Aktuálně k daňové a související legislativě

schválila dne 27. 4. 2011 a dne 18. 5. 2011 (především nový občanský zákoník + zákon o obchodních korporacích) s navrhovanou účinností Na přelomu května a června by mohlo být vypořádáno vnější připomínkové řízení novely která s účinností od reaguje na diskuse na téma souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev s pracovními poměry ředitelů a obdobných řídících funkcí.

Pro rok 2012 resp. 2013 předložilo návrh na kterým by se po zapracování připomínek z vnějšího připomínkového řízení měla zabývat vláda dne 25. 5. 2011. Součástí tohoto návrhu jsou i kompenzační změny parametrů daně z příjmů fyzických osob. V březnu Ministerstvo financí představilo jehož základem je zavedení jednoho inkasního místa.

svým rozhodnutím přímo změnil právní úpravu - nálezem vyhlášeným pod č. zrušil zákon č. kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí (uplynutím dne 31. 12. 2011, takže vláda může toto zrušení napravit - dne 4. 5. 2011 Poslanecká sněmovna vládní návrh anulující nález Ústavního soudu propustila do 2. čtení) a nálezem vyhlášeným pod č. byl zrušen zákon č. 348/2010 Sb., který novelizoval zákon o stavebním spoření a ve věci stavebního spoření též zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Ústavní soud se ještě bude zabývat návrhem, který 11. 3. 2011 předložila skupina senátorů Senátu Parlamentu ČR - návrh na zrušení čl. I bodů 2 a 3, čl. II bodu 2 a čl. III zákona č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a návrh na zrušení čl. II bodu 2 zákona kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů () - projednáváno jako Pl. ÚS 17/11. Ústavní soud také v dubnu potvrdil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 3 Ads 119/2010-58 z prosince loňského roku, kterým nebyla uznána účast jednatele na nemocenském pojištění, protože jeho pracovní poměr ředitele byl shledán neplatným.

Jednou z hlavních daňových událostí letošního jara je zveřejnění k uplatnění DPH u bonusů a skont. Daňová správa však zveřejnila i některé další zajímavé informace, např. v rámci závěrů některých Koordinačních výborů mezi zástupci Generálního finančního ředitelství a Komory daňových poradců (zápisy jsou dostupné na stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz v záložce Daně a poplatky).

Ještě před nabytím účinnosti zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „daňový řád“ (před 1. 1. 2011) vláda navrhla jeho novelizaci, a to původně k 1. 1. 2011. Tato novela č. 30/2011 Sb. nakonec nabyla účinnosti 1. 3. 2011. Novela například doplnila lhůtu pro podávání přiznání k dani z příjmů za období delší než 12 měsíců (změna § 136), v otázce vypustila podmínku potvrzení přijetí plné moci zmocněncem (§ 27 odst. 2), a stanovuje, že volbou nového zmocněnce a uplatněním nové plné moci dochází k výpovědi původní plné moci dosavadnímu zmocněnci v rozsahu, ve kterém byla udělena plná moc novému zmocněnci. Před novelou daňového řádu § 28 odst. 4 stanovoval, že pokud dosavadní plná moc nezanikla, nelze v téže věci platně zvolit nového zmocněnce.

změnila i některé další zákony, např.:

V návaznosti na změnu zákona o územních finančních orgánech zákonem č. 199/2010 Sb. (Ústřední finanční daňové ředitelství, které bylo součástí Ministerstva financí, bylo s účinností od 1. 1. 2011 přeměněno na samostatné Generální finanční ředitelství) byla v jednotlivých hmotněprávních předpisech slova „Ministerstvo financí“ nahrazeno slovy „Generální finanční ředitelství“. Protože však i v roce 2011 nadále vydává Ministerstvo financí, tak byly tyto změny anulovány:

V daních z příjmů v letošním roce k žádným legislativním změnám nedošlo (kromě Nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., kterým byly zrušeny změny týkající se stavebního spoření), ani ze strany daňové správy nedošlo ke zveřejnění žádných zásadních informací. Součástí ministerského návrhu na postupné sbližování sazeb DPH je i - zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě o 1 800 Kč ročně (o 150 Kč měsíčně), zvýšení maximální výše ročního daňového bonusu z 52 200 Kč na 60 300 Kč a zvýšení maximální výše měsíčního daňového bonusu ze 4 350 Kč na 5 025 Kč.

Dne 14. 3. 2011 bylo zveřejněno sdělení Generálního finančního ředitelství k aplikaci ustanovení Čl. I bodu 2 a Čl. II bodu 2 zákona č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 2. 2. 2011 o postupu při Podle této informace není zdanitelným příjmem výrobce elektřiny pouze částka, kterou obdrží po sražení odvodu, ale celková fakturovaná částka - např. je fakturováno 10 000 Kč a po sražení odvodu 2 600 Kč přijde na účet 7 400 Kč, čímž vznikne zdanitelný příjem 10 000 Kč a daňový výdaj 2 600 Kč.

Na Koordinačních výborech byly projednány některé záležitosti týkající se novely ZDP k 1. 1. 2011 a také vztahu novely ZDPH od 1. 4. 2011 k daním z příjmů:

Dne 19. 4. 2011 Ústavní soud rozhodl o zrušení zákona č. 348/2010 Sb., kterým byla snížena přímá i nepřímá podpora Příslušný nález Ústavního soudu byl veřejně vyhlášen dne 27. 4. 2011 a ve Sbírce zákonů byl vyhlášen dne 6. 5. 2011 pod č. 119/2011 Sb. Důvodem zrušení bylo přijetí zákona v režimu legislativní nouze, který byl použit v daném případě protiústavně, a proto jej k 31. 12. 2011 Ústavní soud zrušil. Navíc však Ústavní soud řešil otázku který je připsán až v roce 2011, a došel k závěru, že se jedná o nepřípustnou retroaktivitu a v dané věci zrušil příslušnou část zákona č. 348/2010 Sb. k datu vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů (k 6. 5. 2011).

Rozhodnutí Ústavního soudu není zcela srozumitelné a je otázkou, jak přesně má ZDP od 6. 5. 2011 znít, protože podle odůvodnění by se zrušení mělo týkat pouze jednorázového zdanění státní podpory za rok 2010 a úroky připisované za období od 1. 1. 2011 by tak měly být zdaněny 15% srážkovou daní. Podle mého názoru však od 6. 5. 2011 spíše platí § 4 odst. 1 písm. s) ZDP ve znění účinném k 31. 12. 2010, což by znamenalo, že úroky připisované na účtech stavebního spoření v průběhu roku 2011 by měly být osvobozeny od daně (podle úpravy účinné k 31. 12. 2010). Věc se zkomplikovala tím, že státní podporu za rok 2010 stát vyplatil ještě před vyhlášením Nálezu ve Sbírce zákonů a zatížil ji 50% srážkovou daní (pokud se nejednalo o státní příspěvek ke smlouvám ukončeným v té části roku 2010, kdy byla státní podpora připsána ještě v roce 2010). Na účtech stavebního spoření tak byla během dubna připsána pouze polovina státního příspěvku za rok 2010 (resp. celý příspěvek snížený o 50% daň), zbývající část příspěvku (resp. daň zrušená rozhodnutím Ústavního soudu) bude automaticky poukázána na účty stavebního spoření v průběhu června.

Oblast DPH je v letošním roce ve znamení Důležitou legislativní událostí je také ze dne 15. 3. 2011, kterým se provádí Směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH. Prováděcí nařízení bylo v Úředním věstníku vyhlášeno dne 24. 3. 2011 jako L77/1 a použije se od 1. 7. 2011. S ohledem na novelu ZDPH od 1. 4. 2011 (resp. s ohledem na změny předpisů EU od 1. 1. 2011) je nařízení aktuální ve věci stanovení místa poskytnutí služby u „hromadných akcí“ (služby uvedené v § 10b ZDPH jako např. služby v oblasti kultury, sportu veletrhy atd.), kde se od 1. 1. 2011 podle předpisů EU uplatňuje u služeb mezi podnikateli základní pravidlo, nejedná-li se o oprávnění vstupu na příslušné akce (tam se postupuje podle místa konání akce). Podle nařízení platí, že oprávnění ke vstupu (kdy je místem poskytnutí služby místo konání akce) může spočívat i v úplatě v podobě předplatného či pravidelného poplatku a že pravidla pro oprávnění ke vstupu (s místem poskytnutí služby v místě konání akce) platí i pro vzdělávací a vědecké akce jako jsou konference a semináře.

Novelu DPH účinnou od 1. 4. 2011 komentovalo Ministerstvo financí na svých internetových stránkách dne 14. 3. 2011. Z praktického hlediska je zásadní informace Generálního finančního ředitelství ze dne 29. 4. 2011, které zaujalo k otázce uplatnění DPH u přesně opačné stanovisko, než jaké zveřejnilo Ministerstvo financí ke stejné problematice 14. 3. 2011 v rámci komentáře změn od 1. 4. 2011. Mnohem příznivější zprávou je, že k otázce prostřednictvím e-mailu Generální finanční ředitelství zaujalo v rámci Koordinačního výboru postoj poměrně vstřícný a praxi vyhovující. Od 1. 4. 2011 byla zavedena možnost - vztahem této opravy k daním z příjmů se zabýval Koordinační výbor KV 326/23.02.11 (viz výše k daním z příjmů). Poslední novinkou je návrh Ministerstva financí na kterým by po zapracování připomínek z vnějšího připomínkového řízení měla zabývat vláda. Obsahem návrhu jsou změny související s postupným sbližováním sazeb DPH (k 1. 1. 2012 zvýšení snížené sazby daně z 10 % na 14 % a zachování základní sazby daně 20 %, k 1. 1. 2013 sjednocení na sazbě 17,5 %). Otázka byla v minulosti pracovníky Ministerstva financí vykládána tak, že pokud se jedná o tzv. platební a nikoli cenovou podmínku, že konkrétně v komentáři k opravám základu daně a výše daně a výše daně v jiných případech § 42 a § 43:

Je pravdou, že názor Ministerstva financí v některých případech odporoval pravidlu, že základem daně je to, co kupující zaplatí. Je-li tedy standardní cena 100 (s daní 120) a kupující dostane skonto za úhradu kupní ceny ve zkrácené lhůtě ve výši 1, nezaplatil kupující s daní 120, ale jen 119. Nevysvětlíme-li situaci např. tak, že kupující za zboží zaplatil 120 a za 1 poskytl dodavateli peníze na dobu do standardní splatnosti, byl výklad Ministerstva financí obtížně obhajitelný, a právě proto měl (přes praktické problémy s jeho použitím) řadu odpůrců.

I přes teoretické výhrady k názoru Ministerstva financí ze dne 14. 3. 2011 byl tento názor praxí přijat příznivě, protože praktická aplikace opačného přístupu je velice komplikovaná a z obchodního hlediska nevyhovující. Ačkoli nelze technickými problémy odůvodňovat výklad zákona, zdála se být věc bonusů a skont výkladem Ministerstva financí ze dne 14. 3. 2011 uzavřená. Praxi tento výklad vyhovoval, státní rozpočet žádnou újmu netrpěl (naopak, bylo to pro něj výhodné) a proto lze za blesk z čistého nebe považovat (na stránkách Ministerstva financí zveřejněno až 3. 5. 2011).

V informaci se uvádí, že Generální finanční ředitelství po projednání s Ministerstvem financí provedlo detailnější rozbor dotčené problematiky. Aniž by tento rozbor byl alespoň naznačen, Tato otočka v přístupu státní správy není nijak odůvodněna a nový přístup by tak měl platit i v případech, kdy se nejedná o změnu ceny. Tak tomu však být nemůže, je-li např. za urychlenou platbu poskytnuto platební skonto, ale při vrácení zboží se vrací plná cena, je přístup Generálního finančního ředitelství (resp. jeho plošná aplikace tak, jak ji GFŘ povrchně popsalo) zjevně nesprávný.

S ohledem na praktickou stránku věci lze doporučit postupovat v souladu s informací Generálního finančního ředitelství a obchodní podmínky přizpůsobit tak, aby se jednalo skutečně o cenovou podmínku - např. obratové bonusy a platební skonta považovat za součást ceny a při vracení zboží vracet cenu sníženou o bonusy či skonta.

Nezahrnování bonusů a skont do základu daně by v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů představovalo problém především pro odběratele, kterému by např. při poskytnutí platebního skonta Argument, že dodavatel odvedl daň ze základní ceny, je sice logický, ale v případě sporu by neměl šanci na úspěch.

Při projednávání příspěvku Koordinačního výboru se GFŘ 27. 4. 2011 vyjádřilo k otázce podobě. Pokud je doklad odběratelem vytištěn, lze na něj pohlížet jako na daňový doklad v listinné podobě, a pokud se tento doklad neliší od dokladu, který odeslal dodavatel (to je dle mého názoru v případě dokladu v pdf podobě zaručeno), není důvod jej zpochybňovat jen proto, že byl doručen prostřednictvím e-mailové pošty.

Již v roce 2010 byl současnou vládou předložen důležitý návrh novely ZDN, která měla původně platit již od 1. 1. 2011. Tato novela byla Poslaneckou sněmovnou schválena ve 3. čtení dne 6. 5. 2011 s účinností od ). K novele se ještě může vyjádřit Senát (novelu by měl projednat na schůzi začínající dne 8. 6. 2011) a prezident, ve Sbírce zákonů by mohla být vyhlášena pravděpodobně během července.

Hlavním obsahem této novely je speciální sazbou daně z pozemků (v případě použití k zemědělskému podnikání) resp. (v případě nezemědělského podnikání). Zpevněnou plochou jsou pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku „“ nebo „“, jehož povrch je zpevněn tzv. plošnou stavbou, tedy stavbou podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, bez svislé nosné konstrukce.

Ve většině případů jsou tzv. plošné stavby součástí pozemku (např. vyasfaltovaná nádvoří) a novela tak v těchto případech zásadním způsobem zvyšuje daňovou povinnost - (standardní sazba pro zastavěné plochy a nádvoří) na (nová sazba 1 Kč resp. 5 Kč/m2 může být ještě násobena koeficientem stanoveným obcí ve výši 1,5), což by bylo zvýšení téměř o 7500 Kč za každých 1 000 m2 výměry. (u staveb, které nejsou součástí pozemku a jsou nyní zdaňovány sazbou 2 Kč/m2 pro stavby používané k zemědělskému podnikání, resp. 10 Kč/m2 pro stavby používané k jiné podnikatelské činnosti; tato sazba může být ještě zvýšena koeficientem obce 1,5).

Je pravdou, že posouzení, zda je v konkrétním případě pozemek zpevněn stavbou, která je anebo není součástí stavby, je složitou otázkou. Odůvodňovat však novelu tím, že zjednodušuje právní úpravu, osobně považuji za hodně účelové. Navíc se problém jen posunul k posouzení, kdy je a kdy není pozemek zastavěn stavbou podle stavebního zákona (v případě kolaudovaných nebo ohlašovaných staveb je však věc jasná). Velice pochybuji o tom, že se naplní slova pana Ministra financí, který novelu při jejím projednávání v Poslanecké sněmovně uvedl tak, že se jedná o velkou úlevu pro podnikatelskou veřejnost.

Původně měla novela platit od 1. 1. 2011, ale to by bývala musela být schválena v loňském roce, nakonec tedy byla novela schválena s účinností od Kromě posunutí účinnosti na 1. 1. 2012 byla novela schválena ještě s dalšími pozměňovacími návrhy - tzv. koeficient podle velikosti obce se v případě koeficientu 3,5 pro obce nad 50 000 obyvatel bude vztahovat i na statutární města. Důvodem je, že podle posledního sčítání by velikost některých statutárních měst mohla pod hranici 50 000 obyvatel poklesnout.

V reakci na Nález Ústavního soudu, kterým byl dosavadní způsob výpočtu důchodu (při překročení 2. redukční hranice má placené pojistné jen minimální vliv na výši důchodového zabezpečení) shledán protiústavním, schválila Poslanecká sněmovna dne 11. 5. 2011 ve 3. čtení zásadní která spočívá v postupné změně vzorce pro výpočet důchodů. Senát by měl novelu projednat na schůzi začínající dne 8. 6. 2011. Cílovým stavem (pro důchody přiznávané od 1. 1. 2015, k prvé změně však dojde již k 30. 9. 2011) je započítávat osobní vyměřovací základ (dále jen „OVZ“) v rozmezí od 44 % průměrné mzdy až do 4násobku průměrné mzdy do výpočtového základu pro důchod 26 % -v současné době je OVZ v pásmu od 11 000 Kč do 28 200 Kč započítáván 30 % a nad 28 200 Kč je započítáván 10 %. Novela je přínosem pro osoby, jejichž OVZ překračuje současnou druhou redukční hranici 28 200 Kč o cca 4 000 Kč - z rozdílu mezi současnou druhou a prvou redukční hranicí se započte o 4 % méně (místo 30 % jen 26 %), při překročení současné druhé redukční hranice se započítává o 16 % více (místo 10 % až do čtyřnásobku průměrné mzdy 26 %). Při současných parametrech průměrné mzdy lze cílovou úpravu charakterizovat tak, že od roku 2015 bude osobám s OVZ do 11 000 Kč započítáván pro určení výše důchodu jejich výdělek stejně jako dnes, osobám s měsíčním vyměřovacím základem pro pojistné (u zaměstnanců se jedná o hrubou mzdu a další příjmy započítávané do vyměřovacího základu) v rozmezí cca 11 000 až 32 000 Kč bude započítáván o něco méně než dnes, osobám s výdělkem nad 32 000 Kč (až do cca 100 000 Kč) bude započítáván podstatně více než dnes.

Důležitým faktem je, že OVZ je ovlivňován výdělkem za posledních 30 let před vznikem nároku na přiznání důchodu (nejstarším započitatelným výdělkem však je výdělek roku 1987), po novele dokonce za celou aktivní část života od 18 let věku. Pravidla pro výpočet důchodu tedy nelze posuzovat podle současného výdělku pojištěnce, ale dle jeho výdělku (valorizovaného podle vývoje průměrné mzdy) za celou dobu rozhodnou pro určení OVZ. Momentální vývoj ukazuje, že celý systém pojistného na důchodové pojištění je v podstatě šikovně skrytou daní. Zákonodárce totiž může kdykoli naprosto zásadním způsobem změnit výpočtový vzorec a několikaletým přechodným obdobím zakrýt, že v průběhu trvání pojištění změnil pravidla pro stanovení pojistného plnění.

Výpočtový vzorec počítá se ( již pro rok 2012) na úrovni (původně se počítalo dokonce s 36násobkem), pro rok 2012 se tak strop zásadním způsobem sníží ze současného 72násobku průměrné mzdy a vrátí se do pravidel platných pro rok 2008 a 2009 (ke zvýšení na 72násobek průměrné mzdy došlo od 1. 1. 2010). Od roku 2012 tak bude platit rozdílný strop pro pojistné na důchodové pojištění (48násobek průměrné mzdy) a pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění (72násobek průměrné mzdy).

V návaznosti na diskuse na téma (vyvolané rozhodnutím Nejvyššího správního soudu 3 Ads 119/2010 - 58 z 9. 12. 2010) začlenilo MPSV do návrhu změn (např. zákona o důchodovém pojištění, zákona o pojistném na sociální zabezpečení atd.), změny v okruhu „zaměstnanců“ účastných nemocenského pojištění. Podle tohoto návrhu, který MPSV 8. 4. 2011 předložilo do vnějšího připomínkového řízení, by mělo od 1. 1. 2012 dojít k zařazení jednatelů a členů představenstev (odměňovaných nečastěji na základě smlouvy o výkonu funkce) do množiny „zaměstnanců“ pro účely nemocenského pojištění a důchodového pojištění. Pro jednatele by se jednalo v podstatě o návrat k úpravě platné před rokem 2009, pro členy představenstev by se jednalo o absolutní novinku.

V březnu byl představen koncept daňové reformy pro rok 2013. Zásadní změnou, která je v rámci této reformy připravována, jsou změny v dani ze závislé činnosti a v odvodech pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejnoprávní pojištění. Změny se tedy z hlediska změny koncepce nejvíce dotknou zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. Celý systém by měl být zásadním způsobem zjednodušen - pojistné na veřejnoprávní pojištění by se již nečlenilo na složku placenou zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale toto pojistné by platil pouze zaměstnanec (odváděl by jej pochopitelně zaměstnavatel) a zaměstnavatel by platil nově zavedenou daň. Vše by se podle představeného konceptu mělo počítat z jednoho vyměřovacího základu a odvádět a přiznávat společně finančnímu úřadu.

Dne 15. 3. 2011 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh a návrh k tomuto zákonu. Oba zákony Poslanecká sněmovna propustila do 2. čtení dne 10. 5. 2011, účinnost je navržena na

Dne 4. 4. 2011 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh (sněmovní tisk 310). Tato novela se týká např. Jednak by měl být vypuštěn požadavek doložení právního důvodu užívání prostor, pokud je tento důvod zjistitelný z informačních systémů veřejné správy. Umístí-li tedy právnická osoba sídlo např. do budovy, kterou vlastní a vlastnictví je zapsáno v katastru nemovitostí, není důvod, aby dokládala právní důvod užívání. Druhá změna by měla spočívat v doplnění, že právní důvod k užívání sídla zapsaného v obchodním rejstříku musí trvat po celou dobu zápisu. Toto opatření by mělo umožnit vlastníkům, aby se zbavili zápisu sídla nefunkčních společností apod. Podle důvodové zprávy v případě, kdy dojde ke ztrátě právního užívání sídla, by měl soud v okamžiku, kdy se této skutečnosti dozví, vyzvat k doložení právního důvodu užívání eventuálně k přemístění sídla. Pokud by k nápravě nedošlo, mohl by soud podle § 29 odst. 6 ObchZ nařídit likvidaci. Další navrhované změny se týkají např. likvidace prázdných společností, zveřejňování podpisových vzorů v obchodním rejstříku atd. Prvé čtení proběhlo dne 10. 5. 2011, účinnost je navržena na

Předpokládá se, že v rámci pozměňovacích návrhů bude do novely ObchZ (sněmovní tisk 310) začleněno také umožnění Původně se předpokládala novelizace ustanovení § 134 a 192 ObchZ, podle kterých jednatelé resp. představenstvo zabezpečují obchodní vedení. Nakonec bude pravděpodobně navrženo vložení nového § 66d, který by měl umožnit pověřit obchodním vedením i členy představenstva v samostatném (např. pracovněprávním) vztahu s tím, že tímto pověřením by se jednatel (člen představenstva) nezbavoval své odpovědnosti z povinnosti řádného hospodáře a mzdu by schvalovala valná hromada. Obdobná úprava byla začleněna i do návrhu zákona o obchodních korporacích, který vláda schválila dne 18. 5. 2011.

Otázka souběhu funkcí začala být diskutována a legislativně řešena z důvodu medializace rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 3 Ads 119/2010 - 58 z prosince loňského roku. Byť se jedná o velice specifický případ (specifické byly jak okolnosti celého případu, tak odborná úroveň argumentů, které byly proti neuznání účasti na nemocenském pojištění vysloveny) a použití jeho závěrů v běžné praxi (nedochází-li k zneužívání pracovních poměrů) nepřichází ve veřejném právu příliš do úvahy, závěr NSS je jednoznačný a obecně nebezpečný - pracovní poměr ředitele, který je jednatelem, je neplatný a nezakládá účast na nemocenském pojištění. Toto bylo potvrzeno již i Ústavním soudem, který 21. 4. 2011 usnesením III. ÚS 184/11 odmítl ústavní stížnost podanou v dané věci.

K otázce souběhu funkcí se vyjádřilo na jednání Koordinačního výboru dne 23. 2. 2011 - 1. část (příspěvek 327/23.02.11 - Mzdové náklady členů statutárních orgánů obchodních společností a družstev v případech tzv. souběhu výkonu funkce a pracovního poměru). K otázce se vyjádřilo i a Postoj státní správy lze charakterizovat tak, že v běžných případech nebude pracovní poměr jednatelů či členů představenstev sjednaný na funkci ředitele apod. nijak zpochybňován. Pokud by však v konkrétním případě argument neplatného pracovního poměru potřebovala (např. pokud by se jí nelíbila daňová optimalizace využívající stropů pro pojistné), mohla by argument neplatnosti pracovního poměru použít. Prohlášení veřejné správy je tedy uklidněním pro většinu společností, nicméně lze více než doporučit, aby byla otázka odměňování jednatelů a členů představenstev a jejich eventuální pracovní vztahy upravena nezpochybnitelným způsobem, aby byly odměny schváleny valnou hromadou atd.