Oprava majetku

Je možné účetně (a jak) časově rozlišit náklady na údržbu strojního zařízení typu oprav? Provedeme opravu/údržbu zařízení v roce "n" - náklady se projeví jednorázově a markantním způsobem - např. 6 mil. a v dalších letech (n+1, n+2) máme náklady 0. Přitom údržba je pravidelná vždy po třech letech, výměna náplní filtrů. Náplň filtru se vymění jednorázově a vydrží funkční 3 roky. Vzhledem k rozpočtení nákladů by bylo vyváženější účtovat náklad každý rok ve výši 2 mil. Je nějakým účetním způsobem možné zohlednit výdrž náplně? 

Naše firma zařizuje novou kancelářskou budovu, dokončení, včetně dokončení technického zhodnocení budovy se plánuje na začátek roku 2025. Již se však nakupuje vybavení do budovy (nábytek, IT zařízení..), které bude zařazeno jako samostatný majetek. Jak se máme k tomuto postavit z hlediska zařazení majetku, zadařit majetek klasicky po nákupu, dle faktury? Nebo počkat, až na dokončení budovy, kdy se začne majetek opravdu fyzicky používat? 

Společnost s r.o. opravila část střechy na své nemovitosti, kterou využívá k hlavní ekonomické činnosti i k osvobozenému nájmu. Oprava byla provedena za 100 000 Kč (materiál včetně DPH+práce). Společnost s r.o. si materiál (střešní krytinu zakoupila) a nechala si dodavatelsky provést výměnu střešní krytiny od společnosti, která není plátcem DPH. Byla provedena pouze výměna střešní krytiny, nebylo potřeba zasahovat do konstrukce střechy. a)-bude se jednat o opravu či technické zhodnocení? b)-DPH z materiálu bude kráceno koeficientem z důvodu používání nemovitosti kosvobozenému nájmu?

V den převzetí nového vozidla došlo při cestě od prodejce k jeho nabourání. Zřejmě se bude jednat o totální škodu, ale zatím čekáme na informaci od pojišťovny. Máme vozidlo zařazovat do majetku, když nebylo vlastně vůbec používáno? Pokud půjde vozidlo opravit, máme ho zařadit do majetku po opravě? Můžeme si v případě totální škody uplatnit DPH na vstupu?

Společnost, plátce DPH, pořídila 04.09.2024 ojeté auto z JČS v hodnotě po přepočtu z EUR na CZK cca 1,5 mil. Dne 30.09.2024 obdržela společnost doklad z českého servisu za výměnu oleje, filtru prach., seřízení kol, geometrii náprav, aktivaci tažného zaříz. na cca 120 tis bez DPH. Ze stejného dne je i doklad za kolek, přihlášení, vyřízení dodání 3. RZ a dovozovou STK na cca 10,5 tis bez DPH. Vstoupí některý z uvedených dokladů z 30.09.2024 (servis, přihlášení) do pořizovací ceny vozu pro účely odepisování?

Vlivem povodní v září 2024 došlo k poškození několika nemovitostí v majetku s.r.o. Pojišťovna přiznala náhradu a tuto vyplatí do konce roku 2024. Samotná oprava nemovitostí bude probíhat na jaře roku 2025. Dotazy: 1. V roce 2024 bude mít s.r.o. účetní (daňový) výnos z titulu pojistné náhrady, v roce 2025 pak účetní (daňový) náklad z titulu opravy majetku. Je správný postup z hlediska účetního vytvořit v roce 2024 účetní (nedaňovou) rezervu ve výši předpokládané hodnoty opravy? Je potřeba tento nesoulad nákladů a výnosů řešit nějak i daňově? 2. Je možné případně vytvořit k 31.12.2024 i opravnou položku na dočasné snížení hodnoty nemovitostí z důvodu poškození povodní?

Jak správně uplatňovat skutečné výdaje místo výdajů procentem? Nepodnikatel-fyzická osoba pronajímá svůj byt, příjmy z toho zdaňuje dle § 9 ZDP a doposud uplatňovala výdaje procentem. Nejedná se o novostavbu, proto si v rámci SVJ odhlasovali vyšší platby dlouhodobých záloh („fond oprav“). Pokud by FO přešla na skutečné výdaje, za jakých podmínek by mohla uplatnit do výdajů tyto platby? Četla jsem k tomu vyjádření v pokynu D-59 (k § 9 odst. 3 bod 2), ale není mi jasné, jak to uvést do praxe, např. jak rozlišit platby na opravy od plateb na technické zhodnocení a jaký k tomu mít relevantní podklad, aby to bylo prokazatelné. 

Jak zaúčtovat opravu vozu (MULTICAR) v částce 308 000 Kč bez daně? Mohu zaúčtovat na účet 511, nebo se oprava v této výši odpisuje? Auto již bylo odepsáno v minulých letech.

V návaznosti na první díl, kde jsme definovali pojmy technické zhodnocení a oprava, se v dnešním díle pustíme do účetní a daňové teorie, která bude doplněna o konkrétní příklady a situace. Technické zhodnocení představuje úpravy na majetku, které zlepšují jeho parametry a převyšují stanovenou cenovou hranici, kterou účetní jednotka sama určí ve své vnitropodnikové směrnici. Malé technické zhodnocení, které nepřekročí cenovou hranici, se účtuje přímo do nákladů, zatímco velké technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu majetku a zahrnuje se do odpisů. Opravy majetku se účtují jako náklad v období, kdy byly provedeny, a neovlivňují vstupní cenu majetku ani jeho odpisy. Od roku 2021 se technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku odpisuje účetně, a hodnota účetního odpisu se uplatní jako daňový náklad. Hranice mezi opravou a technickým zhodnocením může být nejasná a jejich správné rozlišení je klíčové pro správné účetní a daňové zaúčtování.

Společnost s r. o., neplátce DPH, má předmět podnikání ubytovací služby a provozuje ubytovnu zhruba o 6 pokojích. Pronajímá si asi polovinu nemovitosti, která je zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení. Nyní na ubytovně byly prováděny drobné opravy, které s. r. o. jako pronajímatel hradila. Jaká by měla být správná sazba DPH u stavebních prací: 12 nebo 21 %?

Firma má najatý areál od pronajímatele FO - skladovou halu včetně plochy kolem, která slouží jako příslušenství haly - tj. parkoviště, odkládací plocha na materiál, příjezd pro nákladní vozidla a logistiku haly. Firma se rozhodla zpevněnou plochu (asfalt, beton) generálně za svoje náklady opravit (Souhlas pronajímatele bude mít). Bude to probíhat tak, že stavební dodavatel kompletně strhne starý poškozený asfalt, srovná povrch a natáhne novou vrstvu asfaltu či betonu (investice za víc než 1 mil. Kč). Přemýšlíme jak to kategorizovat - jestli se jedná o nový majetek na najatém areálu nebo technické zhodnocení staré zpevněné plochy nebo oprava. FO, která je pronajímatelem tohoto areálu neeviduje žádnou majetkovou kartu původní zpevněné plochy. I přes to si myslíme, že nový majetek (stavba) na najatém areálu to není, protože již v areálu zpevněná asfaltová plocha vždy byla, tak se přikláníme k technickému zhodnocení zpevněné plochy (odpis v 5. odpisové skupině) NEBO opravě. Pokud by došlo k technickému zhodnocení najatého majetku, tak by se odpisovalo v 5. odpisové skupině a potřebovali bychom souhlas s provedením a odepisováním TZ od pronajímatele? Uvažujeme správně, že se může jednat o opravu nebo TZ najatého majetku? Kde může být hranice mezi opravou a technickým zhodnocením v tomto případě? Co je třeba splnit, aby to bylo opravou?

Jak správně účtovat nakoupený silikon, který byl použit při opravě střechy svépomocí?

Při jakémkoli zásahu do evidovaného či pronajímaného dlouhodobého majetku by měli účetní u předložených dokladů zpozornět, protože je nutné správně posoudit, o jaký druh provedené změny na majetku se jedná, a podle toho nastavit jak účetní postupy s ohledem na věrné a poctivé zobrazení reálného stavu, tak následně i zjistit daňové dopady pro účetní jednotku z hlediska posouzení vzniku daňového či nedaňového nákladu. Technické zhodnocení má investiční charakter, oproti tomu oprava je pro účetní jednotku okamžitým provozním nákladem. Technické zhodnocení a oprava jsou dvě zcela odlišné účetní a daňové kategorie. Nestačí posuzovat provedený zásah „od stolu“ na základě faktury, ale je zapotřebí pátrat po tom, co bylo skutečně s dlouhodobým majetkem provedeno. Pojďme si nyní udělat pořádek v obou pojmech, abychom v praxi nechybovali.

V administrativní budově došlo k opravě elektroinstalace (havarijní stav). Ve všech kancelářích došlo ke snížení stropu sádrokartonem (z důvodu vedení elektrických kabelů). Dále došlo k výměně jističů v rozvaděči umístěném na patře, ve kterém byla prováděna výměna elektroinstalace. Po výměně kabelů byly provedeny zednické práce a malování kanceláří. Dále byla provedena v jedné kanceláři výměna lina za dlažbu. Jedná o opravu nebo o technické zhodnocení?

Obracím se na vás s dotazem, jak postupovat v následujících případech se zdaněním DPH : a) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě z EU plátci registrovanému v EU. Zde bych použila znění § 9, že místo plnění je mimo tuzemsko v EU. b) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě ze třetí země, od které koupila stroj. Vycházím z § 9a, že v tomto případě je místo plnění v tuzemsku (ke spotřebě a užití dochází v tuzemsku), a fakturuje se s DPH. c) Pokud se stane totéž, ale např. oprava movité věci probíhá na Slovensku, a fakturuje se do 3.země, pak je podle stejného § místo plnění na Slovensku. To zřejmě znamená registraci na Slovensku. d) Oprava stroje v EU a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, pak to vidím jako fakturaci bez DPH, podle § 9 . e) Oprava stroje v ČR a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, také jako fakturace bez DPH, podle § 9 . f) Oprava stroje prováděna ve 3. Zemi a fakturovaná partnerovi v EU registrovanému v EU, zase bez DPH, místo plnění ve 3. zemi. g) Oprava stroje ve 3. zemi pro zákazníka ze 3. země, bez DPH, ke skutečnému užití dochází mimo tuzemsko.

Česká společnost s ručením omezeným, neplátce DPH, má v nájmu kancelář (byt) ve třetí zemi. Úpravami vznikne provozovna využívána k podnikatelským účelům. Bude se jednat o opravy místností, jako je štukování, vymalování, natírání, oprava podlahy, výměna oken. S majitelem bytu má společnost uzavřenou nájemní smlouvu, kde je uvedeno, že náklady na opravu bude hradit česká s. r. o. Budou náklady na opravu, kterou provádějí místní řemeslníci, daňově účinné? Musíme provozovnu ve třetí zemi nahlásit na živnostenský úřad?

Účtuji FVE. Hodnota FVE je cca 50 mil. Kč. Pořizovala se v roce 2011. Odpisy jsou dle § 30b. Vzhledem k tomu, že jsou některé panely nefunkční a některé málo výkonné, rozhodla se společnost koupit nové. Nakoupila panely v hodnotě 3 mil. Kč a bude je vyměňovat za původní. Vzhledem k tomu, že se staré FVE panely již nevyrábějí, musela společnost koupit nový typ. Nové FVE jsou větší (větší plocha) než původní, a mají větší výkon. Bude se jednat o opravu FVE? Nebo jde o technické zhodnocení FVE, a musím na panely vytvořit novou kartu majetku?

Společnost pronajímající nebytové prostory provedla na objednávku nájemce výměmu klimatizační jednotky prostřednictvím svého dodavatele (šlo o výměnu staré nefunkční klimatizace za novou, která nemá lepší technické parametry), náklady přeúčtovala na nájemce - účtování 518/321 a následné přeúčtování ve stejné hodnotě jako byla faktura od dodavatele: 311/518?

Jedná se v následujícím případě o opravu nebo technické zhodnocení budovy při výměně dvoukřídlých protipožárních dveří za protipožární roletový uzávěr? V hale máme nainstalovány dvoukřídlé protipožární dveře, které byly nabourány, a v rámci jejich opravy se místo nich namontuje protipožární roletový uzávěr. Velikost dveřího otvoru zůstane stejná, na místo původních dveří se osadí rolovací nehořlavá textilní roleta. Hodnota nových protipožárních dveří by byla cca 170.000 Kč, cena rolovacího protipožárního uzávěru bude cca 238.000 Kč. Protipožární funkce je stejná.

Při prodeji bytů, které nesloužily pro podnikání (samostatnou činnost) a které před prodejem prošly rekonstrukcí, jsou často splněny podmínky pro osvobození příjmů z prodeje od daně z příjmů. Tím ovšem padá možnost daňového uplatnění souvisejících výdajů. Nicméně v řadě případů příjem osvobodit nelze, čímž vyvstává na pořad dne otázka, jestli si prodávající může snížit daňový základ – kromě pořizovací ceny daného bytu – také o obvykle značné výlohy za jeho opravy a rekonstrukce. Kupodivu je odpověď ano – v případě prodeje bytu ve vlastnictví, i ne – jestliže se jedná o prodej družstevního bytu. Tento rozdílný přístup nedávno potvrdil i soud.