Organizace neziskové

Jsme nezisková organizace a příjmy máme z členských příspěvků. Dosud jsme příspěvky pokryli výdaje, ale letos budeme mít příjmy vyšší než výdaje. Můžeme ponechat výsledovku v zisku nebo rozdíl převést na výnosy příštích období? Musíme podat přiznání k dani z příjmů?

Zapsaný ústav je dle zakladatelské listiny (zřízen fyzickou osobou) neziskovou organizací v oblasti kultury. Je pořadatelem hudebního festivalu. V rámci festivalu jsou pořádány kulturní vystoupení, kde je vybíráno vstupné, prodávány programy. Dále v rámci těchto akcí ústav poskytuje partnerům reklamu. Dalším zdrojem příjmů jsou dotace. Je poskytování reklamy partnerům zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené bez nároku na odpočet ve smyslu § 61 zákona o DPH? Nyní má ústav zájem pozvat zahraniční orchestr z Německa, který je také neziskovou právnickou osobou a který vystoupí v ČR. Stane se ústav přijetím této služby osobou identifikovanou a bude muset odvést z této poskytnuté služby 21 % DPH? Nebo je možné toto plnění na vstupu „osvobodit“ od DPH? Pokud ano, podle jakých ustanovení?

Jsme nezisková organizace, obecně prospěšná společnost, a realizujeme veřejnou sbírku pro obecně prospěšné účely. Vedeme podvojné účetnictví a dotaz směřuje k zachycení veřejné sbírky v účetnictví. Jakým způsobem zaúčtovat přijetí prostředků z veřejné sbírky a jak účtovat o nákladech, které směřují na daný účel veřejné sbírky. Některé zdroje informací uvádí, že příjem z veřejné sbírky se účtuje jen rozvahově, např. na účtu 379. Stejně tak náklady směřované na účel této sbírky se účtují stejným způsobem. Účtuje se příjem z veřejné sbírky a následně náklady, směřují na účel veřejné sbírky jen rozvahově, tj. např. prostřednictvím účtu 379, nebo příjem z veřejné sbírky, tak i následně výdaje jsou účtovány výsledkově - příjem na účet 68x a výdaje na účet 54x?

Sportovní spolek, plátce DPH, který reprezentuje univerzitu, s ní uzavřel smlouvu o spolupráci, na základě které škola přispěje na fungování spolku částkou 250 000 Kč. Formulace ze smlouvy je následující: „1) Spolupráce smluvních stran, jež je předmětem této smlouvy, se uskutečňuje formou vzájemně výhodné spolupráce v oblastech, jež jsou podle této smlouvy předmětem činnosti smluvních stran, zejména pak rozvojem vzájemné spolupráce v oblasti činnosti univerzitního hokejového klubu. 2) Spolupráce podle předchozích ustanovení této smlouvy se realizuje zejména formou vzájemné podpory a mediální propagace, společných PR aktivit, spolupráce při organizaci volnočasových aktivit, podpory užšího propojení sportu a vysokoškolského studia apod. Smluvní strany se pak dale vzájemně dohodly, ze UNIVERZITA bude na podporu KLUBU jak výše uvedeno v tomto článku každý rok vyplácet částku ve výsi 250.000 Kč..." 1. dotaz zní, zda z pohledu daně z příjmů lze na tento příspěvek nahlížet jako na bezúplatné plnění a využít z pohledu spolku osvobození od daně dle § 20 odst. 8 ZDP, případně využít jiné osvobození v zákoně nebo se bude jednat vždy o příjem podléhající dani z příjmu? (samozřejmě pokud nevyužijeme § 18a odst. 1 a) ZDP) 2. dotaz zní, zda v tomto případě lze na příspěvek nahlížet jako na příjem z hlavní činnosti, která dle § 5 ZDPH není ekonomickou činností pro spolek a není tak dle § 2 ZDPH předmětem daně nebo podle Vašeho názoru předmětem daně je a na tuto částku by měla být vystavena standardní faktura?

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), a dokončili téma započaté v minulém čísle časopisu UNES č. 5/2024 na s. 10. Jak jsme již uváděli, novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti sportu. U většiny služeb v oblasti sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %.

Nezisková organizace, honební společenstvo, v roce 2023 prodala traktor za 70 000 Kč a tyto peníze darovala mysliveckému sdružení na nákup krmiva pro zvěř (darovací smlouva). Honební společenstvo před prodejem traktor nevyužívalo, protože vlastně vůbec nevěděli, že je jejich (traktor byl pořízen v roce 1998 za 50 000 Kč, doklad už nemají), ale využívali ho myslivci. Až minulý rok honební společenstvo zjistilo, že je traktor vlastně jejich, a proto se ho rozhodli prodat a peníze dát myslivcům. Jak naložit s daňovým přiznáním? Můj pohled na to je takový, že příjem z prodeje traktoru bude zdanitelným příjmem, protože k němu nemají žádné výdaje související s jejich činností a že těch 70 000 Kč, které darovali, jim zvedne základ daně, protože veřejně prospěšný poplatník si nemůže snížit základ daně. Jde využít § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů (honební společenstvo ale neví, zda bude schopno úsporu proinvestovat)?

Řídí se účtování nadace nějakou vyhláškou, resp. má nějaká pravidla odlišná od účtování podnikatelů? Mohla fyzická osoba vložit do nadace nemovitost a provozovat tam kavárnu?

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku kulturních a sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, a tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V seznamu služeb, které podléhají snížené sazbě 12 %, jsou uvedeny také služby označené jako oprávnění ke vstupu na vybrané kulturní akce a do kulturních zařízení.

Legislativní radě vlády byl předložen k projednání návrh nového zákona o účetnictví po zapracování připomínek vznesených v rámci připomínkového řízení, a to včetně důvodové zprávy, tezí vyhlášek, rozdílové tabulky a přehledu vypořádání všech připomínek. Návrh nového zákona o účetnictví se týká všech účetních jednotek, a tedy i nestátních neziskových organizací. Pro porovnání přibližuje následující článek oblasti týkající se nestátních neziskových organizací v aktuálně platném zákoně o účetnictví , ale také změny obsažené v navrhovaném novém zákoně o účetnictví .

Zaměstnanec neziskové organizace (sociální služby) má měsíční paušalní mzdu. Od června 2024 by pracoval pár dnů hodin měsíčně v další neziskové organizaci. Jak postupovat: pořád by byl zaměstnán v první neziskové organizaci a mzda by byla za celý měsíc? Organizace by refakturovala odpracované dny v měsíci druhé organizaci. Tyto služby by měly být ošetřené smlovou mezi organizacemi? Je to správný postup? 

Likvidátor občanského sdružení zaslal finanční prostředky, které zůstaly při likvidaci občanského sdružení jiné obecně prospěšné společnosti s obdobou činností. Na jaký účet zaúčtuje o. p. s. takto získané prostředky?

Zasílám odstavec jedhodho nejmenovaného fotbalového klubu, neziskové oraganizace: Základní účelem a hlavní činností SK je: a) vychovávat aktivní fotbalisty ve všech věkových kategoriích pro účast v organizovaných soutěžích a vytvářet pro ně materiální podmínky, aby mohli zdárně reprezentovat SK, kladenský fotbal a uspokojovat zájem veřejnosti o fotbal b) vytvářet podmínky pro masovou základnu SK zejména mezi mládeží a získávat pro činnost SK širokou obec příznivců c) zajišťovat pro tuto činnost potřebné ekonomické podmínky všemi dostupnými prostředky a způsoby, zejména vlastni sportovní a hospodářskou činností, získáváním sponzorů apod. d) vytvářet široké možnosti užívání svých sportovišť pro zájemce z řad veřejnosti, zejména pak mládeže e) budovat, provozovat a udržovat sportovní a jiná zařízení, která vlastní nebo užívá f) vést své členy a ostatní zájemce o sport k dodržováni základních sportovních, etických, morálních, estetických a mravních pravidel, g) hájit zájmy svých členů, za tím účelem spolupracovat s orgány státní správy a samosprávy, s ostatními sportovními organizacemi i jednotlivci, h) zajišťovat v oblasti sportu vzdělávání svých členu, jejich školení i) dalšími formami své činnosti napomáhat rozvoji veřejného života, kultury, zdraví apod. v místě své působnosti, zejména formou veřejně prospěšné činnosti Chtěla bych si ověřit, zda níže uvedené činnosti spadají do hlavní činnosti nebo do hospodářské: Přestupy hráčů Tréninková kompenzace / výchovné hráče Prodej vstupenek na fotbalový zápas Pronájem UMT Prodej vstupenek na ples 

Nezisková organizace (z.s.) vlastní nemovitost, kterou přenechá formou výpůjčky jiné neziskové organizaci. Vypůjčitel provede na nemovitosti technické zhodnocení (se souhlasem vlastníka) a vlastník dá souhlas s daňovým odpisováním vypůjčiteli. Otázka je, zda v případě ukončení výpůjčky bude mít provedené technického zhodnocení nějaký daňový dopad (daň z příjmů) u vlastníka nemovitosti, když nedojde k žádné finanční kompenzaci z titulu provedeného tech. zhodnocení a toto zhodnocení nebude ani odstraněno (tzn. vlastník převezeme zpět zhodnocenou nemovitost. § 23 odst. 6 řeší prakticky stejnou situaci, ale výslovně uvádí pouze nájem. Pokud by vlastník musel dodanit hodnotu tech. zhodnocení k datu převzetí nemovitosti zpět do vlastního užívání, bylo by možné, aby takový příjem byl od daně z příjmů osvobozený v situaci, kdy užití nemovitosti vlastníkem (tj. včetně tech. zhodnocení) je čistě pro jeho hlavní, tedy neekonomickou činnost?

Nezisková organizace přijala finanční dar, který používá v sociální oblasti, když využívá k nákupu věcí pro sociálně potřebné, pak má doklad. Někdy předává také hotovost sociálně potřebným. K tomuto výdaji z darů nemá žádný doložený doklad. Jak doložit tento výdaj? Podpis výdajového dokladu většinou není možný kvůli nečekaným situacím. 

TJ Sokol uzavřela s městem smlouvu o zápůjčce, splatnost 5 let. Na jaký účet v účtové osnově tuto půjčku zaúčtovat? Obec půjčila jednotě. Půjčka je bezúročná. 

Česká nezisková organizace, zaregistrovaná jako identifikovaná osoba v ČR, nakupuje z JČS od neplátců zboží, které následně využívá ke svému hlavnímu poslání, nikoli k ekonomické činnosti. Je nutné i tohoto nákupu zboží odvádět DPH v ČR? (Zboží odesláno z JČS do ČR, dodavatel neuvádí na fakturách DIČ (ani své, neb žádné nemá, ani té neziskovky, jen IČo).

Nezisková organizace - herecká společnost, vydala letos publikaci a přímo na její vydání získala konkrétní dotaci. Podmínky splnili a peníze dostali. Prosím o radu s účtováním. V průběhu tvorby máme zaúčtované náklady na nákladové účty. Dále máme zaúčtovanou dotaci na výnosový účet. Nyní potřebuji výrobek aktivovat na sklad. Aktivuji knihy na sklad v hodnotě snížené o získané dotace? Nebo v hodnotě plných nákladů a dotaci musím nějak časově rozlišovat po dobu než se všechny knihy prodají? 400 000 Kč nákladové účty 521, 518 apod. 250 000 Kč výnosový účet 691 150 000 Kč naskladnění knih 123/563 nebo 400 000 Kč naskladnění knih 123/563 200 000 Kč vyskladnění knih 563/123 vydaný do konce roku 125 000 Kč časové rozlišení dotace na polovinu neprodaných knih 691/911 Výdej knih pak bude účtován 563/123 při prodeji. Rozdané kusy jako reklamní předmět 501/123 (do 500 Kč za knihu). Pokud bude cena nad 500 a nebude možné předmět použít jako reklamní, rozdaný kus by byl buď dar neb reprezentace přes účet 513. 

Zpracovávám daňové přiznání spolku včelařů, který měl tyto výdaje a příjmy: příjmy z hlavní činnosti (dotace, příspěvky na činnost, členské příspěvky) Kč 56 456,- výdaje z hlavní činnosti (dotace členům na činnost, léčivo na včely, odvod členských příspěvků do centrály) Kč 64 912,- zároveň v roce 2023 pořádal ples, který není uveden v účelu hlavní činnosti spolku ve stanovách: příjmy z vedlejší činnosti (vstupné) Kč 13 460,- výdaje z vedlejší činnosti (nájem sálu, kapela) Kč 14 821,-. Celkem za obě činnosti: příjmy Kč 69 916,- výdaje Kč 79 733,-. Na řádku 10 DPPO má být uvedena částka - 9 817,- (79 733-69 916)? řádek 62 částka 64 912,-; řádek 110 částka 56 456,-; řádek 200 částka 13 460,-; řádek 251 částka 14 821,-? 

Nezisková organizace (NO1) získala darem nemovitost (budova a pozemek). V témže roce tuto nemovitost poskytla jiné neziskové organizaci (NO2) k bezplatnému užívání (výpůjčka), a to pro účely související s její hlavní činností, ale i pro ekonomickou činnost (tj. v budově bude provozovat hlavní i vedlejší činnost NO2). Otázka je, zda musí NO1 hodnotu daru zdanit daní z příjmů právnických osob, nebo zda je možné tento dar od daně osvobodit (případně poměrnou část). 

Nezisková organizace (z. s.) přijala v roce 2022 dary od různých subjektů na svoji hlavní činnost - zaúčtováno na účty 91x, z hlediska daně z příjmů osvobozeno. V roce 2023 konkrétní částku z těchto přijatých darů poskytla jako dar fyzické osobě (osoba v nouzi), tj. pro účely, které nejsou vyjmenované v § 15 odst. 1 ZDP. Jaké bude mít toto poskytnutí daru konsekvence z hlediska daně z příjmů pro neziskovou organizaci, bude nutné zdanit přijatý dar z roku 2022? Pokud ano, zda v DAP DPPO 2023, nebo dodatečným DAP DPPO 2022?