Osvobození od DPH s nárokem na odpočet

Jsme tuzemská firma, e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. Dodáváme zboží do EU a jsme registrovaní v režimu OSS. Zákazníci na eshopu vyplní svoji fakturační adresu, tuto adresu neověřujeme na rejstříku. Dotaz se týká pouze osob povinných k dani - plátců DPH. Často se nám stává, že zákazníci neuvedou své platné DIČ. Vzhledem k velkému objemu faktur (17 000 ks/měsíc) máme vše automatizované. Pokud zákazník neuvede v objednávce své DIČ, je faktura automaticky vystavena, jako by byl neplátce DPH, tedy s daní konkrétní země. Příklad: italská firma si u nás objedná zboží, ale do objednávky neuvede své platné DIČ. Faktura je tedy vystavena s 22% DPH (2024). Zákazník se později ozve, že mu chybí na faktuře DIČ a žádá opravu. Jsme povinni mu opravit fakturu, tedy doplnit jeho platné DIČ, a tím pádem vrátit přeplatek ve výši DPH? Aktuálně máme stanovené, že doklady do 5 000 Kč neopravujeme. Porušujeme tím nějaký zákon/nařízení? 

Vládní konsolidační balíček přinesl vydavatelům a prodejcům knih dárek v podobě osvobození od daně z přidané hodnoty u dodání knih při zachování nároku na odpočet. Za stejných podmínek je možné od ledna prodávat i audioknihy. Dopady této novinky do konkrétních ustanovení zákona jsou stěžejní částí tohoto článku.

Dobrý den, chci se zeptat, zda a do jakého řádku přiznání k DPH se uvádí prodej zboží osvobozeného od DPH (v mém případě knihy)? Děkuji

Dobrý den, žádám o zatřídění zda příbalový leták lze prodat se sazbou osvobození od 1.1.2024 jako brožuru. V zákoně je osvobození u knih, brožur, ale leták pod 4901 zde výslovně není uvedený.

S. r. o. , které vede účetnictví a je plátce DPH, prodává mimo jiné omalovánky. Toto uskutečněné plnění je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Objeví se toto plnění za prodej omalovánek v přiznání k DPH a pokud ano, tak na kterém řádku? 

Jsme česká firma s. r. o., plátci DPH, máme vyfakturovat dodání zboží na Slovensko české firmě plátci DPH, fimra je zaregistrována jak na území ČR, tak na území Slovenska k plátcovství DPH - SK DIČ. Přepravu uskutečňuje naše s. r. o. - dodavatel na místo určení na Slovensko pro odběratele. Chápeme správně, že dodání zboží na Slovensko bude osvobozeno od DPH a dané skutečnosti uvedeme do souhrnného hlášení?

Při pořízení automobilu jako dlouhodobého majetku vzniká plátci nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „daně“) za splnění podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Obvykle plátce pořízený automobil, a to zejména, jedná-li se o osobní automobil, používá jak pro účely svých uskutečněných plnění, která provádí v rámci své ekonomické činnosti, tak i pro jiné účely, tj. svou osobní potřebu nebo osobní potřebu zaměstnanců. Oprávněnost odpočtu při pořízení osobního automobilu bývá proto často zpochybňována a tato skutečnost je podle mého názoru jedním z důvodů, proč je připravovanou novelou zákona o DPH , která je součástí vládního návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, navrhováno omezit s účinností od 1. 1. 2024 výši odpočtu daně při pořízení vybraných osobních automobilů na částku 420 000 Kč. V článku jsou nejprve připomenuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro uplatnění odpočtu v poměrné výši, je-li plátcem pořízený automobil využíván jak pro účely uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely. V závěrečné části textu jsou shrnuta navrhovaná opatření omezující možnost odpočtu daně u vybraných osobních automobilů.

Pro odběratele z Rakouska vyrábíme potrubí v ČR, které má být dodáno též do Rakouska. Ve smlouvě jsou specifikovány platební podmínky: 1) Down-payment (20 % po podpisu smlouvy), kterou považujeme za zálohovou platbu a tak je i vyfakturována odběrateli. 2) Partial-payment (70 % po dodání výrobku a dokumentace). Tuto část platby my považujeme již za dílčí plnění a tudíž vystavujeme daňové faktury s osvobozením dle § 64 zákona o DPH. Dodání potrubí probíhá několik měsíců (jedná se o velké celky). 3) Retention payable (10 % splatné zádržné) – poslední platba při vyhotovení bankovní záruky. Vystavujeme daňový doklad na 30 %, kde proúčtujeme 20 % zálohy. Je správné, že bod 2 považujeme za zdanitelné plnění, a tudíž vystavujeme daňový doklad? Odběratel po nás nyní chce vyčíslit 100 % ceny při závěrečné fakturaci, ovšem u nás už 70 % ceny prošlo daňovým dokladem. Jaký by byl podle Vás správný postup fakturace z pohledu DPH?

Společnost A (CZ VAT) dodává své výrobky firmě C (Norsko, plátce, konečný zákazník), fakturuje ale společnosti B (Litva VAT). Dodací podmínky EXW, norský zákazník si sám fyzicky odváží do Norska (veškerá komunikace při obchodu ale probíhá mezi CZ a Litvou). Zboží bylo procleno při výstupu z EU (PL), celní řízení mezi Litvou a Norskem. Litva fakturuje Norsku za vyšší cenu, na MRN je uveden i CZ plátce a jeho fa. Proclení i potvrzení o převzetí zboží norským odběratelem má CZ plátce k dispozici. Má CZ fakturovat s daní (norská doprava)? Co musí splnit, aby bylo osvobozeno a jak by pak vykazovala Litva? Jak vykázat v Intrastatu?

Jedním z hlavních rozdílů mezi českými účetními předpisy a mezinárodními standardy je oblast výkaznictví leasingů. Zatímco v českém pojetí rozhoduje právní pohled na věc (majitelem předmětu leasingu je leasingová společnost), mezinárodní standardy IFRS postupují dle zásady přednosti obsahu nad formou a rozhoduje tak ekonomický koncept, kdo získává podstatné užitky a nese případná rizika (což je v tomto případě nájemce).

Vystavili jsme fakturu pro českého plátce DPH za dodání výrobků. Zákazník chtěl dopravit výrobky do Anglie. Se zákazníkem byla dohodnuta dodací podmínka DAP. Provedli jsme proclení zásilky a zásilku dopravili do Anglie. Českému plátci DPH jsme vystavili 2 faktury - 1. za dodávku výrobků v režimu vývoz a 2. za dopravu s 21 % DPH, protože doprava byla se zákazníkem dohodnuta dodatečně. Je náš postup správný?

Následující příspěvek je věnován rozsudku SD EU ve věci C-42/22 Generali Seguros SA, ze dne 9. března 2023, který se zabýval odkupem vraků motorových vozidel, havarovaných při pojistných událostech krytých touto pojišťovnou. Tento rozsudek jsem vyhodnotila jako inspirativní čtení pro případy, kdy se plátce daně z přidané hodnoty bude muset rozhodnout, jestli finanční nebo pojišťovací instituce poskytla ještě osvobozené plnění nebo zda plnění bude podléhat DPH.

Rakouská firma (plátce DPH) má ještě české a německé DIČ. Nyní nakoupila zboží od české firmy (plátce DPH) s českým DIČ, které následně je fakturováno do Německa konečným zákazníkům. (Konečný zákazník si zařizoval dopravu a pro zboží si jel sám). Ale to zboží bylo vyfakturováno s německým DIČ, německým zákazníkům s německou daní. Je to takto možné? Nemusejí být faktury na výstupu s českým DIČ? U českého finančního úřadu vznikne nadměrný odpočet, ale nebude k tomu žádný výstup.

Tuzemská dceřiná společnost přepravila náhradní díl do své mateřské společnosti ve Španělsku. Přeprava se uskutečnila v únoru taxi službou. Jedna faktura: přeprava Ždírec - Praha, neplátce DPH, 3360 Kč. Druhá faktura: přeprava Praha - Španělsko, plátce DPH, 61902,24 Kč s DPH. Náhradní díl se pořídil od české firmy v lednu v eurech, plátce DPH 7028,89 € s DPH. Jak tuto událost přefakturovat mateřské společnosti, z pohledu režimu a sazby DPH? Náhradní díl bude 21% DPH v režimu reverse charge, a jak bude vypadat přeprava? Předpokládáme, že nárok na odpočet za náhradní díl i přepravu máme.

Předmětem diskuzí a analýz v oblasti daně z přidané hodnoty jsou patrně nejčastěji situace odepření nároku na odpočet správcem daně v případech, kdy tvrzené zdanitelné plnění, ze kterého byl nárok na odpočet uplatněn, prokazatelně neexistovalo nebo nebylo daňovým subjektem prokázáno, případně správce daně detekoval podvod na dani z přidané hodnoty. V tomto příspěvku se naopak zabývám v poslední době čím dále častěji detekovanými situacemi, kdy daňový subjekt uplatněním nároku na odpočet daně (popřípadě jiným daňovým postupem) necílí prvoplánově do daňové oblasti. Jedná se o situace, kdy podnikatelský (a tedy i daňový) subjekt sleduje své vlastní specifické podnikatelské cíle. Ekonomické operace, které k zajištění těchto cílů realizuje, však ovlivňují zprostředkovaně také výslednou daňovou povinnosti.

Nakoupili jsme zboží od dodavatele z Německa (VAT DExxx). Zboží šlo ale z Číny. Předpokládám, že se tedy jedná o dovoz zboží - řádek 7 DPH a odpočet ř. 43. Zboží bylo řádně vycleno v Praze, kde bylo na několik dní zároveň uskladněno. Přepravu pro nás zajišťuje celou jedna společnost. Bude nárok na odpočet DPH při dovozu zboží, když za několik dní bude zboží přepraveno na Slovensko? Je potřeba, aby faktura za přepravu byla rozdělena na část dovozu do Prahy a část přepravy z Prahy na Slovensko? Na co si dát případně pozor?

Prodali jsme pivo (které nakupujeme od pivovaru) slovenskému plátci dph. Můžeme osvobodit dle §64 prodej piva od dph a fakturu vystavit v režimu přenesenné daňové povinnosti, když nám pořizovatel dá čestné prohlášení, že si pivo odvezl na Slovensko?  

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 28. 4. 2022 ve věci C-612/20 Happy Education

Firma A (plátce DPH, CZ) fakturuje firmě B (také plátce DPH, CZ) zboží. Firma B chce toto zboží následně prodat firmě C do Irska (tamnímu plátci DPH, poskytne DIČ). Firma A je pověřena firmou B, aby zajistila dopravu přímo do Irska firmě C a tuto dopravu pak firmě B přefakturuje. Je správně následná fakturace: firma A vyfakturuje firmě B klasicky s 21 % DPH jak zboží a poté i dopravu. Firma B poté fakturuje firmě C prodej zboží včetně dopravy dle § 64 (osvobozeno).

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. 10. 2021 ve věci C-373/19 Dubrovin & Tröger – Aquatics