Daňové právo (obor)

První část příspěvku čtenáři přiblížila ekonomický jev inflace jako takový, diferencovala mezi jednotlivými typy inflace (mírná, pádívá, hyperinflace), objasnila, jak probíhá měření inflace, nastínila, v čem inflace společnosti škodí (náklady inflace), a to včetně exemplifikace. Autor dále akcentoval, že sepjetí práva a (makro)ekonomie je nejvíce markantní v oblasti finančního práva a obecně v právu tam, kde se vyskytují kvantitativní právní normy, které jsou inflačními impakty nejvíce dotčeny. Gró předchozí části příspěvku spočívalo v osvětlení ekonomického jevu inflace v České republice a zmapovalo dosavadní inflační vývoj ve vazbě na vývoj vybraných totožných, ale českých kvantitativních právních norem, tedy ve vazbě na českou trestní legislativu (škoda nikoliv nepatrná) a daňovou legislativu (výše hranice obligatorního plátcovství DPH).

Strašákem č. 1 v roce 2022 je inflace – redukuje reálnou hodnotu úspor a úroky věřitelů stírá. Inflace neoddiskutovatelně působí též na kvantitativní právní normy, tj. právní normy vyjádřené absolutní (číselnou) hodnotou. Nejsou-li kvantitativní právní normy pravidelně novelizovány o inflaci, s narůstající mírou (kumulativní) inflace se právní norma více či méně vzdaluje svému původnímu účelu a smyslu. Již Abraham Lincoln pravil, že (reprezentativní) demokracie je vláda lidu, lidem a pro lidi. Právo je nástroj mající zajistit blahobyt lidské společnosti a její reprodukci. Řadu let nenovelizovaná kvantitativní právní norma se však pomalu, ale jistě stává nástrojem absurdity a odcizení. Nebylo by lépe, kdyby zákonodárce věnoval inflaci větší pozornost?

Daňové právo je neustále aktuálním tématem, ovšem více publikací a odborných článků lze nalézt k praktickým otázkám daňového práva. Oceňuji proto teoretické téma publikace a jeho teoretické zpracování. Autorovy závěry však mají nepochybně přínos jak pro teorii daňového práva, tak pro jeho praxi.

Při posilování státní správy v boji proti daňovým únikům, při příslušných legislativních a organizačních změnách, není vhodné odhlížet od skutečnosti, že se tímto způsobem do rozhodování v daňovém právu stále více dostává množství extralegálních (nontextuálních) (zejména morálních a normativně ekonomických) argumentů. Přitom je nutné vzít na vědomí existenci plurality morálek a normativních ekonomií ve formě tzv. rozumné neshody. Ve hře přitom jsou tak významné právní hodnoty, jako je právní jistota a demokratická legitimita, a tak významné ekonomické hodnoty, jako je ochota podnikatelů inovovat a podnikatelsky investovat.

České daňové právo ve své současné podobě existuje již přes 21 let1). Jednotná judiciální praxe v této oblasti existuje již více než 11 let.2) Před nedávnem jsme si připomněli 10. výročí od vstupu naší země do Evropské unie. Všechny tyto skutečnosti jsou dostatečným důvodem pro konstatování, že české daňové právo již má za sebou určitou zkušenost a jistě by uneslo dostatečnou odbornou reflexi. V tomto krátkém příspěvku se tedy pokusím alespoň naznačit určité okruhy problémů, které by si zasloužily větší pozornost daňově-právní veřejnosti, a to zejména s cílem zlepšení kvality tvorby a aplikace daňového práva.

Daňové právo v jeho „polistopadové“1 podobě existuje již téměř 20 let.2 Správní soudnictví v oblasti daní má za sebou prakticky stejně dlouhou historii3, z toho již téměř 10 let za účinnosti soudního řádu správního4 a tedy za existence Nejvyšší správního soudu v Brně. Uvedené okolnosti nás, myslím, opravňují k myšlence, že je zřejmě vhodný čas si v plné míře uvědomit, že se v případě daňového práva (v jeho hmotné i procesní podobě) jedná o plnohodnotnou právní disciplínu se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Tedy jinými slovy řečeno, že nastal čas se i na daňové právo (a jeho aplikaci) dívat optikou současné právní a právně-filozofické doktríny a judikatury, a to nejen z pohledu právně-daňového teoretika či soudce, ale též v situaci běžného daňového poplatníka.

Z hlediska legislativních změn zatím letošní rok příliš bohatý nebyl - ve Sbírce zákonů byla vyhlášena 18. 2. 2011 novela daňového řádu č. 30/2011 Sb. účinná od 1. 3. 2011 (novelizuje i některé hmotněprávní daňové předpisy), 8. 3. 2011 byla vyhlášena zásadní novela zákona o DPH č. 47/2011 Sb. účinná od 1. 4. 2011, 6. 5. 2011 byl pod č. 119/2011 Sb. vyhlášen nález Ústavního soudu rušící v zákoně o daních z příjmů změny týkající se stavebního spoření s účinností od 6. 5. 2011 resp. od 1. 1. 2012 a 24. 3. 2011 bylo v Úředním věstníku EU vyhlášeno prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ke Směrnici 2006/112/ES , o společném systému DPH. Poměrně důležité změny nás však čekají - Poslanecká sněmovna na začátku května schválila ve třetím čtení důležitou novelu zákona o dani z nemovitostí pro rok 2012 (týká se především podnikatelů) a novelu zákona o důchodovém pojištění od 30. 9. 2011. Poslanecká sněmovna zahájila projednávání velice zajímavých předpisů z oblasti obchodního práva - např. novela obchodního zákoníku, jejíž součástí by nakonec měla být i úprava souběhu funkcí, byla navržena s účinností od 1. 7. 2011.