Krátící koeficient

Naše společnost provozuje 2 samostatná, účetně oddělená střediska. V prvním středisku provozuje mateřskou školku (plnění osvobozené bez nároku na odpočet dle §57, odst. 1, písm. h) Zákona 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH)). U plnění přijatých na vstupu v tomto středisku není nárok na odpočet DPH, proto odpočet neuplatňujeme. Ve druhém středisku společnost provozuje základní školu (plnění osvobozené bez nároku na odpočet dle §57, odst. 1, písm. e) ZDPH) a zároveň poskytuje dodání služby do 3. země (plnění dle §67 ZDPH s plným nárokem na odpočet z přijatých zdanitelných plnění). Zde je tedy třeba počítat nárok na odpočet DPH z přijatých plnění, které souvisí s poskytovaným plnění na výstupu pro toto středisko (např. nájem budovy, spotřeba médií) v krácené výši dle §76 ZDPH. Přijatá plnění, společná pro obě střediska, nejsou. Jak správně vyplnit přiznání k DPH, abychom správně vypočítali krátící koeficient pouze z plnění přijatých na druhém středisku bez vlivu uskutečněných plnění na prvním středisku? Při striktním dodržení znění ZDPH je výpočet ovlivněn i plněními na výstupu z prvního střediska, u kterých nelze uplatnit DPH u přijatých plnění na vstupu. Případně je možné do nároku na odpočet pomocí koeficientu zahrnout i přijatá plnění na prvním středisku? 

Firma poskytuje auta zaměstnancům pro firemní i soukromé účely. Zaměstnanci je do mzdy přidán nepeněžní příjem ve výši 1 % z hodnoty vozidla. PHM se zaměstnancům fakturují. Náklady na opravy, náhradní díly atd. se krátí v poměru 80 % ku 20 %. Jak postupovat v případě AD blue, které je součást PHM, ale není zaměstnancům fakturováno? Má být také kráceno DPH na vstupu, jako je tomu u oprav atd.?

Firma bude pořizovat elektroauto na úvěr. Auto bude sloužit k firemním účelům z 80 % a 20 % k soukromým účelům. Do majetku pro účely odpisování bude vstupovat pořizovací cena +20% neuplatněného DPH. Jak postupovat v případě, že na konci roku zjistíme, že zaměstnanec používal auto pro soukromé účely z více než 20 %? Je zde tolerance +-10 %? Jak postupovat, když bude mít skutečný poměr 40 % - musím zohlednit i DPH, které jsem si tedy při pořízení uplatnila ve výši 20 % a vrátit např. 20 % ještě dodatečně (myšleno 40 % skutečně - 20 % původně)? Bude postup krácení shodný jak v případě pořízení automobilu na leasing, tak na úvěr? Krátíme také náklady na opravy, pneumatiky. Nabíjení bude probíhat ve firmě i doma u zaměstnance. Jakým způsobem vypočítat náhradu za elektřinu? Množství el. energie spotřebované ve firmě zjistíme dle odečtu elektroměru. Množství ujetých km dle knihy jízd. Lze spotřebu u zaměstnance dopočítat pomocí spotřeby uvedené v technickém průkazu a celkovým množstvím ujetým km dle knihy jízd? Příklad: Zaměstnanec vykázal 300 km ujetých pracovně, spotřeba je dle technického průkazu 127 Wh na 1 km, tedy 0,127 kWh na 1 km (tj. 12,7 kWh/100 km), což je při 300 ujetých km celkem 38,1 kWh. Zaměstnanec u zaměstnavatele dobil přes „chytrý“ wallbox 30,48 kWh. Zbytek energie musel dobít jinde, v tomto případě v domácnosti. Vzhledem k tomu, že není dostupný systém, který by měřil spotřebu energie, vychází se z průměrné spotřeby uvedené v technickém průkaze. Pokud od celkových 38,1 kWh odečteme 30,48 kWh nabitých v práci, pak na domácnost vychází nabití 7,62 kWh. K domácímu dobíjení například využijeme referenční cenu pro rok 2021 ve výši 5,0 Kč za 1 kWh, takže zaměstnanec má právo od zaměstnavatele nárokovat proplacení 38,1 Kč. My bychom použili referenční cenu pro r. 2024. Můžeme následně ve faktuře za ujeté soukromé km zohlednit částku za nabití auta doma, a dát tedy k úhradě pouze rozdíl? Jaké jsou případně další daňová a účetní úskalí v oblasti referenčních elektrovozidel?

Podnikatel, FO, plátce DPH, pořídil v roce 2018 osobní automobil a vložil jej do obchodního majetku. U tohoto majetku uplatnil nárok na odpočet DPH ve výši 80 % (používal ho částečně pro soukromé účely – 20 %). V roce 2024 se rozhodne darovat automobil dceři. Je správná úvaha, že při vyřazení automobilu (darování) má povinnost odvést DPH z odhadní ceny (obvyklá cena dle posudku např. autobazaru), přičemž odhadní cena již obsahuje DPH (odhad např. 121 000 Kč, DPH 21 000 Kč, odvod DPH bude 80 % z této částky, tj. 16 800 Kč)? Na dani z příjmu nevznikají žádné ze stran (dárci ani obdarované) žádné daňové povinnosti. V případě, kdy podnikatel není účetní jednotkou a ani nevede daňovou evidenci (automobil nebyl zařazen v obchodním majetku), ale uplatňuje výdaje procentem z příjmů, při darování automobilu po uplynutí 5leté lhůty od jeho pořízení, nemá povinnost odvést DPH a rovněž mu neplynou žádné daňové povinnosti na dani z příjmu?

Je možnost uplatnit paušální výdaj 5 000 Kč, pokud auto je 100% pro firemní účely, a pokud i pro soukromé účely, tak je paušál 4 000 Kč a odpisy 80 %? Jde o jednočlené s. r. o., kde je jediný jednatel a jediný společník, zároveň je zaměstnancem na hlavní pracovní poměr a firemní auto používá jej zaměstnane, takže má ve mzdě 1 % VC auta. Je možné uplatnit paušální výdej 4 000 Kč podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP?

Firma občas poskytne půjčku, z níž jí dle smlouvy plyne nárok na úroky vypočítané vždy k 31. 12. Jak se promítnou tyto nároky v krátícím koeficientu pro DPH dle § 76 zákona o DPH? Bude se jednat o osvobozená plnění a do jakého řádku DPH se uvádí?

Musíme krátit vstup DPH u firemního vozidla používaného i k soukromým účelům i v případě, že řešíme pojistnou událost, kterou jsme nezpůsobili a jen ji ešíme skrze naší pojišťovnu? Pojišťovna účastníka, který způsobil dopravní nehodu, řešení pojistné události prodlužuje, proto jsme přistoupili k řešení přes naši pojišťovnu, tedy faktura je vystavena na naši společnost a tuto by nám měla pojišťovna uhradit v plné výši, ale samozřejmě bez DPH. Vozidlo bylo před i po pojistné události používáno pro soukromé i služební účely, po celou dobu bylo pojízdné. Poškozen byl pouze nárazník a zadní dveře, ale vzhledem k dnešním cenám vozidel stála oprava 55 000 Kč.

S. r. o. provozuje běžnou činnost s plným nárokem na odpočet DPH a do toho loni koupilo byt k pronájmu občanům-osvobozené plnění bez nároku. Spočítali jsme zálohový koeficient, celý rok ho používali a v posledním daňovém přiznání vypočetli vypořádací koeficient. Byl 97 %, takže po zaokrouhlení dle § 76 odst. 5 činí 100 %. Letos se ale pořídil druhý byt a začal pronajímat i ten. Máme dál používat starý vypořádací koeficient z 12/2023 ve výši 100% i když se změnili podmínky (místo jednoho bytu dva, nebo můžeme vypočíst nový zálohový koeficient podle změněných podmínek 91 % a použít ten?

Společnost má zálohový koeficient na DPH z důvodu osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Osvobozené plnění bez nároku na odpočet jsou úroky z poskytnutých půjček. Nyní společnost pořizuje vozidlo, které bude používat pro svoji ekonomickou činnost. Musí DPH z nákupu vozidla krátit zálohovým koeficientem? 

Pro osobní automobily kategorie M1 nově platí limitovaná výše daně na vstupu v částce 420 000 Kč. Ta se týká nejen odpočtu při nákupu, ale ovlivňuje i možnost odpočtu u technického zhodnocení nebo úpravu odpočtu při prodeji takového vozu. Limitaci se nevyhnou ani automobily pořizované formou finančního nebo operativního leasingu. Pozor je třeba dát u vozů pořizovaných z EU, u nichž plátce zaplatil již v roce 2023 zálohu.

Pronajímatel na základě nájemních smluv pronajímá byt a kancelářské prostory plátcům a neplátcům DPH. Nájemné bytu a kancelářských prostor neplátcům není zatíženo DPH, nájemné kancelářských prostor plátcům zdaněno je. V rámci roku pronajímatel hradí za nájemníky různé služby (pojištění, daň z nemovitosti, elektřinu, vodu, teplo, údržbu, recepci, úklid, odpad a jiné), které účtuje rozvahově a jednou ročně tyto služby na nájemníky přefakturuje. Při účtování došlých faktur za služby dodržuje detailní pohled na to, za jakého nájemníka/nájemníky je služba poskytnuta a dle toho účtuje položky bez nároku na uplatnění DPH, s možností uplatnění DPH nebo DPH krátí, pokud se jedná o kombinaci služeb pro nájemníky plátce a neplátce DPH. Přefakturace pojištění a daně z nemovitosti pak probíhá ve stejném režimu DPH, ve kterém je nájemné konkrétního nájemníka (bez daně, s daní) a ostatní služby přijaté za nájemníky jsou přeúčtovány v takovém režimu DPH, ve kterém jsou přijaty. To znamená, služby od plátců DPH jsou přefakturovány s daní (plátcům i neplátcům) a služby od neplátců jsou dle §36 odst. 13 zákona o DPH přeúčtovány bez DPH (plátcům i neplátcům), jelikož se nejedná o předmět DPH. Je tento postup správný, pokud vždy dodržujeme podmínku, že na nájemníky přeneseme v součtu maximálně částku přijatou od poskytovatelů služeb, tj. 1:1, nikdy ne více? A je tento postup správný v případě, že pronajímatel má v rámci nemovitosti taktéž kancelářské prostory a dle jeho koeficientu služeb přeúčtuje část těchto položek z rozvahy do svých nákladů, jelikož se jedná o jeho spotřebu?

Plátce DPH, FO, který vlastní bytový dům,(dům je zapsán v katastru jako RD), si nechal na nemovitosti vyměnit výlohu + vchodové dveře do bytového domu (společné prostory do domu). Nemovitost má v obchodním majetku, ve spodním patře má obchod, kde prodává zboží, byty v horních patrech pronajímá pouze neplátcům v §7. Stavební práce na zhotovení výlohy a dveří byly dodavatelem,plátcem, fakturovány v přenesené daň.povinnosti. Byly vystaveny 2 samostatné faktury - tj. na výlohu u prodejny a na montáž/opravu vchodových dveří. Dotaz zní, zda je možno u vyměřené daně použít sazbu sníženou 15%, či na výlohu v prodejně musí být sazba základní 21%, a zda je správně, že u nároku na odpočet pro vchodové dveře bude použit koeficient (společné prostory jak prodejny, tak bytů) a u nároku na odpočet pro výlohu bude uplatněno DPH v plné výši (prodejna uskutečňuje pouze zdanitelná plnění).

Společnost s r. o. má ve svém majetku nebytové prostory a všechny pronajímá plátcům DPH s DPH na výstupu. Nemá žádné osvobozené plnění (nevlastní žádný byt, rodinný dům atd.). V současné době se chystá prodat jednu ze svých pronajímaných nemovitostí, která splňuje podmínky pro osvobození dle § 56 zákona o DPH. Jak by se mělo postupovat v případě dodání této nemovité věci, kterou má společnost v majetku, když v § 76 odst. 4 je uvedeno, že do výpočtu koeficientu se nezapočítávají „dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro svou ekonemickou činnost, to neplatí je-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce". Společnost má ve své hlavní činnosti živnost „Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí". Při případném prodeji tedy by měla být tato případná částka do koeficientu započítána?

Firma s. r. o., plátce DPH se zabývá několika činnostmi: 1) nákup a prodej zboží 2) zprostředkování leasingu a jiného financování obsahující DPH 3) zprostředkování úvěrů (výhradně pro podnikatele). Jedná se o činnost bodu 3) za zprostředkování úvěru si společnost účtuje provizi bez DPH, osvobozenou na základě § 51 zákona o DPH. Veškeré výše uváděné činnost jsou poskytovány pouze pro klienty podnikající, tudíž fyzické osoby na IČO, právnické osoby, pro nepodnikatele nikoli. V předešlých letech se koeficient za celý rok pohyboval na 95%, tudíž k žádnému krácení DPH nedocházelo. Aktuálně vychází vzhledem k nárůstu objemů fakturované provize za úvěry koeficient kolem 82 %. Pro s.r.o. se jedná o dost nevýhodnou záležitost, jelikož bude muset na konci roku zaplatit několik desítek tisíc na DPH navíc. Dotaz je, zda musí společnost tento koeficient používat, když prokazatelně zprostředkovává úvěry pouze pro podnikatele, (fyzické osoby na IČO, s.r.o. a jiné právnické osoby), nepodnikatelům financování vůbec nezprostředkovává. Ale společnost, která provizi hradí trvá na provizi dle § 51 zákona o DPH, tudíž bez DPH. Je nějaká možnost , aby tento koeficient nemusel být používán?

Plátce DPH, s. r. o., vlastní tři budovy. Dvě jsou pronajaty plátcům i neplátcům (budova 1 a 2), a je tedy určitý poměr plnění s/bez nároku (řešíme přes krátící koeficient). Poslední, nová budova 3, má pouze bytové jednotky, a je na ní tedy jen plnění bez nároku na odpočet. Plán je následující: Na budově 1 a 2 budou přijatá plnění s kráticím koeficintem (na konci roku se přepočte). Na budově 3 budou veškerá plnění  bez odpočtu - zde nikdy nebudeme pronajímat s nárokem na odpočet. Na konci příštího roku (pronájem budovy 3 bude až od roku 2024) systém přepočte koeficient. Vezme všechna plnění s nárokem a poměří je proti úplně všem plněním (tedy i nájmům z budovy 3). Tím pádem se poměr zhorší, protože plnění bez nároků bude více. Ale já jsem nikdy odpočet na plnění související s touto budovou 3 neuplatnila. Připadá mi proti smyslu daňové neutrality, aby se zhoršilo procento pro odpočet pro budovy 1 a 2, kde se poměr plnění s/bez nezměnil. Dá se to nějak vyřešit?

Společnost s r. o., plátce DPH, bude zřizovat sídlo v rodinném domě - v katastru nemovitost určená k bydlení. V RD mají trvalý pobyt a bydlí zde manželé - oba jednatelé s. r. o. Firma se zabývá zpracováním dotačních programů. Manžel, majitel nemovitosti, uzavře nájemní smlouvu na pronájem sídla se s. r. o., kde bude uveden souhlas s odpisováním technického zhodnocení nemovitosti a bude zde specifikace využívání prostorů k podnikání - parkování 2× firemí vůz, kanceláře atd. Dům má dvě patra. Horní patro je soukromé a spodní včetně parkoviště a zahrady je využíváno jak soukromě, tak i k podnikání, poměr bychom určili 50 : 50. Společnost s r. o. by technické zhodnocení, opravy nemovitosti krátila z pohledu DPH koeficientem a z pohledu ZDP poměrem 50:50. Jednatel by zdanil dle § 9 příjem z pronájmu, oproti příjmu by uplatnil jako výdaj 50 : 50 odpisy nemovitosti. Vstupní cena bude dle znalce, jelikož je nemovitost starší 5 let? Firma má ještě provozovnu v jiném městě - pronajatý nebytový prostor určený ke styku se zákazníkem. V rodinném domě nedochází k poskytování služeb, ani ke styku se zákazníkem, probíhá zde pouze řízení společnosti a zpracovávání dotačních programů oběma jednateli. Jsou tyto postupy správné?

Klient - plátce DPH - provozuje svou činnosti ve svém bytě. Může si uplatnit poměrnou část nároku na odpočet DPH z faktur na energie a internet, i když doklady nejsou vystaveny na jeho DIČ, pokud nedosahují hodnoty přes 10 000 Kč? 

Firma v roce 2022 uplatňovala 100 % krátící koeficient. Vypořádací koeficient v prosinci 2022 vyšel na 93 %. V přiznání k DPH za 12/2022 byla změna odpočtu na ř. 53 - 1 531 Kč. Nyní nám účet 343 nesedí o tuto částku. Je možné ji zaúčtovat 343/501? Účet 343 vedeme analyticky.

Společnost s r. o. (stavební firma) v rámci své činnosti realizuje první developerský projekt výstavby bytového domu – dokončení (kolaudace) v 5/2022, kdy stavba bytového domu probíhá na klíč ze strany jiné stavební firmy. Pozemky s. r. o. vlastní od roku 2016. Společnost se v rámci své stavební činnosti zaměřuje na jiný typ staveb, proto externí dodavatel. Po kolaudaci na základě prohlášení vlastníka byl bytový dům rozdělen na bytové jednotky (v 6/2022), kdy následně některé jednotky byly prodány konečným vlastníkům v režimu zdanitelných plnění a některé jednotky si s. r. o. ponechala ve svém vlastnictví a začala v 7/2022 pronajímat v režimu osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Společnost v rámci dosavadní činnosti uskutečňovala pouze zdanitelná plnění s plným nárokem na odpočet (tj. neaplikovala krátící koeficient), krátící koeficient tak připadá poprvé do úvahy za rok 2022.Dle předběžného odhadu s ohledem na hodnotu zdanitelných plnění a hodnotu osvobozených nájmů za rok 2022 vyjde vypořádací koeficient nad 95 %, tj. společnost bude mít plný nárok na odpočet. V rámci výstavby bytového domu společnost uplatňovala plné nároky na odpočet (v dané situaci nebylo uvažováno o režimu „majetku vytvořeného vlastní činností“).Dotaz č. 1: Je nutné řešit problematiku „majetku vytvořeného vlastní činností“ dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH i u plátce DPH, který má z roku 2021 vypořádací koeficient 100 % (= zálohový koeficient pro rok 2022) a tedy i k datu zařazení dlouhodobého majetku v 5/2021, u kterého ale připadá do úvahy za rok 2022 krácení nároku na odpočet DPH, kdy výsledný vypořádací koeficient za rok 2022 dle předběžné kalkulace vychází nad 95 % a plátce má tak plný nárok na odpočet DPH? Pokud ano, pak se stejně přiznaná výše daně bude rovnat nároku na odpočet DPH – tzn. nula s nulou. Pro s. r. o. stavbu prováděl jeden generální dodavatel na klíč, pozemek s. r. o. vlastnila od roku 2016 = tj. dle všeho naplnění části podmínek pro aplikaci režimu „majetku vytvořeného vlastní činností“ dle posledních výkladů Finanční správy a judikatury NSS (2 Afs 232/2020-70). Dotaz č. 2: Jaký vliv na nárok na odpočet DPH v rámci uvedeného projektu bude mít rozdělení bytového domu na bytové jednotky na základě prohlášení vlastníka (v 6/2022), kdy některé jednotky budou použity ke zdanitelným plněním (prodej) a některé k osvobozeným plněním bez nároku na odpočet (nájem). Tj. jak bude zohledněno použití některých jednotek k osvobozeným nájmům? Napadají mne 2 varianty, z nichž jedna má oporu v zákoně o DPH (varianta č. 1) a druhá (varianta č. 2) nikoliv. Uvedené varianty zahrnují pouze první rok zařazení dlouhodobého majetku do užívání – tj. rok 2022.1. varianta – nárok na odpočet bude řešen dle § 76 zákona o DPH, tj. v režimu krácení. V případě aplikace „majetku vytvořeného vlastní činností“ mělo být přiznáno v 5/2022 a ve stejném měsíci nárok na odpočet ve výši přiznané daně. V měsíci 12/2022 pak propočet vypořádacího koeficientu dle předběžné kalkulace vypořádací koeficient za rok 2022 bude nad 95 %, tj. plný nárok na odpočet. Uvedené tak znamená, že s ohledem na výši vypořádacího koeficientu bude mít s. r. o. plný nárok na odpočet z titulu výstavby, jelikož plátce DPH má pouze 1 krátící (vypořádací) koeficient a ten v daném případě bude nad 95 %.2. varianta – na základě rozdělení bytového domu na bytové jednotky (dle Prohlášení vlastníka) bude nutné z pohledu DPH rozdělit přijatá plnění v rámci výstavby na jednotlivé jednotky (např. dle kritéria podlahové plochy) a u jednotek pronajatých v režimu osvobození bez nároku na odpočet DPH bude nutné vrátit část uplatněného nároku na odpočet v plné výši připadající na pronajatou jednotku. Pro tuto variantu nenacházím oporu v zákoně o DPH, jelikož § 75 zákona o DPH (poměrný koeficient) se týká situace, kdy je přijaté plnění použito jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely – v našem případě tyto podmínky naplněny nejsou, jelikož oba případy představují uskutečněné plnění v rámci ekonomické činnosti (zdanitelné a osvobozené bez nároku na odpočet).

Realitní kancelář plátce DPH poskytuje zprostředkovatelské služby. V minulosti koupila a obratem prodala byt jako osvobozené plnění od DPH. O této transakci bylo účtováno jako o zásobách - nákup a prodej. Také před lety koupila pozemek, který účetní zachytila podobně jako ten byt - jako zásobu. Proběhla tam nějaká studie, byl i záměr stavět a pak rozprodat byty, ale nakonec pozemek po 4 letech prodává ještě jako „nestavební“ bez DPH. Dle mého je velice nevýhodné a také asi nesprávné posuzovat pozemek jako „zásobu“, když již několik let je ve vlastnictví společnosti, byť na účtu 112, řádně se platí daň z nemovitosti. Pro potřeby DPH se jeví jako velice výhodné ho „reklasifikovat“ na majetek 031 a v DPH ho uvést do řádku 51, a tím pádem nekrátit koeficient. Bojím se, aby finanční úřad toto přeúčtování na majetek a z toho plynoucí „DPH výhodu“ nevnímal jako účelové obcházení krácení koeficientu následující rok. Mohu požádat o názor?