Lhůty

Nárok na odpis DPH před registrací k DPH a zásady rovnocennosti a efektivity Ing. Jan Rambousek, LL.M., daňový poradce Článek 184 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006...

Spolek, veřejně prospěšný poplatník, má jen příjmy z členských příspěvků dle stanov. Všechny činnosti, které dělá, jsou pro členy, a hrazeny z členských příspěvků. FÚ chce rozdělení příjmů a výdajů dle činností, což vlastně nelze. Spolek podával každý rok DPPO, i když nemusel. Jak je to s daňovou kontrolou, pokud přiznání nepodá? Počítá se lhůta pro kontrolu?

Je možný tento postup správkyně daně k poskytnutí informací? A pokud není, jaké je možné odvolání a jak má správkyně i firma postupovat? Správkyně daně zavolá na kontakt na podaném přiznání k dani z přidané hodnoty, kde vznikl odpočet daně a žádá o zaslání faktur dokazující odpočet. Kontakt jí oznámí, že faktury jí zašle, ale je nemocný a není v kanceláři. Správkyně se znovu ozve druhý den dopoledne formou SMS s tímto oznámením „Dobrý den, pokud mi do hodiny nepošlete zdůvodnění a 3-4 faktur k nadměrnému odpočtu DPH firmy XY za srpen, budu muset předat vedení neúplné podklady s informaci, že neposkytujete součinnost.“

Tuzemský daňový systém upravuje lhůtu pro stanovení daně v § 148 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “), která je označena za prvek právní jistoty jak pro daňové subjekty, tak pro správce daně. Jedná se o vymezení lhůty, v níž na jedné straně vzniká daňovému subjektu povinnost daň tvrdit a hradit, a event. dodatečně upravovat výši deklarované daně tak, aby tato byla tvrzena ve správné výši (a tedy aby došlo k naplnění zásady dle § 1 odst. 2 DŘ ). Na druhé straně je v této lhůtě umožněna kontrola deklarované daňové povinnosti ze strany správce daně. Uplynutí této lhůty se může jevit jako přínos zejména pro daňový subjekt, jelikož jeho daňová povinnost již nemůže být kontrolována, a tedy ani zpochybňována správcem daně. S výhradou ingerence trestního práva platí, že lhůta pro stanovení daně neběží déle než 10 let dle § 148 odst. 5 DŘ od termínu pro podání řádného daňového přiznání. Může však nastat situace, kdy uplynutí lhůty jde poplatníkovi k tíži, jelikož tento by rád napravil svoji původně nesprávně deklarovanou daňovou povinnost, protože mj. stále odpovídá za trestný čin zkrácení daně dle § 240 zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník (dále jen „TrZ“). Systematika lhůty pro stanovení daně dle daňového řádu však v tento moment situaci spíše komplikuje. Daňový řád tuto situaci upravuje v § 148 odst. 7, provedení ovšem považuji za nešťastné. V tomto článku vysvětlím důvody, proč bych jako advokát nikdy nedoporučil klientovi dle tohoto ustanovení postupovat a jaký způsob postupu považuji v těchto situacích za nejefektivnější. Není pak předmětem tohoto článku polemika o problematice účinné lítosti u daňových trestných činů, což je téma na samostatnou publikaci.

Článek 90 směrnice 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že prekluzivní lhůta pro podání žádosti o snížení základu DPH začíná běžet od okamžiku, kdy je zřejmé, že pohledávka nebude zaplacena, což musí být prokázáno daňovým orgánům.

Pokud je podáno dodatečné daňové přiznání za období 5/2022 a za období 10/2023 s datem zjištění 15. 3 .2024 na zvýšenou daňovou povinnost, do kdy se prodlouží lhůta pro doměření daně u jednotlivých období 5/2022 a 10/2023?

Poplatník podal 24. 4. 2024 dodatečné DPH za 2/2024. Jedná se o snížení daňové povinnosti. Do kdy správce daně by měl DPH zaregistrovat na portále DIS+? Prozatím tam nic není. Vrátí finanční úřad daný přeplatek vycházející z dodatečného DPH automaticky, nebo je potřeba zažádat o tuto vratku? Poplatník nic správci daně na daních nedluží. 

Když poplatníci podají daňové přiznání, přiznanou daň zaplatí a správce daně jim vše odsouhlasí svým rozhodnutím, mnozí poplatníci poté nabydou dojmu, že mají vše za sebou. Záhy se však přesvědčí o platnosti citátu, dle kterého je v daních možné úplně všechno, a setkají se poté s tím, že správce daně nazná, že tito jsou povinni uhradit daň ve vyšší částce, a proto je vyzve k podání dodatečného daňového přiznání. Poplatníci se však často neztotožní s povinností tvrzenou správcem daně, neboť naopak mají za to, že jim nevznikla povinnost opětovně tvrdit daň a tuto posléze uhradit ve vyšší částce. V těchto případech váhají, jakým způsobem je možné tuto skutečnost sdělit správci daně. Cílem tohoto článku je zodpovězení této otázky. 

Právnická osoba si nepožádala o vrácení přeplatku na DPPO a k datu 1. 1. 2024 se ve své daňové schránce dozvěděla, že byl přeplatek v řádu tisíců převeden do státního rozpočtu a o přeplatek přišla dle § 160a daňového řádu - Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu. Existuje ještě nějaká možnost získat převedený přeplatek zpět?

Fyzická osoba, občan nepodnikatel, prodal koncem roku 2023 pozemek, v roce 2023 obdržel pouze zálohu a zbytek kupní ceny bude doplacen až 5/2024. Současně v prosinci 2023 sepsal kupní smlouvu na nákup rodinného domu. Kdy má se hlásit, že obdržené finanční prostředky použije na nákup nemovitosti pro vlastní bydlení, a to do lhůty pro podání přiznání v roce 2024 nebo až 2025?

V následujícím textu se zaměříme na některé praktické otázky podání daňového přiznání za rok 2023. Věnovat se budeme zejména lhůtám pro podání a způsobům, jak s nimi pracovat, abychom dosáhli optimálního termínu podání daňového přiznání.

Společnost s r. o. zaplatila v březnu a červnu 2023 zálohy na daň z příjmů ve výši 90 000 Kč. V září 2023 dostala vratku přeplatku za rok 2022 ve výši 18 500 Kč. Dále v září a v prosinci 2023 zaplatila zálohu na daň z příjmů ve výši 50 000 a 50 000 Kč. Jakou částku uvedena s.r.o. za rok 2023 do daňové přiznání v 5. oddíle na řádek 1 - částku 280 000 Kč? Sečtou se jednoduše zaplacené zálohy na účtu 341? (přeplatek se do toho počítat nebude, protože již k 31.12.2022 tam byl zůstatek v té částce 21 500 a až zaplacením ze strany FÚ v roce 2023 se to srovnalo). Je tento postup správný? 2) Mají nějaký vliv na zpracovaní přiznání zaplacené zálohy na účtu 314? 3) Mají vliv na přiznání nějaké pohyby na účtu 342? Např. z důvodů přeplatku z ročního zúčtování daně za rok 2022 (přeplatek došel až v lednu 2024)?

OSVČ na vedlejší činnost začala podnikat v 5/2023. Po celý rok 2023 neplatila zálohy. Při zpracování přehledu nejspíše vznikne OSVČ povinnost v roce 2024 hradit zálohy v minimální výši na vedlejší činnost. Přehled bude podán elektronicky 1. 6. 2024 (daň přiznání bude podáno v dubnu 2024). Pokud OSVČ vznikne povinnost hradit zálohy na důchodové pojištění, jsou tyto zálohy splatné od měsíce června 2024? První záloha tedy bude splatná do 30. 6. 2024 (za měsíce 1–5/2024 nemusí OSVČ zálohy doplácet). Tyto zálohy bude poté platit až do měsíce roku 2025, ve kterém bude podán přehled OSVČ za rok 2024. 

Když s. r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 dne 26. 3. 2024 přes datovou schránku, stačí, když daň z příjmu právnických osob zaplatí do 2. 5. 2024?

Společnost má závazky vůči jednomu věřiteli po lhůtě splatnosti 3 a více let. Tyto závazky byly postoupeny věřitelem na postupníka – tedy závazky společnosti trvají, ale vůči jinému subjektu. Závazky nejsou věřitelem vymáhány. Společnost by je tedy měla zřejmě „dodanit“, protože byla promlčena lhůta k jejich vymáhání? Nebo se tato lhůta na promlčení závazku/pohledávky počítá znovu ode dne jejího postoupení?

Je možné, aby daňový poradce podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob již v březnu, ale aby poplatník zaplatil daň až v červnu?

Česká s. r. o. si půjčila peníze od belgické firmy na výstavbu výrobní haly. Nyní vyplácíme úroky do Belgie. Podléhá toto plnění srážkové dani, podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění čl. 11 je sazba 10 %? A pokud ano, pokud jsme uhradili 3. 1. 2024, tak do kdy je nutno uhradit srážkovou daň na FÚ? A do kdy je nutno podat hlášení podle § 38d na FÚ?