Plátce daně z příjmů

Společnost s ručením omezeným se sídlem v ČR uvažuje z interních důvodů (mj. posílení motivace managementu a lepší alokace zdrojů a jejich kontroly) o vytvoření odštěpného závodu dle § 503 NOZ. Přičemž uvažují buď o pobočce (odštěpném závodě) zapsaném v obchodním rejstříku, nebo nezapsaném v obchodním rejstříku. Mám zkušenosti s organizační složkou (stálou provozovnou z hlediska DPPO a provozovnou z hlediska DPH „v jednom“), ale zde nevím, jaká pravidla platí. Je zapotřebí mít další DIČ pro DPH (nemyslím si), vést odděleně účetnictví (povinnost nebo dobrovolně pro interní účely)? Jaké jsou rozdíly mezi odštěpným závodem v zahraničí, odštěpným závodem zřizovatel v ČR závod v ČR – zapsaným v obchodním rejstříku a nezapsaným v obchodním rejstříku z hlediska účetnictví, DPPO a DPH, popř. DPFO ze závislé činnosti?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2023, čj. 10 Afs 61/2022-41

Vzhledem k tomu, že se v současné době zaměstnavatelé snaží, případně i prostřednictvím dalších subjektů, poskytovat zaměstnancům různé benefity, stojí za zamyšlení i otázka zdanění takových plnění. V článku je poukázáno na poměrně široké pojetí příjmů ze závislé činnosti. V nedávné době byla tato problematika řešena Nejvyšším správním soudem v rozsudku čj. 10 Afs 61/2022-41. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud odkazuje i na své dřívější rozsudky čj. 7 Afs 29/2005-91 , čj. 5 Afs 38/2014-37 a čj. 1 Afs 162/2018-39 .

Zahrnuje definice plátce daně podle § 38c ZDP i nepodnikající osoby (typicky fyzické osoby)? Máme situaci, kdy fyzická osoba (nepodnikatel) vyplácí příjmy českému daňovému nerezidentovi za činnost klasifikovanou jako zdroj příjmů z ČR, jedná se konkrétně o činnost zahraničního architekta, kterému nevzniká v ČR stálá provozovna, zdroj příjmů je v souladu s § 22 odst. 1 písm. f) v ČR. Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem architekta zdaněn zvláštní sazbou daně, nicméně zdá se nám nelogické, aby daňová povinnost odvodu (včetně registrace k této dani) zmíněné srážkové daně dopadala i na českou fyzickou nepodnikající osobu.

Tento příspěvek, který je třetím příspěvkem v sérii článků1) zabývajících se problematikou spojených osob dle zákona o daních z příjmů , se zabývá vybranými otázkami spojenými s vymezením druhé kategorie spojených osob – tj. osob jinak spojených.

Jedním z významných správních orgánů tohoto státu jsou bezesporu orgány finanční správy. Při vzniku zákona č. 456/2011 Sb. , o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o FS anebo zákon“) se vyšlo z několika základních pilířů, které lze charakterizovat následovně.

Tento příspěvek je druhým textem v sérii článků1), zabývajících se problematikou spojených osob dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Tento příspěvek se zabývá vybranými otázkami spojenými s vymezením první kategorie spojených osob – osob kapitálově spojených se zaměřením na akciové společnosti. Ve vztahu k potenciálně problematickým otázkám prezentují autoři své hodnocení, resp. závěry, ke kterým se kloní.

Tento příspěvek je úvodním příspěvkem série článků 1) zabývajících se problematikou spojených osob dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). První článek obsahuje vymezení základních východisek, souvislostí a vymezení okamžiku, ke kterému se spojenost posuzuje. Následující články se zabývají vybranými kategoriemi spojených osob a problematických míst.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice oprav chyb zaměstnavatelů jako plátců daně. Budeme se tedy zabývat řešením situace, kdy zaměstnavatel zjistí chybu při vybírání daně z příjmů ze závislé činnosti, a tedy jak a v jakém termínu by měl tuto chybu napravit.