Dokumenty

Vláda dne 11. května představila nový Ozdravný balíček, jehož cílem je konsolidace veřejných financí a snížení schodku státního rozpočtu. V průběhu posledních týdnů bylo toto téma značně mediálně diskutováno, přičemž jsme se mohli setkat s různými variantami avizovaných změn. Podoba plánovaného Ozdravného balíčku byla již vládou zveřejněna, a právě s tímto návrhem bychom Vás rádi blíže seznámili. Samozřejmě nelze vyloučit i další změny návrhu v rámci legislativního procesu, Poslanecká sněmovna bude o návrhu jednat v průběhu léta, každopádně vláda předpokládá účinnost balíčku již od roku 2024, a proto je vhodné se na případné změny zavčas připravit.

Vláda schválila návrh legislativního znění ozdravného balíčku, který obsahuje soubor novel celkem 62 zákonů. Cílem návrhu je zlepšení salda státního rozpočtu systémovým a dlouhodobě udržitelným způsobem v následujících dvou letech o celkem 150,7 mld. Kč. První čtení v Poslanecké sněmovně proběhne před sněmovními prázdninami tak, aby opatření snižující deficit státního rozpočtu v roce 2024 o 97,7 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.

V návaznosti na prohlášení vlády k Ozdravnému balíčku byla do připomínkového řízení zveřejněna i související novelizace daňových předpisů. Níže pro vás shrnujeme výběr nejzásadnějších novinek a změn v této oblasti.

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, tedy tzv. konsolidační nebo ozdravný balíček, tvoří nejvýznamnější část opatření ke snižování strukturálního deficitu státního rozpočtu a konsolidaci veřejných financí, přičemž se soustředí na ta témata, která vyžadují legislativní řešení ve formě změny zákona a která nejsou řešena v rámci samostatných projektů. Návrh zákona je souborem novel 63 zákonů, jedná se tedy o mimořádně rozsáhlý materiál.

Vládní ozdravný balíček čítající 58 opatření by měl mít souhrnný pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024–2025 ve výši 147,5 mld. Kč. Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení v Poslanecké sněmovně poté proběhne před sněmovními prázdninami tak, aby opatření snižující deficit o 94,1 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila návrh ozdravného balíčku, který obsahuje soubor novel celkem 63 zákonů. Cílem balíčku je zlepšení salda státního rozpočtu systémovým a dlouhodobě udržitelným způsobem v následujících dvou letech o celkem 150,7 mld. Kč. Druhé čtení v Poslanecké sněmovně proběhne po skončení sněmovních prázdnin tak, aby opatření snižující deficit státního rozpočtu v roce 2024 o 97,7 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.

Poslanecká sněmovna začala v červenci projednávat návrh konsolidačního balíčku, který vláda schválila na konci června. Tento článek v úvodu upozorňuje na nejdůležitější změny, které návrh s účinností od 1. 1. 2024 přináší do běžné účetní praxe. V dalších částech se článek věnuje změnám v daních z příjmů a DPH.

Senát schválil dne 8. listopadu 2023 vládní konsolidační balíček – sněmovní tisk č. 488. Soubor 65 novel zákonů, který má začít platit od 1. ledna 2024, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. Pro schválení balíčku hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů. Zapotřebí bylo 38 hlasů.

Prezident Petr Pavel včera podepsal vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu (sněmovní tisk č. 488). Balíček po podpisu může vyjít ve Sbírce zákonů. Jde o změnu 65 norem. Většina jeho ustanovení má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Vláda v něm hlavně odstraňuje daňové výjimky. Opozice balíček kritizuje s tím, že pouze zvyšuje daně. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová v úterý řekla, že pokud Pavel balíček nevetuje, hnutí se téměř jistě obrátí na Ústavní soud.

Jaké praktické dopady by s sebou mohly přinést zvažované úpravy daní v oblasti nemovitostí? Konsolidační ozdravný balíček obsahuje a nabízí bezesporu celou řadu změn a úprav. Takzvaný ozdravný balíček čítá bezmála 60 opatření, přičemž jeho hlavním cílem je pozitivní ovlivnění salda rozpočtu v příštích dvou letech v celkovém rozsahu až 150 mld. Kč. Legislativní znění konsolidačního balíčku se neustále aktualizuje a pozměňuje, nicméně stále se blíží finálnímu schválení. Cílem vlády je snížení deficitu veřejných financí z letošních 3,5 % HDP až na odhadovaných 1,8 % HDP v roce 2024 a 1,2 % HDP v roce 2025. 

„Odborník žasne, laik se diví.“ Tak zní známá hláška z oblíbeného českého filmu Sněženky a machři. Myslím, že tak lze shrnout i aktuální dění v českém účetnictví, resp. v daních. Většina z nás není v pozici, aby dokázala chystané nebo už probíhající změny přímo měnit. Stejně jako pan JUDr. Ivo Jahelka jsem i já přesvědčen o tom, že sama složitost těchto problémů nevylučuje, aby se o nich hovořilo s humorem a aby se možná třeba i s humorem řešily. Pojďme se tedy krátce podívat na chystané (resp. již probíhající) změny v českém účetnictví a v daních – věcně, avšak trochu s nadhledem a třeba i s mírnou ironií, jak je pro nás Čechy typické. Článek je psán na začátku října 2023 a vychází zejm. z usnesení rozpočtového výboru č. 253 ze dne 30. srpna 2023 (sněmovní tisk 488/4), resp. ze sumarizace všech pozměňovacích návrhů, které byly rozeslány jako sněmovní tisk 488/7.

Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení návrh ozdravného balíčku, který během příštích dvou let sníží rozpočtové deficity celkem o 150 mld. Kč. Návrh nyní zamíří k projednání Senátem ČR tak, aby opatření z celkem 63 novel zákonů mohla začít platit již od 1. ledna 2024.

V následujícím příspěvku bychom se vrátili ještě blíže k problematice konsolidačního balíčku neboli vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných financí, návrh je projednáván jako sněmovní tisk č. 488. Návrh prošel v poslanecké sněmovně prvním čtením, další projednávání je navrženo na pořad schůze, která bude probíhat od 7. 9. 2023. V následujícím textu bychom se podrobněji vrátili k některým bodům změn daně z příjmů, které se mohou přímo týkat neziskových poplatníků. Nicméně na úvod upozorněme, že návrh zákona neobsahuje žádné změny, které by přímo dopadaly do oblasti zdaňování veřejně prospěšných poplatníků.

Součástí připravovaného návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček) bude rovněž zrušení kolkových známek jako platebního prostředku při správě daní.

Vláda představila svůj konsolidační balíček. Dojde ke zrušení 22 daňových výjimek, DPH bude mít dvě sazby, dojde k vyššímu zdanění alkoholu a tabáku a zdvojnásobí se daň z nemovitosti. Na druhou stranu zlevní důležité položky, jako jsou potraviny, bydlení, léky. Dopad daňových změn by měl být podle předsedy vlády Petra Fialy co nejmenší. 

Společnost BDO vypočítala dopady vládního konsolidačního balíčku na příjmy zaměstnanců a OSVČ. Z výpočtů vychází, že změny nejvíce pocítí rodiny s dětmi a průměrným příjmem.

Těžištěm daňového řešení zaměstnaneckých benefitů u zaměstnance je ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo také „ZDP “), obsahující podmínky pro osvobození zaměstnaneckých benefitů poskytovaných zaměstnavatelem v nepeněžní formě. Osvobození těchto benefitů poskytovaných v nepeněžní formě mělo být v původním vládním návrhu zákona ke konsolidaci veřejných rozpočtů s účinností od 1. 1. 2024 zcela zrušeno, a to zrušením ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP . Na základě následné Úpravy konsolidačního balíčku schválené stranami vládní koalice došlo k ponechání tohoto ustanovení v ZDP s omezením výše osvobození u zaměstnance. Následně došlo ke schválení zákon a ke konsolidaci veřejných rozpočtů obsahující novelu zákona o daních z příjmů , s účinností od 1. 1. 2024.

Konsolidační balíček je daňové téma posledních měsíců, které rezonuje veřejností. Na jedné straně je zřejmá potřeba snížit státní deficit, na druhou stranu jsou některé změny více politické než ekonomické. Jedná se například o zavedení maximálního limitu odpisu a nároku na odpočet při pořízení automobilu. Další, již méně probíranou tendencí, je zcela zřejmá snaha o zavedení progresivního zdanění, které není na první pohled tolik zjevné, a hlavně se neřeší mediálně tolik, jako jiné viditelné změny. Tendence progresivního zdanění je vidět především v návrhu, kdy by měli poplatníci aplikovat 23% sazbu daně v případě, kdy jejich celkový roční příjem překročí 36násobek průměrné měsíční mzdy. Problematické u tohoto zdanění je především to, že u něj neexistují prakticky žádné výjimky. Dále je také od roku 2021 zaveden 10letý časový test na osvobození prodeje nemovitostí – pokud tedy poplatník nesplní osvobození, mohl by být i takový prodej nemovitosti zatížen prakticky čtvrtinovým zdaněním.

Konsolidační balíček, sněmovní tisk č. 488, byl dne 12. prosince 2023 publikován ve Sbírce zákonů pod č. 349/2023 Sb. Níže jsme pro vás shrnuli nejdůležitější změny v daňové oblasti.

Tzv. vládní konsolidační balíček, který přináší spoustu změn zejména v daňové oblasti, má zelenou, prezident zákon dne 22. listopadu podepsal. V našem článku vám přinášíme přehled změn, jejichž primárním cílem je snížení schodku státního rozpočtu. Většina změn je platná od 1. ledna 2024.