Nezdanitelné částky

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákonů vztahujících se na podporu spoření na stáří. Jednak jde o zákon o daních z příjmů , zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o podnikání na kapitálovém trhu , zákon o doplňkovém penzijním spoření ad. V článku si uvedeme stěžejní změny vztahující se ke změnám ve státní podpoře penzijního spoření, a především se zaměříme na zásadní změny týkající se daňové podpory produktu spoření na stáří.

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

Společnost s ručením omezeným založí nadační fond a vloží do něj základní vklad. Tento vklad nesplňuje podmínky, aby mohl byt považován za majetek (Interpretace NÚR I-44) a rovněž není daňovým nákladem podle § 24 zákona o daních z příjmů. Je možné tento vklad považovat za nezdanitelnou část základu daně podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů? 

Otec pronajímá synovi byt, který za něj platí nájem. Současně na tento byt otec platí hypotéku. Je možné, aby otec (vlastník bytu) uplatňoval tyto úroky dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP nebo je může dát jen jako výdaj do § 9?

Poplatník uhradil v roce 2022 částku ve výši 9 000 Kč za zkoušku DVPP- Studium pedagogiky pro asistenty pedagoga podle § 20 odst. e) zákona č. 563/2004 Sb. a § 4 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Lze tuto úhradu za zkoušku považovat za nezdanitelnou částku základu daně dle § 15 odst. 8 ZDP a odečíst ji od základu daně? Dále si poplatník platí školné na soukromé obchodní akademii - kombinované studium. Lze tuto částku odečíst od základu daně v daňovém přiznání?

Poplatník si vzal hypotéční úvěr na výstavbu svého rodinného domu. Výstavba bude trvat cca 5 let (již začal stavět). Nyní má v katastru nemovitostí zapsaný pouze pozemek - orná půda. Po provedení kolaudace ( v budoucnu) se do nového domu nastěhuje. Lze uplatňovat po dobu výstavby úroky z hypotéky jako nezdanitelnou částku základu daně? Myslím si, že dle §15 odst. 4 ZDP to lze, když splní podmínku, že předmět bytové potřeby (výstavba RD) bude užívat k vlastnímu trvalému bydlení po splnění povinností stanovených zvl. právním předpisem tzn. kolaudací. K daňovému přiznání bych doložila list vlastnictví (zatím jenom pozemek), smlouvu o úvěru (na výstavbu RD) a stavební povolení + potvrzení o částce zaplacených úroků za r.2022. Je to takto dostačující? Může opravdu uplatňovat úroky již v průběhu stavění?

Státní podnik založil nadační fond (dále jen „NF“). V roce 2022 vloží do NF peněžní prostředky, které se považují za nadační (sponzorský) dar. Z těchto peněžních prostředků bude vyplácet příspěvky na podporu v sociální oblasti, podporu v oblasti vzdělávání v roce 2023, popř. další podpora subjektů (FO i PO) v souladu s účely dle usnesení vlády č. 334/1999, což je hlavním účelem zřízení NF. Je přijetí sponzorského daru do NF osvobozený příjem NF bez nutnosti registrace k dani z příjmů právnických osob? Bude pro státní podnik vložení peněžních prostředků do NF daňově neuznatelným nákladem, jedná se o částku v rámci rozdělení zisku? Může si státní podnik uplatnit 10 % resp. 30 % odečet od základu daně dle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Fyzická osoba uzavřela v roce 2021 hypoteční smlouvu na vlastní dům. Ve smlouvě je uvedeno, že 30 % úvěru tvoří neúčelová část. Pokud tedy chce uplatnit zaplacené úroky z hypotečního úvěru jako odčitatelnou položku v daňovém přiznání za rok 2021, je možné uplatnit pouze 70 % uhrazených úroků?

V roce 2021 jsem uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí kupní na bytovou jednotku pro účely vlastní bytové potřeby. Tuto koupi budu financovat prostřednictvím hypotečního úvěru formou záloh developerovi dle probíhajících etap výstavby. Podmínku vlastnictví tak splním až po dokončení výstavby v r. 2023. Mohu si odečíst úroky ze základu daně v letech 2021 a 2022?

Pokud si chce zaměstnanec uplatnit v ročním zúčtování popř. daňovém přiznání úroky z hypotéky na rekonstrukci nemovitosti, které je majitelem popř. jeho manžel nebo manželka, jaké jsou podmínky pro uznání této slevy na dani pokud nemovitost spravuje a nemůže v ní zatím bydlet - musí mít stavební povolení k rekonstrukci nebo pokud ho nemá, stačí čestné prohlášení, že ji opravuje, ale zatím v ní nemůže bydlet?

Mohu v ročním zúčtování zaměstnanci uplatnit úroky od České spořitelny (úvěr je poskytnut na bytové potřeby)? V katastru nemovitostí je tato stavba (pro bytovou potřebu) zapsána pod číslem evidenčním, a je tam napsáno jiná stavba. 

V závěrečném pokračování seriálu o ustanoveních § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 15 až 16b ZDP , týkající se nezdanitelných částí základu daně a sazeb daně z příjmů fyzických osob. Vycházíme ze znění zákona o daních z příjmů pro rok 2021.

Cílem tohoto článku je upozornit na problémy s uplatněním nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru poskytnutého na výstavbu či koupi objektu k rekreaci užívaného k trvalému bydlení, které Finanční správa konzistentně a předvídatelně celá léta poplatníkům nezohledňuje. Nejvyšší správní soud však projevil jiný názor, se kterým si dovolím polemizovat.

V uplynulých měsících vydal Nejvyšší správní soud několik zásadních judikátů k otázce vlivu vykázání a možného uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně na běh lhůty pro stanovení daně. Tyto judikáty vyvolaly podstatnou změnu dosavadních výkladových stanovisek Finanční správy k aplikaci § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů . Jednalo se o rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. května 2020, čj. 8 Afs 58/2019-48 , a ze dne 18. června 2020, čj. 2 Afs 388/2019-70 , zakazující tzv. řetězení ztrát, a dále rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. července 2020, čj. 9 Afs 81/2020-40 , a ze dne 17. července 2020, čj. 4 Afs 101/2020-41 , k vlivu úkonů činěných ve smyslu § 148 odst. 2 až 4 daňového řádu na běh lhůty pro stanovení daně a k maximální délce lhůty pro stanovení daně ve smyslu § 148 odst. 5 daňového řádu .

V návaznosti na dosavadní informace týkající se daňových úlev v souvislosti s epidemií SARS CoV-2, které byly zveřejněny v čísle DHK č. 5/2020 na s. 3 (článek Ing. Zdeňka Morávka) a v čísle DHK č. 6/2020 na s. 3 (článek Ing. Ivana Macháčka) si uvedeme v dnešním čísle další informace ke dni 28. 5. 2020, týkající se daňových úlev především podnikatelských subjektů.

V dnešním výběru judikatury správních soudů se zaměříme na problémy poplatníků daně z příjmů při obhajování některých odečitatelných položek (nezdanitelných částek základu daně) a slev na dani.

Ke zmírnění dopadů událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 a s vyhlášením nouzového stavu na osoby samostatně výdělečně činné byl přijat zákon č. 159/2020 Sb. , o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „zákon č. „159/2020 Sb. “). Jedná se o podporu OSVČ, jejichž činnost byla v důsledku výše uvedených událostí úplně či částečně utlumena, a tak došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání. Poslanecká sněmovna dne 22. 4. 2020 schválila pod číslem sněmovního tisku 830 vládní návrh novely zákona č. 159/2020 Sb. V dalším textu budeme vycházet již z novelizovaného zákona č. 159/2020 Sb.

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob hodlá v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění provedeného plátcem anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit nezdanitelné části základu daně specifikované v § 15 zákon o daních z příjmů , č. 586/1992 Sb (dále jen ,,ZDP “) (odpočty od základu daně), je logické, že je musí zaměstnavateli při provádění ročního zúčtování a správci daně při odevzdávání daňového přiznání doložit a prokázat. V následujícím textu se podíváme, co vše je nutno pro možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně prokázat. Je nutno si uvědomit, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob vytvoří základ daně, ze kterého za zdaňovací období není možno uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně dle § 15 ZDP , anebo je možno uplatnit jen dílčí část těchto odpočtů, pak neuplatněný odpočet od základu daně v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích a výše neuplatněného odpočtu propadá.

Fyzické osoby, kterým vznikla za rok 2019 povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak musí učinit nejpozději ve středu, 1. 4. 2020, resp. (zpracovává-li jim přiznání na základě plné moci daňový poradce) ve středu, 1. 7. 2020. Ke stejnému datu je daň splatná.