Pojistné

Občan SR - daňový rezident ČR, pobírá kromě příjmů z Česka také příjem ze Slovenska - plnění z povinného ručení vozidla. V Česku tento příjem zahrnul do svého daňového přiznání § 10 ZDP. Má povinnost podat daňové přiznání na Slovensku, případně postupovat tak, aby nedošlo k dvojímu zdanění? Příjemce pojistného plnění je v současnosti podnikatelem. Jedná se o pojistné plnění z cizího slovenského vozidla, náhrada výdělku za škodu na zdraví. Příjemce v době nehody nebyl podnikatelem, jedná se o ztrátu výdělku ze závislé činnosti.

Fyzická osoba, občan ČR (daňový rezident ČR), obdržela v roce 2024 příjem ve výši cca 1,5 mil. Kč. Jednalo se o výplatu pojistného plnění z životní pojistky, kterou uzavřel bratr, občan USA (daňový rezident USA) pro případ smrti. Bratr na začátku roku 2024 zemřel a americká pojišťovna vyplatila pojistné plnění. Je tento příjem v ČR od daně z příjmů osvobozen? 

S. r. o., plátce DPH, má zaplatit příspěvek do garančního fondu ČKP. Období bez pojištění vozidla bylo 5 dní. Celková částka se skládá z příspěvku 430 Kč a nákladů uplatnění 300 Kč, celkem tedy 730 Kč. Jedná se o daňový náklad, či nikoliv? A jak ho máme správně zaúčtovat?

Společnost A vlastní stroj, který nechala pojistit. Z důvodů výhodnějšího pojištění (bonusů) je pojistníkem jiná společnost B, která pojištění přefakturovala společnosti A vlastnící stroj. Je v tomto případě pojištění daňově uznatelné u majitele stroje - společnosti A, když společnosti B-pojistníkovi uhradí přefakturované pojistné?

Jsem zaměstnaná na HPP a u zaměstnavatele mám podepsané prohlášení k dani. Zároveň pracuji u jiné společnosti na DPP do 10 tisíc/měsíčně-zaměstnavatel za mne odvádí srážkovou daň. Nyní si chci založit živnostenský list na vedlejší činnost. Budu moci jako OSVČ vedlejší, nadále pracovat na DPP za stejných podmínek jako dosud? Nebo budu muset pro společnost vystavovat faktury za své služby? Každý rok budu muset podávat daňové přiznání z DPFO, i když nebudu mít jako OSVČ žádný příjem a budu mít jen příjem z HPP a z DPP (pokud v ní budu moci nadále pokračovat)?

Jednatel české s.r.o., která je zároveň dceřinou společností zahraniční matky, má s českým s.r.o. uzavřenu smlouvu o výkonu funkce (dále i "SVF"). I z důvodu dosažení důchodového věku, bude tento jednatel holandským společníkem po domluvě odvolán z funkce. Jednatel má dle uzavřené SVF při odvolání nárok na úhradu 12 násobku pobírané měsíční odměny, přenechání používané firemního automobilu a rovněž na vyplacení procentuální části hodnoty nemovitosti, ve které je prováděna v ČR podnikatelská činnost. Jaké bude daňové řešení "odstupného" a to i z pohledu povinnosti odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Jelikož se dle mého názoru nejedná o pracovněprávní vztah v souladu se zákoníkem práce, připadá samozřejmě do úvahy zdanění daní z příjmů (vč. solidární daně) a rovněž odvody sociálního a zdravotního pojištění ze všech druhů příjmů, přičemž pro účely ocenění přenechaného vozidla a vyplacení podílu na nemovitosti bude nutné zpracovat znalecké posudky v souladu se zákonem o oceňování? Prosím o potvrzení mého názoru, případě jeho korekci v návaznosti na všechny tři kategorie příjmu.

Pronajímám firmě vůz v osobním vlastnictví. K soukromým účelům ho vůbec nepoužívám. Firma mi platí měsíční nájemné, které si dává do nákladů společně s náklady na provoz vozidla. Může firma zaplatit a dát do nákladů i roční pojistné?

V úvodníku tohoto březnového vydání vám opět po měsíci přinášíme nejdůležitější novinky ze světa účetnictví a daní. Nejprve se podrobněji zaměříme na navrhované změny u odvodů pojištění u dohod o provedení práce, následně upozorníme na změnu limitů pro kategorizaci účetních jednotek a na závěr vás krátce seznámíme v navrhovanými změnami v DPH a tiskovými zprávami Finanční správy v oblasti zdaňování firemních školek a daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

Následně vám přinášíme dokončení příspěvku z minulého čísla časopisu UNES č. 12/2023, jenž si klade za cíl poskytnout komplexní pohled na právní úpravu, kterou zákon o registru smluv přináší a zodpovědět tak alespoň většinu otázek, se kterými se lze v praxi setkat.

Zákon o registru smluv1) není v našem právním řádu novinkou, přesto neustále vyvolává množství otázek, a to nejen ze strany subjektů, kterým je podle něj povinnost zveřejňování smluv určena. Tento příspěvek si klade za cíl poskytnout komplexní pohled na právní úpravu, kterou zákon o registru smluv přináší a zodpovědět tak alespoň většinu otázek, se kterými se lze v praxi setkat.

Jak mám zaúčtovat fakturu od pojišťovny: mám od ní vystavený daň. doklad, ale nemám ho platit, mám ho jen kvůli uplatnění DPH? Zaslali mi dva doklady jeden je s DPH, kde je napsáno neplatit a druhý s částkou k úhradě ve výši DPH z první faktury. Nevím, jak zaúčtovat základ na daň. dokladu a částka by mi visela v saldu jako nezaplacená.

Máme nárok na slevu na pojistném 5 % u osoby mladší 21 let, která bude mít úvazek 40 hod./týden, tudíž měsíčně odpracuje cca 4 x 40 hod., tj 160 hod. měsíčně? V podmínkách je ale psáno, že může odpracovat max. 138 hod./měsíc. 

Zaměstnavatel zvažuje poskytování nadstandardní zdravotní péče některým svým vybraným zaměstnancům. Tato nadstandardní zdravotní péče by spočívala v členství zaměstnanců v programu poskytovaného společností Canadian Medical s.r.o. Varianta 1: Zaměstnavatel platí členství přímo společnosti Uvažujeme správně, pokud se domníváme, že v případě zaplacení členského programu zaměstnavatelem přímo společnosti Canadian Madical s.r.o. se jedná o nepeněžité plnění spočívající v poskytování služeb zdravotního charakteru podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP ? Společnost Canadian Medical s.r.o. je zdravotnickým zařízením registrovaným v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Členství bychom hradili ze sociální fondu, na straně zaměstnance by k žádnému zdanění nedocházelo. Varianta 2: Zaměstnavatel poskytuje příspěvek zaměstnanci Pokud by se zaměstnavatel rozhodl, že členství v programu nebude hradit přímo, ale na základě smlouvy či vnitřního předpisu bude vybraným zaměstnancům poskytovat finanční příspěvek určený na platbu členství v programu, šlo by na straně zaměstnavatele o daňově uznatelný náklad podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, na straně zaměstnance bychom však museli tento peněžitý příspěvek zdanit + odvést z něj sociální a zdravotní pojištění? Děkuji.

1) Zaměstnanec ztratil doklad týkající se pracovní cesty (např. doklad za ubytování, parkování), který hradil hotově nebo soukromou kartou. V případě, že se zaměstnavatel rozhodne zaměstnanci tento doklad proplatit, jedná se ze strany zaměstnance o příjem navíc, který podléhá dani a odvodům soc. a zdrav. poj.? 2) Zaměstnanec na zahraniční pracovní cestě zmeškal zpáteční let, který byl zajištěn a uhrazen zaměstnavatelem. Novou letenku hradil soukromou kartou. I když zaměstnanec nemá jak prokázat důvod, proč let nestihl (např. kvůli dopravě) a zaměstnavatel mu letenku proplatí, lze dát obě zpáteční letenky do daňově uznatelných nákladů?

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá. Pokud se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance dle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. , pak zaměstnavatel neodvede pojistné.

Jednou ze základních povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“), kdy tento Přehled podává OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je její samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů; pojištěnec podnikal po celý kalendářní rok 2022, nebo jen po jeho část.

Může zaměstnavatel využít slevu na pojistném u zaměstnance, který má dítě ve střídavé péči? 

Zaměstnanec splňuje podmínky nároku na slevu z pracovního poměru. Zároveň má v téže organizaci uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, kde není specifikován úvazek. Úhrn vyměřovacích základů není vyšší než 1,5 násobek průměrné mzdy. Máme i u takového zaměstnance nárok na slevu? 

Zaměstnavatel odvádí pozdě pojistné zaměstnanců, často dluží dvě platby pojistného na sociální zabezpečení (za dva měsíce zpátky). Může tento zaměstnavatel uplatnit novou 5 % slevu na pojistném, pokud splní ostatní podmínky?

Zaměstnavatel, OSVČ, zaměstnává jednoho zaměstnance, který je invalidní 1. stupně, na tohoto zaměstnance zároveň pobírá dotace z úřadu práce. Bude mít OSVČ nárok na 5% slevu na pojistném, slevu na zdravotním a slevu na dani v daňovém přiznání?