Osvobození od daně z příjmů pravnických osob

Sportovní spolek, plátce DPH, který reprezentuje univerzitu, s ní uzavřel smlouvu o spolupráci, na základě které škola přispěje na fungování spolku částkou 250 000 Kč. Formulace ze smlouvy je následující: „1) Spolupráce smluvních stran, jež je předmětem této smlouvy, se uskutečňuje formou vzájemně výhodné spolupráce v oblastech, jež jsou podle této smlouvy předmětem činnosti smluvních stran, zejména pak rozvojem vzájemné spolupráce v oblasti činnosti univerzitního hokejového klubu. 2) Spolupráce podle předchozích ustanovení této smlouvy se realizuje zejména formou vzájemné podpory a mediální propagace, společných PR aktivit, spolupráce při organizaci volnočasových aktivit, podpory užšího propojení sportu a vysokoškolského studia apod. Smluvní strany se pak dale vzájemně dohodly, ze UNIVERZITA bude na podporu KLUBU jak výše uvedeno v tomto článku každý rok vyplácet částku ve výsi 250.000 Kč..." 1. dotaz zní, zda z pohledu daně z příjmů lze na tento příspěvek nahlížet jako na bezúplatné plnění a využít z pohledu spolku osvobození od daně dle § 20 odst. 8 ZDP, případně využít jiné osvobození v zákoně nebo se bude jednat vždy o příjem podléhající dani z příjmu? (samozřejmě pokud nevyužijeme § 18a odst. 1 a) ZDP) 2. dotaz zní, zda v tomto případě lze na příspěvek nahlížet jako na příjem z hlavní činnosti, která dle § 5 ZDPH není ekonomickou činností pro spolek a není tak dle § 2 ZDPH předmětem daně nebo podle Vašeho názoru předmětem daně je a na tuto částku by měla být vystavena standardní faktura?

Společnost s r. o. (neplátce), zabývající se 30 let pronájmem nemovitostí (osvobozená plnění), má jediného společníka, od roku 2023 jako svěřenského správce svěřenského fondu. Nerozdělený zisk s. r. o. je 10 mil. Kč, závazek vůči společníkovi je 3 mil. Kč. Společník (SF) chce odkoupit jednu z nemovitostí, aktuálně oceněnou znaleckým posudkem na 6 mil. Kč. Jsou splněny podmínky: 100% podíl na ZK, 12 měsíců držení, s. r. o. není v likvidaci, podíl nebyl nabyt koupí závodu, příjemce je skutečný vlastník. 1) Lze započíst kupní cenu s výplatou nerozděleného zisku, případně i s dluhem vůči společníkovi? 2) Platí, že s. r. o. je osvobozena od 15% srážkové daně z vyplaceného podílu na zisku (vztah matka–dcera)? 3) Jak je to s daní z příjmů z prodeje majetku z pohledu s. r. o.?

V s.r.o. zemřel zaměstnanec. Firma by chtěla dobrovolně poskytnout jeho rodině určitou peněžitou částku - např. 100.000,- Kč. Jak by se toto řešilo daňově?

Jsme zapsání v obchodním rejstříku jako „družstvo pro výstavbu a správu garáží“ – nejsme bytové družstvo. Garáže a nebytové prostory (obojí jsou ve vlastnictví družstva) jsou pronajímany pouze členům tohoto družstva dle nájemní smlouvy s družstvem. Lze aplikovat pro zdanění daní z příjmů právnických  osob u družstva osvobození od daně dle § 19 odst. 1 písm. c) ZDP na pronájem nebytových prostor a garáží?

Zapsaný spolek (jehož účelem je „všestranná podpora a rozvoj basketbalu a to zejména sportovní činností členů spolku“ a dlouhodobě vykonává sportovní činnost a má širokou členskou základnu od dětských až po dospělé kategorie) obdrží finanční příspěvek z nadačního fondu. Nadační fond má mimo jiné ve statutu zapsán tento účel: „podpora a rozvoj aktivit fyzických a právnických osob sledujících obecně prospěšné cíle v oblasti rozvoje vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, zejména v oblasti rozvoje letectví, modelářství, turistiky, míčových a vodních sportů“. Spolek příspěvek použije na nákup starší sportovní haly (uzavře KS se současným vlastníkem a následným zápisem do katastru nemovitostí spolek nabyde pozemek jehož součástí je stavba = sportovní hala = vnitřní sportoviště s tribunami vč. zázemí tj. šatny, sociální vybavení a sprchy, kanceláře, odpočinkové místnosti atd.). Co se týká následného využití nemovitosti spolkem nabízejí se tyto možnosti: A) využití haly jen pro spolkové účely = hlavní činnost spolku; B) využití haly částečně pro hlavní činnost spolku a částečně pro vedlejší (ekonomickou) činnost tzn. různé formy pronájmu nebo poskytnutí prostor za úplatu jiným subjektům a to v termínech, kdy nebude využití ze strany spolku; C) využití celé haly jen pro vedlejší (ekonomickou) činnost. Předpokládáme, že spolek přijatý příspěvek z nadačního fondu nezdaní při následném využití podle bodu A), jelikož nemovitost využije v plném rozsahu pro svoji spolkovou činnost. Jak je tomu ale v případech využití podle B) a C), kdy spolek bude nemovitost využívat pro svoji hlavní činnost pouze částečně a nebo dokonce vůbec, a celou nemovitost využije k vedlejší (ekonomické) činnosti? Podle našeho názoru spolek nezdaní přijatý příspěvek ani pokud by pořízenou nemovitost využíval v souladu s body B) a C). Tento závěr opíráme o ustanovení § 19b odst. 2 písm. b) ZDP, které říká „Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem poplatníka, který je 1. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení,…“. Tedy je buď splněn účel využití příspěvku vymezený v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP (u varianty A, možná i B), ale i kdyby nebyl (jako by to mohlo být pravděpodobně dovozeno u varianty C, i když výsledný zisk z vedlejší činnosti spolku logicky podpoří hlavní činnost spolku), tak je stejně naplněna podmínka pro osvobození přijatého příspěvku od zdanění, protože pořízení nemovitosti do majetku zapsaného spolku = kapitálové dovybavení. Je tento náš závěr správný? Děkuji.

Nezisková organizace (NO1) získala darem nemovitost (budova a pozemek). V témže roce tuto nemovitost poskytla jiné neziskové organizaci (NO2) k bezplatnému užívání (výpůjčka), a to pro účely související s její hlavní činností, ale i pro ekonomickou činnost (tj. v budově bude provozovat hlavní i vedlejší činnost NO2). Otázka je, zda musí NO1 hodnotu daru zdanit daní z příjmů právnických osob, nebo zda je možné tento dar od daně osvobodit (případně poměrnou část). 

Společnost nabyla v r. 2016 podíl v jiné společnosti ve výši 30%, čemuž odpovídal splacený vklad do kapitálu 30 000 Kč. Podíl pořídila úplatně za částku 1 155 000,- Kč. V roce 2023 podíl prodala (Smlouva o převodu podílu) za cenu 2 000 000 Kč. Příjem z prodeje podílu je tedy osvobozen od daně z příjmu. Výnos je na účtu 661 (výsledkový daňový). Jak se osvobození zahrne v daňovém přiznání, aby nebylo zahrnuto v základu pro daň? 

Společnost obdržela náhradu za vyvlastnění pozemku. Jak účetně zohlednit vyvlastnění pozemku včetně náhrady? Je potřeba tuto náhradu řešit z pohledu DPH?

Zaměstnavatel chce darovat zaměstnanci k příležitosti uzavření sňatku věcný dar v hodnotě do 2 000 Kč. Bude tento dar předmětem daně z příjmů zaměstnance včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění? Nebo se bude jednat o dar osvobozený? Předpokládám, že se u zaměstnavatele bude jednat o nedaňový náklad.

Prodáváme nemovitosti (pozemky + budova). Tyto jsme nakoupili v roce 1997 již zkolaudované. Daňový režim: DPPO: kupní cena zůstatková cena majetku, DPH: 0 Kč, pozemky jsou osvobozené a nemovitost také vzhledem k tomu, že ji máme v majetku více než 5 let Je tato úvaha správná? 

Náboženská obec dostala darem nemovitost. Má tuto nemovitost zdanit jednorázově v roce přijetí daru, nebo ji může zdaňovat postupně, resp. dát každý rok do výnosu vždy částku ročního odpisu?

Založili jsme spolek, neziskovou ­organizaci, za účelem pomoci při obnově tvrze. Ve stanovách spolku je mimo jiné uvedeno, že hlavní činností je získávání finančních prostředků, které slouží k rozvoji činnosti spolku. Spolek vyhlásil veřejnou sbírku na obnovu tvrze (dostal o ní osvědčení od krajského úřadu) a má založený transparentní účet, na který lidé zasílají finanční prostředky. Z této sbírky spolek poskytl finanční dar fyzickým osobám na základě darovací smlouvy, které je následně použili při opravě tvrze. V roce 2020 měl spolek ještě příjmy z členských příspěvků. Co se týče výdajů spolku, tak spolek zaplatil občerstvení dobrovolníkům, kteří pomáhali při obnově tvrze (ve stanovách je uvedeno, že hlavní činností spolku jsou pracovní aktivity při stavebně konzervačních pracích). Jsou všechny výše uvedené příjmy (finanční prostředky ze sbírky, členské příspěvky) od daně osvobozené, nebo nejsou předmětem daně? Jsou všechny výše uvedené výdaje (finanční dar, občerstvení) od daně osvobozené, nebo nejsou předmětem daně? Má spolek povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob?

Hlavní činnost spolku je placena výběrem členských příspěvků. Každý rok je výběr členských příspěvků nižší než náklady na hlavní činnost, a tak to také bylo částečně financováno prostředky z vedlejší činnosti dle § 20 odst. 7 ZDP . V roce 2020 jsou však kvůli koronaviru různé akce (hlavní činnost) zrušeny, ale členské příspěvky se vybraly v plné výši. To znamená, že výběr členských příspěvků bude vyšší než náklady na hlavní činnost. Bude nutné tento rozdíl za rok 2020 nějak zdanit? A jakým způsobem se „zdaní“ uplatněná částka dle § 20 odst. 7 ZDP za rok 2019? Protože se za rok 2020 vlastně nepoužije. Je to uvedeno na řádku 251 daňového přiznání?

OSVČ obdrží dotaci ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) – půda od hektaru, tráva a pastviny od hektaru, zhoršené podmínky. Musí OSVČ danou dotaci zdanit jako klasický příjem nebo je osvobozená nebo není předmětem daně? Uvádí se do daňového přiznání? Zdaňuje se dotace z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu na úroky z leasingu – pořízení majetku?

Dobrovolný svazek obcí má zřízen fond na podporu sportu. Z tohoto fondu zaplatil dárkové poukazy na sportovní vybavení pro vítěze soutěží v cenách 500–3 000 Kč/ks, celková výše činí 20 000 Kč. Má svazek obcí nějakou daňovou povinnost ve vztahu k těmto darům a stejně tak i příjemci poukázek?

V následujícím příspěvku bych se chtěl zaměřit na právní a daňové aspekty darů v případě příspěvkových organizací jako veřejně prospěšných poplatníků. Dary jsou nepochybně v řadě případů významným finančním zdrojem těchto subjektů, a tak je nutné právní a daňové souvislosti v praxi poměrně často řešit.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 1. 2018, č. j. 3 Afs 250/2016-40

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na některé aspekty tématu, které bude v tomto období opět velmi aktuální, a to výplaty podílu na zisku. Věnovali bychom se stručně oblasti právní úpravy a zaměřili se zejména na úpravu daňovou.

Zápůjčkou se zabývá § 2193 až 2200 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rozumí se jí situace, kdy zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zatímco výpůjčka se vztahuje na věci určené individuálně, zápůjčka se vztahuje na věci určené druhově. Zápůjčka může být peněžitá nebo nepeněžitá. Při peněžité zápůjčce a při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. V článku si ukážeme rozdílné daňové řešení zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci a zápůjčky poskytnuté podnikateli.

Založením obchodní korporace nejsou „rozdány karty“ jednou provždy, ale klidně může dojít ke změně ve složení jejích členů alias společníků. Nejsnazším způsobem je převod podílu stávajícím společníkem na jinou osobu, ať už se jedná o jiného ze stávajících společníků nebo o nově přistupujícího člena obchodní korporace. V naprosté většině případů je v praxi sjednána úplata za tento převod (prodej), na což logicky navazuje otázka, jak se s tímto příjmem správně daňově vypořádat. Případnou mezinárodní daňovou komplikací může být, když je kupujícím nebo prodávajícím zahraniční subjekt, anebo jsou-li převáděny podíly na zahraniční společnosti.