Náležitosti

Musí být na vydaných fakturách do EU, která mají plnění osvobozená od DPH s nárokem na odpočet daně, uvedena věta „Daň odvede zákazník“, nebo zda se týká pouze faktur, které mají přenesenou daňovou povinnost?

Jak uvádějí tyto dva rozsudky, chybějící nebo nedostatečné informace na daňovém dokladu mohou činit daňový subjekt prohrávajícím v boji o uplatnění odpočtu.

Mohu uvést v jedné faktuře položku fakturovanou v přenesené daňové povinnosti a zároveň položku, na kterou se vztahuje DPH (12 či 21 %)? V rozpisu DPH bude tedy částka v nulové sazbě i v sazbě 12 či 21 % a zároveň věta "Jedná se o přenesení daňové povinnosti dle § 92a ..."? Druhý dotaz souvisí s prvním: Fakturuji-li položku v přenesené daňové povinnosti, udávám sazbu 0 % s tím, že správnou sazbu si určí odběratel? 

Dodavatel (s. r. o. - český plátce DPH) uskuteční dodání strojů s instalací slovenskému odběrateli registrovanému k DPH na Slovensku. Ze smlouvy vyplývá, že dodání strojů je včetně instalace, kterou zajistí dodavatel. Podle mého názoru jde o plnění mimo tuzemsko, tedy není předmětem našeho DPH. Má být v tomto případě na faktuře uvedena nějaká poznámka o DPH - myslím tím „Daň odvede zákazník“, případně i slovensky „prenesenie daňovej povinnosti“, případně ještě něco dalšího? 

V předchozím dílu článek pojednal kromě jiného také o situacích, kdy by správce daně neměl vyrozumívat daňový subjekt o výši nedoplatků. Autor v předchozím dílu dospěl k závěru, že správní praxe je v tomto směru nejednotná. Tento díl na tuto pasáž naváže a pojedná naopak o právních následcích neoprávněného opomenutí vyrozumění daňového subjektu o výši nedoplatků. Kromě toho bude v tomto článku věnována pozornost také prostředkům ochrany proti vadám vyrozumění o výši nedoplatků, resp. proti daňové exekuci nařízené bez předchozího vyrozumění daňového subjektu o výši nedoplatků.

Firma nakupuje zboží od německého dodavatele plátce DPH a prodává bulharskému odběrateli. Zboží jede z Nizozemí do Bulharska. Německý dodavatel na faktuře uvádí větu: VAT-exempt intra-community delivery; Shipping from: (konkrétní adresa),NL; VAT No.: (konkrétní VAT no). Bude se jednat o třístranný obchod?

Prosím o pomoc se správným přepočtem uhrazených záloh v cizí měně u dodavatele: Záloha – daňový doklad, kurz 25 Kč/EUR - 121 EUR - tj. 2.500 Kč + DPH 525 Kč. Fakturace – realizační faktura, kurz 24 Kč/EUR, 363 EUR, tedy doplatek 242 EUR, tj. 4.800 Kč + DPH 1.008 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že celková výše odvedené DPH je v tomto případě na záloze 525 Kč + z doplatku 1008 Kč = 1.533 Kč. Nebo je správně varianta - realizační fakturu přepočteme kurzem 24 Kč/EUR, čili 363 EUR = 300 EUR + DPH 63 EUR, tj. DPH vyjde 1.512 Kč a tudíž doplatek na DPH po odečtení již odvedeného DPH na záloze (525 Kč) by měl být pouze 987 Kč? Jakou částku v Kč bychom měli správně odvést finančnímu úřadu?

V předchozím díle článku byl v obecné rovině představen institut vyrozumění o výši nedoplatků a následcích spojených s jejich neuhrazením. Bylo zde zdůrazněno, že ačkoli vyrozumění o výši nedoplatků je fakultativním nástrojem správce daně, není správce daně oprávněn při jeho vystavování postupovat libovolně, nýbrž v určitých situacích je povinen vyrozumívat daňový subjekt o výši těchto nedoplatků před nařízením daňové exekuce. V této souvislosti byly předestřeny různé situace, kdy by měl být daňový subjekt vyrozuměn o výši nedoplatků. Aby samotné vyrozumění o výši nedoplatků bylo pro daňový subjekt smysluplné, musí nejdříve obsahovat určité náležitosti. Těmto náležitostem se věnuje druhý díl tohoto článku. Zde se článek zaměří na různé způsoby uvedení jednotlivých nedoplatků v samotném vyrozumění a u nesrovnalostí navrhne možnosti řešení. Jednoznačné a předvídatelné náležitosti vyrozumění o výši nedoplatků daňovému subjektu umožní na toto správně reagovat. Druhý díl článku se z tohoto důvodu zabývá i způsoby, kterými daňový subjekt může reagovat na vyrozumění o výši nedoplatků. V závěru dílu tohoto článku bude věnována pozornost situacím, kdy by správce daně neměl vyrozumívat daňový subjekt o výši nedoplatků.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 9. 2022 ve věci C 235/21 Raiffeisen Leasing