Pohřebnictví

S.r.o. - plátce DPH - vykonává činnost pro obec - činnost pohřebnictví (odvoz odpadu ze hřbitova, úklid hřbitova...). Pokud tuto činnost vykonává s.r.o. - může být osvobozena, resp. nebyla by předmětem daně (činnosti v oblasti státní správy - pohřebnictví)? Pokud činnosti vykonává s.r.o. (podnikající právnická osoba), pak to není OPD jako jsou stát, kraje a obce, kteří vykonávají veřejnou správu (není předmětem daně), a proto by měla s.r.o. fakturovat tyto činnosti obci s DPH? Případně s jakou sazbou? Nebo se jedná o nějaká plnění v rámci plnění osvobozené bez nároku na odpočet viz § 51 a dále zákona o DPH?

Pohřební ústav má zajistit repatriaci zemřelého do Austrálie. Je taková služba předmětem DPH, pokud ano, v režimu s DPH, nebo osvobozené plnění?  

Dne 1. září letošního roku nabyl účinnosti zákon č. 193/2017 Sb. , který podstatným způsobem mění zákon č. 256/2001 Sb. , o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona o pohřebnictví“). Před přijetím zákona č. 256/2001 Sb. , který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2002, byla oblast pohřebnictví upravena pouze vyhláškou č. 19/1988 Sb. , ze dne 9. listopadu 1987, o postupu při úmrtí a o pohřebnictví, která se postupem času stala zcela nevyhovující.

Novela zákona č. 256/2001 Sb. , o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 193/2017 dne 10.7.2017. Účinnosti nabývá 1.9.2017.

Je známou skutečností, že působení reklamy je každý z nás vystaven téměř denně. Lze dokonce konstatovat, že vliv reklamy se nevyhýbá ani dětem, že do „reklamního procesu“ jsou zapojovány děti nejmladších věkových kategorií, z toho důvodu je na místě a velmi žádoucí právní regulace reklamy, a to prostřednictvím odpovídající zákonné úpravy. Existující základní norma upravující působení reklamy, resp. zabývající se regulací reklamy, kterou je zákon č. 40/1995 Sb. , o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se snaží postihnout všechna úskalí každodenního života. Z toho důvodu byl jmenovaný zákon již téměř dvacetkrát novelizován, upravován a měněn, nicméně přes tuto skutečnost je i nadále třeba stále reagovat na nové situace, které přináší praxe např. v podobě používání zakázané reklamy. Následující řádky přiblíží zkušenosti získané při aplikaci zákona o regulaci reklamy v praxi, a to prostřednictvím dotazů a odpovědí týkajících se konkrétních případů.