Plnění

Pro civilně právní praxi lze za velmi zajímavý označit rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. října 2023, sp. zn. 28 Cdo 1217/2023, který nahlížel na právní problematiku „plnění za jiného“, a to v podstatných detailech

Relativně nedávným rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. srpna 2023, sp. zn. 29 Cdo 1807/2021 , který se zabýval i otázkou uložení povinnosti zdržet se poskytnutí plnění z bankovní záruky, došlo k přiblížení a shrnutí podstatných aspektů bankovní záruky

O fiktivní (formální) plnění v uvedeném smyslu se jedná tehdy, pokud daňový subjekt (vědomě) vystavuje faktury, které neodpovídají žádnému skutečnému plnění, nýbrž účelem je toliko „umělá“ (fakturační) cirkulace zboží mezi předem smluveným subjekty, ať již za účelem umělého navýšení obratu, který zúčastněným subjektům umožní dosáhnout na vyšší úvěr (jako tomu bylo v citovaných rozsudcích C-712/17 či č. j. 9 Afs 209/2007-72 ), či za účelem ryze formálního generování pohledávek, jež lze následně formálně postoupit některé z faktoringových společností, jako tomu bylo v nyní posuzované věci. Fiktivní plnění (fiktivní dodáním zboží) je tedy takové, kdy úmyslem zúčastněných subjektů od počátku není, aby odběratel nakoupené zboží buď sám využil v rámci svého předmětu podnikání, či jej s marží dále prodal drobnějším odběratelům, kteří jej využijí v rámci své činnosti, například v rámci realizace dopravních staveb (jako by tomu mohlo být kupříkladu v případě zboží „dopravní knoflíky“), či při výrobě skleněných výrobků (jako by tomu mohlo být u zboží „skleněné pelety“ a „sklářská surovina“). Stěžovatelka v nynější věci přitom jak v průběhu řízení před daňovými orgány, před krajským soudem, tak v řízení o kasační stížnosti nikterak nezastírala a nezastírá (ba naopak), že posuzované obchody mají charakter fiktivních (toliko fakturačních) plnění, jimž neodpovídá žádné skutečné dodání zboží. Právě skutečnost, že zboží v nynější věci cirkulovalo v „kolečku“ předem smluvených subjektů toliko fakturačně, aniž by docházelo k jeho skutečnému dodání, vede k závěru, že stěžovatelka, ač splnila formální podmínky pro vznik nároků na odpočet (§ 73 odst. 1 zákona o DPH ), neboť disponovala formálně bezvadnými daňovými doklady, nesplnila podmínky materiální (§ 72 odst. 1 téhož zákona), spočívající ve faktickém uskutečnění deklarovaných plnění.

Svěřenský fond eviduje závazek vůči zakladateli. Závazek vznikl z toho důvodu, že zakladatel hned po vzniku fondu uhradil za fond náklady na energie v domě, který byl vložen do fondu (dům už byl vložen do fondu, ale energie nadále nějakou dobu platil zakladatel). Dům není a nebyl pronajímán, zakladatel ho využívá k vlastnímu bydlení. V roce 2021 se správce rozhodl odúčtovat tento závazek do výnosů. V případě odúčtování tohoto závazku do výnosů fond překročí obrat pro povinnou registraci k DPH. Zbytek obratu tvoří výnosy z obchodování s cennými papíry. Jinou ekonomickou činnost fond nemá. Můj dotaz zní, zda se tento odúčtovaný závazek zahrnuje do obratu pro povinnou registraci k DPH, a tím pádem by měl fond povinnost se registrovat. 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2019, sp. zn. 3 Afs 308/2017 , http://www.nssoud.cz/

Na začátek uveďme, že se tento článek nezabývá výplatou obmyšleným, daňovým nerezidentům České republiky. Tento článek je přece jenom něčím výjimečný. Je ovlivněn a vznikl na základě školní přednášky, ze které čerpá několik příkladů a dalších podnětů. Věřím, že bude pro vás přínosný, přestože některé citace nemusejí obsahovat pouze spisovná slova a věty, nýbrž mohou zahrnovat také slangovější výrazy.

Jak správně posoudit z hlediska pojištění a daně benefit zaměstnanci dle Kolektivní smlouvy - peněžní plnění pozůstalým v případě úmrtí zaměstnance hrazené ze zisku po zdanění? Částka se může pohybovat v rozmezí od 9 000 000 Kč (podle délky pracovního poměru zemřelého zaměstnance). Řešení jsem hledala v předpisech, níže mám popsané řešení, ale chci si být jistá, aby řešení bylo správně. Pojištění - osvobozeno od pojištění (není to příjem ze závislé činnosti). a) Pozůstalá je také zaměstnanec naší společnosti, která platí zálohovou daň a provádíme jí roční zúčtování daně = osvobozeno od daně na základě zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), podle § 4 odst. 1 písm. k) bod 4 b) . b) Pozůstalá není zaměstnanec naší společnosti = osvobozeno od daně na základě ZDP podle § 4 odst. 1 písm. k) bod 4 + poučení, že pokud má příjem ze závislé činnosti, tak je osvobozena od daně pouze částka ve výši 15 000 Kč a zbývající částku musí zdanit podáním daňového přiznání na finanční úřad (tady nemohu najít ustanovení, které částku 15 000 Kč určuje). c) Pozůstalá není zaměstnanec naší společnosti = osvobozeno od daně na základě ZDP, podle § 4 odst. 1 písm. k) bod 4 + poučení, že pokud nemá příjem ze závislé činnosti, tak je osvobozena od daně celá částka.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 23. dubna 2015, ve věci C-111/14 , GST - Sarviz Germania, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

V předkládaném příspěvku jsme se zaměřili na daňový a pojistný režim vybraných zaměstnaneckých benefitů a jiných plnění s častým využitím v praxi, ke kterým existuje minimum komentářů odborné veřejnosti.

Ve slovníčku pojmů, které přinesl nový zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ “), jsme se dotkli již celé řady věcných i terminologických novinek. V dnešním díle bude prostor věnován pojmu závdavek a jeho odlišení od zálohy. Dále si objasníme princip kvitance. Všechny tři pojmy se týkají smluv a jejich uzavírání.