Investiční strategie

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákonů vztahujících se na podporu spoření na stáří. Jednak jde o zákon o daních z příjmů , zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o podnikání na kapitálovém trhu , zákon o doplňkovém penzijním spoření ad. V článku si uvedeme stěžejní změny vztahující se ke změnám ve státní podpoře penzijního spoření, a především se zaměříme na zásadní změny týkající se daňové podpory produktu spoření na stáří.

V první části našeho příspěvku jsme se zabývali problematikou desítek ukazatelů, které zobrazují ekonomickou realitu. Některé ukazatele jsou velmi složité a jejich konstrukce vyžaduje i několikateré matematické operace. Přesto nelze pro hodnocení výkonnosti a úspěšnosti využít jenom tyto, byť složité ukazatele, každý finanční analytik má obvykle svůj vlastní soubor několika ukazatelů, kterými posuzuje stav i vývoj firmy. Vesměs se však jedná o ukazatele, které zobrazují pouze minulost. I kdyby se jednalo o velké soubory ukazatelů, většina těchto souborů vesměs neumožňuje predikovat budoucnost. Určitou naději v poměrně široké škále metod zachycujících pouze minulost, představuje metoda BSC, jejíž název již sám o sobě naznačuje, že do posuzování výkonnosti firmy jsou zahrnovány právě ukazatele, které predikují budoucnost. Právě zobrazení stavu a vývoje hybných sil firmy činí z této metody ojedinělou a originální metodu pro hodnocení výkonnosti a úspěšnosti firem.

Hodnocení ekonomické reality je často problém. Stejně jako i v jiných oborech se k tomu používají ukazatelé, v našem případě ukazatelé ekonomiky. Těch jsou stovky. Které z nich jsou vhodné, přiměřené a dostačující? Kdysi se uvádělo, že komplexním ukazatelem je zisk, zohledňuje na jedné straně vynaložené náklady, na straně druhé dosažené výnosy. Co je to však zisk? Je to matematický rozdíl mezi výnosy a náklady, tedy mezi právem na úhrady a povinností platit, tj. rozdíl mezi dvěma skupinami práv.

V nejnovějších článcích vás provedeme problematikou stálé provozovny a rozebereme podmínky posečkání daně. Zařazujeme také hodnotící příspěvek, který se zamýšlí nad tím, nakolik byl počin zvaný daňový řád vlastně úspěšný – a to v souvislosti s nadcházejícím 10letým výročím tohoto kodexu.

V pokračování exkurze do základů investičního rozhodování se zaměříme na popis rizik finančních investic a klasifikaci finančních trhů.

Náš článek uvádí čtenáře do problematiky investování, strategie investování, druhů investic, zejména finančních investic a jejich dopadu na prosperitu nebo naopak na úpadek ekonomického subjektu. Jsou zde vysvětleny rozdíly mezi reálnými a finančními investicemi. Dále se věnujeme stručnému popisu funkce cenných papírů, jejich rozdělení podle podoby, převoditelnosti a formy. Cenné papíry představují hlavní druh finanční investice. Cenný papír jako nositel hodnoty s sebou nese investiční, spekulační a cirkulační funkci. V druhé části příspěvku se zamýšlíme nad kritérii investičního rozhodování a uvádíme výpočty budoucích výnosů. Tento článek si klade za cíl přispět k lepší orientaci ve sféře financí, finančního investování, schopnosti vypočítat si možné dopady investic, stanovit si základní finanční parametry jako je výnosnost, riziko a likvidita pro finanční a investiční rozhodování.

Základní finanční otázkou je, jak generovat peníze. Možností není mnoho, alespoň těch legálních. Ostatně jsou v paragrafovaném znění, s výjimkou důchodů, obsaženy v daňovém přiznání, resp. již primárně v zákoně o daních z příjmů (§ 6 až 10). Následně po získání peněz vyvstává druhá, složitější, otázka, co potom s nimi. Někdy to problém není, mnozí lidé žijí od výplaty k výplatě a řeší spíše tu otázku prvou. Avšak otázka, co s penězi, je otázkou zcela zásadní a řeší ji často všechny ekonomické subjekty – počínaje domácnostmi, přes firmy, správní či samosprávné celky, vesnice, města, kraje, státy, ekonomické integrace či nadnárodní instituce, prostě občas všichni. Na první pohled se ani tento problém nezdá být složitým.