Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti

Zaměstnankyně požádála o roční zúčtování daně, ve kterém obdržela čásku 2 000 Kč, z toho 300 Kč přeplatek na dani po slevě a 1 700 Kč doplatek na daňovém bonusu. Nyní požádala o vydání Potvrzení o zdanitelných příjmech. Nejsme si jisti, jak uvedené částky vyplnit v oddíle 14 PoZP.

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravovací paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. a) Jaká částka bude součástí vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další období a z toho bude vypočítaná náhrada mzdy za prvních 14 kal. dní nemoci? b) Bude částka 86,80 Kč uvedena v příloze k nemocenské dávce NEMPRI spolu s ostatními příjmy? c) Bude částka 86,80 Kč uvedena na ELDP spolu s ostatními příjmy? d) Bude částka 86,80 Kč součástí potvrzení o zdanitelných příjmech?

Pokud má zaměstnanec podepsané prohlášení např. od 15. 3. 2023 ( den nástupu do práce) až do konce roku, tak v záhlaví Potvrzení o zdanitelných příjmech má být uvedeno za období od 15. 3. - 31. 12. 2023, nebo se uvádějí jen měsíce 3-12/2023?

Musí být k ročnímu zúčtování doloženo v originále potvrzení o zdanitelných příjmech, potvrzení druhého z poplatníků pro uplatnění daňového zvýhodnění, nebo je dostačující jen vytištěné potvrzení z emailu? 

Náš zaměstnanec byl v 1-4/2022 zaměstnán u zaměstnavatele, který zanikl (insolvence). Zaměstnanci nevystavil Potvrzení o zdanitelných příjmech a je nekontaktovatelný. Zaměstnanec nicméně stávajícího zaměstnavatele (zaměstnán 5-12/2022) požádal o zpracování ročního zúčtování a za měsíce 1-4/2022 předložil svoje výplatní pásky. Je možné na základě využití údajů z výplatních pásek provést zaměstnanci roční zúčtování? Případně, je možné mu pomoci se zpracováním daňového přiznání? Která z možností je „lepší“? Chceme mu pomoci. Chce uplatnit nárok na daňové zvýhodnění na děti, které v průběhu roku neuplatňoval.

Od roku 2023 přecházíme na nový mzdový systém. Mzdy za rok 2022 mám paralelně zpracovány ve dvou programech současně. Zaměstnanec má k dispozici auto pro soukromé účely – jedná se o emisní vozidlo dle: novely zákona s účinností od 1. 7. 2022 – za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel. Auto má k dispozici od 3/2022, tzn. že za 3–6/2022 má mít částku ve výši 1 %, od 7/2022 ve výši 0,5 %... V jednom z programů mi do řádku č. 1 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vzor 30 vstupuje hodnota ponížená o 0,5 % zpětně za měsíce 3–6/2022, a ve druhém programu neponížená o 0,5 %. Která z variant je tedy správně?

Informace pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k novele zákona o daních z příjmů, provedené zákonem č. 142/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s nepeněžním příjmem zaměstnance formou bezplatného poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely.

Zaměstnanec nastoupil 18. 9. 2021 do zaměstnání, podepsal prohlášení od 18. 9., ale za měsíc září neuplatňoval slevy, protože do 17. 9. uplatňoval u bývalého zaměstnavatele (měl tam podepsané prohlášení a dle potvrzení uváděna i sleva na dítě). Přinesl Potvrzení o zdan.příjmech a protože mu pracovní poměr navazoval, zažádal o roční zúčtování. V potvrzení má uvedeno, že učinil prohlášení 1–9/2021 a slevu na dítě 1–9/2021 také uplatnil. Dle výpočtu však mu předcházející zaměstnavatel tu slevu již za záři asi neuplatnil a mně teď jde o to, zda může být provedeno u nás roční zúčtování, kde mu vzniknul tím pádem přeplatek na dani? Tím, že vznikl přeplatek (zaměstnanec měl celý rok měsíčně stejné příjmy, nebyl nemocný), tak jsem přepočítala čísla z potvrzení, ptám se tedy prosím rovnou i na toto - musím takto ještě kontrolovat přijaté potvrzení o zdan. příjmech?

Pokud není zaměstnanci vyplacena mzda např. za listopad, prosinec 2021 do 31. 1. 2022, tak v potvrzení o zdanitelných příjmech s v řádku 1 uvede celková hrubá mzda za rok 2021 a do řádku 2 skutečně vyplacená mzda za rok 2021 do 31. 1. 2022? Pokud si zaměstnanec přiznání podává sám, do 2 oddílu daňového přiznání uvede jen ty příjmy, které skutečně dostal do 31. 1. 2022 - takže příjmy z řádku 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech 255460 vzor č. 29 a do záloh skutečně sražené zálohy z řádku 2?

Mám u 1 zaměstnavatele 2 pracovní smlouvy jednu na HPP a druhou na DPP. Odmítá mi vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech na srážkovou daň (pro DPP). A potvrzení o zdanitelných o příjmech (pro HPP) mi odmítá potvrdit razítkem a podpisem. Několikrát jsem již zaměstnavateli psala a snažila jsem se s ním dohodnout, ale bez úspěchu. Prosím, jak dále postupovat? Musím přiložit potvrzení s podpisem a razítkem?

Dobrý den, platí stále, že zaměstnavatel vydá zaměstnanci předmětné "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů" na jeho žádost, protože jej není povinen vystavovat automaticky bez žádosti úplně všem "dohodářům"?

I v oblasti správného zdaňování příjmů ze závislé činnosti vznikají spory mezi správci daně a daňovými subjekty. V našem časopise jsme se této problematice věnovali v č. 12/2020. Po roce se tedy k uvedenému tématu vracíme. V úvodu nejprve tradičně stručně shrneme judikaturu z předchozího článku.

Pokud není zaměstnanci vyplacena mzda např. za listopad, prosinec 2021 do 31. 1. 2022, tato mzda se neuvádí do Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2021?

Zaměstnanec dostal potvrzení o zdanitelných příjmech a je povinnost podat přiznání - dále má příjmy i z pronájmu bytu. Chtěli bychom se však zeptat - v potvrzení jsou vyplněny i jiné než běžné řádky. Jsou tam vyplněny ř. 5 - Doplatky příjmy dle § 5 odst. 4 v období 08-19 a dále úhrn pojistného z řádku 5 na ř. 7 a ř. 11 skutečně sražená záloha z ř. 5 - a pak je záloha na ř. 12 celkem. Jaké částky uvedu do přiznání do tabulky - úhrn příjmů ze závislé činnost, úhrn pojistného a sražená záloha - vždy sečtu ty dvě částky jak z klasického příjmu tak i s doplatku? Budu tedy 3 x sčítat, je to tak?

V článku Vás seznámíme s aktuálními tiskopisy pro plátce daně ze závislé činnosti za zdaňovací období 2019 a pro zdaňovací období 2020, včetně jejich výkladů – jak správně vyplnit tiskopisy, a zároveň upozorníme na chybovost u některých tiskopisů, popř. na co si mají plátci daně ze závislé činnosti dávat pozor při jejich vyplňování.

Cílem článku je přiblížit čtenářům problematiku zdanění závislé činnosti formou odpovědí na časté dotazy z praxe, jako jsou např. dotazy týkající se prokázání nároku na daňového zvýhodnění, vedení mzdové agendy apod.

Poplatník pracující jako zaměstnanec i OSVČ podává daňové přiznání, kam uvádí všechny příjmy. Dostal mj. třikrát potvrzení o příjmech zdaněných srážkovou daní – z nichž ale nevyčteme, zda je to na dohodu o provedení práce, či na podíl na zisku. Rozlišuje se to pro účely přiznání? Buď zařadíme všechny tři do přiznání, tj. i 2x dohoda a jednou podíl na zisku, nebo žádnou srážkovou daň, je to tak? V případě, že bychom zařadili do přiznání, pak to bude uvedeno v ostatní příloze jako úhrn příjmů ze závislé činnosti a dále ve sloupečku sražená daň podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů ?

V prosincovém čísle v roce 2017 jsme seznámili plátce daně s jednou z nejvýznamnějších změn v oblasti zdaňování příjmů prostřednictvím plátce daně u příjmů ze závislé činnosti, ke které došlo s účinností od zdaňovacího období 2018 na základě zákona č. 170/2017 Sb. , kterým se měnily některé zákony v oblasti daní, a kterým byl i změněn zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Jedná se o změnu v oblasti prohlášení k dani poplatníka, které poplatník činí u plátce daně podle § 38k zákona o daních z příjmů – tedy projevu jeho vůle, který má vliv na způsob zdanění jeho příjmů ze závislé činnosti prostřednictvím plátce daně ze závislé činnosti.

Zaměstnankyně byla v průběhu roku ve vězení, kde vykonávala výdělečnou činnost. Mají být tyto příjmy uvedeny v daňovém přiznání? Od koho má vyžadovat zaměstnanec potvrzení o zdanitelných příjmech?

Kdy (v kterém roce) se uvede do Potvrzení o zdanitelných příjmech zaměstnanci příjem, když výplata proběhne např. poslední den v měsíci, kdy byla odvedena práce? Za práci vykonanou v prosinci dostane zaměstnanec výplatu dne 31. 12., nikoliv v lednu následujícího roku.