Poplatky soudní

Advokát (OSVČ, plátce DPH) uhradil jménem svého klienta (neplátce DPH) soudní poplatek ve výši 10 000 Kč a dále odměnu znalci ve výši 10 000 Kč + 21 % DPH (tedy 12 100 Kč). K těmto platbám byl povinný klient. Podle dohody mezi klientem a advokátem má klient advokátovi tyto částky uhradit, a to bez navýšení. Jak bude advokát správně postupovat? Musí klientovi vystavit fakturu (daňový doklad) a pokud ano, co do ní uvede - za soudní poplatek jenom 10 000 Kč bez navýšení o DPH a za odměnu znalci 12 100 Kč rovněž bez další navýšení o DPH (předpokládejme, že advokát si za odměnu znalci neuplatní DPH na vstupu) nebo o „svoji“ DPH zvyšuje v každém případě? Co advokát s obdrženými penězi udělá - musí z nich odvést daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění, jako kdyby se jednalo o jakýkoliv jeho jiný příjem (z výkonu advokátní činnosti), nebo je cesta, jak se tomu vyhnout a nechat si celou částku?

Poplatek je jednorázová peněžní částka, která je vybírána například za nějakou službu. O poplatcích se mluví zejména ve vztahu k veřejnoprávním subjektům (státu, obcím – některé právní předpisy používají termín „poplatek“ pouze v tomto významu), avšak i u služeb poskytovaných soukromými subjekty. Zpravidla jde o paušální cenu nebo příplatek (složku ceny). Takto poplatek definuje wikipedia. I z této definice je zřejmé, že poplatky jsou zejména veřejnoprávní, ale i soukromoprávní. Podle teorie daňového práva je poplatek peněžitou dávkou zákonem stanovenou, nenávratnou, vybíranou státem nebo jinými veřejnoprávními korporacemi za zákonem stanovené úkony jejich orgánů.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 38/2021 ze dne 16. prosince 2021, který obsahuje dodatek č. 8 k pokynu GFŘ-D-29, dále úplné znění pokynu GFŘ-D-29 a pokyn č. MF-19 pro orgány finanční správy.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2020, čj. 8 Afs 352/2019-20

Další měsíc uplynul a opět je namístě seznámit čtenáře s tím, co se děje ve světě účetnictví a daní. V úvodu si dovolím ještě dodatečně osobní pohled na zaokrouhlování faktur. K tomuto tématu toho bylo už napsáno a řečeno mnoho, ale nedá mně to a pokusím se o jakousi glosu. Navíc i Finanční správa ČR nám do toho tak trochu vstoupila. Ex post. V další části se ale již vrátíme k standardnímu obsahu našich příspěvků.

Při činnosti subjektů, jenž nejsou založeny nebo zřízeny za účelem zisku (nevýdělečné organizace), dochází ke styku se státními orgány, které na základě právních předpisů za svou činnost či konkrétní úkony vybírají správní nebo soudní poplatky. S ohledem na skutečnost, že nevýdělečné organizace vyvíjejí či poskytují různé obecně prospěšné činnosti, rozhodl zákonodárce poskytnout těmto subjektům určité úlevy, a to v podobě osvobození od placení některých soudních či správních poplatků. Právě na osvětlení tohoto institutu a jeho dopady pro praxi nevýdělečných organizací je zaměřen následující příspěvek.

Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „PřesZ 2016“), který vnáší podstatné změny do správního práva trestního. Zrušil dosavadní zákon České národní rady č. 200/1990 Sb. , o přestupcích, a na rozdíl od něj již neobsahuje skutkové podstaty přestupků, které se tímto přesunuly do rovněž nově účinného zákona č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích, nebo zůstávají upraveny ve zvláštních zákonech. PřesZ 2016 přináší novou úpravu správního trestání z hmotněprávního i procesního hlediska a jeho východiskem je zejména snaha sjednotit regulaci přestupků s poměrně nepřehlednou úpravou správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob, které budou nyní systematicky zařazeny pod přestupky.

Legislativní novinky s komentářem JUDr. Jan Šafra, LL. M. Novelizace zákona o soudních poplatcích 1)Novela zákona o soudních poplatcích, která vstoupila v účinnost dne 29. prosince 2014, přinesla řadu...

Vrácení zaplaceného soudního poplatku Ondřej Lichnovský Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2012, sp. zn. 5 Afs 38/2012. www.nssoud.cz K předpisům: -§ 57 odst. 1 SŘS. „Dne...

Soudní poplatek jako náklad Radka Lakotová Krajský soud vydal dne 28. 12. 2009 rozhodnutí, že má společnost zaplatit soudní poplatek za odvolání do tří dnů od doručení vydaného usnesení....

SOUDNÍ POPLATEK A JEHO ÚČTOVÁNÍ Ing. Jiří Vychopeň Společnost s r. o. zažalovala dlužníka u soudu. Na jaký účet se zaúčtuje „soudní poplatek za žalobu“? Je tento náklad daňově...