Bezhotovostní platba

Do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je s účinností od 1. ledna 2024 doplněna část týkající se evidence přeshraničních plateb. S principy a pravidly tohoto zákona nemá nové ustanovení nic společného. Cílem je eliminovat daňové úniky na DPH, které souvisejí s prodejem zboží na dálku. Z tohoto důvodu je tato novela součástí zákona o dani z přidané hodnoty, a proto se jí informativně věnujeme i na portálu DAUČ, byť stěžejní je pro peněžní sektor.

Zákon č. 254/2004 Sb. , o omezení plateb v hotovosti, je právní normou, která má bojovat proti daňovým únikům, racionalizovat a optimalizovat peněžní hotovostní oběh, zvýšit bezpečnost zúčastněných subjektů a současně s tím též působit proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Za dobu své účinnosti, tj. od 1. 7. 2004, byl již několikrát změněn a novelizován, přičemž významnější novely a změny tohoto zákona byly provedeny zákony č. 303/2008 Sb. , č. 261/2014 Sb. a č. 183/2017 Sb. Poslední změna zákona byla navíc vyvolána v souvislosti s přijetím zákona č. 250/2016 Sb. , kterým došlo k výraznější modernizaci českého přestupkového práva. Jaká bude další budoucnost tohoto zákona, ukáže čas, každopádně už dnes je jedním z citelných nástrojů pro regulaci oběhu peněžní hotovosti.

Nejvyšší správní soud se s ohledem na výše uvedené ztotožňuje s posouzením krajského soudu, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky pro postup podle § 165 odst. 3 daňového řádu . Aby bylo možno posuzovanou situaci podřadit pod režim § 165 odst. 3 daňového řádu , musela by stěžovatelka jednat ve zřejmém omylu v okamžiku provedení platby, tedy muselo by dojít ke zjevnému rozporu mezi projevem vůle a vůlí samotnou v okamžiku provedení úkonu. Zjištěné okolnosti však přesvědčivě nasvědčují naopak tomu, že stěžovatelka při úhradě částky 3 803 499,57 Kč vycházela z toho, že plní svou vlastní povinnost, která jí vyplývala z kupní smlouvy a z nijak nezpochybněných rozhodnutí o zřízení zástavního práva. Tedy nelze hovořit o žádném rozporu mezi vůlí stěžovatelky a jejím projevem. … Stěžovatelka se tedy dobrovolně rozhodla k datu splatnosti uvedenému na faktuře vystavené ČKD plnit na účet žalovaného, přestože si musela být vědoma toho, že jí dosud nebylo dodáno veškeré zboží dle kupní smlouvy. Sama stěžovatelka rovněž sdělila, že v době, kdy žalovanému potvrdila existenci závazku vůči ČKD (přípis ze dne 8. 4. 2016), byla o jeho existenci přesvědčena. Až následně, po zjištění, že jí nebudou náhradní díly definitivně dodány a nebude jí vrácena provedená úhrada, se začala bránit tím, že došlo k omylu i při vyhotovení přípisu ze dne 8. 4. 2016. Nejvyšší správní soud má proto ve shodě s krajským soudem a žalovaným za to, že stěžovatelka věděla, z jakého titulu úhradu provedla, a to, že společnost ČKD svoji část závazku nedodržela, nelze dodatečně připisovat zřejmému omylu při úhradě. Pokud by stěžovatelka úhradu bez dalšího provést nechtěla, jistě by platbu za nedodané plnění neuskutečnila.

Za této situace bylo možné účinně zpochybnit souvislost mezi příslušnými platbami připsanými na soukromý účet stěžovatele a fakturami vystavenými společností FVE Masečín jen v případě, kdyby správce daně prokázal, že tyto účetní doklady nebyly vůbec vydány, že společnost FVE Masečín na jejich základě neobdržela příslušné peněžní prostředky ze stěžovatelova bankovního účtu nebo že tyto finanční prostředky přijala od daňového subjektu na základě jiného právního titulu, například v rámci jejich vzájemného obchodního vztahu.

Samotné provedení úhrady jakékoli přijaté faktury včas je v éře internetového bankovnictví hračkou a lze se to naučit během pár desítek minut. Zadání platby směřující do jiného členského státu Evropské unie či třetí země je jen o málo těžší než zadání tuzemského platebního příkazu. Zatímco u tuzemského platebního příkazu si zpravidla vystačíme s číslem účtu příjemce a kódem banky, tak u příkazu do zahraničí musíme znát IBAN, případně kód SWIFT nebo identifikátor BIC. Buď jak buď samotné administrativní provedení je jednoduché a zadání příkazu stejně tak.

Jsme s. r. o., plátci DPH, vystavené faktury vždy zaokrouhlujeme matematicky na celé koruny (i když platby probíhají bezhotovostně). Musíme tudíž od 1. 10. 2019 veškeré zaokrouhlení zdanit? To znamená, základ daně 20 Kč, DPH 21 % 4,20 Kč a další položka na faktuře bude zaokrouhlení –0,17 Kč a DPH –0,03 Kč. Bude toto zaokrouhlení vždy v sazbě 21 %?

Po čase se opět vracíme k judikatuře na téma porušování zákona č. 254/2004 Sb. , o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů. V našem časopise jsme se touto problematikou zabývali v č. 9 a 10/2013. V úvodu tedy tradičně shrneme rozsudky z předchozích článků a poté se budeme věnovat novějším rozsudkům.

Zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, vstoupil v platnost 13. 4. 2016 s účinností dělenou k 1. 9. a 1. 12. 2016. K 1. 7. 2017 byl zákon o evidenci tržeb novelizován zákonem č. 183/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. V souvislosti s reformou přestupkového práva došlo k úpravě příslušné materie tak, aby terminologicky i obsahově odpovídala nové právní úpravě přestupků. Věcně však k žádným významným změnám nedošlo.