Pracovní poměr souběžný

Jsem zaměstnaná v jedné společnosti (1. s. r. o.) jako účetní na 40 hod. týdně. V dceříné společnosti odchází do důchodu hl. účetní a měla bych po ní převzít pozici. Budu mít tedy 40 hod. HPP v dceřiné společnosti (2. s. r. o.). Zároveň, ale potřebuji ještě pravidelně dlouhodobě nějakou práci vykonávat pro první společnost (1. s. r. o.) řekněme cca 1 den v týdnu. Je možné mít tedy dva 40 hod. HPP (2. s. r. o.) a např. 0,2 úvazku v původní firmě (1. s. r. o.)? Samozřejmě se souhlasem zaměstnavatelů mezi sebou. Nebo musím u původního zaměstnavatele ukončit smlouvu a udělat např. DPČ?

Vysokoškolský učitel má uzavřenou pracovní smlouvu na 2 katedrách u každé na 0,5 úvazku. Na jedné katedře je s ním rozvázán pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti. Má nárok na odstupné z tohoto poměru, když má u stejného zaměstnavatele ještě jeden pracovní poměr?

Na základní škole (příspěvkové organizaci města) pracuje na 75% úvazek – pracovní poměr asistenta pedagoga. Dále každý rok dostává malinký úvazek (např. 10 % – každý školní rok je to jiné) od paní ředitelky na učitele ZŠ. Je možné, aby paní ředitelka dávala vždy pracovní poměry na dobu určitou na práci učitele ZŠ, byť na malinký úvazek a vlastně zároveň na souběžný druhý pracovní poměr (pokud to má vliv?)? Pracovní poměry učitele ne vždy na sebe přesně navazovaly, např. byly od 1. 9. 2019 - 31. 7. 2020, 1. 9. 2020 - 30. 6. 2021, 1. 9. 2021 - 30. 6. 2022, 1. 9. 2022 - 31. 7. 2023. Jak by měl být správně učitel ZŠ zaměstnáván a dle jakého ustanovení zákona, má na to vliv jeho vzdělání atd.?

Jaká má ředitel oprávnění, když: 1. jede na pracovní cestu – schvaluje si cestovní příkaz sám? 2. má např. z nějakého projektu uzavřenou dohodu o provedení práce – může si ji podepsat sám, a pokud ne, tak kdo mu ji podepisuje? 3. vede v organizaci pokladnu - může si uzavřít sám se sebou dohodu o hmotné odpovědnosti (dohoda o odpovědnosti za hodnoty svěřené zaměstnanci k vyúčtování)? 

Pracovní smlouva představuje jeden z nejdůležitějších dokumentů ve vztahu k pracovnímu poměru, určuje jeho rámec, jakož i další podmínky sjednané mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem – například zkušební dobu, dobu trvání pracovního poměru apod.

V následujícím příspěvku se blíže podíváme na změny jak konkrétně v právní úpravě zdravotního pojištění, tak v souvisejících právních předpisech (s dopady do oblasti zdravotního pojištění), přijaté, resp. účinné v průběhu roku 2017 a k datu 1. 1. 2018.

Registrace pojištěnce ve více kategoriích současně není ve zdravotním pojištění žádnou zvláštností. V následujícím textu se zabývám analýzou situací, vznikajících v souvislosti se zaměstnáním, samostatnou výdělečnou činností nebo registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát, včetně kombinace různých variant v právních podmínkách platných v roce 2017, eventuálně po 1. 1. 2018. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění si musí jak plátci pojistného (zaměstnavatelé, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů), tak pojištěnci uvědomit, že z každého druhu evidence u zdravotní pojišťovny vyplývají určité povinnosti, které musí dotyčný subjekt splnit, aby se vyhnul případnému sankčnímu postihu.

Po novele zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, má být od 1. 10. 2017 dohoda o provedení práce kolidující zaměstnání, že by zaměstnanec nemohl být současně registrován na úřadu práce. Bude to platit pro všechny dohody, i ty, co byly uzavřeny před účinností novely, nebo jen pro dohody uzavřené po účinnosti novely – předpokládám od 1. 10. 2017?

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je zabezpečení odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, případně z jeho poměrné části, pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost vztahuje. Problematika minimálního vyměřovacího základu zaměstnance a skutečností souvisejících je definována zejména v § 3 odst. 4 , odst. 6 a odst. 8 až 10 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení zejména s § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.