Majetek dlouhodobý hmotný

Společnost realizuje rozsáhlou investiční akci – výstavbu nové výrobní haly na základě smlouvy o dílo. S dodavatelem jsou zasmluvněny pouze zálohové platby, vyúčtování proběhne tedy až na samotném konci realizace po finálním předání díla. Součástí plnění jsou kromě výstavby hlavní budovy haly také vedlejší stavby, např. vrátnice. Tyto stavby budou kolaudovány a používány ještě před vyúčtováním akce, a tedy konečnou fakturací. Jaký je v tomto případě správný postup z pohledu zařazení těchto dokončených investic do užívání, když není k dispozici faktura a není vůle dodatkovat smlouvu tak, aby mohly být předané investice vyúčtovány k datu jejich předání? Protože se jedná o dlouhodobou akci, je navíc pravděpodobné, že užívané hotové stavby budou v průběhu používání (a do finálního vyúčtování akce dle smlouvy o dílo) zhodnocovány. Nabízí se vytvořit dohadnou položku dle rozpočtu ze smlouvy MD 042/D 389, zařadit a zahájit odpis. Po vyúčtování vstupní cenu opravit podle finální faktury, bude-li odlišná (např. dodatečná sleva nebo vícepráce). 

V tomto krátkém článku se dozvíme, co je technické zhodnocení, jak ho můžeme rozeznat od běžných výdajů na opravy, jakým způsobem se technické zhodnocení odepisuje a účtuje, a kdo ho může odepisovat.

Společnost nakoupila ojetý vůz na náhradní díly. Tento vůz tedy nebude zařazen do používání a skutečně rozebrán na náhradní díly. Může si společnost jeho kupní cenu uplatnit v plné výši do nákladů - spotřebu materiálu?

V měsíci červnu s. r. o. odkoupila auto za účelem dalšího prodeje, který byl uskutečněn taktéž v měsíci červnu Je možné takto vůz zaúčtovat na účet 504 a následně při prodeji na 604, tzv. považovat toto auto za zboží nebo je potřebné auto zařadit do majetku a následně vyřadit?

Průvodce Koordinačními výbory – příspěvek č. 399/24.04.13 Ing. Otakar Machala a Ing. Jiří Nesrovnal, daňoví poradci č. 2252 a 1757 Cílem je sjednocení názorů na účetní zachycení nákladů spojených se získáním investiční dotace, tj. dotace poskytnuté na pořízení nového hmotného majetku (dále jen „HM“), případně na jeho technické zhodnocení (§ 33 ZDP ).

Jsme základní škola (zřizovatel město) a chceme si pořídit chlazený stůl v hodnotě celkem 162 000 Kč (stůl 131 890 Kč; podávací šachta 17 545 Kč; montáž 8 712 Kč, nákladní doprava 3 146 Kč, jízdné 1 331 Kč). Náš zřizovatel nám plánuje schválit investiční příspěvek ve výši 150 000 Kč. Chce po nás, abychom si zbytek dofinancovali sami. Můžeme 12 000 Kč čerpat z provozního příspěvku zřizovatele a jak budeme celé toto pořízení účtovat?

Česká s. r. o. je plátce DPH. Máme fakturu na ojeté auto, částka 1 040 000 Kč. úhrada dle kupní smlouvy: 220 000 Kč v hotovosti 300 000 Kč bankovním převodem (už bylo převedeno, vidím v bance) zbývajících 520 000 Kč je leasing (= Česká spořitelna to zaplatí na základě leasingové smlouvy). Zaúčtovala jsem fakturu na 1 040 000 Kč, DPH dle faktury něco přes 180 000 Kč. Můžeme uplatnit cele DPH? Auto je z poloviny majetkem České spořitelny. Zaúčtovala jsem zařazení do užívání, ale to bych asi taky neměla, když to není ještě majetek firmy, jen napůl, takže to mám nechat na 042 a po skončení leasingu dám na 022? A k odpisům jsem si vyžádala od klienta ještě leasingovou smlouvu. Měla bych zaúčtovat úvěr a vlastně úhradu faktury (těch 520 000 Kč) a zároveň závazek, který bude klient splácet = jednotlivé splátky dle splátkového kalendáře a tam je taky DPH a celková částka je samozřejmě vyšší než těch 520 000 Kč, je to asi 575 000 Kč. Jak to celé provést v účetnictví a můžu si nárokovat celou DPH?

Předkládáme vám devátý díl z desetidílného seriálu k otestování vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

Jsme s. r. o., plátci DPH, účtujeme způsobem B. Uzavřeli jsme s naším dodavatelem zboží „Kupní smlouvu na zboží a smlouvu o poskytnutí finančního bonusu“. Dodavatel nám dodal stroj (pro nás hmotný majetek) za 30 0000 Kč bez DPH, vystavil fakturu a splátkový kalendář na 30 měsíců na celou tuto částku. Je ujednáno, že pokud odebereme od dodavatele každý měsíc zboží ve stanovené výši, tak nám bude každý měsíc dobropisovat částku ve výši splátky, stanovené ve splátkovém kalendáři, až do celkové výše ceny stroje. Vlastnické právo ke stroji přechází na nás až po úplném zaplacení stroje. Jak účtovat pořízení stroje a v jaké výši a kdy ho zařadit do majetku? Jak účtovat jednotlivé dobropisy – minusem na účet zboží nebo pořízení majetku? Jak je to s účetními a daňovými odpisy – kdy a v jaké výši začít odpisování Pokud nesplníme výši odebraného zboží v měsíci, tak musíme v tomto měsíci splátku zaplatit a dodavatel nevystaví dobropis. Bude to mít vliv na pořizovací cenu stroje při odpisování?

Zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, dochází v zákonu zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmůs účinností od 1. 1. 2024 k podstatným změnám v uplatnění mimořádných odpisů dle § 30a ZDP , které se nově mohou uplatnit pouze u silničních motorových vozidel, která jsou bezemisními vozidly pořízenými v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028. Dle bodu 9 přechodných ustanovení novely ZDP se na hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023 a odpisovaný podle § 30a ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku použije § 30a ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Předkládáme vám osmý díl z desetidílného seriálu k otestování vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, pořídila v 11/2023 havarovaný automobil od jiného českého plátce na základě faktury. Auto bylo zařazeno do majetku a po opravě bude používáno výhradně pro ekonomickou činnost. Oprava auta byla dokončena až v lednu 2024. Do konce roku 2023 tedy nebylo auto způsobilé k provozu, takže daňové odpisování nebylo v roce 2023 zahájeno. Má plátce nárok na plný odpočet DPH za IV. Q 2023 při pořízení vozu? Na řádek 47 přiznání k DPH uvede základ daně a daň na vstupu až v roce 2024, kdy bude auto zařazeno do užívání? Má vliv období zápisu nového vlastníka v technickém průkazu na odpočet či na zařazení majetku?

V průběhu ledna 2024 začneme provozovat maloobchodní prodejnu, kde budeme v nájmu u obce. Již v roce 2023 jsme ale zakoupili vybavení, které zatím skladujeme. Obec dokončuje stavební úpravy prodejny. Nájemní smlouva dosud není podepsaná, ale od září 2023 vedeme prokazatelná jednání směřující k uzavření této smlouvy. Jak máme zaúčtovat nakoupené zařízení? Majetek rozdělujeme na drobný hmotný majetek do hranice 80 000 Kč a účtujeme rovnou do nákladů, případně jej časově rozlišujeme při jednorázovém vybavení prodejny dle vnitropodnikové směrnice, a dále na dlouhodobý hmotný majetek nad uvedenou hranici. Pořídili jsme majetek v obou skupinách. Mohu zaúčtovat do roku 2023 nebo je rozhodující uzavření nájemní smlouvy a zahájení činnosti na prodejně v roce 2024? V tom případě, kam zaúčtuji pořízení drobného hmotného majetku (dlouhodobý bych dala na SÚ 042)?

Společnost s r. o. koupila ojetý automobil. Před nákupem si historii vozidla ověřila v systému CEBIA. Poplatek za tuto službu se stane součástí vstupní ceny vozidla, nebo ne? 

Od roku 2014 je obchodní majetek vymezen jen pro daňové účely – pro účely daní z příjmů v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), pro účely DPH v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “). Dále se již zaměříme jen na obchodní majetek pro účely daní z příjmů.

Fyzická osoba, plátce DPH, má několik nemovitostí a má v úmyslu nemovitosti darovat svému městu, ve kterém žije. U některých nemovitostí uplatnil nárok na odpočet, u některých nikoliv při jejich pořízení. Vedle toho na většině z nemovitostí bylo provedeno technické zhodnocení a opravy. Dotazy máme výhradně k DPH. 1. Jaký má dopad darování nemovitosti, u které byl uplatněn nárok na odpočet, pokud byla nemovitost pořízena např. před 20ti lety? Předpokládám, že platí povinnost odvodu DPH, co bude základem daně, když nemovitost byla pořízena za 1mil. Kč, ale dnešní tržní cena je okolo 10 mil. Kč? 2. Jaký má dopad darování nemovitosti, u které nebyl uplatněn nárok na odpočet a byla pořízena např. před 3lety? 3. Jaký dopad má darování nemovitosti na provedené technické zhodnocení? Zde předpokládáme, že u TZ provedeného před 10 lety před darováním není dopad žádný a u ostatních musí dojít k vypořádání DPH. Platí ale vypořádání DPH z TZ i v situaci, kdy vlastně odvádím DPH při daru z ceny celé nemovitosti viz první otázka? 

Předkládáme vám sedmý díl z desetidílného seriálu k otestovaní vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

Předkládáme vám šestý díl z desetidílného seriálu k otestování vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

Vstupní cena je speciální způsob daňového ocenění (dlouhodobého) hmotného majetku sloužící hlavně jako základna pro výpočet daňových odpisů. Praktikovi by se mohlo zdát nadbytečné, zavádět speciální ocenění majetku dlouhodobé spotřeby čistě pro účely daní z příjmů. Proč jednoduše nevyužít osvědčené a známé účetní ocenění pořizovací cenou, vlastními náklady, případně reprodukční pořizovací cenou? Důvodem je reálná obava zneužití příliš liberálních pravidel účetního oceňování, která vždy neodpovídají spravedlnosti v daňovém pojetí. Největší rozdíly provází nepeněžité vklady, zatímco účetně se oceňují obvykle aktuální znaleckou hodnotou, tak pro daňové účely je stěžejní zabránit duplicitnímu uplatnění výdajů a odpisovat pouze reálně vynaložené výdaje.