP, nebo jestliže nevlastním danou nemovitost, tak to musím danit v jiném paragrafu?

Společnost pořádá rekvalifikační kurzy, které jsou částečně hrazeny účastníkem kurzu a částečně z úřadu práce. Účastník zaplatí zálohu a po dokončení kurzu je vystavena faktura přímo na účastníka kurzu na celou hodnotu kurzu s odpočtem zálohy, kterou zaplatil, ale doplatek příjde z bankovního účtu úřadu práce. Má společnost nějak účtovat o tom příspěvku z ÚP? K dispozici má společnost Potvrzení o poskytnutí příspěvku na úhradu kurzu, kde se píše: "Příspěvek vyplatí Úřad práce se souhlasem zájemce o kurz přímo na účet vzdělávacího zařízení uvedený v bodě I.4.4. tohoto Potvrzení. Za tímto účelem vystaví po ukončení kurzu vzdělávací zařízení účastníkovi finální fakturu, kterou mu prostřednictvím Databáze předá, přičemž k vystavené faktuře bude mít prostřednictvím Databáze přístup rovněž Úřad práce. Ve faktuře budou uvedeny informace o výši a uhrazení zálohové platby účastníkem a vyčíslena zbývající částka k úhradě, a to ve výši příspěvku." Společnost má v tržbách celou hodnotu kurzu prostřednictvím faktury, je tedy nutné o tom příspěvku nějak účtovat nebo stačí jen úhradu od ÚP napárovat k faktuře?

Fyzická osoba v minulosti půjčila do společnosti, ve které je jediným společníkem (s. r. o.) peněžní prostředky. V nejbližší době si ze společnosti hodlá za cenu obvyklou odkoupit osobní automobil v hodnotě půjčených peněžních prostředků a tím půjčku vyrovnat. Tento osobní automobil bude zároveň součástí vyrovnání majetku mezi manželi - je uveden v návrhu vyrovnání. K odkupu automobilu a jeho převodu na manželku však dojde až po ukončení rozvodového řízení. Bude převod osobního automobilu podléhat dani z příjmu ze strany manželky jako bezúplatný příjem? Manželé měli jmění nezúžené. Rozvod zatím nebyl ukončen. V návrhu na vypořádání je uveden pouze zmiňovaný automobil, který by měl připadnout manželce.

Máme zde dvě firmy (A a B), které jsou předmětem podnikání propojené, kde firma A zaměstná člověka na HPP. Zaměstnanec bude pracovat z cca 20 % pro společnost A, 80 % pro společnost B. Může společnost A přefakturovávat společnosti B mzdové náklady zaměstnance? Pokud ano, musí být mezi společnostmi uzavřená ohledně výše zmíněného nějaká smlouva? Když se bude jednat čistě o přefakturaci mzdových nákladů bez žádné přirážky, bude firma A fakturovat s DPH?

Dne 26. 4. 2024 jsme obdrželi dobropis, snížení ceny za zboží (uznaná reklamace) se zdanitelným plněním 11. 12. 2023. Ještě nemáme odevzdané přiznání k dani z příjmů 2023, ale máme uzavřené sklady s inventurou a zaúčtované vše k 31. 12. 2023. Nyní nevím jak proúčtovat tento dobropis na snížení ceny o 81 000 Kč, je to na zboží, které k 31. 12. 2023 bylo vydáno ze skladu výdejkou MD 504/D 132. Jak toto proúčtovat do roku 2023 a pak následně v roce 2024? 

Ve firmě zaměstnáváme 2 seniory, v rámci péče o zaměstnance máme v plánu nákup měřiče krevního tlaku s EKG (cena do 4 000 Kč) k dennímu sledování zdravotního stavu těchto osob. Lze považovat tento nákup za uznatelný náklad?

Nyní máme zaměstnance ze zemí mimo EU - studenti. Všichni tito zaměstnanci mají povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24). Dle § 98 písm. j) mají volný vstupu na trh práce. Všichni zaměstnanci studují v prezenční formě studia, v akreditovaném studijním programu. Zaměstnavatel by rád zaměstnal dalšího studenta ( DPP) ze třetí země - ukrajinské národnosti. Přinesl nám potvrzení o studiu (akreditovaný studijní program), vízum s kódem D/VC/99 a dále potvrzení o podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu - studium. Má tento student také volný vstup na trh práce, přestože nemá ještě uděleno povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24)? 

Provedli jsme servisní práce na rekuperační jednotce v rodinném domku (sociální bydlení). Řízení jednotky jsme u zákazníka demontovali, poslali k opravě a u zákazníka řízení namontovali zpět do rekuperační jednotky. Jakou sazbu DPH správně uplatnit a může se sazba DPH u různých servisních prací na rekuperaci lišit, pokud se jedná vždy o sociální bydlení? 

Restaurace (česká s. r. o., není plátce DPH ani IO), chce prodávat tabákové výrobky, zejména cigarety. Musí se registrovat k DPH a musí platit spotřební daň? 

V 7/2021 bylo koupeno firemní vozidlo s odpočtem DPH, který byl celý uplatněn. Firma s. r. o. se rozhodla prodat vozidlo plátci DPH. Musíme dorovnat DPH z původní kupní ceny vozidla, když nebylo v majetku 5 let. Jak to uvedu do přiznání DPH?

Absolvent obchodní fakulty VŠE. Působil v řadě vedoucích hospodářských funkcí od vedoucího oddělení, přes ekonoma závodu až po ředitele podniku. Naposledy působil do roku 2000 jako ekonomický ředitel v akciové společnosti. Od roku 1995 je členem Komory daňových poradců a od roku 2000 působí jako OSVČ v oblasti daňového a účetního poradenství.