Nedobytná pohledávka

Fyzická osoba, daňová evidence, plátce DPH má v evidenci staré nedobytné pohledávky ve výši 600.000,- Kč (neuhrazené vydané faktury za prodej zboží z let 1995-2005). U těchto pohledávek bohužel nemáme definovaného odběratele, nelze to již dohledat. Tyto pohledávky by měly být předmětem dodanění při ukončení činnosti OSVČ nebo při přechodu na paušální výdaje či do paušálního režimu. Fyzická osoba s daňovou evidencí bude v roce 2024 ve ztrátě. Lze dobrovolně dodanit v roce 2024 část těchto pohledávek? Např. ztráta ve výši 200.000,- Kč, zvýšení základu daně o 400.000,- Kč (neuhrazené pohledávky) celkem zisk roku 2024 by byl ve výši 200.000,- Kč? Lze takto postupovat?

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila v červenci 2024 daňový doklad na poplatek za zrušení obchodního kontraktu. Protistrana s tímto byla srozuměna a s poplatkem souhlasila. Na poplatek byl vystavený daňový doklad a odvedeno DPH. Nyní, po více jak dvou měsících protistrana nereaguje na žádné zaslané výzvy, telefony nebere a poplatek neuhradila. Jelikož se jedná o částku cca 7 000 Kč, není pro společnost výhodné řešit spor přes právníka. Může společnost na uvedený poplatek v tomtéž roce vystavit opravný daňový doklad, kterým by si DPH nárokovala zpět a zároveň by se částka započetla s původním daňovým doklad, tudíž by nevzniklo žádné zdanitelné plnění pro daň z příjmu? Důvodem vystavení opravného dokladu by bylo prominutí poplatku za zrušení kontraktu. Opravný doklad by odeslala do datové schránky odběratele, čímž by byl splněna podmínka doručení dokladu. Byl by uvedený postup správný?

Článek 90 směrnice 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že prekluzivní lhůta pro podání žádosti o snížení základu DPH začíná běžet od okamžiku, kdy je zřejmé, že pohledávka nebude zaplacena, což musí být prokázáno daňovým orgánům.

Poměrně hladce prošel na konci června prvním čtením vládní návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk č. 726), která má navrženou účinnost od 1. ledna 2025. Důvodem novely zahrnující 445 bodů je na jedné straně transpozice evropských směrnic, zejména směrnice Rady EU 2020/285 týkající se zvláštního režimu pro malé podniky, a na druhé straně zapracování některých rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Schvalované změny jsou napříč celým zákonem, takže nějakým způsobem budou mít dopad na všechny plátce, ale dotknou se i: současných neplátců, jimž se změní pravidla pro vznik plátcovství na základě překročení obratu, veřejnoprávních subjektů, které často využívají specifickou úpravu majetku vytvořeného vlastní činností, jež bude zcela zrušena, ale i privátních osob se zdravotním postižením, protože jim bude zrušena možnost vracení daně. A když už jsme u toho rušení, tak to čeká i omezení odpočtu u osobních automobilů. Životnost tohoto opatření, zavedeného od 1. ledna 2024, má skončit na silvestra 2026.

Jsme s. r. o., obchodujeme se zahraničím. Našemu dodavateli v Číně byla zřejmě zneužita adresa a komunikace. Uhradili jsme mu zálohovou fakturu. Peníze obdržel podvodník. Jak správně zaúčtovat takto zaslanou zálohu, která nám již nebude vrácena?

Společnost vede od roku 2019 účetní OP k pohledávkám (účet 391.200). Jedná se o pohledávku, která je stále předmětem soudního sporu. Chtěli bychom nyní k této účetní pohledávce vytvořit zákonnou opravnoui položku. Je prosím nějak časově omezena tvorba zákonné OP, když je pohledávka stále soudně nedořešena? 

Společnost má nevymožitelnou pohledávku, která lze již 100% daňově odepsat. Musí se k pohledávce vytvářet a rozpouštět i opravná položka nebo stačí udělat ke konci roku daňový odpis pohledávky a opravné položky vůbec nedělat?

Máme pohledávku v částce do 5 000 Kč, splatnost 23. 7. 2021. V r. 2022 byla tvořena 100% opravná položka, v r. 2023 je opravná položka zrušena a pohledávka odepsána. Jedná se o daňový odpis pohledávky? Máme případ dobropisu k přijaté faktuře v částce 25 USD - splatnost 24. 2. 2022. V r. 2023 chci tuto pohledávku odepsat - bez tvorby opravné položky - bude se jednat o nedaňový odpis?

Poplatník, OSVČ, uplatňoval skutečné výdaje. Nyní se rozhodl uplatnit za rok 2023 výdajem procentem z příjmů, ukázalo se, že je to výhodnější. Za rok 2022 nevykázal žádné pohledávky, závazky ani zásoby. V 2023 jsou evidovány nezaplacené pohledávky ve výši 15 8000 Kč. Pokud uplatním výdaje procentem z příjmů za rok 2023, musím upravit základ daně a zvýšit příjmy o pohledávky, nebo tyto zdaním v následujícím období 2024, kdy budou zaplaceny?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci eviduje v pohledávkách nezaplacenou vydanou fakturu z roku 1995 ve výši 150.000 Kč. Tato faktura byla vymáhána exekutorem. Exekutor však od zahájení exekuce (od r. 2013) nevymohl ničeho, a proto exekuci proti povinnému (také fyz. osoba) zastavil. Může naše OSVČ tuto pohledávku vyřadit nyní z pohledávek a nedodaňovat ji?

Česká s.r.o., plátce DPH, eviduje ve svém účetnictví v pohledávkách tři nezaplacené vydané faktury za provedené služby vůči stejnému dlužníkovi. První faktura byla splatná 20. 11. 2020 v částce 11556 Kč vč. 21% DPH, druhá byla splatná 31. 1. 2021 v částce 11 858 Kč vč.21% DPH a třetí byla splatná 30. 9. 2021 v částce 30 280 Kč vč 21% DPH. Všechny tyto pohledávky jsou nedobytné, protože na návrh dlužníka bylo dne 2. 9. 2021 Krajským soudem vůči dlužníkovi (odběrateli, také s.r.o.) zahájeno insolvenční řízení, následně dne 6. 1. 2022 byl zjištěn úpadek dlužníka a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs. Dne 1. 11. 2023 byl zrušen konkurs na majetek dlužníka z důvodu nepostačujícího majetku, který nabyl právní moci dne 21. 11. 2023. S.r.o. nepřihlásila tyto tři pohledávky do insolvenčního řízení, nebyly vymáhány v insolvenčním či jiném řízení a ani k těmto pohledávkám nebyly tvořeny žádné opravné položky. Prostě s.r.o. měla dané pohledávky jen v evidenci ve svém účetnictví a nic s těmi pohledávkami nedělalo. Když tedy již není šance, aby došlo ze strany dlužníka k úhradě těchto pohledávek, jakým způsobem je možné tyto pohledávky vyřadit z účetnictví s.r.o.? A je možné tyto pohledávky dát do daňově uznatelných nákladů do r. 2023, třeba na účet 546? 

Věřitel je oprávněn získat zpět DPH z nezaplacené faktury, pokud je proti dlužníkovi vedeno exekuční řízení nebo se nachází v insolvenčním řízení. Poslední možností je skončené řízení o pozůstalosti, z jehož výsledku je zřejmé, že pohledávka nebude zcela nebo zčásti zaplacena. Co však brání tomu, aby se DPH vracelo ze všech nezaplacených faktur?

Společnost s r. o., plátce DPH, vede účetnictví a vystavila dvě faktury pro jednoho odběratele v RPDP (odběratel je plátce DPH) faktury byly vystaveny za provedené instalatérské práce. Jedna faktura byla vystavena 12. 4. 2023, splatnost 12. 4. 2023, částka 81 308 Kč. Druhá faktura byla vystavena 2. 5. 2023, splatnost 12. 5. 2023, částka 183 467,72 Kč. Společnost s r. o. nebude řešit vymáhání pohledávek soudní cestou (není žádná naděje, že ani po vynesení rozsudku budou pohledávky uhrazeny, pouze by společnosti vznikly další finanční náklady na vymožení). Jak naložit v roce 2023 s neuhrazenými pohledávkami? Jak pohledávky řešit z pohledu DPPO za rok 2023 i v dalších letech? 

Firmě byla vystavena faktura za služby, splatnost 5/2022 + zádržné splatné 12/2022 + 12/2025. Firma je od 5/2022 v konkurzu. Faktura po splatnosti přihlášena u soudu, vytvořena opravná položka. Jak postupovat u opravných položek zádržného (nebylo přihlášeno), které nebylo po splatnosti?

OSVČ, daňová evidence má v obchodním majetku nedobytnou pohledávku z r. 1996 ve výši 160.000 Kč. V roce 2023 by chtěla ukončit podnikání a tato pohledávka by byla předmětem dodanění dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. Nevztahuje se na ní ani jeden bod § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Jak by to bylo daňově v případě, když tuto pohledávku prodá např. za 50.000 Kč? Našli jsme firmu, která by ji za tuto cenu chtěla odkoupit.

OSVČ, daňová evidence má v pohledávkách nezaplacenou fakturu z r. 1995. Tato pohledávka byla soudně vymáhána. V roce 2018 OSVČ přišlo Usnesení o nařízení exekuce, jež vydal Okresní soud k uspokojení této pohledávky. Do dnešního dne ovšem nebylo nic zaplaceno. Můžeme pohledávku vyřadit z pohledávek aniž by došlo ke zdanění? Lze na toto vztáhnout § 24 odsst. 2 písm. y) bod 6 ZDP a pohledávku nedanit? Poté bychom již pohledávku nedávali ani do výkazu o majetku a závazcích.

Na Internetu jsme vyhledali dodavatele materiálu, který potřebujeme pro výrobu prototypu. Evropského dodavatele jsme nenašli, tak jsme oslovili firmu z Hongkongu. Firma se jevila velmi dobře, pěkné webové stránky, reagovala velmi rychle na emailové dotazy a poptávku, poslala nabídku. Zaslali velmi věrohodný doklad, na základě kterého chtěli zaslat zálohu. Bylo to 1300 USD. Od doby zaplacení nereagují na vůbec žádný telefonát, ani mail. Nelze nikoho kontaktovat. Následně bylo v Hongkongu zjištěno, že se jedná o podvodníky a podvodné jednání. Náš bankéř se pokusil bezúspěšně získat peníze zpět. Jak naložit v účetnictví a daních s těmito zaslanými penězi? V přepočtu to bylo 28 496 Kč?

OSVČ, daňová evidence má k 31.12.2022 staré nedobytné pohledávky (r. 1995-2015). Byla provedena inventarizace a některé pohledávky jsou za právnickou osobou, která je už vymazána z obchodního rejstříku. Může OSVČ tyto pohledávky vyřadit z obchodního majetku bez dodanění? V daňovém přiznání za rok 2022 by poté nebyly součástí výkazu o majetku a závazcích?

Společnost má nevyrovnané pohledávky z roku 2019 a to dvě nezaplacené faktury za službu na Slovensku od společnosti se sídlem v Košicích. Celkem je dluh ve výši 14 132 EUR. Pohledávka byla předána k vymáhání právní kanceláři na Slovensku. Proběhlo jednání na Okresním soudě v Košicích a došlo k uzavření dohody o urovnání. Na základě této dohody vznikla dlužníkovi povinnost zaplatit sumu 10 000 EUR a žalobci vzít žalobu zpět v celém rozsahu. Platba 10 000 EUR byla v březnu 2023 uhrazena na náš účet společnosti. K pohledávkám nebyla tvořena rezerva. Jak zaúčtovat ještě dlužnou částku ve výši 4 132 EUR, abychom měli pohledávku nulovou. Je to již nevymahatelná pohledávka.

Fyzická osoba, daňová evidence eviduje nezaplacené pohledávky z roku 2007 až 2008. Víme, že někteří věřitelé jsou již vymazáni z obchodního rejstříku. Myslíme si ale, že nemůžeme vyřadit pohledávku z obchodního majetku, protože by bylo nutné zvýšit základ daně o výdaje, které se k těmto pohledávkám vztahují. § 24 odst. 2 písm. y) ZDP bychom použili až při případném ukončení, přerušení, přechodu na paušál atd. - přímo nás na tento paragraf odkazuje § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. Tyto pohledávky tedy budeme každý rok inventarizujeme a uvedeme je ve výkazu o majetku. Řešit případné zdanění či nezdanění budeme, až když nastane výše uvedený okamžik. Je náš postup akceptovatelný?