Organizace

V této části se zabýváme některými zvláštními případy zápisů výdajů do daňové evidence. Jsou to případy časté, případně periodicky se opakující, každopádně případy, které mohou podstatným způsobem ovlivnit daňové přiznání lékaře. Nemůžeme se zabývat všemi případy výdajů, které se mohou vyskytovat v běžné praxi lékaře, k tomu je pak zapotřebí buď podrobnějšího studia zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „zákon o daních z příjmů “), anebo návštěvy některého daňového poradce. V každém případě stejně vždy radíme především zcela začínajícím lékařům, aby si alespoň první rok praxe nechali zpracovávat svou daňovou evidenci ekonomickým odborníkem, účetním nebo daňovým poradcem.

V této části našeho seriálu se zabýváme vedením daňové evidence privátního lékaře. Každý zápis musí být podložen účetním dokladem dokumentujícím provedenou platbu. Tyto účetní doklady, stejně tak jako zápisy v daňové evidenci, je třeba archivovat. Daňová evidence slouží k výpočtům daně z příjmů fyzické osoby z nezávislé činnosti. Je třeba uzavřít účetní období (tj. kalendářní nebo hospodářský rok), provést závěrkové operace a vypočítat základ daně. Hlavním účelem daňové evidence je správný výpočet daně z příjmů fyzických osob a také možnost kontroly povinné archivace i po určité době.

Zubní lékaři se již od počátku privatizace prakticky vyčlenili z celkové skupiny lékařů v ČR a vytvořili si vlastní komoru (Českou stomatologickou komoru) a dojednali si i vlastní způsoby financování zdravotní péče. Proto tuto část seriálu věnujeme právě specifikům ekonomiky privátních stomatologů a zubních lékařů, když převážná část těchto lékařů vykonává svou profesi právě jako fyzická osoba (OSVČ). Pouze malá entita stomatologů a zubních lékařů jsou zaměstnanci (vesměs mladí, nastupující lékaři, absolventi lékařských fakult) těchto privátních lékařů, popřípadě se jedná o zaměstnance stomatologických klinik, kteří jsou v pracovním poměru.

V této části našeho seriálu, psaného jako pomoc zejména nově začínajícím lékařům a zdravotníkům z hlediska ekonomiky a práva při výkonu jejich profese, se zabýváme nutnou činností lékařů a zdravotníků pracujících ve formě fyzické osoby (OSVČ), činností, kterou musí konat souběžně se svou odbornou prací. Lidé všech profesí, různých povolání a odborností, pokud pracují v této právní formě, jsou povinni vykonávat řadu zejména ekonomických činností, které v případě firem či institucí provádějí mnohdy celá oddělení, řady specialistů či spolupracujících agentur. V tomto příspěvku se podíváme na privátního lékaře jako na hospodářský subjekt. Takovýto pohled je dán jednak zcela obecnými požadavky na plnění různých funkcí hospodářského subjektu, jednak zcela specifickými požadavky vyplývajícími právě ze zvláštních charakteristik této profese. Zaměříme se proto blíže na takovýto rozbor činností privátního lékaře a celé jeho ordinace, kdy předpokládáme alespoň jednu zdravotní sestru a další pracovníky zajišťujícími topení, úklid a další možné a nutné výkony.