Oceňování majetku

Společnost se rozhodla nakoupit pro zaměstnance nové pracovní mobilní telefony. Stávající pracovní telefony (pořízené v dubnu 2023) chce zaměstnavatel ponechat zaměstnancům k dalšímu soukromému využití. Telefony byly zakoupeny v roce 2023 od operátora: 1) za 1 Kč, 2) za celou hodnotu např. 20 000 Kč. Je třeba zaměstnancům nyní přidanit, a pokud ano, jakou hodnotu – odhad tržní ceny modelu?
Vydáno: 09. 10. 2024
  • Článek
Rostlinná výroba je závislá na přírodním prostředí, sezonnosti a je ohrožená škůdci a nákazami, přičemž účetní zachycení závisí na plodnosti rostlin a způsobu plánovaného užitku. Rostliny se zařazují do dlouhodobých aktiv, pokud splňují parametry podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. , například dlouholetou plodnost a minimální hustotu osázení, jinak jsou sledovány jako zásoby. Pěstování se v účetnictví oceňuje podle skutečných nákladů, přičemž náklady se vynakládají ve fázích jako příprava půdy, setí, pěstování a sklizeň na osevní a sklizňové plochy. V rostlinné výrobě existují různá kalkulační řešení pro jednotlivé víceprodukty, přičemž metody jako rozčítací a odčítací kalkulace se používají pro rozdělení nákladů mezi hlavní a vedlejší produkty. Nedokončená výroba je sledována na účtu 12x, a v případě škod je rozlišována mezi úplnými a částečnými škodami s příslušným účetním zachycením.
Vydáno: 09. 10. 2024
Klient založil nejprve společnost A, ve které je jednatelem. Letos založil společnost B, která je dceřinou společností firmy A, a ve které je rovněž jednatelem. Nyní ještě založil společnost C, ve které je jednatelem a pod kterou by rád převedl (bez jakéhokoliv zisku) společnost B (společnost C by se tedy stala mateřskou společností firmy B). Všechny společnosti jsou s. r. o. Klient chce vytvořit holding s jednotným označením společností a logicky navazujícími předměty podnikání. Společnost B v období od založení v dubnu 2024 do data prodeje fungovala, zisk zatím nemá. Má jednoho stálého odběratele. Výnosy z něho však sotva pokrývají náklady způsobené s provozem podniku. Jiné obchodní smlouvy zajišťující budoucí tržby zatím nejsou. Činnost firmy A chce klient utlumovat a věnovat se činnostem jiných společností. I z toho důvodu chce firmu B (nyní vlastněnou firmou A) pouze „přehodit“ na firmu C, která s firmou B je co do činnosti příbuzná. Jde pouze o „kosmetickou“ úpravu, fakticky (co se týče skutečného vlastníka a statutárního orgánu společností) se nic nezmění. Matka A vlastní společnost B od dubna 2024. Jak v tomto případě prosím postupovat? Je k prodeji nutný znalec, který určí cenu nebo budou stačit účetní data, tj. data z mimořádné účetní závěrky? Jak to bude s daní z příjmů?
Vydáno: 08. 10. 2024
Dosavadní nájemce ukončil nájemní smlouvu (úpravy nebytových prostor provedl pronajímatel na vlastní náklady a neodstranili se pro případné využití u nového nájemce), novému nájemci se provádějí nové úpravy podle jeho představ tzn. něco se odstraňuje, něco se ponechává v daném prostoru (opět tyto úpravy půjdou jako technické zhodnocení do majetku pronajímatele). Jsou náklady na odstranění stávajících úprav technickým zhodnocením v rámci fit outu nového nájemce např. demontáž dosavadních minerálních podhledů v daném prostoru?
Vydáno: 20. 09. 2024
Naše základní škola pořizovala novou skluzavku na hřiště. Na faktuře je uvedeno: Skluzavka laminátová v částce 19 422 Kč, demontáž a likvidace stávající skluzavky a montáž nové skluzavky v ceně 3 500 Kč, plastová deska – výměna demontáž montáž v ceně 2 000 Kč, doprava bude upřesněna. Budu zařazovat do majetku, až mi přijde faktura za dopravu? A  budou všechny tyto ceny součástí pořizovací ceny nové skluzavky? 
Vydáno: 18. 06. 2024
Jak určit hodnotu majetku získaného darem pro účely zařazení do obchodního majetku, aby si OSVČ mohla uplatňovat výdaje na opravy předmětného majetku?
Vydáno: 22. 05. 2024
Společnost (s. r. o). koupila budovu s pozemkem. V kupní smlouvě je uvedena jedna kupní cena za celý objekt. Dle informací, které jsem se dočetla, by si společnost měla nechat udělat znalecký posudek, ve kterém ocení budovu a pozemek a v tomto poměru rozdělit pořizovací cenu. 1) K jakému datu má být znalecký posudek proveden? Mohu nechat udělat znalecký posudek nyní, když prodej byl v roce 2023, případně použít znalecký posudek 2 roky starý, který máme k dispozici? 2) Je jiný způsob ocenění než znaleckým posudkem, např. cenová mapa?
Vydáno: 02. 05. 2024
Společnost A vlastní 49% podíl (98 000 Kč) na základním kapitálu (200 000 Kč) společnosti B. Společnost A se rozhodla navýšit svůj vklad ve společnosti B a vložila do jejího základního kapitálu hmotný majetek (budovy v zůstatkové ceně 2 mil.). Ve své rozvaze v dlouhodobém finančním majetku tuto transakci zobrazila v souladu s ČÚS č. 14 protihodnotou ve výši zůstatkové ceny nepeněžitého vkladu. Společnost A přeceňuje tyto položky k rozvahovému dni ekvivalencí. Společnost B eviduje tento vklad v rozvaze v položce A.I.3 jako změny základního kapitálu (protože nedošlo k zápisu v obchodním rejstříku). Je možné celý tento podíl ve společnosti A (ve výši 2098 tis.) přecenit ekvivalencí? Je správné, že společnost A považuje za pořizovací cenu investice i tuto částku získanou protihodnotou ve smyslu ČÚS č. 8 bod 2.3 (je možno brát ocenění protihodnotou jako pořizovací cenu ve smyslu zákona o účetnictví)?
Vydáno: 30. 04. 2024
Fyzická osoba nepodnikající začala těžit kryptoměnu. Zařízení na těžbu nemá zařazenou v obchodním majetku, pořídil ji jako soukromá osoba. Nyní uvažuje, že by část vytěžené kryptoměny daroval svojí družce, se kterou žije ve společné domácnosti. Jak to bude řešeno daňově? Bude se jednat u obdarované osoby (družky) o osvobozený příjem? Pokud tato obdarovaná osoba následně darovanou kryptoměnu prodá, co může uplatnit jako výdaj? Cenu podle zákona o oceňování majetku? Domnívám se, že cenu na burze v době nabytí pravděpodobně použít nelze. Jak se bude postupovat u dárce kryptoměny? Příjmy z těžby by měly být zdaňovány jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o dani z příjmů až v případě prodeje nebo jiném druhu zpeněžení vytěžené kryptoměny. V tomto případě by ale tato situace nenastala, příjem není žádný.
Vydáno: 08. 03. 2024
Syn zdědil od matky rodinný dům, který by chtěl pronajímat dle § 9 ZDP. Požádal znalce o odhad rodinného domu pro účel stanovení reprodukční pořizovací ceny za účelem odpisování. Bylo mu sděleno, že reprodukční pořizovací cena se někdy stanoví z ceny obvyklé, případně tržní hodnoty, nebo z ceny zjištěné. Záleží prý na domluvě s finančním úřadem. Můžete mi sdělit, z jaké ceny má syn rodinný dům odpisovat? 
Vydáno: 08. 01. 2024
Jak ocenit mobilní telefon, který účetní jednotka získala zdarma od operátora, platila jen dopravu? Jak ocenit klimatizaci, kterou účetní jednotka nehradila, protože ji proplatila účetní jednotce osoba, která původní klimatizaci poškodila?
Vydáno: 06. 12. 2023
Budeme uzavírat smlouvu za pojištění strojů při přepravě od dodavatele. Smlouva bude na 12 měsíců - např. od 1. 11. 2023 – 31. 10. 2024. Smlouva bude stanovena dle odhadovaného objemu přepravovaných strojů za 12 měsíců – podle hodnoty strojů. Bude nutné tento náklad poměrem zohledňovat jako dodatečný náklad ke zboží do hodnoty skladu? Nebo může být v účetnictví zahrnuto do nákladů (časové rozlišení), aniž by bylo zohledněno v hodnotě skladu?
Vydáno: 24. 11. 2023
Náš klient, fyzická osoba, má v úmyslu prodat svůj obchodní závod (malou tiskařskou firmu bez zaměstnanců) jiné fyzické osobě. Jak prodávající, tak kupující jsou plátci DPH. Obě FO jsou OSVČ a vedou daňovou evidenci. Kupní cena: 1000 bez DPH, Pohledávky vč DPH 21% 121, Zásoby 500 bez DPH, Závazky z titulu jistiny úvěru – 300, Závazky (nájem a zboží) – 200 bez DPH, Pokladna a banka: 100. Prosím o sdělení výpočtu základu daně pro FO, prodávajícího. Dále je součástí závazků také závazek vůči kupujícímu z titulu nájmu. Jak se bude závazek chovat v případě prodeje na straně prodávajícího a na straně kupujícího? Zanikne? A co z pohledu daní takový zánik znamená?
Vydáno: 24. 11. 2023
Jakou hodnotou ocenit zboží, které jsme získali od zákazníka. Zákazník nechce vystavovat fakturu, chce dostat slevu v další faktuře. Má být hodnota zboží oceněna reprodukční pořizovací cenou?
Vydáno: 13. 11. 2023
Společnost, plátce DPH, plánuje pořídit několik koní za účelem jejich pozdějšího prodeje cca za 2 roky za vyšší cenu. Koně koupí od plátce DPH. 1. Je v tomto případě nárok na odpočet DPH? 2. Jedná se v tomto případě o majetek s možností odepisování nebo o zásobu? 3. Než dojde k prodeji, jediným příjmem budou případné odměny za vítězství v soutěžích, které nejsou úplatou za poskytnutí služby. Bude mít společnost nárok na odpočet z přijatých plnění (trenér, ustájení, krmivo) s ohledem na budoucí prodej? 4. Společnost zajistí odborný výcvik, čímž vzroste hodnota koně. Promítne se toto „zhodnocení“ v ocenění majetku, příp. zásoby?
Vydáno: 01. 11. 2023
Společnost A vložila část podniku do Společnosti B. Součástí převáděného majetku byla, kromě jiného, budova, kanalizace, horkovod, komunikace, venkovní osvětlení a sadové úpravy, které byly ve Společnosti A evidovány pod samostatnými inventárními čísly. Nabyvatel vkladu Společnost B použila pro ocenění nabytých složek podniku metodu na základě jednotlivého přecenění vkladem nabytých složek majetku znalcem. U vyjmenovaného majetku však nestanovil znalec 6 přeceněných hodnot, ale uvedené majetky považoval pro ocenění za jeden majetek. Je možné, aby Společnost B zaúčtovala a evidovala namísto 6 jednotlivých majetků pouze budovu, jejíž součástí jsou další zmíněné majetky? Z daňového pohledu bude Společnost B pokračovat v odpisování z původní ceny. Pokud však bude Společnost B v účetní evidenci majetku evidovat pouze budovu, v jejíž hodnotě budou i majetky, které původně Společnost A evidovala a odpisovala zvlášť, jak se k tomu postavit daňově – (a) vytvořit si samostatný daňový registr a evidovat budovu, kanalizaci, horkovod, komunikaci, venkovní osvětlení a sadové úpravy jako samostatné majetky a uplatňovat daňové odpisy z každého jednotlivého majetku, přestože účetně už to bude jen jeden majetek, nebo (b) uplatnit daňové odpisy pouze z původní hodnoty budovy a u zbývajících kusů majetku, které se po ocenění staly de facto součástí budovy, daňové odpisy neuplatňovat, protože účetně to po vkladu je jeden majetek?
Vydáno: 16. 10. 2023
Otec zdědil v březnu 2022 po manželce 1/2 domu, kterou posléze v dubnu 2022 daroval synovi. Odhad ceny domu byl v březnu 2022 1 400 000 Kč. Syn 1/2 domu prodal v září 2023 za cenu 550 000 Kč. Z jaké částky se bude platit daň z příjmu? Syn v domě nebydlel a obdržené finance nebudou do roka použity na vlastní bytovou potřebu. Syn je OSVČ a uplatňuje výdaje procentem z příjmu.
Vydáno: 15. 09. 2023
  • Článek
V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 10/2023, ve kterém se věnujeme využití současné hodnoty v účetnictví.
Vydáno: 15. 09. 2023
  • Článek
V tomto textu se zaměříme na využití současné hodnoty (či chcete-li amortizovaných nákladů, resp. naběhlé hodnoty) v účetnictví. V dnešní době tento koncept využívají mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS, nicméně návrh nového zákona o účetnictví s touto oceňovací bází rovněž pracuje.
Vydáno: 07. 08. 2023
Společník firmy pronajímá jako fyzická osoba (FO) halu do své s. r. o. Jedná se o velkou částku, proto chce stanovit cenu tak, aby neměl problém při kontrole se správcem daně u FO ani s. r. o. s ustanovením § 23 odst. 7 ZDP, že by se cena lišila od ceny mezi nespojenými osobami. Hala má nějaké příslušenství, kolem jsou zpevněné plochy apod. Firma má vypracovaný odborný posudek na odhad výše tržní hodnoty nájemného za účelem pronájmu mezi spřízněnými osobami. Majetek je oceněn tržní hodnotou ve smyslu § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Na posudku je napsáno, že použití administrativních oceňovacích metod je v daném případě v rozporu se smyslem požadavku ocenění při stanovení jeho tržní hodnoty. Jedná se zřejmě o to, že administrativní ceny neodpovídají tržním cenám, za který se v okolí haly pronajímají. Je tento postup správný? Případně jak se má v takových případech postupovat, aby FO měla co nejsilnější důkazní prostředek pro § 23 odst. 7, že se cena neliší od spojených osob?
Vydáno: 13. 07. 2023