Pracovní podmínky

Práce z domova se stala postupně rozšířeným řešením v situaci související s pandemií COVID-19. Stále více se však práce z domova (home office) stává v současné době významným zaměstnaneckým benefitem a stoupá počet profesí, ve kterých je možné vykonávat částečně (jeden nebo několik dnů v týdnu) nebo plně práci z domova. Při práci z domova zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele, ale určuje si sám rozvrh pracovní doby a ovlivňuje si tak svůj pracovní režim. U zaměstnance dochází k úspoře času a cestovních nákladů, protože odpadá každodenní cesta na pracoviště, dochází rovněž ke sladění pracovních povinností s rodinným a osobním životem. Tento způsob výkonu práce je zejména vhodný u těch činností, které může zaměstnanec vykonávat sám bez přispění dalších zaměstnanců, anebo když může k vlastnímu řešení komunikovat s ostatními zaměstnanci přes telefon nebo internet. Jak je známo, vše má své výhody i nevýhody. A k těm nevýhodám práce z domova patří náročnost na vlastní kontrolu své práce a nutná vlastní sebekázeň, ztráta kontaktu s kolegy v zaměstnání (jak s nadřízenými, tak se spoluzaměstnanci), ale rovněž nezbytné vybavení vymezeného pracoviště doma dle druhu výkonu práce z domova. V následující části se budeme zabývat praktickými příklady daňového řešení nákladů vynaložených zaměstnancem při práci z domova, a to jak na straně zaměstnance, tak u zaměstnavatele. Nejdříve si však blíže vymezíme home office z pohledu zákoníku práce .

Dne 26. 6. 2020 vstoupil v platnost zákon č. 285/2020 Sb. , kterým je novelizován zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Zmíněný zákon přináší do oblasti pracovního práva velkou řadu změn, které z části nabyly účinnosti již dne 30. 7. 2020 a z části nabydou účinnosti ke dni 1. 1. 2021. Cílem tohoto článku je podat výčet nejdůležitějších změn, které novela zákoníku práce přináší. Výčet změn uvedených v tomto článku však není, vzhledem k rozsahu novely zákoníku práce a tohoto článku, úplný, nicméně změny zde uvedené jsou dle autora pro praxi nejdůležitější.

Zaměstnanci do práce a z práce odcházejí přes vrátnici, kde je i docházkový terminál. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci pracují ve skladech se zbožím, zavedli jsme namátkové kontroly zavazadel a osobní prohlídky při odchodu z pracoviště. Namátkové proto, že výběr toho, kdo bude podrobně zkontrolován, vybere docházkový terminál. Jak mohu zaměstnance seznámit s kontrolami, co mohu a co nemohu zkontrolovat? Vše probíhá v areálu firmy. Když zaměstnanec odmítne podrobit se kontrole, jaké mám možnosti?

Jaké povinnosti mi vyplývají z toho, že mám pracoviště – sklady, prodejny, venkovní areál – monitorováno kamerami? Jak mám tuto informaci sdělit zaměstnancům? Musí s tím souhlasit? Jaké záznamy mohu z toho čerpat? To, že mám pracoviště monitorované kamerami, musím sdělovat nějakým úřadům?

V současné ekonomické situaci se často vyskytuje u zaměstnavatele situace - byť dočasná - že nemá pro zaměstnance vhodnou práci. Účinné řešení nespočívá jen v propouštění zaměstnanců, ale v možném zapůjčení zaměstnance na práci k jinému zaměstnavateli. Jedná se o dočasné přidělení (pronájem) zaměstnance.