Datová schránka

OSVČ byla zřízena datová schránka, ale není moc zběhlá v jejím používát. Může podat daňové přiznání elektronicky z portálu daňové správy a pak zanést na podatelnu podepsaný e-tiskopis? Nebo musí poslat přiznání tou svojí datovou schránkou? 

Když s. r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 dne 26. 3. 2024 přes datovou schránku, stačí, když daň z příjmu právnických osob zaplatí do 2. 5. 2024?

Může fyzická osoba, která má ze zákona zřízenou datovou schránku (je OSVČ s přerušenou živností), podat „beztrestně“ daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2023 „papírově“, pokud nemá žádné příjmy z podnikání (má jenom závislou činnost a nájemné)?

Při studiu recentní judikatury mě zaujalo několik rozsudků, které buď řešily netradiční spor, nebo přinesly zajímavé a důležité myšlenky. Tyto řešené oblasti vám popíšu a srozumitelně okomentuji. Zajímají vás odpovědi na otázky typu: Má právo daňový subjekt na povolení obnovy řízení, pokud účetní daňového subjektu zanedbávala své pracovní povinnosti a daňový subjekt nijak neinformovala o písemnostech doručených v datové schránce? Jaký je daňový rozdíl mezi poskytnutím nájmu a poskytnutím ubytovací služby u DPH? V případě, kdy dodavatel daňového subjektu zahrne uskutečněná plnění do svého kontrolního hlášení na DPH, může správce daně i přesto zpochybnit poskytovatele těchto plnění? Zanikne podvod na DPH, pokud dojde k plné či částečné úhradě chybějící daně? Jsou platební výměry vydané správcem daně nezákonné, pokud dojde k projednání zprávy o daňové kontrole až v rámci odvolacího řízení? Pokud ano, tak doporučuji přečíst si následující řádky.

V tomto příspěvku se budu zabývat elektronickou komunikací s různými institucemi při zpracování účetnictví, daní a mzdové agendy, tj. možnostmi zasílání různých písemností a dat (daňových přiznání, přehledů, hlášení atd.) v elektronické podobě při každodenní práci v účetnictví.

Primárně je na účastníku řízení, aby sledoval, zda jeho advokát plní řádně své úkoly plynoucí ze zastoupení. Zanikne-li však zástupci účastníka oprávnění působit jako advokát, je třeba, aby měl účastník přiměřený prostor zvolit si advokáta jiného, anebo zůstat nadále bez zastoupení, je-li to podle procesního práva přípustné. V souvislosti s ukončením činnosti advokáta může vyvstat také otázka ustanovení či určení zástupce advokáta. Proto je třeba, aby soud, zjistí-li znepřístupnění datové schránky advokáta, učinil potřebné kroky k zjištění, zda a případně jak se postavení advokáta změnilo. Může tak učinit zejména nahlédnutím do evidence advokátů vedené Českou advokátní komoru či dotazem přímo u advokáta nebo jeho zástupce, je-li takový zástupce soudu znám. Na výsledky svého zjištění má soud adekvátně procesně reagovat. NSS proto v rozsudku čj. 2 Azs 258/2015-20 uzavřel, že pokud soud zjistí, že datová schránka advokáta je znepřístupněna, má vyvinout snahu ke zjištění důvodu znepřístupnění. Pokud tak neučiní a doručuje do sídla advokáta, dopustí se zásadního procesního pochybení, které může vést k nezákonnému rozhodnutí ve věci samé. Výše shrnuté závěry lze přitom užít také na řízení před správními orgány. Smysl a účel právní úpravy doručování je shodný v řízení před správním orgánem i před soudem. V obou typech řízení navíc doručování do datové schránky představuje rutinní záležitost. Shodně proto platí, že pokud účastníka řízení zastupuje osoba, která má ze zákona povinnost mít zřízenu profesní datovou schránku (advokát, daňový poradce a další osoby uvedené v § 4 odst. 3 zákona o elektronických úkonech), je znepřístupnění datové schránky varovným signálem pro správní orgán či soud. Znepřístupnění datové schránky advokáta proto mělo žalovaného přimět k ověření, zda zastoupení stěžovatele tímto advokátem nadále trvá a zda vůbec může trvat.

Poplatníkům, kterým byla ze zákona v roce 2023 zřízena datová schránka, zašle Finanční správa do této datové schránky informace pro placení daně z nemovitých věcí na rok 2023. Těmto poplatníkům proto již nebude Česká pošta doručovat složenku (poštovní poukázku A).  

V úvodníku tohoto dubnového vydání vám opět přinášíme novinky ze světa účetnictví a daní za uplynulý měsíc. Zaměříme se zejména na další z řady informací Finanční správy k problematice povinnosti podat daňové přiznání elektronicky v souvislosti se zřízením datové schránky ze zákona, neboť finanční úřady na základě své aktuální zkušenosti avizují, že ne všechny dotčené osoby novou povinnost v praxi zaznamenaly či ji správně aplikují. Následně ve zkratce zmíníme Informaci GFŘ k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb, zařazení Ruska mezi nespolupracující jurisdikce či upozorníme na rozesílání podvodných SMS, které se snaží působit dojmem, že jsou odesílány oficiálními orgány Finanční správy.

Od 1. 1. 2023 došlo k významnému rozšíření okruhu osob, kterým byla ze zákona zřízena datová schránka. Tento krok má zásadní dopady v oblasti doručování ze strany orgánů veřejné moci této skupině osob.

Spolupracující osoba zřejmě nebude mít datovou schránku vystavenou povinně? V případě, že si ji nezřídí sama, budeme její daňové přiznání podávat v papírové formě a přiznání podnikatele, se kterým spolupracuje, budeme podávat ze zákona elektronicky? Ten samozřejmě údaje k datové schránce obdržel. Přehledy na sociální a zdravotní pojištění se u spolupracující osoby bez vlastní datové schránky musí podat také v papírové formě? 

1) OSVČ začala podnikat od r.2023. Byla jí zřízena datová schránka ze zákona. Nyní bude podávat daňové přiznání za rok 2022, kde má pouze příjmy ze závislé činnosti v par.6 ZDP. Musí podat daňové přiznání elektronicky? 2) Jiná OSVČ má přerušené podnikání. Byla jí zřízena datová schránka ze zákona. Nyní podává daňové přiznání za rok 2022, kde má pouze příjmy ze závislé činnosti v par.6 ZDP. Musí podat daňové přiznání elektronicky?

Téma datových schránek je v poslední době velmi frekventované, to díky novele zákona č. 300/2008 Sb., který přinesl povinné zřizování datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám. V obou případech je impulsem pro zřízení datové schránky záznam v jednom ze základních registrů – registru osob. Dochází tak k podstatnému zvýšení počtu datových schránek, odhady uvádějí, že jich bude nově zřizováno více než dva miliony. Se zpřístupněním datové schránky je ale spojena i povinnost daňová, resp. je stanoveno, že pro vybraný okruh podání musí být použita elektronická forma. Otázkou, na kterou dají následující řádky odpověď, je, jestli může být datová schránka nápomocna při splnění této povinnosti a pokud ano, jakým způsobem.

Fyzické osobě, která má již 2 roky pozastavené podnikání, byla ze zákona zřízena datová schránka. Je tato osoba povinna podat daňové přiznání jen přes datovou schránkou, pokud příjmy, ze kterých podává daňové přiznání plynou pouze ze závislé činnosti? Nebo lze podat přiznání i v listinné podobě (datová schránka je zřízena na IČO a nikoli na rodné číslo). Podnikající fyzické osobě ke dni sestavení daňového přiznání ještě nebyla zřízena datová schránka, ale tato datová schránka bude zřízena mezi okamžikem sestavení daňového přiznání a jeho podáním, je nutno přiznání podat datovou schránkou?

Ustanovení § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech, stejně jako § 45 odst. 4 daňového řádu , § 24 odst. 1 správního řádu , § 49 odst. 4 o. s. ř. a § 64 odst. 4 trestního řádu , je tedy třeba vykládat tak, že úložní doba podle těchto ustanovení (i její elektronický ekvivalent při doručování do datové schránky) končí podle pravidel pro lhůty upravených příslušnými procesními řády. Doručuje-li se dokument při správě daní, je proto pro oblast doručování do datové schránky rozhodný § 33 odst. 4 daňového řádu , podle něhož, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny. Rozšířený senát nad rámec argumentačně nezbytného dodává, že s ohledem na požadavek právní jistoty, jehož součástí je i zásada, že podobné právní instituty mají být vykládány pokud možno podobně, platí výše uvedené pravidlo i pro doručování veřejnou vyhláškou či vyvěšením na úřední desce (zejm. § 49 odst. 3 daňového řádu , § 25 odst. 2 věta třetí správního řádu , § 42 odst. 4 s. ř. s. a § 50l odst. 1 o. s. ř. ).

Jsem aktivní OSVČ, obdržel jsem přihlašovací údaje do datové schránky a zaktivoval jsem si datovou schránku. V jakém formátu mám odeslat: a) DPFO na FÚ - formát PDF, anebo musím ve formátu XML; b) přehledy za rok 2022 pro OSSZ a VZP mohu odeslat ve formátu PDF přes datovou schránku?

V souvislosti s rozšířením okruhu osob, kterým se datové schránky zřizují „automaticky“ (resp. bez ohledu na vůli osoby, které je datová schránka zřizována) ze zákona, ke kterému došlo k 1. lednu 2023 novelizací zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, může především u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) dojít k nejasnostem při podávání daňových přiznání a k chybnému podání (listinnou namísto elektronickou formou). 

Začátek roku 2023 představuje pro řadu daňových subjektů významné rozšíření datových schránek zřízených ze zákona. Podnikající fyzické osoby (například živnostníci, ale i další osoby samostatně výdělečně činné jako lékaři, architekti), ale i nepodnikající právnické osoby (například spolky, sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek) tak budou mít automaticky zřízenou datovou schránku a tuto datovou schránku nebude možné znepřístupnit. Datová schránka je užitečný nástroj v oblasti digitalizace, ale její zřízení také znamená řadu důsledků a povinností v oblasti správy daní, které musí daňový subjekt znát. Zejména se jedná o skutečnost, že správce daně bude doručovat veškeré písemnosti do datové schránky a daňová přiznání bude nezbytné podávat elektronicky. Tento příspěvek upozorňuje na důležitá pravidla pro datové schránky v rámci správy daní a problematika je také vysvětlena na několika praktických příkladech.

V úvodníku tohoto únorového vydání se zaměříme zejména na nový pokyn Generálního finanční ředitelství D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů , nahrazující stávající pokyn D-22. Nový pokyn sice neobsahuje zásadní změny v aplikaci zákona o daních z příjmů , obsahuje spíše některá upřesnění stávající legislativy, nicméně jeho nové pasáže tak mohou být užitečné i pro každodenní praxi. Následně zmíníme také informaci Finanční správy ve vztahu k písemnostem doručovaným datovou schránkou.

V souvislosti se zaváděním datových schránek podnikatelům na IČ, bych se chtěla zeptat, zda tuto datovou schránku může používat i spolupracující osoba k odesílání tiskopisů souvisejících se společným podnikáním (daňové přizání, formuláře na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu).

Nejvyšší správní soud vydal v průběhu loňského roku rozsudek, kterým se od 1. ledna 2023 mění doručení fikcí do datové schránky. Jedná se o příznivější úpravu pro příjemce datových zpráv, tedy běžné občany i daňové poplatníky, jimž se takto prodlouží lhůta automatického doručení datových zpráv, které si uživatel dosud neotevřel.