Daň z příjmů FO

Fyzická osoba, neplátce DPH, daňová evidence, k 30. 9. 2024 ukončí svou podnikatelskou činnost. K 15. 12. 2024 by měla platit pololetní zálohu na daň z příjmů fyzických osob. Musí tuto zálohu zaplatit, když už nebude podnikat?

Plátce DPH koupil v 7/2019 nemovitost, kterou pronajímal. Nemovitost nebyla zařazena do obchodního majetku. V 9/2024 potřebuje nemovitost prodat. Máme za to, že prodej bude zatížen DPH, ale prodejní cena bez DPH je osvobozena od daně z příjmu pro splnění časového testu. Prodaná nemovitost byla prvně zkolaudována před rokem 2000. V době, kdy ji vlastnila osoba uvedená v dotazu, nebyla nemovitost technicky zhodnocena. Dodání nemovité věci při jejím pořízení v červenci 2019 bylo na straně prodávajícího bylo daní z přidané hodnoty zatíženo. Prodávající i kupující byli v roce 2019 plátci DPH, nyní je prodáváno plátcem plátci DPH.

Fyzická osoba založila v roce v březnu 2018 právnickou osobu (s. r. o.), jako jediný společník. Při založení bylo určeno, že tato fyzická osoba vlastní 20 podílů na této s. r. o., každý ve výši 500 Kč. Tzn. upsaný a současně splacený základní kapitál je 10.000 Kč. Ke každému podílu byl vydán kmenový list (č. 1-20). V roce 2020 tato fyzická osoba jako jediný společník rozhodla o rozdělení podílů, kdy nově existuje 40 podílů v hodnotě 250 Kč a ke každému pak kmenový list (č. 1-40). Důvod rozdělení v notářském zápisu není uveden, nicméně motivem bylo mít více podílů pro případnou lepší převoditelnost. V červnu 2024 fyzická osoba převedla rubopisem všechny kmenové listy na jinou fyzickou osobu, a to za cenu 1 000 000 Kč. Je v této situaci dodržen časový test 5 let pro osvobození příjmu z prodeje kmenových listů, tzn. hraje pro případné osvobození roli rozdělení podílů a tím i vydání nových kmenových listů?

Zajišťujeme zaměstnancům obědy formou dovozu do naší výdejny. Cena od dodavatele je 125 Kč bez DPH za jeden oběd + 12,50 Kč bez DPH za dovoz jednoho obědu (celkem je to 137,50 Kč bez DPH). Jakou maximální částkou může zaměstnavatel přispívat zaměstnancům na jeden oběd, pokud se rozhodne, že dopravu jídla hradí zaměstnanec?

Společnost uzavřela skupinové rizikové pojištění pro své zaměstnance. Pojištění platí firma a zaměstnanci by to měli přidaňovat. Společnost chce všechno vzít na sebe tak, aby zaměstnanci nemuseli přidaňovat nic. Pokud platba za pojištění bude nedaňovým výdajem, pak by zaměstnanci nemuseli přidaňovat, ale jak to bude s odvodem pojištění? Nebude to napadnutelné? 

Zaměstnankyně odchází 31. 8. 2024 do předčasného starobního důchodu a od 1. 9. 2024 chce u nás pokračovat v práci na DPP. Může, i jako předčasný důchodce, podepsat prohlášení k dani, pokud pracuje pouze v naší firmě? Na DPP se může odpracovat pouze 300 hodin/rok, takže pokud nastoupí 1. 9. 2024 na DPP platí, že se tyto hodiny krátí úměrně nástupu?

Jak se má správně postupovat při přechodu práv a povinností dle hlavy XV (§ 338–345a) zákoníku práce z pohledu zdravotního a sociálního pojištění a daně? K přechodu dochází uprostřed měsíce (tedy ne k 1. dni měsíce).  Jakým způsobem by se měli přecházející zaměstnanci přihlásit a odhlásit vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám?  Jak by se měly správně vypracovat ELDP? Za každého zaměstnavatele samostatně, kdy původní zaměstnavatel vypracuje ELDP za období od 1. 1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje ELDP za období ode dne převodu do konce roku? Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.) se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně nebo má přebírající zaměstnavatel zahrnout vyměřovací základy zúčtované od počátku roku u původního zaměstnavatele do svého výpočtu a od 48násobku průměrné mzdy sociální pojištění nepočítat? Jak je to s nemocemi či dalšími dávkami? Pokud ke dni převodu trvá nemoc převáděného zaměstnance, tak má v ní nový zaměstnavatel pokračovat, jak kdyby nemoc vznikla u něj? Tedy např. pokud ke dni převodu nemoc trvala 10 dní, tak původní zaměstnavatel vyplní náhradu mzdy za 10 dní a přebírající zaměstnavatel pak bude platit náhradu mzdy po následující 4 dny?  Jak je to s přílohami k dávkám (§ 97 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)? Má přebírající zaměstnavatel při vytváření přílohy zahrnout údaje potřebné pro výpočet nemocenského od původního zaměstnavatele? Tedy uvést především vyměřovací základy a vyloučené doby z předchozích 12 měsíců, i pokud v tyto měsíce byli zaměstnanci ještě u původního zaměstnavatele? Mzdové listy by také měl každý zaměstnavatel vypracovat sám za sebe? Tedy původní zaměstnavatel je vypracuje od 1.1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje mzdové listy za období ode dne převodu do konce roku? Při výpočtu průměrného výdělku (hlava XVIII zákoníku práce) by přebírající zaměstnavatel měl vycházet z dat od původního zaměstnavatele a zahrnout např. i roční bonusy vyplacené rok zpětně u původního zaměstnavatele? Dovolená se posuzuje také za celý rok z dat u obou zaměstnavatelů, jak kdyby byl zaměstnavatel jeden? Tedy přebírající zaměstnavatel by měl od původního zaměstnavatele získat odpracované a neodpracované hodiny, proběhnuté změny úvazků během roku a spolu se svými vlastními daty pak vypočítat finální nárok na dovolenou, od kterého odečte dovolenou čerpanou během roku u obou zaměstnavatelů? V případě daní by měly výpočty také probíhat u každého zaměstnavatele samostatně? Tedy hranice pro progresivní daň bude hlídána u každého zaměstnavatele samostatně nebo by měl přebírající zaměstnavatel započítat zdanitelný příjem od původního zaměstnavatele a v případě přesažení limitu uplatnit daňovou progresi? Slevy by měly být uplatněny jen u původního zaměstnavatele? A jak postupovat v případě příjmů, jejichž osvobození je stanoveno celoročním limitem, např. § 6 odst. 9 písm. d) – benefity) či § 6 odst. 9 písm. m) –produkty spoření na stáří zákona o daních z příjmů? Má přebírající zaměstnavatele při výpočtu limitů zahrnout částky zúčtované původním zaměstnavatelem, nebo si limity hlídá každý samostatně?

Manželé v SJM vlastní byt, který budou pronajímat cca 15 dní v měsíci firmě. Měsíční pronájem za byt bude činit 20 000 Kč. Dále se jednou ročně vyúčtují energie na základě skutečné spotřeby v celkové výši kolem 5 000 měsíčně. Celkový roční příjem manželů tedy bude pronájem 12 × 20 000 = 240 000 Kč + 60 000 Kč za energie. Jelikož manžel má ŽL a využívá paušální daň, daňové přiznání za pronájem by podávala jen manželka. Je správný následující postup: manželka do daňového přiznání uvede částku příjmu 240 000, z celkového příjmu by si uplatnila 30% paušální výdaje na byt, tj. 72 000 K, částka ke zdanění by byla 168 000 Kč, daň 15 % = 25 200 Kč? Žádné sociální a zdravotní pojištění z příjmu neplyne? Skutečné výdaje na byt (energie, úklid aj. by se neřešily). V daňovém přiznání se zaškrtne, že se jedná o SJM, neohrozí to manželovi nijak daňový paušál, který využívá? Pokud by se manželka rozhodla využívat skutečné výdaje bytu místo dotazu, uváděl by se do příjmu i příjem za energie, který obdrží od firmy v celkové výši cca 60 000 za rok? Oproti tomu by se do výdajů uváděly celkové energie za byt? Jaké další výdaje je možné do daňového přiznání zahrnout: úklid, čisticí prostředky, něco dalšího? Manželka má vedle přijmu z pronájmu ještě smlouvu o jednatelství, ze které je odváděna daň, sociální i zdravotní pojištění, a dohodu o provedení práce do 10 000 Kč, ze které je odváděna daň srážková, tyto dva příjmy nemají na daňové přiznání za pronájem žádný vliv a do daňového přiznání se uvádět nebudou, je to tak správně?

Jednatel společnosti s r. o. během 10 let fungování s. r. o. půjčil do společnosti své osobní zdaněné peníze. Firma funguje, ale nemá peníze na to, aby jednateli půjčku vrátila. Je možné tuto pohledávku (půjčku do společnosti) za s. r. o. prodat jinému subjektu a jak to bude se zdaněním u jednatele, protože půjčku poskytl z osobních zdaněných peněz?

Může mít osoba, která má v tuto chvíli níže uvedené příjmy, zároveň i živnostenský list a fungovat v režimu paušální daně? Aktuální příjmy: smlouva o jednatelství (50 000 Kč měsíčně), dohoda o provedení práce 10 000 Kč měsíčně, pronájem soukromého bytu (SJM) jako sídlo firmy společně s manželkou 30 000 Kč měsíčně? Daňové přiznání za pronájem podává manželka. Všechny uvedené příjmy se vztahují k jedné společnosti, jejíž je jednatel společně s manželkou jediným společníkem. Jednatel má historicky živnostenský list, který by aktuálně rád obnovil a pro příští rok se přihlásil k paušální dani z příjmu, očekávané příjmy jsou do 1 mil Kč. Je možné v tomto případě paušální režim přihlásit? Pokud ne, který z uvedených příjmů by tomu bránil?

Fyzická osoba pronajímá byt od roku 2021. Dosud uplatňovala paušální výdaje. Nyní chce začít uplatňovat skutečné výdaje a nemovitost odpisovat. Může pro stanovení vstupní ceny ke dni počátku pronájmu použít znalecký posudek vyhotovený v roce 2024, který stanovuje aktuální hodnotu nemovitosti, nebo si musí nechat zpracovat znalecký posudek nový stanovující cenu nemovitosti k počátku pronájmu? A musí být znalecký posudek vyhotoven soudním znalcem, nebo stačí jen odhadce nemovitostí? 

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům při zvláštních životních situacích (25 let trvání pracovního poměru, odchod do starobního důchodu) benefit ve formě proplacení úhrady oslavy v restauraci na základě předložení daňového dokladu. Jak správně benefit zúčtovat u zaměstnavatele a u zaměstnance? Jaká bude situace, když k předložení daňového dokladu dojde až po nástupu do starobního důchodu, tj. zaměstnavatel bude daňový doklad proplácet už fakticky bývalému zaměstnanci?

Zaměstnanec má hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele a uplatňuje základní slevu na dani (růžové prohlášení) a slevu za 1. stupeň invalidity, platí zálohovou daň. Od července 2024 u téhož zaměstnavatele podepsal dohodu o provedení práce. Za měsíc 7/2024 mzda u DPP byla v částce nižší než 10 000 Kč. Jak se stanoví výše daně zaměstnance, když oba poměry má u jednoho zaměstnavatele – musí se u DPP srazit 15% srážková daň  a u hlavního pracovního poměru nadále platba zálohové daně, nebo lze oba příjmy sečíst a společně odvézt zálohovou daň? Jedná se o to, zda slevy na dani platí také u této dohody, když se jedná o stejného zaměstnavatele. 

Syn v roce 2024 zdědí na základě dohody mezi sourozenci družstevní podíl v bytovém družstvu a ten ještě v tomto roce prodá. Bude příjem osvobozený, i když tento příjem nevyužije pro bytovou potřebu (dle jakého §), nebo ho bude muset zdanit dle § 10 odst. 1 bod 3 ZDP? 

Zaměstnavatel zaměstnává důchodce na dohodu o provedení práce, příjem do 1000,00 Kč měsíčně, maximálně 300 hodin za rok. Může u tohoto zaměstnance uplatňovat základní slevu na poplatníka, pokud tento podepsal prohlášení? Žádný jiný příjem mimo důchod nemá. 

OSVČ si vzala od banky úvěr na nákup pozemku. Nakonec si investici rozmyslela, pozemek kupovat nebude, úvěr bance vrátí. Je možné si náklady spojené s uzavřením úvěru (15 000 Kč) a poplatek za předčasné splacení úvěru (1 % z výše úvěru) dát do daňových výdajů?

Vyvíjíme vlastní produkt (SW), který si zákazníci zakoupí formou licence k užívání. Na podporu prodeje zamýšlíme vyplácet odměnu formou poukázky na nákup v cizím internetovém obchodě za poskytnuté hodnocení našeho produktu. Hodnocení mohou poskytnout i osoby, které nejsou přímo zákazníkem (může jít o zaměstnance zákazníka) nebo uživatelé, kteří si licenci zakoupili prostřednictvím našeho partnera pro zahraniční trhy. Chtěli bychom tuto odměnu uvést do obchodních podmínek. Bude možné tuto vyplacenou odměnu formou poukázky považovat za daňový výdaj?

Podnikatel, fyzická osoba, má příjmy z § 7 ZPD - podnikání. Dále má příjmy z § 9 ZDP - nájem. Tento podnikatel získá příjem z státní podpory ze stavebního spoření ve výši Kč 2000 Kč. Pokud bude za rok 2024 podávat přiznání, bude muset Kč 2000 zdanit v § 10 ZPD nebo bude příjem Kč 2000 osvobozen?

Klient, který vede účetnictví, má záměr postavit nemovitost na pozemku jiné osoby. Spolu uzavřeli smlouvu o vzniku práva stavby a klient uhradil na základě této smlouvy vlastníkovi pozemku dohodnutou jednorázovou částku. Stává se částka stává součástí pořizovací ceny výše zmíněné nemovitosti? Dále mě zajímá,zda je možné tuto nemovitost bez nějakých dalších podmínek klasicky odpisovat, i když klient nevlastní pozemek pod nemovitostí. A z pohledu vlastníka pozemku bude tento příjem danit dle § 10 ZDP?Pokud by se se stavebníkem dohodli na ročních splátkách za právo stavby, bude vlastník pozemku danit každý rok pouze uhrazenou část, nebo má povinnost najednou zdanit celou částku za právo stavby uvedenou ve smlouvě? A platilo by i v tomto případě, že klient/stavebník si zahrne celou částku za právo stavby uvedenou ve smlouvě do pořizovací ceny?

Bývalý manžel daroval 8 let po rozvodu v roce 2023 bývalé manželce svoji polovinu nemovitosti ( rozvodem připadla 1/2 manželce a 1/2 manželovi). Rozhodl se tak proto, že hypotéku po rozvodu platila jen bývalá manželka a celou hypotéku splatila. Neuvědomili si však, že darovaná polovina nemovitosti podléhá dani z příjmů. Rozhodli se svoji chybu v roce 2024 napravit. Bývalá manželka v roce 2024 dar odmítla, na katastr byla doručena listina o odmítnutí daru a katastr opraví zápis ve vlastnickém listu nemovitosti. Manželka podala přiznání k dani z příjmů FO, kde darování nemovitosti neuvedla, protože tento dar odmítla. Je přiznání k DPFO za rok 2023 podané správně, a pokud ne, jak měla bývalá manželka postupovat?