Blíže k některým ustanovením zákona o daních z příjmů ve vztahu k fyzickým osobám - dokončení

Vydáno: 34 minut čtení

V závěrečném pokračování seriálu o ustanoveních § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 15 až 16b ZDP , týkající se nezdanitelných částí základu daně a sazeb daně z příjmů fyzických osob. Vycházíme ze znění zákona o daních z příjmů pro rok 2021.

Blíže k některým ustanovením zákona o daních z příjmů ve vztahu k fyzickým osobám – dokončení
Ing.
Ivan
Macháček
Nezdanitelná část základu daně (§ 15 ZDP)
Toto ustanovení
obsahuje výčet nezdanitelných částí základu daně, o které lze snížit základ daně z příjmů poplatníka – fyzické osoby
a tím i jeho daňovou povinnost, a to jednak v daňovém přiznání, jednak v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nezdanitelné částky lze v souhrnu uplatnit do výše základu daně poplatníka, přitom
neuplatněné částky v příslušném zdaňovacím období nelze převést do následujícího zdaňovacího období.
Odstavec 1
rozebírá podmínky pro možný
odpočet
hodnoty
poskytnutého bezúplatného plnění (daru) od základu daně
. Za bezúplatná plnění, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují nejen peněžní, ale i nepeněžní bezúplatná plnění včetně poskytnutých služeb. Nepeněžní bezúplatná plnění se ocení cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, pokud není známa jejich cena. Od základu daně z příjmů fyzických osob lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého:
a)
obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na zákonem vymezené účely,
b)
fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení anebo provozují zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, a to na financování těchto zařízení,
c)
fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách, a to na zákonem vymezené situace.
Obdobně se postupuje u darů
na financování odstraňování následků živelní pohromy,
ke které došlo na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Ustanovení § 15 odst. 1 ZDP se použije i pro
bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu EU, případně státu tvořícího EHP
, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů.
Podmínkou pro možný odpočet výše bezúplatného plnění od základu daně z příjmů je, že
úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období:
přesáhne 2 % ze základu daně nebo
činí alespoň 1 000 Kč.
V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně,
ale na základě zákona č. 39/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze
za zdaňovací období 2020 a 2021 v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně
Přitom
se vychází ze základu daně nesníženého o ostatní nezdanitelné nebo odčitatelné položky.
PŘÍKLAD 1
Za zdaňovací období 2020 dosáhl poplatník dílčí základ daně z podnikání ve výši 150 000 Kč a dílčí základ daně z příjmů z nájmu ve výši 62 000 Kč. Současně poskytl peněžní dar místnímu fotbalovému klubu na jeho činnost ve výši 80 000 Kč. V daňovém přiznání za rok 2020 uplatnil odpočet daru od základu daně v maximální výši 30 % ze základu daně 212 000 Kč, tj. 63 600 Kč. V říjnu 2021 poplatník zjistil při kontrole dokladů daňové evidence, že jeho dílčí základ daně z podnikání za zdaňovací období 2020 má být vyšší o 78 000 Kč, a proto podá v říjnu 2021 dodatečné daňové přiznání za rok 2020.
V dodatečném daňovém přiznání na vyšší daňovou povinnost za zdaňovací období 2020 může poplatník uplatnit maximální výši odpočtu daru (212 000 Kč + 78 000 Kč) x 0,30 = 87 000 Kč, takže může uplatnit plnou výši poskytnutého bezúplatného plnění 80 000 Kč.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
596/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
190/2004 Sb., o dluhopisech
Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
108/2006 Sb., o sociálních službách
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
Zákon č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
386/2020 Sb., kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy
609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony
39/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády

381/2020 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021