Odpočet na podporu vzdělávání

Předmětem podnikání OSVČ je překladatelská a tlumočnická činnost a mimoškolní výchova a vzdělávání. Faktury vystavuje za lekce českého jazyka. Nyní OSVČ zaplatila zdokonalovací kurz k výuce ČJ na Ústavu jazykové a odborné přípravy na Univerzitě Karlově. Tento kurz je akreditovaný MŠMT. 1) Je úhrada tohoto zdokonalovacího kurzu daňově uznatelná? 2) Pokud by po absolvování kurzu uhradila OSVČ poplatek za zkoušku ověřující vzdělání, byl by tento poplatek daňově uznatelný?

Jsme zdravotnické zařízení s. r. o., podnikáme v oboru zubního lékařství, zaměstnáváme zubní lékaře. Letos v lednu k nám na praxi nastoupila studentka, která studuje akreditační kurs zubní instrumentářky. Tento kurs je akreditovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR. Žákyně nestuduje střední, ani vysokou školu, nýbrž studuje kurs ve společnosti, která je právnickou osobou a zabývá se poskytováním akreditovaných a kvalifikačních kurzů pro oblast zdravotnictví, sociální sféru, management, pedagogiku a osobnostní rozvoj. My máme s touto právnickou osobou uzavřenou dohodu o praxi – o spolupráci při praktickém vyučování ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších přepisů, ve smyslu vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělání v konzervatoři a vyhlášky č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic, ve znění pozdějších předpisů. Místem konání jsou naše jednotlivé ordinace praktických zubních lékařů a doba plnění je pro danou studentku sjednána na 272 hodin. Praktické vyučování je vedeno naším odborným lékařem a vedeme si knihu docházky. Můžeme v tomto případě využít odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka ve výši 200 Kč za hodinu praktického vyučování na pracovišti poskytovatele v souladu s § 34h zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pokud máme uzavřenu smlouvu s výše uvedenou právnickou osobou, byť to není škola? Dle § 34 odst. 2 zákona o daních z příjmů se odborným vzděláváním pro účely odpočtu na podporu odborného vzdělávání rozumí vzdělávací činnost v rámci a) praktického vyučování ve středním vzdělávání podle školského zákona nebo odborné praxe ve vyšším odborném vzdělávání podle školského zákona uskutečňovaná na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřela s právnickou osobou vykonávající činnost střední školy nebo vyšší odborné školy smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání. Podle čeho zjistíme, že daná právnická osoba splňuje právě tuto podmínku – vykonává činnost střední školy – a my můžeme využít výše uvedený odpočet?

Účast zaměstnavatele na odborném rozvoji zaměstnanců, zejména pak na prohlubování a zvyšování jejich kvalifikace můžeme počítat k významným motivačním prvkům zaměstnanců. V textu si ukážeme daňové řešení prohlubování a zvyšování kvalifikace, které souvisí a které nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, a odpovíme si na otázku, jaký je rozdíl v nepeněžním nebo peněžním plnění zaměstnavatele na prohlubování a zvyšování kvalifikace. Zmíníme se rovněž o rekvalifikaci zaměstnanců.

Existují dva druhy motivací, jak nasměrovat lidi nebo firmy žádoucím směrem – cukr a bič. První motivace je pozitivní. Odměňuje žádoucí chování, a to například daňovými slevami na děti nebo finanční podporou čistších technologií, čímž říká: „Ano, tak to dělej!“. Druhá motivace je negativní. Trestá nežádoucí chování, a to např. vyššími daněmi nebo emisními poplatky, a tím nabádá: „Ne, tak to nedělej!“. Psychologové se vesměs shodují, že efektivnější je první způsob. Tam patří také odpočty od základu daně z příjmů na podporu výzkumu a vývoje i na podporu odborného vzdělávání.

Položky odčitatelné od základu daně představují položky, kterými se snižuje základ daně, nikoliv daň. Jejich efekt tedy není tak velký jako v případě slev na dani, přesto by bylo velkou chybou je v praxi opomenout a neuplatnit. Mohou je uplatnit jak fyzické, tak i právnické osoby. Právní úprava je obsažena v § 34 a násl. zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Mezi tyto položky odčitatelné od základu daně patří daňová ztráta, odpočet na podporu výzkumu a vývoje, odpočet na podporu odborného vzdělávání. V následujícím příspěvku se budeme blíže zabývat odpočtem na podporu odborného vzdělávání, který je vymezen v § 34f až 34h ZDP . Jedná se o úpravu, která byla do ZDP zavedena od 1. 1. 2014. Důvodem pro zavedení tohoto odpočtu byla nutnost prohloubení spolupráce škol a zaměstnavatelů především v oblasti sdílení výrobních (učebních) prostředků, předávání zkušeností a získávání pracovních návyků žáků a studentů přímo na pracovišti zaměstnavatele.

Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Současně se stručně zmíníme i o daňové úpravě vzdělávání u podnikatelů.

Kalendářní rok 2016 je sice již definitivně za námi, práce na zdaňovacím období 2016 ovšem pravděpodobně teprve začínají. Je čas zamyslet se nad tím, jak ještě v rámci mezí daných zákonem snížit naši daňovou povinnost. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “) nabízí poměrně širokou nabídku, jak odčitatelnými položkami a nezdanitelnými částmi základu daně snížit základ daně, a tím i daňovou povinnost. Tentokrát zaměříme naši pozornost na odpočet na podporu odborného vzdělávání.