Dokumenty - strana 4
Je studentem magisterského studia na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se specializací na účetnictví a daně. Spolupracuje s několika drobnými živnostníky, kterým vede kompletně daňovou evidenci. Zajímá se především o problematiku v oblastech daní z příjmu fyzických a právnických osob a dani z přidané hodnoty. V současné době se soustavně připravuje na složení kvalifikačních zkoušek na daňového poradce.
Sledujeme za vás:
Na jednání Koordinačního výboru byl mj. uzavřen příspěvek Daňový režim výplaty podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžní formě.
GFŘ zveřejnilo kompletní informaci k přerušení provádění vybraných článků smlouvy s Ruskem.
Bankovní rada ČNB snížila úrokové sazby.
Do meziresortního připomínkového řízení zamířila novela zákona o účetnictví.
Společnost a. s. si od druhé společnosti pronajala pozemky na výstavbu FVE. FVE bude vybudována na jednom z pronajatých pozemků a přes okolní pronajaté pozemky bude vybudována příjezdová komunikace. Buď bude stavební povolení vydáno na výstavbu komunikace na dobu 30 let (dočasná stavba) nebo bez časového omezení. Jak lze investici do cizího majetku řešit? Pronajímatel dá souhlas se stavbou. Je příjezdová komunikace na pronajatém pozemku stavbou, kterou odepisuje nájemce? Předpokládám, že se nejedná o technické zhodnocení pozemku, protože pozemek technicky zhodnotit nelze? V případě, že nájemce bude odepisovat komunikaci a stavební povolení bude vydáno na 30 let, uplatní se časové odpisy? Je v oblasti daní v této situaci ještě nějaké riziko?
Společnost A kupuje 100% podíl ve společnosti B za cenu 400 tisíc a stává se tedy jediným společníkem. Společnost B má základní jmění ve výši 200 000 Kč. Jak proúčtovat u společnosti A tuto transakci?
Firma si nechává natočit propagační video u našeho zákazníka. Video má sloužit jako naše reference - reklama pro možné získání budoucích zakázek. Jedná se o náklad firmy nebo o majetek - hmotný nebo nehmotný? Firma má hranici 80 000 Kč pro hmotný majetek a 60 000 Kč pro nehmotný majetek.
Ve veřejném rejstříku je zapsané pod právní formou družstvo, toto družstvo postavilo komplex garáží, které nejsou u žádné obytné budovy. Ve stanovách družstva je, že družstvo je založeno za účelem zajišťování potřeb svých členů v oblasti garážování vozidel. Družstvo je poskytuje do nájmu do nájmu členům družstva, kteří se sami nebo jejich právní předchůdci na jejich pořízení podíleli členským vkladem. Zároveň je ve stanovách uvedeno, že je družstvo obchodní korporací a že předmětem činnosti družstva je pronájem nemovitostí a nebytových prostor a poskytovaní základních služeb s tímto pronájmem spojených.
Členové družstva garáže užívají a platí za ně družstvu roční nájem. Ten je užíván na provoz a správu garáží. Jednu garáž družstvo pronajímá komerčně. Každý rok obdrželo družstvo od FÚ předepsanou částku daně – daň ze staveb byla placena pod kódem L, tedy „garáž vystavená odděleně od budovy“. Nyní družstvu FÚ oznámil, že usí zpětně za r. 2022 a 2023 doplatit daň z nemovitosti s tím, že stavby musí být daněny pod kódem O – tedy „ostatní druhy podnikání“. Pod tímto kódem pak prý je nutno platit daň i v dalších letech.
Toto tvrzení odůvodňuje tím, že daňový subjekt má nemovitosti zařazené v obchodním majetku dle § 20c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tuto skutečnost, tedy zvýšenou sazbu daně – „podnikání“ si také uplatní poplatník v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí. Dále uvádí, že dle § 421 odst. 1 NOZ se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Pro uklidnění FÚ uvádí, že za rok 2022 a 2023 nevznikne pokuta, neboť dle výpisu z KN jste neměli povinnost podat daňové přiznání (nebyla změna v katastru).
1) Je tvrzení FÚ o placení daně z nemovitostí pod kódem "O" správné a v případě že ne, jak postupovat?
2) Pokud je toto tvrzení správné, je možné se této změně do budoucna ubránit např. změnou některých vět ve stanovách? Nepovažujeme totiž za logické, aby družstvo, které nepodniká, platilo daň z nemovitosti jako podnikající osoba.
3) Je možné, aby FÚ požadoval zpětné doplacení daně z nemovitosti za r. 2022 a 2023, zvláště za situace, kdy sám družstvu zasílal výměr odpovídající kódu "L"? Pro družstvo by doplatky činily značné neočekávané výdaje.
Syn zdědil cenné papíry (akcie) po otci (zemřel 11/2020 – tento akcie nabyl 10/2020 v rámci dědictví po třetí osobě). Dědické řízení ukončeno 6/2022. K převodu akcií došlo 5/2023. V 6–9/2023 část akcií prodáno. Příjem z prodeje je vyšší než 100 000 Kč, tudíž pro případné osvobození příjmu z prodeje je třeba počítat lhůtu 3 roky od nabytí. V tomto případě zůstavitel nabyl v 10/2020 a tříletá lhůta nebyla splněna. Jaká nabývací cena se má vzít? Vše se jedná o akci obchodované na burze cenných papírů v Praze. Zároveň část cenných papírů jsou akcie, jejichž emitent je firma se sídlem v Rakousku. V roce 2023 z těchto cenných papírů plynul nárok na dividendu. Dle SZDZ s Rakouskem dle čl. 10 by měla být sražena daň max.10 %. Nicméně dle výpisu z majetkového účtu byla vyplacena dividenda 680,5 EUR a daň sražená ve výši 187,06 EUR, což činí 27,5%. Jak provést zdanění příjmů z dividend v přiznání podaném v ČR. Dle čl. 22 by měla být možnost započítat daň zaplacenou v Rakousku, maximálně však do výše daně uplatněné v ČR, tedy 15%. Co se zbývající částkou? Jakým kurzem bude příjem a daň v daňovém přiznání přepočtena – kurzem použitým při příjmu (bankou) nebo jednotný kurz dle pokynu GFŘ D-63.
Německá matka (jediný společník) vložila do české dcery nemovitý majetek do základního kapitálu a vkladového ážia. Vložené nemovitosti jsou umístěny v České republice. Po nějaké době si německá matka zamýšlí vyplatit část vkladového ážia zpět. Pod jaký článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem z vkladového ážia zařadit? Pod který článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění zařadit příjem, pokud by si německá matka nechala část nepeněžního vkladu vrátit již při nepeněžitém vkladu nemovitostí do základního kapitálu české dcery (např. znalec ocenil nemovitosti na 50 mil., do základního kapitálu by německá matka vložila 20 mil. a 30 mil. by si nechala vyplatit zpět).
Převzala jsem účetnictví sro a zjistila, že firma měla zaměstnance na DPP, od roku 2021, dosud, ale neměla přihlášenou oKoperativu, tzn. že neplatila těch 100 Kč čtvrtletně za zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje paní na HPP, kooperativu budu přihlašovat, ale teď váhám, zda firmu přihlásit zpětně k 1. 1. 2021 nebo až teď k 1. 5. 2024 nebo k 1. 1. 2024? Když přihlásím firmu zpětně k roku 2021, bude penále 10 %. Počítala jsem, že by firma měla doplatit dlužné pojistné ve výši 1400 Kč a z toho jsem vypočítala penále 2 840 Kč. Může být tento můj výpočet správný? Je nějaká promlčecí lhůta, tedy že bych firmu třeba přihlásila až v průběhu roku 2021 nebo od roku 2022? Jaký postih by z toho plynul pro firmu? Případně, že by pojišťovna neuplatňovala penále po více než 3 letech?
Penzion, s. r. o., nakupuje čaje, kávu a různé sladkosti (oplatky, bonbony) pro ubytované. Jsou všechny tyto náklady pro penzion daňově uznatelné?
Akciová společnost načerpala v r. 2023 bankovní úvěr, ke kterému si v r. 2023 uzavřela úrokový swap. Bankovní úvěr je v EUR a splácí se čtvrtletně. Úroková sazba je stanovena jako součet sazby 3-měsíční EURIBOR a přirážky 2,23 % p.a. V konfirmaci úrokového swapu (IRS) je uvedená pevná sazba úroku a dále jsou rozepsané nominální částky (=aktuální výše úvěru v daném čtvrtletí) a vypočtená částka úroků. Společnost vede k tomuto úrokovému swapu zajišťovací účetnictví (máme zpracovanou dokumentaci a test efektivity nám vyšel) a přecenění probíhá rozvahově. V roce 2023 společnost účtovala vypořádání úrokového swapu 221//373 a zároveň 373//562. Přecenění k 31. 12. 2023 jsme zaúčtovali 414//373 (přecenění vyšlo záporně). V roce 2024 máme vypořádání účtovat 221//373 a zároveň 414//562 (resp. 373//221 a zároveň 562//414)? Je tento postup správný? Jak by se měla účtovat podrozvaha při uzavření obchodu, při vypořádání a při přecenění? Podrozvahový závazek je součet Částky úroku z konfirmace úrokového swapu? Podrozvahová pohledávka je při uzavření stejná jako podrozvahový závazek a na konci roku se vypočítá jako podrozvahový závazek + reálná hodnota? Podrozvahový závazek tedy zůstává po celou dobu trvání úrokového swapu stejný a snižuje se pouze o vypořádané transakce (tzn. je to součet nevypořádaných položek Částky úroku z konfimace) a mění se vždy podrozvahová pohledávka?
Český plátce- lékař uskutečňuje zdravotní službu- masáže přístrojem metodou, na kterou uplatňuje 21% sazbu DPH. Asi pětkrát v roce poskytne stejnou službu občanovi (OND) na Slovensku s tím, že lékař pojede na Slovensko, kde nemá ani sídlo, ani provozovnu. (Jeden úkon stojí cca 200 EUR).
Zatíží poskytnutou službu slovenskému občanovi českou DPH?
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, v roce 1993 získal osvědčení jako daňový poradce. Od uvedeného roku provozuje vlastní daňovou poradenskou kancelář v Šumperku. Ing. Vychopeň se věnuje také autorské činnosti (publikuje články, zodpovídá odborné dotazy čtenářů z poradny, je autorem několika publikací v řadě Otázky a odpovědi z praxe a také publikace v řadě meritum Daň z příjmů) a působí také jako lektor seminářů k účetní a daňové problematice.
S. r. o. si půjčuje od věřitelů – občanů peníze na to, aby za ně nakoupilo nemovitosti. Ty zrekonstruuje a následně prodá. Věřitelům pak vyplatí zpět jistinu a úroky z půjčky. Výplatu jistiny a úroků obvykle provádí po 2-3 letech. Účetní účtuje úroky ročně na 562/479 a v DPPO je v ř. 30 vylučuje jako nevyplacené. Po prodeji nemovitosti a výplatě úroků odúčtuje závazek na 479/221 a v DPPO sníží zisk v ř. 111 o vyplacené úroky. Občas se stane, že s.r.o. peníze nevyužije na nákup nemovitosti a po 2-3 letech je věřiteli vrátí s tím, že v takovém případě mu úroky nevyplácí . Jak má účetní v takovém případě postupovat pokud: 1) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana nebyly v žádném roce vyšší, než 100 000 Kč/rok a tudíž by měly být u s. r. o. osvobozené od daně. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat- tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111? 2) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana budou v jednotlivých letech vyšší, než 100 000/rok. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat, tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111?
Působí v advokátní kanceláři Specialis s.r.o. Je expertem na daňové právo správní i trestní. Samostatným advokátem je od roku 2010, od roku 2021 společník advokátní kanceláře Specialis. Od roku 2020 členem stálé komise Senátu pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů finanční správy. Daňovým sporům se intenzivně věnuje již od roku 2007. Jeho hlavní agendou je daňové právo trestní, kde se osobně podílí na obhajobě klientů a účastní se hlavních líčení. Pro DAUČ od roku 2010 okomentoval již více jak 600 daňových rozsudků Nejvyššího správního soudu.