Členské příspěvky

1. případ XXX- mezinárodní společnost pro mikroelektroniku a pouzdření XXX, z. s. nám fakturuje za dodané zboží či služby: položku: členský poplatek XXX CZ a SK za rok 2024. Bude se jednat o daňově uznatelný náklad? 2. případ YYY - faktura za služby nákupní aliance na dalších 12 měsíců, dle vámi objednaného typu členství. Bude se jednat o daňově uznatelný náklad?

Jsme nezisková organizace a příjmy máme z členských příspěvků. Dosud jsme příspěvky pokryli výdaje, ale letos budeme mít příjmy vyšší než výdaje. Můžeme ponechat výsledovku v zisku nebo rozdíl převést na výnosy příštích období? Musíme podat přiznání k dani z příjmů?

Soukromá montessori základní škola má součástí učebních osnov pro 2. stupeň projektovou práci na farmě. Pro tyto účely pořídila pozemek a následně vstoupila do spolku (spolu s okolními pozemky), díky němuž bude vybudována společná kanalizace a vodovod. Bez zmíněného by žáci v budoucnu nemohli na farmu jezdit a fungovat. Zároveň byl zaplacen členský poplatek za rok 2024. Bude tento poplatek daňově uznatelný, jelikož je členství nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti? Farma se bude budovat v následujících letech.

Věnujme se aktuální judikatuře v oblasti daňového režimu členských příspěvků, jak v oblasti daně z příjmů, tak v oblasti daně z přidané hodnoty. Právní úprava přijatých členských příspěvků v případě daně z příjmů i daně z přidané hodnoty je poměrně stručná a některé spolky mají v praxi tendence ji obcházet. Tato praxe však nenašla pochopení u finanční správy a následně se stala předmětem soudních sporů. Přinášíme, kromě rozboru samotných soudních rozhodnutí, také návod, jak správně posoudit daňový režim přijatých členských příspěvků a v jakých případech existuje reálné riziko odlišného pohledu finanční správy.

Aeroklub z.s., měsíční plátce DPH, má ve stanovách zapsané tyto hlavní činnosti: - provádět výcvik a vykonávat sport. činnosti ve všech leteckých a parašutistických sportech - sdružovat zájemce a přátele všech leteckých a parašutistických sportech. V rámci vedlejších hospodářských činností pronajímá nemovitý majetek, provozuje ubytovací služby, provádí kovoobrábění a provozuje stánek s občerstvením na letišti. Všichni členové spolku hradí řádný roční členský příspěvek ve výši 5 000 Kč. Z poměru výnosů hlavní činnosti a vedlejší hospodářské činnosti je stanoven koeficient dle § 76 zák. o DPH. Do koeficientu vstupuje, coby osvobozená činnost, hodnota řádných členských příspěvků - viz § 61 písm. a), dále činnosti zdaňované – pronájem nebytových prostor, ubytovací služby a z prodeje občerstvení. Členové spolku v rámci hlavní činnosti užívají větroně, motorová letadla, čerpají PHM, servis a údržbu letadel a případně další služby vlastního letištního zázemí. Vše je evidováno v informačním systému, který každému členu na základě jím odlétaných hodin eviduje hodnotu čerpaných služeb, informační systém (dále IS) obsahuje jednotkové kalkulace. Následně IS zobrazuje pro každého člena průběžně hodnotu jím čerpaných služeb, jakési konto čerpání. Členové hradí předem na svá konta zálohy, po ukončení sezóny jsou tato konta vyúčtována a členům se vyúčtují zálohy s požadavkem doplatku, případně přeplatku. Zálohy jsou následně ve výši skutečnosti čerpání kont přeúčtovány do provozních výnosů. Jedná se o jakousi formu provozního či mimořádného členského příspěvku, který je odstupňován dle skutečného využití letadel a zázemí. 1. Měla by hodnota tohoto příspěvku vstupovat do koeficientu dle § 76 ve smyslu § 61 písm. a) zákona o DPH - je oním měřítkem protihodnoty poskytovaných služeb? 2. Pokud ano, měl by být vyúčtováván v měsíčním cyklu plátce DPH? 3. Měla by hodnota řádného členského příspěvku, který platí i členové klubu, kteří nečerpají téměř žádné služby klubu a tento příspěvek není tedy přesnou protihodnotou čerpaných služeb, vstupovat do koeficientu dle § 76 zákona o DPH?

Honební společenstvo má dlouhodobě příjmy pouze z členských poplatků, které nepodléhají zdanění. V roce 2023 ale pořádalo myslivecký hon vč. pohoštění v restauraci. Příjmy z této akce (vstupné a lístky do tomboly) přesáhly náklady na tuto akci (vstupenky, pohoštění, ceny do tomboly, nájem restaurace). Zisk cca 7 000  Kč. Je potřeba prosím podávat daňové přiznání a tento příjem zdanit, když výbor rozhodl o použití tohoto výtěžku na činnost HS (opravy krmelců)? 

Společnost s r. o., posílá svou zaměstnankyni, účetní, na odborná školení a semináře, která jsou zaměřena na problematiku DPH, mezd a dalších potřebných informací z účetnictví a daní. Zaměstnankyně, účetní, se stala členem Svazu účetních (pořádající semináře a školení), kam se přihlásila za společnost s r. o. z důvodu cenově výhodnějšího školení a seminářů. Svaz účetních fakturuje společnosti s r. o. členský poplatek za rok 2024. Je tento poplatek daňově uznatelný jako náklad společnosti s r. o.?

Společnost s r. o. platí členský příspěvek České stomatologické komoře za svého zaměstnance – zubního lékaře. Zaměstnanec je zároveň jednatelem firmy (není společníkem). Je správný názor daňového poradce, že lékař je zároveň jednatelem firmy a tím zajišťuje chod firmy, proto jeho poplatek komoře může být nákladem firmy bez dodanění u něj z pozice zaměstnance?

Agentura práce platí za své s.r.o. roční členské příspěvky Organizaci zaměstnavatelů. Ve stanovách této Organizace zaměstnavatelů je, že sdružuje zaměstnavatele podnikající v oblastni soukromých bezpečnostních služeb a hájit zájmy členů sdružení. Jsou tyto členské příspěvky daňově uznatelné?

Zájmový spolek plátce DPH v rámci své hlavní činnosti svým členům, studentům vysoké školy, jako protihodnotu členského příspěvku poskytuje bezúplatně kartu Multisport. Podle § 61 ZDPH je toto plnění osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet. Jediným nákladem na toto plnění je náklad na pořízení karet Multisport, které jako víceúčelový poukaz nepodléhá DPH a jiné náklady, kde by se měl krátit odpočet na vstupu vzhledem k plnění na výstupu podle § 61 na tuto činnost nejsou, takže podle mého názoru není nutné ostatní vstupy nesouvisející s tímto osvobozeným plněním krátit, souhlasíte se mnou? A jak vlastně prakticky toto osvobozené uskutečněné plnění zaznamenávat v daňovém přiznání - mělo by se uvést v daňovém přiznání v rámci uskutečněných osvobozených plnění na řádek 50, a to ve výši vstupu? Např. za Multisport kartu spolek za říjen zaplatil 61 000 Kč, tzn. na řádku 50 by mělo být za říjen 60 000 Kč? 

Jedná se o malý vodácko-turistický oddíl, který vede podvojné účetnictví a vykonává pouze hlavní činnost (akce pro děti). Účtuje v kalendářním roce. Členské příspěvky se platí většinou ve čtvrtém čtvrtletí na celý školní rok (výjimečně ve dvou platbách tj. ve čtvrtém čtvrtletí jednoho roku na první pololetí a v prvním čtvrtletí dalšího roku na druhé pololetí), nový členové přijatí ve druhém pololetí platí polovinu v příslušném prvním čtvrtletí. Můžeme dávat všechny tyto platby do účetního období dle datumu přijetí platby, tj. účetně časově nerozlišené? Jde mi o ty příspěvky placené najednou na obě pololetí, které se tedy týkají i dalšího kalendářního roku. Jestli uvažuji správně, ostatní popsané případy jsou vlastně ve správném období dnem platby. Chtěli bychom se vyhnout zvýšení pracnosti účetnictví. 

Klientka je členem České manažerské asociace. Přihlásila se do soutěže manažer roku a zaplatila registrační poplatek (včetně DPH). Jsou oba výdaje daňově účinné? 

Společnost s r. o. zubní ordinace zaměstnává zubního lékaře, který je zároveń odpovědným zástupcem společnosti. Společnost za tohoto zaměstnance hradí členský příspěvek do lékařské komory a také zákonné profesní pojištění odpovědnosti. Jedná se u tohoto zaměstnance o nepeněžní příjem, který je předmětem daně a zároveň vstupuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění? Jedná se u společnosti o daňově uznatelný náklad?

Členské příspěvky 10 000 Kč, příjem v hlavní činnosti 10 000 Kč, výdaje v hlavní činnosti 15 000 Kč. Musím vyloučit proti osvobozeným členským příspěvkům výdaje ve stejné hodnotě? Pak by byla hlavní činnost zisková. Nebo vyloučím členské příspěvky jako osvobozené a hlavní činnost bude ztrátová? Pokud se nutné vyloučit některé náklady proti členským příspěvkům, pak jaké by měly být povahy?

Hospodářská komora v rámci své činnosti vybírá od svých členů členské příspěvky. Tyto příspěvky zdaňuje v rámci daně z příjmů právnických osob. Pokud komora uskuteční nějakou akci pro své členy, na kterou zakoupí občerstvení, může si toto občerstvení dát do daňových nákladů, když je jakoby kryto ze zdaňovaných členských příspěvků? Je správně, že z vybraných členských příspěvků neodvádí DPH na výstupu?

Spolek (dřívější SRPŠ) při škole, příspěvkové organizaci, má příjmy jen z členských příspěvků. V tom případě nemusí podávat daňové přiznání? Musí uveřejňovat nějaké zprávy o činnosti apod.? Může vyplácet žákům finanční odměny nebo dary za prospěch a nemusí je zdaňovat? Případně do jaké výše? 

Hlavní náboženská organizace (diecéze) vybírá od svých členů (náboženských obcí v jednotlivých městech) příspěvky, stanovené vnitřním předpisem. Počítají se tyto příspěvky do obratu DPH? A pokud se tato organizace stane plátcem DPH, bude se z těchto příspěvků odvádět DPH?

Mnoho z nás je členem různých organizací a hradí každoroční členský příspěvek. Brzy nastane čas, kdy budeme platit členské příspěvky na rok 2020 a zároveň řešit daně roku 2019. A jak to bude v daních? Jen pro málo z nás vyplývá povinnost členství přímo ze zákona nebo je podmínkou k provozování předmětu podnikání. Častou chybou daňových poplatníků je, že zahrnou do svých výdajů (nákladů) příspěvky, u kterých povinnost členství nevyplývá ze zákona. Jednoduše nerozpoznají „hranici potřebnosti“. Musíme se tedy vždy ptát, jestli je členství v zájmové organizaci k výkonu naší činnosti nezbytné.

Spolek, coby jedna z právnických osob soukromého práva, je typickým představitelem korporace, tedy subjektu, jehož charakteristickým znakem je existence členské základny. Otázky členství ve spolku, včetně problematiky jeho zániku, reguluje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “). Zákon obsahuje základní regulaci úpravy zániku členství, přičemž s ohledem na dispozitivnost právní úpravy zároveň umožňuje, aby další způsoby (důvody) zániku členství upravovaly přímo stanovy spolku. Z platné právní úpravy a praxe lze dovodit několik způsobů zániku členství ve spolku: smrt člena – fyzické osoby, zánik člena – právnické osoby, automatický zánik členství nezaplacením členského příspěvku, vystoupení, vyloučení, zánik spolku, dohoda uzavřená mezi spolkem a členem. Z oblasti spolkového práva je právě otázka zániku členství (zejména vyloučením, tedy jednáním ze strany spolku) nejčastějším předmětem soudních sporů.

Jsme spolek založený za účelem propagace tradic, vinaři. Vedeme účetnictví. Každoročně pořádáme kulturní akci v rámci stanov, ukončení vinařského roku. Nevybíráme na akci žádné vstupné. Pro návštěvníky máme připraveno občerstvení, pečené maso, chleba. Může být toto občerstvení považováno za daňový náklad, jako náklad na propagaci nebo je třeba účtovat nedaňově? (Nedaňové náklady vylučuji pro posouzení ziskovosti akce.) Jak správně účtovat a posuzovat? Není mi ještě jasný příjem za členské příspěvky. Ty jsou osvobozené, uvádím na řádku 110 daňového přiznání. Máme náklady na poštovné apod. (provozní náklady) vynaložené na svoji činnost. Tyto náklady „neporovnávám“ s příjmy za členské příspěvky za účelem zjištění ziskovosti. Jen je uvádím na řádku 40 daňového přiznání. Je to tak správně?