Péče o zaměstnance

Podobně jako podnikatel používá k pracovní cestě v rámci své podnikatelské činnosti nejen vozidlo vložené do obchodního majetku, ale i své soukromé vozidlo, může i zaměstnanec k pracovní cestě použít nejen služební vozidlo svého zaměstnavatele, ale i své vlastní soukromé vozidlo. V článku se podíváme nejdříve na řešení této otázky v zákoníku práce a následně si na příkladech ukážeme, jak může zaměstnanec v tomto případě uplatnit náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

Covidová pandemie a aktuálně především válka na Ukrajině se svými sekundárními dopady ve formě energetické krize a vysoké míry inflace se podepisují i na míře nezaměstnanosti. Neustálá poptávka po zaměstnancích nutí reagovat zaměstnavatele a tito hledají stále nové možnosti, jak potenciální zaměstnance oslovit k nástupu právě k nim. V současnosti lze také pozorovat, že už i zaměstnanci na území České republiky vnímají své zaměstnání nejen jako pouze zdroj svých příjmů, ale reálně i místo, na němž tráví významnou část svého času. Na významu nabývá i sladění soukromého a pracovního života.

V následujícím textu se zaměříme na daňové řešení zdravotních benefitů a na správnou aplikaci § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), obsahující podmínky pro osvobození vymezených nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo rodinnému příslušníku. Mezi zdravotní benefity počítáme například rehabilitační, rekondiční a preventivní zdravotní programy, příspěvky na vitaminy, očkování proti chřipce, testování covidu, nadstandardní zdravotní prohlídky, sick days a další. Dále může jít o poskytování poukazů do sauny nebo na masáže a o poskytování benefitů souvisejících se sportovními aktivitami zaměstnanců.

Mezi daňovými odborníky proslavené a oblíbené závěry Koordinačního výboru vznikají z odborných jednání zástupců Komory daňových poradců a zástupců státní správy, kterými jsou obvykle zaměstnanci Generálního finančního ředitelství. Představíme si některá zajímavá stanoviska vztahující se zejména k fyzickým osobám, k problémům, které se často vyskytují a z jejichž řešení se můžeme poučit. Závěry a stanoviska z těchto jednání nejsou samozřejmě žádným výkladem zákona, neboť to může v České republice činit pouze soud. Z praktického pohledu lze tyto závěry považovat za bezpečná daňová řešení, která nebudou na daňových kontrolách zpochybněny, neboť byly odsouhlaseny právě nadřízeným orgánem finančních úřadů. Ne každý problém projednávaný Koordinačním výborem však vyústí ve shodné stanovisko obou stran, jednání pak skončí s rozporem a do praxe žádnou jistotu nepřináší. Naopak shodná stanoviska jsou pro praxi velkým přínosem.

Jeden z důležitých zdrojů pro poskytování benefitů zaměstnancům představuje pro zaměstnavatele sociální fond, případně další složky vlastního kapitálu podobného charakteru. První velkou skupinu těchto zaměstnavatelů tvoří subjekty, u kterých je tvorba a hospodaření s fondem podrobně upravena vyhláškou ministerstva financí č. 114/2002 Sb. , o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „vyhláška o FKSP“). Sem patří – státní podniky, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.

Náměstek ministra vnitra pro státní službu vydal dva nové služební předpisy, které reagují jednak na legislativní změny, zejména na velkou novelu zákona o státní službě z roku 2019, jednak na zkušenosti a požadavky z praxe. Tento text se zabývá novinkami a změnami, které tyto služební předpisy přinášejí pro státní zaměstnance a zaměstnankyně i pro služební úřady.

Jsme spolek, pořádáme v létě sportovní soustředění, účastní se členové spolku na základě zaplaceného mimořádného členského příspěvku. Někteří rodiče hradí z benefitů, které jim poskytuje zaměstnavatel. V případě, že je účast zrušena, vracíme platbu. Předpokládám správně, že uhrazený členský příspěvek lze poslat zpět pouze tomu, kdo soustředění uhradil – tedy zaměstnavateli, nikoliv rodiči na jeho zvolený účet?

Jedná se u zaměstnavatele o daňově uznatelný náklad, pokud platí zaměstnanci studium na vysoké škole a studium souvisí s činností, kterou zaměstnanec vykonává? Jde jednoznačně o zvýšení kvalifikace zaměstnance. Pamatuji si, že historicky – snad do roku 2008 platilo, že zvýšení kvalifikace nelze brát jako daňově uznatelný náklad. Nicméně, pokud dobře chápu současné znění zákonů, zvyšování kvalifikace je již několik let daňově uznatelným nákladem.

Musí v roce 2013 zaměstnanci na dohodu o provedení práce (dále jen "DPP") a dohodu o pracovní činnosti (dále jen "DPŮ") absolvovat vstupní prohlídku u lékaře? Pokud ano, DPP je vždy uzavřena na jeden rok, další rok se sjednává nová - je nutné každý rok mít prohlídku novou?

UZAVŘENÉ PŘÍSPĚVKY ke dni 4.4.2012 Daň z příjmů 357/22.02.12 Pracovnělékařská a jiná zdravotní péče Předkládá: JUDr. Dana Trezziová, daňová poradkyně, č. osvědčení 007 Předkladatelka upravila příspěvek dle dohody se...