Daňová povinnost (daně z příjmů)

Žena nastoupila v roce 2023 po MD zpět do zaměstnání na HPP. Zároveň od roku 2022 je OSVČ. V dubnu 2023 přerušila podnikání (a dosud je neobnovila), za rok 2023 neměla z podnikání žádné příjmy, zaměstnavatel jí udělal roční zúčtování daní. Měla povinnost podat za rok 2023 daňové přiznání a podat přdhledy na OSSZ a ZP? Pokud ano, pak DPFO mělo být do 30. 4. 2024?

OSVČ od ledna 2023 podniká v režimu paušální daně. Jako soukromá osoba v roce 2022 nakoupila 3 pozemky (nebyly a nejsou v obchodním majetku). V roce 2023 všechny tyto pozemky prodala, a to takto: 1. pozemek - nákup v roce 2022 za 3.600.000 Kč, prodej r. 2023 za 3.900.000 Kč. Provize za prodej 180.000 Kč. 2. pozemek - nákup v roce 2022 za 2.500.000 Kč. 3. pozemek - nákup v roce 2022 za 2.230.000 Kč, prodej společně s pozemkem č. 2 v r. 2023 za 3.800.000 Kč. Provize za prodej pozemků 2 a 3 je 121.000 Kč. 1. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2023? 2. Bude muset danit příjem z prodeje některého z pozemků nebo se příjmy a výdaje/náklady sčítají za všechny prodané pozemky? Pokud bude muset podávat daňové přiznání, jak toto bude vypadat?

Student má příležitostný příjem ve výši 40 000 Kč. Je to jeho jediný příjem v roce 2023, kromě studia není zaměstnán ani nepodniká. Z § 10 odst. 3 písm. a) ZDP vyplývá, že příležitostné příjmy do 30 000 Kč jsou od daně osvobozeny. V § 38g je uvedeno, že přiznání je povinen podat každý, jehož příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 50 000 Kč. Není mi však jasná návaznost tohoto ustanovení na příjmy dle § 10 ZDP. Je výše uvedený student s příjmy 40 000 Kč povinen podat přiznání k dani z příjmů?

V první části příspěvku publikovaném v minulém čísle expertních příspěvků, který se týkal daňových podvodů v souvislosti s účetnictvím, byly zmíněny nejčastější případy, kdy účetnictví slouží k tomu, aby byly daně minimalizovány, případně neplaceny vůbec. Jak již bylo zmíněno v závěru první části, daňové úniky jsou celosvětový problém, který snižuje příjmy státních pokladen jednotlivých zemí o miliony až miliardy korun ročně. Pro minimalizování těchto škod byla zavedena různá opatření, některá na úrovni státu, některá na úrovni mezinárodní. Existují i nástroje, které může využít samotná společnost, má-li podezření na finanční podvody. Následující článek se vybraným opatřením věnuje blíže.

Cílem článku je pomoci ke snazší orientaci v oblasti lhůt rozhodných nejen pro včasné a řádné podávání daňových přiznání, ale také pro úhrady daňové povinnosti, to vše ve světle novelizovaného znění daňového řádu v případě podávání elektronických daňových přiznání a podávání přiznání poradcem. Jakkoliv nalézání daně na straně jedné a její placení na straně druhé jsou samostatnými daňovými procesy vedenými vlastními pravidly, přesto na sebe navazují a navzájem se ovlivňují. Za selhání v oblasti podávání přiznání a v oblasti placení daní nese daňový subjekt specifické následky – pokutu za opožděné podání (či za nepodání) daňového přiznání a úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Finanční efekty pokuty a úroku jsou precizovány v příkladech. S účinností od začátku roku 2021 došlo v České republice k významné změně v oblasti podávání daňových přiznání, vyvolané sílící potřebou elektronické komunikace mezi daňovými subjekty a správcem daně. Nad rámec této očekávané a plánované změny daňového řádu byly v souvislosti ekonomickými obtížemi vyvolanými zhoršenou epidemiologickou situací v ČR a s tím spojenými opatřeními také změkčeny faktické podmínky pro podávání daňových přiznání a úhradu daně (či spíše změkčeny sankce ukládané za nedodržení standardních platebních lhůt). Jakkoliv jdou tyto úpravy ve prospěch daňových subjektů, mohou působit poněkud nepřehledně.

Závist je nepěkná lidská emoce, spočívající v touze po něčem, co má někdo jiný, která někdy až ke snaze jej o to připravit. Dokonce jde o hřích, nepřát a závidět bližnímu milosti Boží. Jenže co když ono záviděné bohatství nemá původ v ušlechtilé milosti, ale naopak v zavrženíhodném jednání nějakého šťastlivce. Třeba jde o úřední osobu, která za úplatu něco vyzradila, přehlédla, prominula, ovlivnila… Anebo o hospodského či taxikáře oficiálně ve ztrátě, kteří střídají auta, milenky a dovolené častěji než ponožky. To by už závist asi nebyla hříchem, ale spíše důvodným podezřením na nekalou činnost zbohatlíka. Ne, nepůjde o článek z trestního práva. „Žití nad poměry“ totiž zajímá i správce daně, protože ruku v ruce s nelegální činností jde samozřejmě často nezdanění takto získaných příjmů. A protože samotná daň není trestem, připočtou k tomu správci daně výchovnou sankci až 100 %.

Příspěvková organizace se mnou uzavřela nepojmenovanou smlouvu dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku , jejímž prostřednictvím jsem provedl sjednaný úkol, odměna byla stanovena hodinou sazbou. 1. Jaké jsou hranice pro výši příjmu? 2. Kdy je nutné odvést daň z příjmu? 3. Může fyzická osoba (bez IČO) vystavit na základě nepojmenované smlouvy fakturu (doklad) o uskutečnění sjednané aktivity?