Inspekce práce

S účinností od 1. 4. 2019 došlo k malé novele zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, která do daňového řízení výslovně zakotvila princip zákazu zneužití práva. Není to sice převratná novinka, neboť daný princip bylo možné dovozovat z obecných právních zásad našeho právního řádu. Nicméně finanční správa si od ní slibuje mj. usnadnění posuzování tzv. zastřeného pracovněprávního vztahu známého širší veřejnosti pod mediální zkratkou švarcsystém. Některé praktické poznámky ke švarcsystému obsahuje tento článek.

Dne 1. 4. 2017 z větší části nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti “), a některých dalších zákonů. Ve Sbírce zákonů byla publikována pod číslem 93/2017 Sb. (dále jen „novela“).

Od 1. ledna 2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o zaměstnanosti“), která posunula „švarcsystém“ za hranice výkonu legální práce a významně zpřísnila postihy za jeho využití. Novelizace zákona o zaměstnanosti souvisí s novelou zákoníku práce (ZP), kterou se upřesňuje pracovněprávní definice závislé práce. Ve smyslu novely zákona o zaměstnanosti je od 1. ledna 2012 považován „švarcsystém“ za výkon nelegální práce a zvýšily se sankce za nelegální práci. Cílem nové legislativní úpravy byla snaha o vymýcení rozšířeného používání švarcsystému posílením odstrašujícího účinku hrozících sankcí. Na druhé straně je však švarcsystém výhodným systémem odměňování spolupracujících fyzických osob, a to na straně zaměstnavatele, který není povinen hradit pojistné na veřejnoprávní pojištění, tak i na straně zaměstnance, který hradí nižší daň z příjmů (pokud aplikuje výdajový paušál), a tím často i nižší pojistné na veřejnoprávní pojištění. Bohužel se neudála žádná legislativní změna v oblasti sbližování nákladovosti závislé práce a činnosti osob samostatně výdělečně činných (dále „OSVČ“).